Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
XML formát pro ukládání kancelářských dokumentů (textové dokumenty, tabulky, prezentace apod.) vytvořený pro kancelářský balík OpenOffice.org. Podle Wikipedie byla specifikace původně vyvinuta firmou Sun, ale standard byl vyvinut v rámci OASIS (Organization for the Advancement of Structured Information Standards) a založen na XML formátu vytvořeném a implementovaném pro balík OpenOffice.org. Formát je mezinárodním standardem (ISO/IEC 26300) od 30. listopadu 2006. Viz také heslo ODF.
Formát je podporován především v sadě aplikací OpenOffice.org, KOffice a StarOffice. Pro MS Office existuje konvertor.
Rovněž XML formát pro ukládání kancelářských dokumentů (textové dokumenty, tabulky, prezentace apod.) od firmy Microsoft. V současné době probíhá na úrovni Mezinárodní organizace pro standardy (International Organization for Standardization, ISO) jednání o přijetí tohoto formátu coby mezinárodní normy (kód DIS 29500).
Formát je podporován v nových verzích sady aplikací MS Office (2007, pro starší verze je k dispozici konvertor) a také převodním pluginem pro OpenOffice.org od firmy Novell (funguje však pouze ve verzích OpenOffice.org v SUSE Linuxu a některých verzích (K)Ubuntu). Podporuje ho například také NeoOffice, což je varianta OpenOffice.org pro Mac OS X.
Setkání standardizačních organizací, které je součástí schvalovacího procesu. V případě formátu OOXML byl BRM použit pro vyřešení připomínek podaných v rámci zrychleného schvalovacího procesu (FastTrack). Více viz Wikipedia.
Návrh nového standardu.
1) Zaznamenal jste na vaší osobu nějaký tlak přímo ze strany Microsoftu (a partnerů) nebo ze strany firem zastupujících ODF (nepočítaje internetové diskuze apod.)?
Nezaznamenal.
Nicméně jste asi místo "firem zastupujících ODF" chtěl říci "firem vystupujících proti OOXML". Oba formáty se nijak nevylučují a ten, kdo podporuje ODF, nemusí odmítat OOXML. Osobně jsem byl překvapen tím, jakou nesmyslnou anti-OOXML kampaň některé subjekty vedly, a obávám se, že těmto subjektům ani samotnému ODF to moc neprospělo.
2) Připadá vám v pořádku, že někde (například v Portugalsku) vede schvalování standardu zástupce Microsoftu nebo osoba z partnerské firmy a následně znemožňuje hlasování "opozici"?
Nedovolil bych si ostatním státům mluvit do toho, jak pracují jejich standardizační instituty. V ČR mám danou agendu na starosti já jako nezávislý expert. Většina lidí však nepracuje na volné noze, ale v nějaké firmě. Je tedy zcela běžné, že na podobných postech sedí lidé z firem, ať už je to třeba Microsoft, IBM, Oracle nebo Sun.
Osobně jsem se "Portugalské historky" neúčastnil, takže se neodvažuji ji hodnotit. Okolo OOXML byly publikovány tolik zkreslené informace, že bych si vůbec nebyl jistý, že to celé probíhalo tak, jak je možné se v některých médiích dočíst.
Ostatně máslo na hlavě by každopádně neměl jen Microsoft. Když se podíváte na nové členy ISO a na to, jak tyto státy hlasovaly v září, zjistíte, že hlasy pro a proti od těchto nových členů jsou zhruba vyrovnané. Takže jestli Microsoft motivoval některé státy, aby se aktivně zapojily do procesu přijímání OOXML, nebyl v tom rozhodně sám a černý puntík by měly dostat obě strany.
3) Jak byste řešil situaci, při které může navrhovatel standardu svůj výtvor protlačit dosazením firem do národní schvalovací komise?
Na to je jednoduchý lék -- nerozhodovat hlasováním, kde hrozí, že jedna nebo druhá strana příslušný orgán zaplaví novými členy, ale nechat rozhodnout osvíceného diktátora. To je osvědčený recept i na mnoho neduhů demokracie obecně. Ovšem tím se otevře další nelehký problém -- kde vzít onoho osvíceného diktátora.
4) Označil jste průběh nedávného BRM v Ženevě za korektní. Nemyslíte si, že hromadným schválením byly do OOXML mj. zaneseny dodatečné chyby?
Hromadným schválením pravděpodobně myslíte to, že některé návrhy na vyřešení připomínek jednotlivých států nebyly přímo probírány na BRM, ale kvůli časovým omezením se o jejich zařazení do finálního textu hlasovalo. Naprostá většina těchto připomínek z technického hlediska OOXML vylepšovala.
Samozřejmě, finální verze textu DIS29500 bude obsahovat chyby, stejně jako je obsahuje každá jiná norma, která je delší než jeden odstavec. Tyto chyby se však u ISO norem zcela rutinně řeší při následné údržbě normy. Na začátku dubna bude v Oslo meeting ISO/IEC JTC1/SC34 a pokud bude DIS29500 přijat, jedním z bodů jednání bude právě i režim následné údržby normy.
5) Nemáte obavy, že sám Microsoft se nebude OOXML pevně řídit?
Nemám. Proč by jinak Microsoft věnoval tolik energie na schválení OOXML jako ISO normy? Ostatně Microsoft už veřejně prohlásil, že pokud bude DIS29500 přijat, bude jej implementovat.
6) Co byste změnil na schvalovacím procesu ISO?
Nemyslím, že zrovna na schvalovacím procesu je potřeba něco měnit. Samozřejmě základní myšlenka ISO, kdy jednotlivé státy mají rovné postavení, v dnešní době nadnárodních korporací trošku ztrácí smysl. ISO také není při tvorbě norem tak agilní jako "průmyslové" standardizační organizace jako OASIS, ECMA nebo W3C.
Osobně bych byl proto, aby všechny výstupy ISO, tedy i přehledy hlasování, odpovědi na připomínky jednotlivých států atd., byly zcela veřejně přístupné. Ta uzavřenost má své historické kořeny a pochybuji, že mamut jako ISO bude schopný nějak rychle svůj přístup změnit. Ale uzavřenost procesu vyvolává zbytečná podezření tam, kde pro ně není sebemenší důvod. Na druhou stranu, ten kdo se v ČR účastnil celého připomínkování k OOXML, měl možnost získat všechny potřebné dokumenty.
7) Jaká jsou podle vás největší negativa ODF? Co naopak považujete za jednoznačný klad?
Současná verze ODF nedefinuje syntaxi pro vzorce v dokumentech tabulkového kalkulátoru. Pokud tedy chceme pracovat s čistým ODF bez rozšíření jednotlivých aplikačních balíků, je ODF použitelné pouze pro textové dokumenty a s jistými omezeními pro prezentace. Největším kladem ODF je rozhodně to, že vůbec vznikl a urychlil tak přechod na otevřené formáty dokumentů.
8) Jaká jsou podle vás největší negativa OOXML? Co naopak považujete za jednoznačný klad?
OOXML je přece naprosto bezchybnatý
Z historických důvodů nejsou mezi jednotlivými částmi OOXML zcela sladěny jmenné konvence, ale to je nepříjemnost pro pár vývojářů. Z uživatelského hlediska to problém není.
Asi největším přínosem OOXML je to, že formát umožňuje reprezentovat vše, co umí kancelářský balík MS Office. A ať se nám to líbí, nebo ne, majorita dokumentů je dnes vytvářena v tomto produktu, a dokud nebude existovat formát, který nabídne podporu pro všechny funkce, budou se stále používat staré binární formáty DOC/XLS/PPT. OOXML umožňuje uživatelům celkem bezbolestně přejít ze starých formátů na nový založený na XML. Specifikace OOXML je volně k dispozici a její implementace není omezena nutností platit licenční poplatky. Přijetím OOXML za mezinárodní normu bude zajištěn i další vývoj a údržba formátu na nezávislé půdě ISO. To je pro vývojáře aplikací pracujících s OOXML velký posun vpřed oproti dřívější situaci s binárními formáty MS Office.
9) Kdyby záleželo rozhodování jen na vás, hlasoval byste pro schválení OOXML jako (ISO) standardu?
V současné situaci bych hlasoval pro přijetí OOXML za mezinárodní normu. Kdybych mohl cestovat časem, nebylo by od věci pozdržet mezinárodní standardizaci ODF alespoň do doby, než bude k dispozici ODF 1.2 a OpenFormula. U OOXML pak počkat, než se formát trošku více učeše. I když na druhou stranu zásahy do minulosti jsou nepředvídatelné. Možná je dobře, že ODF bylo přijato za mezinárodní normu příliš brzy, alespoň to způsobilo větší tlak na používání otevřených formátů.
10) Vy osobně byste doporučil orgánům státní správy který formát (ODF nebo OOXML)?
Je potřeba rozlišit, na co se má formát používat. Pokud jde o vnitřní potřeby státní správy, je zcela jejich věc, jaký formát budou používat. Důležité je, aby státní správa fungovala pokud možno levně a efektivně. Jestli k tomu pomůžou hliněné tabulky, ať si státní správa klidně používá hliněné tabulky.
Důležitá je však otázka formátů používaných pro komunikaci s občany a dalšími subjekty. Pro tyto účely by měly být používány formáty, které budou maximálně bezbariérové -- nebudou uživatele nutit používat nějaký konkrétní software, ale pokud možno budou fungovat všem bez nutnosti používat nějaký software, který dosud nemají. Ideálním formátem pro tyto účely je HTML. Naprostá většina informací, které veřejná správa produkuje, je read-only -- stačí je vystavit. Na to je formát HTML ideální, protože webový prohlížeč má každý. Nikdy jsem pořádně nepochopil, proč různé vyhlášky, rozhodnutí a zápisy nejsou na webech veřejné správy přímo v HTML, ale jsou v lepším případě v PDF, a v tom horším přímo ve formátu Wordu.
S HTML si vystačíte pro 90 % věcí. Na pár dokumentů, kde je opravdu potřeba zachovat layout (vzory formulářů) nebo obsahují složitou grafiku (třeba mapy), pak jde použít formát PDF. Zbude nám pár případů, kdy je potřeba sdílet editovatelné dokumenty, nejčastěji formulář, který je potřeba vyplnit a poslat zpět. Až se za pár let vylepší podpora off-line aplikací ve webových prohlížečích, mohlo by to být celkem dobré řešení. Bohužel současné aplikace, které lze použít pro vyplňování a odesílání formulářů, jsou spíše takový výsměch. Třeba aplikace pro vyplňování daňových přiznání má tak specifické požadavky, že zcela diskriminuje uživatele nemajoritního systému a webového prohlížeče. Někdy se ptám, proč ta aplikace není napsaná celá v Javě, když stejně pro svůj běh vyžaduje Internet Explorer a nejnovější Javu. Čistá Java by měla větší šanci běžet všude.
Ale abych se nevyhýbal otázce na doporučení ODF a OOXML. Pro příjem dokumentů od občanů by veřejná správa měla podporovat co nejširší spektrum formátů. Naopak v dokumentech, které státní správa generuje a posílá ostatním by měla být velice konzervativní. V tuto chvíli bych jí jako primární nedoporučil používat ani jeden z těchto formátů, maximálně by se tyto formáty mohly použít jako alternativní formát.
Proč?
O formátu OOXML se nyní hlasuje v ISO. Finální verze ISO OOXML je odlišná od původního OOXML. Nějaký čas potrvá než Microsoft na tyto změny zareaguje v MS Office. Jenže ne každý si chce nebo může koupit MS Office. Proto by se s nějakým posílánám OOXML mělo počkat nejméně do doby, než slušnou podporu nabídne nějaký kancelářský balík zdarma, třeba OpenOffice.org 3.0. Nějaký čas také potrvá, než se mezi uživateli tyto nové verze kancelářských programů rozšíří. Takže do té doby bych posílání dokumentů v OOXML považoval za arogantní.
Formát ODF je dobře použitelný pro textové dokumenty, ale problém je v tom, že většina uživatelů používá kancelářský balík MS Office, který tento formát nepodporuje. Nabízet dokumenty výhradně ve formátu ODF by tedy bylo opět poměrně arogantní, protože by to uživatele nutilo k instalaci dalšího kancelářského balíku (byť je zdarma) nebo konvertoru. Ale proč by tohle měl občan dělat? Textový dokument lze přece stejně dobře poslat ve formátu RTF, který zvládnou otevřít snad všechny textové procesory. Nezvyšuje se tak zbytečně bariéra, kterou je potřeba překonat pro přístup k dokumentu.
Pro jiné typy dokumentů se asi nemá cenu v tuto chvíli o formátu ODF vůbec bavit. Prezentace asi veřejná správa nepotřebuje občanům zasílat v editovatelné podobě. Dokumenty tabulkového kalkulátoru bez vzorců jaksi postrádají svůj smysl, takže do té doby, než ODF definuje standardní syntaxi pro vzorce, nelze tento formát považovat za dostačující. Situaci samozřejmě změní chystaná nová verze ODF 1.2 a jazyk pro vzorce OpenFormula. Ale je potřeba počkat minimálně do doby, než se nová verze ODF a OpenFormula stane OASIS standardem. To bude zase nejdříve na konci tohoto roku. Teprve pak lze počítat se stabilní podporou v aplikacích.
Mít otevřený formát dokumentů je hezká věc. Ale, aby se formát skutečně začal masově používat, je klíčová jeho podpora ve všech běžně používaných aplikacích. Toto kritérium v současné chvíli splňují třeba formáty HTML, PDF a RTF. Formáty DOC, XLS a PPT jsou sice rovněž masově podporovány, ale nejedná se o otevřené formáty. V praxi s nimi žádné velké problémy sice nejsou, ale jaksi cítíme, že jejich použití pro komunikaci veřejné správy s občany není úplně správné.
Formáty ODF a OOXML jsou pěkné, ale dokud je nebudou podporovat aplikace běžně rozšířené mezi uživateli, je potřeba se držet při zemi. OpenOffice.org chystá podporu OOXML, a formát ODF už samozřejmě dávno umí. MS Office podporuje OOXML, ale je otázkou, zda do něj Microsoft zabuduje i podporu pro formát ODF. Pokud se tak nestane (což je asi docela pravděpodobné), bylo by pak asi lepší používat spíše formát OOXML, protože jeho podporu bude mít ve svém kancelářském balíku k dispozici více uživatelů.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Na odf si mohol zapracovat aj tyODF není free software. ODF není software. ODF je datový formát., je to predsa free software
ty tu pises tvrde y ve slove makly, sorry chlape, hadej, kam jsem si tvuj vykrik zaradilmno, tož podle mě z toho plyne tak akorát lehká dyslexie autora, nebo ještě něco jiného? nebo budeme tvrdit, že tvůj "výkřik"si můžeme taky někam nelichotivě zařadit, protože ani nejseš schopen použít diakritiku? ach bože, co je tohle za módu, vyzdvihovat formu nad obsah? že Kosek píše z určitého postu - funkce v ČNI, znamená to, že je lepší odborník než kolega, nebo to spíše znamená, že je lepší politik, že se na tu funkci procpal? (zatímco kolega si třeba někde v koutku bez publicity řeší svoje na nesrovnatelně vyšší odborné úrovni, neb těm věcem může věnovat čas, který narozdíl od Koska neztrácí přednáškami atp.)
Za prvé říkal, že ať chce nebo nechce, většina dokumentů je tvořena v MS Office (a v tom má pravdu), proto je na ten produkt potřeba brát takové ohledy.Brát ohledy ano, ale ne tuhle jeho dominanci dál podporovat.
Za druhé, obhajovat nedostatek nějakého formátu tím, že to jde obejít a že i to stačí je ubohé a hodně to ukazuje, jakým směrem přemýšlíš ty a že nejsi sto uvažovat racionálně vzhledem k situaci.Psal jsem něco o tom, že to lze obejít? Psal jsem pravý opak – je nerozumné to obcházet, ale ne vždy je potřeba plná výzbroj. A lepší než standardizovan něco, co si na tu plnou výzbroj jenom hraje, to ať je radši stnadardizován nějaký základ, a kněmu se pak dá kvalitní rošíření dodělat. Navíc standardizovaný formát se netýká toho, v čem si budou úředníci vytvářet svoje interní dokumenty, ale toho, jak budou komunikovat navenek. Což v rozhovoru mimo jiné říká i Jiří Kosek, stačilo by pozorněji číst.
Ale ano, psal jsi že to (ten problém se zápisem) lze obějít spočtením někde mimo. Psal jsi, že je to nerozumné, ale že to lze a i to že někdy stačí. Ne, to opravdu nikdy nikomu v produktivním produktu nestačí. Pod nikdo rozumněj řadového úředníka.
Samozřejmě, že je lepší standardizovat základ, ke kterému se rozšíření dopíšou. Ale vždyť jsi to četl, ne? To přesně se bude i v případě OOXML řešit při údržbě normy.
Ten poslední odstavec je jen konstatováním / opisem části rozhovoru, proti které jsem nic nenamítal a s kterou souhlasím. Asi jsi chtěl komtentář jen prodloužit...
Samozřejmě, že je lepší standardizovat základ, ke kterému se rozšíření dopíšou. Ale vždyť jsi to četl, ne? To přesně se bude i v případě OOXML řešit při údržbě normy.A v čem je tedy lepší tu místo jednoho nedokonalého standardu mít dva?
což v konečném důsledku může být přínosné pro oba z nich.Problém bude asi v tomhle:
MS Office podporuje OOXML, ale je otázkou, zda do něj Microsoft zabuduje i podporu pro formát ODF. Pokud se tak nestane (což je asi docela pravděpodobné)...
Totez, kdo jses, ze chces nekomu upirat pravo definovat si svuj standard?Chtěl jsi asi napsat vlastní ISO standard. A vlastní ISO standard logicky nemůže definovat každý. ISO standard (kupodivu) schvaluje ISO. Jinak definovat si vlastní formát... a standardně si ho používat, to může každej blbec a nikdo mu v tom nebrání.
Samozřejmě, že je lepší standardizovat základ, ke kterému se rozšíření dopíšou. Ale vždyť jsi to četl, ne? To přesně se bude i v případě OOXML řešit při údržbě normy.Při údržbě normy se dají věci upřesňovat. Mohou také vznikat nové verze normy, které mohou přidávat nové vlastnosti. Ale jak se při údržbě normy udělá „vzorce ve verzi 1.0 stáli za nic, zapomeňte na ně a teď používejte něco jiného“, na to jsem tedy zvědav. Ostatně taky by mne zajímal jaký je rozdíl v tom, když jeden formát vzorce standardizované nemá a druhý má standardizované nepoužitelné vzorce. Jaký je v tom rozdíl? Já vidím jediný – u toho druhého se může někdo nachytat a věřit tomu, že je bezpečné to používat.
Co se týče prvního, ano, příklad mám. Netýká se sice typicky úředníku, ale obyčejných pracovníků z kanceláře. Např. naše společnost prodává byty. Na některé se poskytuje za určitých okolností sleva, která se počítá z Excelovské tabulky pomocí vzorců. Tu si klienti můžou stáhnout z veřejného webu a vyplněnou poslat zpět na posouzení. Jde to dělat i jinak, bez Excelů a tabulek, bez vzorců apod. Jenže to už se dostáváme opět k tomu, že kancelářští umí právě a jen pracovat s Excelem. Nebudu se tady hádat jestli je to dobře nebo špatně, ale je to tak, a podobných příkladů ti dám kolik chceš. Vezmi to jako fakt a nehádej se, neboť se zdá, že o podobné praxy nemáš široký přehled.
Co se druhého týče, jak to souvisí s konečnou funkčností? Bavíme se tu o formátu, jehož střeva opět řadový pracovník nezná a nikdy nebude. A je pořád lepší mít něco, co se může dále upravovat, vylepšovat a doplňovat, než nemít nic.
Nic ti to nezaručuje, proč by taky mělo.
Může jít o státní správu a tam by mi to něco zaručovat sakra mělo.
Pokud tabulka bude vytvořena a uložena ve standardizovaném formátu, pak ji otevřeš pomocí programu, který normu implementuje.
Normu nemusí implementovat správně nebo kompletně (viz web), MS Office to klidně může uložit ve standardním OpenXML, které ale bude obsahovat "bonusy" od MS a tudíž to neotevřu.
Ale dopředu tvrdit, že někdo tu normu na tuty dodržovat nebude, to je hloupost ať jde o kohokoliv.
Počkej nějaký čas a povíme si.
MS Office to klidně může uložit ve standardním OpenXML, které ale bude obsahovat "bonusy" od MS a tudíž to neotevřu.Jak unavne, tyhle reci. Jako kdyby OOo tohle nedelal... dela to a to minimalne s temi vzorci. A jeste par let to tak bude, jelikoz ODF 1.2 bude par let trvat, nez se stane ISO standardem. Microsoft si nebude moci dovolit ukladat zivotne dulezita data do nespecifikovanych casti proto, ze vsechny firmy, ktere ten format zvolily a zvoli napr. pro export/import v nejakych IS (jako ze takove firmy uz jsou a budou -- proste a jednoduse proto, ze OOXML bude rozsirenejsi nez ODF a neimplementovat ho v export/import filtrech v adekvatnich aplikacich je business suicide), by se na nej postupne vyprdly. Microsoft hrozbu ODF ignorovat nemuze a fakt, ze chce standardizovat OOXML je tim nejlepsim dukazem. Proc by asi tak MS prispival kodem do third-party implementace OOXML v Jave, kterou nemuze ovladat, kdyz by chtel potom produkovat data, ktera ta sama implementace nebude schopna precist? Zakladem vsech techhle argumentacnich kotrmelcu ve stylu "MS to stejne nebude dodrzovat" je naprosto fatalni nepochopeni soucasneho stavu na trhu v tehle oblasti. Microsoftu by se to proste z dlouhodobeho heldiska nevyplatilo. Nic vic, nic min.
Mě by hlavně zajímalo, co dělá takový člověk tady.Tak se mrkni do jeho profilu... Je ve fazi zklamani z Tucnaka
To je zajímavé, mně se OpenOffice.org spouští téměř přesně jednu sekundu.
To je zajímavé, mě se spouští svinsky pomalu. Ale, pravda, nemám zapnuté přednačítání po příhlášení (to bych se zbláznil, používám to dvakrát do měsíce).
Když jde Chuck Norris spát, každou noc se podívá pod postel, jestli tam není Petr Tomeš.
ROFLWMK
Důležité je, že je to tak.Jsi vedle, najdou se lidi, kteří si koupili nějaké produkty, přestože nejsou spokojení s těmi předchozími. A nápověda... blbci to nejsou :).
Ale samozřejmě, že si bude moct MS dovolit ukládat data do nespecifikovaných částí. Dělá to tak celou dobu. Jen v současné době mu silně hrozila ztráta pozice na trhu a proto celý ten kotrmelec s OOXML. Pokud by totiž MS Office přešly na ODF a vylepšily tento standard, ztratily by další balík uživatelů.Vzdyt sam sobe odporujes! Delala to celou dobu, ted sam pises, ze mu hrozila ztrata pozice na trhu. A to je pravda, stale hrozi. A prave proto ty zmeny v chovani MS v nekterych oblastech proste musi byt permanentni, protoze jinak ta pozice opravdu bude oslabena (o ztratu bych se zatim nebal).
Všichni také víme, jaká byla situace s IE. A celých několik let se pro něj musely stránky upravovat, aby je zobrazoval správně. Nechtěl bych vidět počet člověko hodin, které tohle sežralo na celém světě. Dík Bille.A visichni take vime, jaka je situace s IE ted. Nove vlastnosti (i kdyz z pohledu konkurence nic noveho), MS prestava totalne ignorovat standardy, release cykly se zkracuji... Mechanismy trhu nemuze ignorovat ani MS. Tvrdit, ze MS nehne nic a ze se nic nezmeni, muze jen clovek, ktery tohle nechape.
Kdyby byl MS firmou, která se stará o dobro svých zákazníků, pokusil by se vylepšit formát ODF. Protože je to však firma starající se o svůj zisk, dobro obyčejných lidí ji vůbec nezajímá, pokud to neznamená pokles jejího zisku.ROFL
A visichni take vime, jaka je situace s IE ted. Nove vlastnosti (i kdyz z pohledu konkurence nic noveho), MS prestava totalne ignorovat standardy, release cykly se zkracuji... Mechanismy trhu nemuze ignorovat ani MS. Tvrdit, ze MS nehne nic a ze se nic nezmeni, muze jen clovek, ktery tohle nechape.A to mám být teď po těch letech, kdy na to MS úplně kašlal a otravoval spoustě programátorů život, vděčný? Jak sám říkáte z pohledu konkurence žádné nové vlastnosti. Takže nový IE vlastně nic nepřinesl. Já ho každopádně používat už nikdy nebudu, i kdyby byl sebelepší - nadělal toho už prostě dost. Také jsem netvrdil, že s MS nic nehne a nic se nezmění - rozhodně ne ve smyslu, že všechny jeho produkty zůstanou stejné. Je však zcela jasné, že tlak na tuto firmu musí být velmi velký, aby vyústil v nějakou změnu - kolik let trvalo, než se objevil nový IE, kolik let měl MS naprosto uzavřené formáty? Kolik let neumí používat Windows žádný další souborový systém (pluginy třetích stran nepočítám)? Proč většina flash disků je naformátována na zcela imbecilní FAT32 nebo dokonce FAT16? Mám pocit, že jste vůbec nepochopil, o čem jsem psal Co se SUN a IBM týče, jejich historie mě až tolik nezajímá. Bavili jsme se tu o OOXML. Každopádně srovnám-li Javu od Sun a .NET od MS, pak má u mě Java opět lepší světlo než rádoby otevřený .NET. A je mi naprosto jedno, jestli vznikla u firmy Sun, protože její používání mě nestojí ani korunu.
A to mám být teď po těch letech, kdy na to MS úplně kašlal a otravoval spoustě programátorů život, vděčný?Tak pozitivum to je, ne?
Já ho každopádně používat už nikdy nebudu, i kdyby byl sebelepší - nadělal toho už prostě dost.To vam vymlouvat neminim
Mám pocit, že jste vůbec nepochopil, o čem jsem psalTo zasadni, s cim neoushlasim, je predstava, ze MS bude schvalne ukladat data do nespecifikovanych casti. Firmy, jejichz SW bude zaviset na porozumeni vystupu z MSO by se zacaly vztekat a to si ted pri tlaku ze strany ODF a EU nemuze dovolit... Treba rekneme, ze takovy obri SAP vyuzije toho, ze OOXML je ISO a zacne implementovat import toho formatu do svych IS. Jako ceho konkretne by MS mel chtit dosahnout tim, ze to takovym firmam bude ztezovat?? A jak pak davaji smysl vsechny aktivity smerem k vyvojarske komunite, ktere MS dela? e-booky, weby, prispivani do konverteru a slibene dotace kodu do Apache POI?......
Každopádně srovnám-li Javu od Sun a .NET od MS, pak má u mě Java opět lepší světlo než rádoby otevřený .NET. A je mi naprosto jedno, jestli vznikla u firmy Sun, protože její používání mě nestojí ani korunu.100% souhlas
Aktivity směrem k vývojářům jsou poměrně jasné - upevnění nahlodané pozice na trhu.No jasne, to chce kazdy
například povolení něčeho jako je partial class v .NET.No humus. Nemusite se bat, ode me se chvaly na .NET nemate sanci dockat
Např. naše společnost prodává byty. Na některé se poskytuje za určitých okolností sleva, která se počítá z Excelovské tabulky pomocí vzorců. Tu si klienti můžou stáhnout z veřejného webu a vyplněnou poslat zpět na posouzení.Pokud byste těm klientům posílali už konečné ceny, ce kterými nemůžou hýbat, stačí, že vzorce budou fungovat vám, a klientům klidně můžete poslat tabulku s čísly, ale bez vzorců. Hle – a hned z toho máme příklad, kdy tabulka bez vzorců stačí. Tím neříkám, že stačí vždy – jenom tím říkám, že tabulka bez vzorců není takový nesmysl, za jaký to spousta lidí vydává. Už jsem dostal od firem spoustu ceníků, které někde v sobě možná měly vzorce, ale já jsem vzorce nepotřeboval – stačilo mi umět tabulku zobrazit, vyhledávat v ní, třídit.
Co se druhého týče, jak to souvisí s konečnou funkčností?Pokud úředník A vytvoří tabulku se vzorci v programu X, a člověk B si tu tabulku otevře ve svém programu Y, a dostane jiný výsledek, přestože oba programy implementují správně normu, asi je začne zajímat, co se to děje.
Sun ODF plugin pro MSO je postavený na OO.o, takže ani se vzorci by neměly být žádné větší problémy.A kompatibilita dvou konkrétních produktů vyřeší jako co? Myslím tím obecně, z pohledu otevřenosti standardu.
Obávám se, že pan Kosek si jen uvědomuje realitu, na rozšíření MSO nenese žádnou vinu.
Situace je taková, že pro většinu lidí platí: počítač = PC+Windows+MSO, internet=IE+Seznam. A pokud pronesete slova jako Linux, OpenOffice, Firefox a případná další, pak si nebudou jistí, zda jim nenadáváte.
Je videt, ze jsi jako admin peknej amater, a ze jsi vetsi firemni prostredi videl maximalne z rychliku. Ted nezastavam OOXML, nechci ho jako standard. Ale hodne firem jede na Exchange a tam si s Thunderbirdem ani neskrtnes. Ta firma kterou spravujes ma asi tak 5 zamestnacu a nejaky externi mailserver, nebo jedou na Linuxu, bych typoval.
U vetsich firem bych sel u Windows na Domino a u Linuxu zase na Domino
Zase vykrik to tmy. Myslis nebo vis? Zkousel jsi Exch 2007. Proc bych implementoval Evolution, kdyz mam Exch? Evolution nezajisty ani 10% funkcionalitu, ktera je mhondy hlavne v tech malych firmach vyuzivana (pristup k vice uctum, vice kalendaru, voting na meetingy, atd.) Proste Evolution je strasnej. Thundefird je mnohem lepsi client. Evolution je nevyzralej, ktera nic neumi. Evolution jsem pouzival, ale presel jsem nazpatek k Thunderbird. Mnohem lepsi client pro Linux co se funkcnosti tyce.
No myslím, že nevím. Jsem prostě Linuxář ve firmě se silně Microsoftí sítí... Takže Evolution a ntlmaps jsou jedny z aplikací, co mi pomáhají přežít. Rozhodně se nesnažím na naší síti rozchodit vše a necítím se jako odborník na Exchange (spíš jako Linuxář s bolestnou zkušeností s Exchange). Osobně mi Evolution taky nevyhovuje, ale je to zatím jediný způsob jak se dostat ke kontaktům na Exchange, takže ho občas zapnu. Thundefird je mi bližší, ale že bych si myslel, že je to super aplikace bez chyb, tak to taky není (na Debianu mi docela často padá, záložky dosud neimplementovali... Gecko bych rozhodně v mail klientu nemusel mít). Když pominu svoje subjektivní hodnocení, tak jsem si vždycky myslel, ze Evolution je modernější klient (rozhodně z mého pohledu toho podporuje mnohem víc, než Thundefird. 'Exch 2007' je konkrétně co? Exchange 2007?Zase vykrik to tmy. Myslis nebo vis?
Podle vás nemá OOXML právo na existenci, protože je duplicitní (přitom není).Je duplicitní. Je to jak GSM vs. klasické CDMA.
Linux vždycky plnil funkci jiných OS, které dokonce programově napodoboval (Unix). Takže kam se ten linux mí co sr..? Podotýkám, že to nesmysl, ale je to způsob vaší logiky.Ano, to vaše je nesmysl. Linux byl v podstatě další implementací standardu POSIX (a dalších), takže je to jako nadávat na KOffice
Někdy ty nároky jsou taky "aby to nepoužívala konkurence", bohužel.Ano, ale až do nedávna se nároky tohoto zrna zabývaly pouze firemní specifikace, nikoliv ISO.
Není trpané, že existuje milion kompresních formátů? Nebo video a audio kodeků?Nikdo z toho nedělá ISO standard a jsou to poněkud implementačně jednodušší věci.
Nezapomínejte, že pro firmu je jednoduší udělat si věci po svém a sobě na míru, než se pokoušet aplikovat cizí formát, který nemá v rukou, a v případě nějakých problémů se s ostatními bude muset dohadovat ("potřebuju přidat tohle" - "nikdy, to v tomhle formátu nemá co dělat").Toto je proces standardizace. Tomu, co píšete, se tím má přesně zabraňovat.
Nikdo z toho nedělá ISO standard a jsou to poněkud implementačně jednodušší věci.Já myslím, že daleko podstatnější rozdíl je, že zatímco u komprese obrázků a videa stále vývoj kráčí kupředu, u formátů dokumentů už nikdo mnoho let nevymyslel nic nového. Proto v prvním případě má smysl vysoká diverzita a v druhém sjednocování a standardizace.
Pouze jsem zastánce názoru, že není dobré mít více standardů na totéž.A myslíš, že pokud se OOXML nestane standardem, že se ho Microsoft vzdá a začne používat ODF? Taky by se mi líbilo, kdyby tu byl jeden dokonalý formát, který by používal jak open source tak i MS Office. Teď ale stojíme před volbou, jestli tu mít dva standardy nebo jeden standard a jeden nestandardní formát, který ale bude hodně rozšířený. IMHO bychom měli usilovat spíš o tohle:
Aby byl OOXML standardem a MS si s ním nemohl dělat úplně, co chce.To je právě ten kámen úrazu. To zařídíme jak?
Aby se obecně používal (např. ve státní správě) otevřený formát, ke kterému existuje alespoň jedna kvalitní open source implementace editorů.Naprostý souhlas
Aby se obecně používal (např. ve státní správě) otevřený formát, ke kterému existuje alespoň jedna kvalitní open source implementace editorů.K tomu už bohužel asi nedojde. Dá se asi zlepšit, ale tagy <t s="va"/> už tam asi zvostanou. Ořezat standard o různé zápisy datumu už asi taky nepůjde atd. Myslím, že náš názor na požadovaný stav není moc rozdílný. Já si jen myslím, že na MS se mělo mnohem více přitlačit (tou státní správou), aby buď přijala ODF a podílela se na jeho vývoji (doplnění věcí co tam chybí a opravy nedokonalostí) nebo vytvořilo nový standard, ale mající patřičnou úroveň. Teď, kdy bylo přijato ISO pro OOXML to už půjde mnohem hůř. Už budeme moci MS pouze moralizovat, že neplní svůj standard a očekávám spory jestli MS ukládá opravdu do standardu (nějak vhodně vyloženého) nebo neukládá.
Aby byl OOXML dobrým formátem, který bude vyhovovat jak uživatelům tak programátorům. Dobře dokumentovaný, aby se neměnil verzi od verze.Nějaký dopolední šotek se mi sem vetřel ;)
Podotýkám, že to nesmysl, ale je to způsob vaší logiky.Hmm, co si mam o tobě myslet, když tohle píšeš? Arogance sama. Měl jsi možnost rozumně argumentovat... a dokonce i s docela dobrým výběrem argumentů... ale ty sis řekl NE :D.
standard by měl být nezávislý na monopolní firmě
"Tyto chyby se však u ISO norem zcela rutinně řeší při následné údržbě normy."
"Přijetím OOXML za mezinárodní normu bude zajištěn i další vývoj a údržba formátu na nezávislé půdě ISO."
A co potom všechny ty dokumenty, které už jsou uložené? Nepředpokládám, že se najednou zázračně změní na ISO verzi.
Naprostá většina změn formátu ve finální ISO verzi OOXML byla navržena tak, aby byla zpětně kompatiblní s původní ECMA verzí OOXML. Důvodem byla právě snaha zamezit rozštěpení OOXML na dvě verze.
Proč se to zveřejňuje ve složitých formátech je otázka spíše na státní zprávu.Protože celý koncept Office je, podle mě, padlý na hlavu. Typický úředník potřebuje spíše jednoúčelovou aplikaci pro sypání údajů do předem definovaných šablon, ze které se pak exportuje cokoliv (OOXML, ODF, HTML). Nejvýše tři čtyři tlačítka, provázanost s nějakým IS ohledně exportů, spolupráce, workflow (je pro to nějaký hezký český výraz?) a podobných věciček a pak už vůbec nic. Jo a hlavně žádný PowerPoint, ten program bych zakázal zákonem
No asi moc přehled o práci úředníků nemáte. Úředník obvykle potřebuje psát nějaké zprávy, usnesení, vyhlášky atd. Potřebuje to napsat do šablony, kterou mu vytvoří místní správce sítě.No právě a k tomu Office vůbec nepotřebuje, on je prostě producent textu a ty vesměs sype do předem připravených chlívěčků. Uživatelům totiž běžně nedáváme kompletní vývojové prostředí, ale hotovou aplikaci
Pochopte, že jaksi ve státní správě není moc ajťáků, kteří by toho uměli víc než nainstalovat Windows a udělat šablonu v MSO nebo OOo.Nojo, ale bylo by hezké mít udělátor, který na základě šablony vytvoří onu jednoúčelovou aplikaci pro vyplňování položek.
Neviděl jsem, že by ho někdy nějaký úředník použil.Ano a já nedostávám hromady "vtipné" korespondence tvořené ppt přílohami
nemusí se pídit po disku, kde v ktéré ďouře k tomu nějaký chytrák nechal metadata, protože mu to přišlo elegantnějšíPrávě proto by měla na uchování těchto metadat existovat standard, stejně jako už existuje standard na uchování jiných metadat – třeba názvu souboru, data vytvoření nebo třeba rozšířených práv. Což je také odpověď na předchozí část – nestává se mi, že by se mi „po cestě nebo při jiných operacích“ ztrácelo třeba jméno souboru. Já neříkám, že se teď hned má zapomenout na všechny formáty, které mají nějakou hlavičku, ve které je uveden typ souboru. Jenom říkám, že už by bylo na čase k takovým zbytečnostem, jako jsou tři data poslední práce se souborem, přidat tak základní věc, jako je mime-typ obsahu souboru. Protože když budeme pořád spoléhat na to, že se to dá vyvěštit z obsahu souboru, nebo z jeho koncovky, tak se pořádného způsobu uchování metadat o souborech nedočkáme ani za sto let.
forum
v souboru forum-dump.sql.20080204.tar.bz2
?
A hlavně – vy se na to pořád díváte z dnešního pohledu pohledu, kdy se tenhle typ metadat běžně neukládá. Ale v tom není žádný technologický problém – když je možné ukládat nějaká metadata (název souboru, datum vytvoření), proč ne jiná? Já bychtaky klidně mohl říkat, že mi stačí označení souborů číslem i-node, a že ty vaše názvy souborů to jenom zbytečně komplikují.
A hlavně – vy se na to pořád díváte z dnešního pohledu pohledu, kdy se tenhle typ metadat běžně neukládá.čo nepodporuje windows, to nie je bežné ... čo na tom, že konkurencia to zvláda.
k menu súboru: lepšie by bolo "forum-dump.20080204.sql.tar.bz2" (sort najprv podľa dátumu, potom podľa prípony)
a ešte jedna poznámka k viacerým príponám: Apache (httpd) MultiViews
Mně tedy nepřipadá, že by ten systém koncovek nějak extra dobře fungoval.To ne, ale systém hlaviček funguje docela dobře
tar.bz2
a následně je na serveru rozbalí.
tar.gz
nemůže vymyslet třeba Zoo nebo 7zip, měl by také respektovat kódování znaků. Chtít po serveru, potažmo po všech webových prohlížečích, aby uměly i ta nejpitomější kódování, nedává smysl.
application/x-tar-gz
, nebo může mít nějaký registrovaný typ. Typ toho souboru je zagzipovaný archiv, co je uvnitř je interní záležitost programu, který s ním pracuje. Když vám někdo pošle obrázek vložený do Wordu, taky tomu souboru nebude dávat název Fotka.bmp.doc
Proč každý formát? Umí snad každý formát na světě ukládat jméno souboru nebo datum modifikace? Neumí – a přesto není problém s těmito metaatributy u souborů pracovat.Není to ale proto, že zatímco datum modifikace a jméno jsou obvykle programům úplně jedno, o typu zpracovávaných dat to jaksi neplatí?
Minimálně se jménem souboru musí pracovat každý program, který nějak pracuje přímo se souborem [...]Podstatný rozdíl je, že pokud ztratíte jméno souboru, můžete si vybrat libovolné jiné a všechny programy tento soubor budou zpracovávat stále stejně, kdežto pokud ztratíte typ (a někdo na něj bude spoléhat), jste ztracen.
filter < zdroj > ciel < zdroj filter-1 | filter-2 > cieloops, metainfo bolo k dispozícii na fd ...
nemusí ...
ne se standardním vstupem/výstupemŽe těch deskriptorů souborů může být víc jsem pro zjednodušení zanedbal.
Co je pod tarem, nemá smysl řešit, protože tar je archiv zrovna tak jako ext2.Právě že to má velmi dobrý smysl řešit. Takových formátů je na světě hromada a prakticky žádný z nich ukládání meta-dat nepodporuje. Takže Vás čeká buďto vymyslet popis meta-dat, který by něco takového uměl uložit, nebo změnit celý svět
Vy ste asi myslel, že formát archivu by měl být schopen uložit metadata obsažených souborů. Jako např. tar umí uložit vlastníka, časy a práva, tak prostě bude umět navíc ukládat rozšířené atributy.Souhlasím, že takový formát není problém vytvořit. Jenže málokterý ze stávacících formátu to umí, tudíž je v praxi daleko snazší typy souborů explicitně neukládat a ušetřit si problémy s kompatibilitou. Navíc je obvyklý unixový přístup "celý soubor je jeden stream a meta-data pro jeho interpretaci nejsou potřeba" podstatně jednodušší a není kvůli němu potřeba měnit celý svět. Zatímco MacOS objevil resource forky (a tím vše značně zkomplikoval), UNIX objevil adresáře
cp
kopírovat), a dnes už na to existují alespoň patche.
Navíc je obvyklý unixový přístup "celý soubor je jeden stream a meta-data pro jeho interpretaci nejsou potřeba" podstatně jednodušší a není kvůli němu potřeba měnit celý svět.Přičemž ale neustále zapomínáte, že i v unixu se metadata používají, a dokonce i ta standardní množina metadat se postupně rozšiřuje – jméno souboru nebo datum vytvoření jsou metadata, a dnes už máme mechanizmus pro ukládání obecných metadat – EA (přitom to není tak dávno, co je v Linuxu uměl jenom experimentální XFS a další FS se postupně přidávaly). Ty už se dnes používají k ukládání ACL. Myslím, že už jenom ACL povedou k tomu, že minimálně unixové formáty archivů začnou s EA počítat – a pak už jim bude jedno, že jeden z těch atributů znamená pro spoustu programů mime-typ.
Právě že to má velmi dobrý smysl řešit. Takových formátů je na světě hromada a prakticky žádný z nich ukládání meta-dat nepodporuje.Ale podporuje – jméno souboru, adresářová struktura, datum změny, práva…
jako třeba gzip ukládá původní název souboru
$ touch ahoj.txt $ gzip ahoj.txt $ ls ahoj.txt.gz ahoj.txt.gz $ mv ahoj.txt.gz nazdar.txt.gz $ ls nazdar.txt.gz nazdar.txt.gz $ gunzip nazdar.txt.gz $ ls nazdar.txtKam ukládá původní název souboru? Do názvu zkomprimovaného souboru?
$ touch ahoj.txt $ gzip ahoj.txt $ mv ahoj.txt.gz nazdar.txt.gz $ xxd nazdar.txt.gz 0000000: 1f8b 0808 3e56 f647 0003 6168 6f6a 2e74 ....>V.G..ahoj.t 0000010: 7874 0003 0000 0000 0000 0000 00 xt........... $ gunzip -N nazdar.txt.gz $ la ahoj.txt -rw-r--r-- 1 kyo users 0 2008-04-04 18:24 ahoj.txt
Jinak jsem si nevšiml, že by v textovém souboru byla nějaká hlavička, v které sby se říkalo, že tohlecto je kódovaný v UTF-8 atd.V UTF-8 může být Byte Order Mark
cat
, který podobné hovadiny vůbec nezkoumá a prostě soubory plácá za sebe jako datové řetězce (do kterých BOM nepatří v žádném kódování).
Používání přídavných značek v čistém textu obecně není dobrý nápad, pokud se tomu dá vyhnout. To je taky jeden z důvodů, proč je UTF-8 oblíbenější než ostatní varianty. Nejen proto, že šetří místo, ale nepřináší speciální značky a funguje u něj dobře mapování soubor = blok dat.
Tak jsi asi trosku zapomnel jaka byla situace do soucasna. Rad bych asi by si to vsichni pripomneli. Zase tady nekdo povypravi hezkou pohadku o MS standardu a vsichni zacinaji uvazovat, jak dobry standard by to byl. Kdyby nebylo ODF, tak se na vas MS s vysoka vysral. Uz jen proto, by mel byt standardem format ten, ktery prisel prvni.
Microsoft mel sanci spolupracovat na ODF, proc to neudelal od zacatku, kdyz je tak hodny? Proc slozite vymyslel jeho standard, misto toho, aby upravil ODF k obrazu svemu, plus o obrazu OpenOffice? Dnes bychom vsichni meli standard jak vysitej a vsichni bychom byli kompatibilni.
Odpovim si sam, protoze MS chce nad formatem kontrolu, chce dalsi chaoz, a chces dalsi cas. MS vi, ze nez vsichni novy format implementujou...... doplnte si sami.
Proste slibum MS neverim. Jestli se OOXML stane standardem, tak se vsatim, ze vsichni zase budem nekompatibilni minimalne 3 roky.
Jo a s tim HTML zase pekna pohadka od pana Koska. HTML jen pouze pro IE Exlorer. Takhle to je. Vsichni co jste minorita, serem na vas.
Vy tvrdite, ze po schvaleni OOXML za ISO stadard si pouzivatel nebude musiet nic doinstalovavat aby mohol citat OOXML podla ISO standardu???
Ne, já tvrdím, že neumíte číst. Zkuste se na chvíli uvolnit, zavřete oči a myslete na něco hezkého. Pak si zkuste přečíst první odstavec za otázkou "Proč?". Znovu se uvolněte, nechte si to projít hlavou.
Je vám nyní asi líto, že váš původní příspěvek nemůžete smazat, ale nic si z toho nedělejte. Oba víme, že jste prostě jen nevědomky a nechtěně přehlédl jeden odstavec a vůbec jste nechtěl demagogicky otáčet význam mé odpovědi. Nic se neděje, takové věci se prostě stávají.
ODF ne, protože ho umí jen OO.o...
KOffice?
...OOXML ne, protože ho umí jen MSO 2007.
A OO.o od Novellu. A MSO 2003 s plug-inem.
Už se budu držet pouze faktů.To jsem rád.
To by samozřejmě normální člověk očekával od začátku, že?Normální = nezkušený? :)
Proč by se měla snažit něco naroubovat na formát své konkurence, která má relativně zanedbatelný podíl na trhu. Nemyslím si, že by MS k něčemu takovému přistoupil, pokud by na to nebyl velmi silný tlak od významné skupiny zákazníků.Protože je to ISO standard. Kdyby tady žádný silný tlak nebyl, tak si MS odpustí ty šaškárny, co probíhají teď a na nějaké ISO kašle. Pokud by se OOXML neschválilo, MS by postupně čelil většímu a většímu tlaku. Těch zemí, co zvolily ODF jako povinný formát, protože "je to ISO", přibývá.
Přidávání nových funkcí do formátu a vytváření standardu je nesmírně časově náročná činnost. Když se podíváte, jak často má telekonference OpenDocument TC, a jak rychle se v ní vyvíjejí nové věci, zjistíte, že v současné době nemá kapacitu na rozumně rychlé zpracování nějakého většího počtu změn do formátu ODF.A pokud budou chtít současní hráči ODF rozšířit OOXML o své funkce, půjde to rychleji?
Podle mne by to vedlo k jedinému -- uživatelé by začali nadávat v lepším případě na formát ODF, v horším na OpenOffice.org, KOffice, ... -- zkrátka na implementace ODF, které by rozšíření od MS nepodporovaly a dokumenty by se v nich chovaly odlišně. V podstatě by byla stejná situace jako je dnes s binární formáty, akorát by vevnitř běhalo XML.A s OOXML jako standard to bude lepší o co?
Poslední důvod je ten, že některé věci by se na ODF roubovaly dost nešťastně nebo by se kvůli nim musel ODF fundamentálně změnit.To by spíš chtělo konkrétní příklady.
Protože je to ISO standard. Kdyby tady žádný silný tlak nebyl, tak si MS odpustí ty šaškárny, co probíhají teď a na nějaké ISO kašle. Pokud by se OOXML neschválilo, MS by postupně čelil většímu a většímu tlaku. Těch zemí, co zvolily ODF jako povinný formát, protože "je to ISO", přibývá.Samotné ISO důvodem není. Důvodem může být, že někdo vyžaduje použití ISO formáty.
A pokud budou chtít současní hráči ODF rozšířit OOXML o své funkce, půjde to rychleji?Ono takových funkcí moc není
A s OOXML jako standard to bude lepší o co?O to, že v něm vše, co by se případně muselo do ODF doplnit, už je popsáno. A je to přímo v normě, nejsou to nějaká proprietární rozšíření, která nejsou pod kontrolou.
To by spíš chtělo konkrétní příklady.Nemám čas to moc rozepisovat. Například možnost "inline" stylů, možnost uložení stylů do samostatného souboru mimo dokument, příliš ukecaný formát pro tabulkový kalkulátor, ... Na to přijde každý sám, pokud se seznámi s oběma formáty >;-<
A pokud budou chtít současní hráči ODF rozšířit OOXML o své funkce, půjde to rychleji?Realita je takova, ze Sun s IBM jsou v tehle oblasti profilovani dost souperive vuci MS. Predstava, ze budou spolupracovat na jednom formatu, je naivni. Byl by z toho jeden velkej zamrz. A to nejen kvuli MS, jak by urcite vsichni radi poznamenali. Vsichni by v tom formatu neco mit chteli a neco ne, Sun s IBM by delali uplne stejne obstrukce jako MS, kdyby tam melo prijit neco, co by nesedelo do jejich business planu. Byla by jen otazka casu, kdy by se cele to soukoli zhroutilo. Muze se nam to nelibit, ale to je tak vse, co se s tim da delat. Mit dva ISO formaty je za soucasnych podminek jedine racionalni reseni. ODF protoze uz proste je a OOXML protoze reprezentuje drtivou cast trhu a je lepsi tu cast trhu mit pokrytou ISO standardem zalozenym na XML nez binarnim balastem.
je lepsi tu cast trhu mit pokrytou ISO standardem zalozenym na XML nez binarnim balastem.S tím se dá souhlasit. Všichni ti plamenní diskutéři by měli spíš usilovat o to, aby státní správa publikovala v ODF případně v obojím*, než volat po tom, aby OOXML nebylo standardem. Alespoň do doby, než půjde s OOXML pracovat stejně pohodlně a zdarma jako s ODF. *) I když přednost by samozřejmě měly mít formáty jako XHTML a PDF, protože většinou nejsou potřeba editovatelné a zároveň přesně tisknutelné dokumenty.
A1) Doplnění ODF tak, aby umělo reprezentovat vše, co umí MS Office, by pravděpodobně nešlo udělat bez MS, protože ten zná své produkty a jejich funkce nejlépe.pan Kosek, čítal ste vôbec 6000 strán OOXML? Tam je to predsa všetko popísané, veď je to kandidát na normu.
Zkuste se nyní vžít do role firmy, která má na trhu kancelářských aplikací skoro monopol.miliarda sem, miliarda tam, len nech nám konkurencia nevyrastie
Druhou věcí je, zda by ostatní členové OASIS vůbec podpořili přidávíní nových věcí do formátu ODF. Uvědomme si, že v OpenDocument TC má výrazné zastoupení například Sun a IBM. Nejsem si úplně jistý, zda by byli pro přidávání vlastností formátu, které jejich implementace nezvládají. Podkopali by si tím svoji konkurenční výhodu, kterou nyní mají v podobě plné implementace formátu ODF.Na druhú stranu, MS nezvláda implementovať ODF, a tak radšej pretlačí paškvil. O tom blábole o procese pridávanía, pri OOXML to uvádzate ako potencionálnu výhodu, pri ODF je to zrazu nevýhoda
B2) MS by využil toho, že každý si může do formátu ODF přidávat vlastní elementy/atributy.a do OOXML to nejde? OOXML nie je XML?
C1) Poslední důvod je ten, že některé věci by se na ODF roubovaly dost nešťastně nebo by se kvůli nim musel ODF fundamentálně změnit.he? pane, ktoré? tie, kde ODF využíva iné ISO normy a OOXML nie? resp jeden z tých formátov nie je XML?
Na druhú stranu, MS nezvláda implementovať ODF, a tak radšej pretlačí paškvil.Já bych neřekl, že to nezvládají, prostě to nedělají
Je ale vůbec správné tvořit formát, který umí reprezentovat vše co MS Office? Neměl by formát, který se pyšní normou ISO spíše popisovat data potřebná pro kancelářskou aplikaci?
Co by to ale znamenalo? Existoval by ISO formát, který by používal nanejvýš oo.org. Vedle toho by existoval proprietální formát. Drtivá většina dokumentů by byla v tomto neveřejném formátu, protože program, který jej vytváří používá drtivá většina uživatelů kancelářškých balíků. (hups, to jsem vlastně popsal součastný stav, že?). Takže je opravdu lepší vytvořit formát zahrnující ten používaný balík, místo bitý se v prsa nad "porážkou" MS (tím, že máme vlastní formát - ODF - který ale nikdo nepoužívá).
Někde dole je malý thread ohledně technických norem. Napětí, TV a tak. Co je lepší? Umravnit normou již stejně používané napájecí napětí a dát tomu jasný řád, nebo na zelené louce si vymyslet vlastní, které ovšem bude s většinou přístrojů nekompatibilní? O tom to celé totiž je. OOXML není nic jiné, než umravnění proprietálních formátů. Pokud se to neschválí, tak MS bude mít dále svoje formáty jako doposud (protože ho nic nenutí to měnit) a ODF upadne v zapomnění.
Neměl by formát, který se pyšní normou ISO spíše popisovat data potřebná pro kancelářskou aplikaci? OOXML (pokud jsem to celé dobře pochopil) vzniká jako formát popisující vše co umí MS Office, ovšem narozdíl od DOC má být otevřený. Potřebujeme opravdu standard popisující vlastně MS Office? Nebylo by lepší vytvořit standard, který popisuje vše potřebné nezávisle na nějakém existujícím programu?A tohle přesně OOXML dělá. Vzhledem k tomu, že MS Office je dnes funkčně nejbohatší kancelářský balík, popisuje OOXML vše potřebné pro kancelářské aplikace. OOXML to popisuje způsobem, který je neutrální na aplikaci (samozřejmě s výjimkou několika parametrů, které jsou zde kvůli zachování vysoké míry kompatibility s historickými verzemi MSO a dalších kancelářských balíků).
Na závěr ještě takové zamyšlení pro J. Koska - také na chvíli zavřete oči a začněte si představovat, jaký svět chcete v budoucnosti. Nepřemýšlejte o současném stavu a o tom jak do vysněného stavu přejít. Pokud projde OOXML jako standard, dáte svůj sen do rukou velmi agresivní komerční firmě. Ta neplní sny, ta sny zatím spíše boříOOXML opravdu není mým snem. Z mého pohledu je ideální formát DocBook, ale ten se samozřejmě nehodí pro všechny. Za pár let bude OOXML dominantním formátem bez ohledu, zda to bude ISO norma nebo ne. Pokud však OOXML nebude ISO normou, bude další vývoj plně pod kontrolou MS. Bude-li OOXML přijato za normu, jeho další vývoj určen a kontrolován širokou mezinárodní komunitou. Samozřejmě, můžete se obávat, že za pár let hodí MS OOXML za hlavu a půjde si stejně vlastní cestou. Ale jistá nenulová šance, že se z MS stane v případě OOXML hodný chlapec, tu je. Racionální je zkusit tu cestu, kde je alespoň nějaká šance. Nemůže to dopadnou hůře, než rovnou poslat MS s OOXML do kanálu, protože OOXML stejně vleze všude.
Pokud však OOXML nebude ISO normou, bude další vývoj plně pod kontrolou MS. Bude-li OOXML přijato za normu, jeho další vývoj určen a kontrolován širokou mezinárodní komunitou.Myslíte si upřímně, že na základně šesti tisíc stránek nijak závratně kvalitní specifikace můžou vzniknout dvě nezávislé a navzájem plně kompatibilní implementace? Pokud ne, má smysl se tu o něčem dohadovat?
Nemůže to dopadnou hůře, než rovnou poslat MS s OOXML do kanálu, protože OOXML stejně vleze všude.1) Nesnaží se Microsoft prosadit OOXML jako ISO standard právě kvůli tomu, že se nemalá skupina zákazníků domáhá otevřeného kancelářského standardu? 2) Pokud ano, nemohlo by se v případě odmítnutí OOXML docela dobře stát, že by Microsoft musel implementovat existující otevřený standard pro výměnu dokumentů? 3) Skutečně si myslíte, že je dobré schvalovat jako ISO standardy formáty, které nejsou technicky dobré a konkurují stávajícím ISO standardům, ale zato mají slušné vyhlídky na větší rozšíření? 4) Nebojíte se, že tenhle postup a různé další kejkle, které se v souvislosti s OOXML dějí v ISO, zničí pověst ISO? Že si ho velké komerční firmy začnou ohýbat přes stůl podle svých představ, jak to v současnosti s největší pravděpodobností dělá Microsoft?
Ano mohou. Asi to neuslyšíte rád, ale jedním z důvodů délky specifikace je i to, že mnoho věcí je popsáno dost detailně.Pokud však OOXML nebude ISO normou, bude další vývoj plně pod kontrolou MS. Bude-li OOXML přijato za normu, jeho další vývoj určen a kontrolován širokou mezinárodní komunitou.Myslíte si upřímně, že na základně šesti tisíc stránek nijak závratně kvalitní specifikace můžou vzniknout dvě nezávislé a navzájem plně kompatibilní implementace?
Možná ano, motivaci MS neznám. Motivací také může být to, že některé jiné firmy obcházejí vlády a říkají jim -- měli byste používat standardizovaný formát XYZ a náš produkt PQR ho podporuje, hoďte MS Office do koše a kupte si naše PQR.Nemůže to dopadnou hůře, než rovnou poslat MS s OOXML do kanálu, protože OOXML stejně vleze všude.1) Nesnaží se Microsoft prosadit OOXML jako ISO standard právě kvůli tomu, že se nemalá skupina zákazníků domáhá otevřeného kancelářského standardu?
2) Pokud ano, nemohlo by se v případě odmítnutí OOXML docela dobře stát, že by Microsoft musel implementovat existující otevřený standard pro výměnu dokumentů?OOXML nebude odmítnuto. I kdyby při tomto hlasování neprošlo, je téměř 100% jisté, že některý z P-členů jej znovu pošle do fast-tracku. Protože současná verze OOXML neobsahuje žádné fundamentální problémy, je velice nepravděpodobné, že by na druhý pokus neprošla. Samozřejmě anti-OOXML hnutí je silné, a je možné, že by dostatek členských států zmasírovali a ty by odmítly OOXML z "náboženských" důvodů.
3) Skutečně si myslíte, že je dobré schvalovat jako ISO standardy formáty, které nejsou technicky dobré a konkurují stávajícím ISO standardům, ale zato mají slušné vyhlídky na větší rozšíření?Co to je technicky dobrý standard. V současné podobě bych se neodvážil říci, jestli je technicky lépe navržené OOXML nebo ODF. Oba formáty mají něco uděláno dobře a něco špatně. Konkurence mezi OOXML a ODF je bohužel v této chvíli nezbytná, protože ODF zkrátka není dost dobré -- ne technicky, ale funkčně. Formát ODF má technicky potenciál pro růst, ale jak už jsem psal jinde v diskusi, na vývoj formátu jde v tuto chvíli málo zdrojů. Nejlepší by bylo, aby v tuto chvíli ani ODF a ani OOXML nebylo mezinárodní normou. Historii však nevrátíme.
4) Nebojíte se, že tenhle postup a různé další kejkle, které se v souvislosti s OOXML dějí v ISO, zničí pověst ISO? Že si ho velké komerční firmy začnou ohýbat přes stůl podle svých představ, jak to v současnosti s největší pravděpodobností dělá Microsoft?No možná je to tím, že se v různých standardizačních organizacích pohybuji již několik let, ale o žádné z nich nemám přehnaně vysoké a idealistické mínění. Navíc MS zrovna v případě dokumentových formátů nebyl ten první, kdo začal ISO zneužívat pro své obchodní zájmy.
Pane Kosku, v rozhovoru jste řekl:
Kdybych mohl cestovat časem, nebylo by od věci pozdržet mezinárodní standardizaci ODF alespoň do doby, než bude k dispozici ODF 1.2 a OpenFormula. U OOXML pak počkat, než se formát trošku více učeše.
A dále v diskuzi jste prohlásil:
Nejlepší by bylo, aby v tuto chvíli ani ODF a ani OOXML nebylo mezinárodní normou.
Nespatřujete rozpor mezi Vašimi slovy a činy? Vyjadřujete se, že nejlepší by bylo v tuto chvíli OOXML neschvalovat, ale doporučil jste hlasovat "ANO". ?!? A co má s tím společného ODF? Teď se přece posuzuje OOXML, ne ODF.
Vyjadřujete se, že nejlepší by bylo v tuto chvíli OOXML neschvalovat, ...Nic takového jsem neřekl. Všimněte si prosím významu slova "kdyby" v prvně citovaném textu a logické spojky "a" v tom druhém.
Já nevím na co narážíte. Vaše slova jsou jednoznačná a byla zopakována dvakrát, a evidentně tvrdíte, že nejlepší by bylo, aby v tuto chvíli [...] OOXML nebylo mezinárodní normou
. Já nevím jak tohle se dá chápat jinak. Nebo chcete snad říct, že jste posuzoval OOXML v kontextu toho, že ODF byl schválen jako ISO standard a přitom (podle Vás) neměl být?
Nezávislé na tom, zda se s Vašimi názory ztotožňuju nebo ne, chci Vám poděkovat, že se této diskuze účastníte. Toho si velice vážím já a snad i většina těch, co ji sleduji.
Ale té obavě, že MS OOXML časem nějak opustí dávám osobně tak 80 procent.Nebyl bych takový pesimista. Jednak teď bude MS pod velkým drobnohledem a jednak binární formáty byly i pro samotný MS neudržitelné, takže sám potřeboval něco lepšího. V poslední době se nové funkce kancelářských aplikací projevují spíše vylepšením UI a takovými věcmi, dopady na formát jsou minimální, takže podle mne nějakou dobu ani nebude potřeba do formátu zasahovat.
Jediné, co bych pochopil po přijetí OOXML by tedy bylo tvrdé vyžadování jeho plnění (například nařízením EU o formátech výměny dokumentů při komunikaci se státní správou), které by nutilo MS implementovat OOXML přesně podle aktuálního standardu.Jistě. Když někdo dá požadavek, že vyžaduje ISO XYZ měl by proto mít dobrý důvod a zajistit si dodržování ISO XYZ.
Podle mého názoru, pokud momentálně uvádíte doporučení Ano pro schválení OOXML jako ISO standardu, mělo by být následně i Vaší morální povinností podílet se na vynucování přesné implementace standardu např. výše uvedeným způsobem - minimálně z pozice odborníka na tuto oblast. A pokud by se MS evidentně odchýlil od OOXML snandardu a přitom by tvrdil, že jej implementuje, měl byste být mezi prvními, kdo na to budou upozorňovat a snažit se tento stav změnit.Dodržování ISO norem je dobrovolné, takže bohužel nemohu MS nutit, aby nějakou normu dodržoval. Nicméně mohu hlasitě upozornit na to, kdyby ji nedodržoval.
Ještě bych se chtěl zeptat, jak velkou zodpovědnost cítíte při tomto rozhodování - z mého pohledu to totiž vypadá tak, že jste jedním z lidí, kteří mohou mít na výsledek velký vliv.Zodpovědnost je to veliká, ale na druhou stranu bych svůj vliv nepřeceňoval. V ČR byl výsledek hodně dán tím, jaké připomínky se sešly a jak se s nimi ECMA vypořádala.
Dodržování ISO norem je dobrovolné, takže bohužel nemohu MS nutit, aby nějakou normu dodržoval. Nicméně mohu hlasitě upozornit na to, kdyby ji nedodržoval.Taknějak jsem to i myslel.
Zodpovědnost je to veliká, ale na druhou stranu bych svůj vliv nepřeceňoval. V ČR byl výsledek hodně dán tím, jaké připomínky se sešly a jak se s nimi ECMA vypořádala.Na třetí stranu pokud OOXML v této diskusi obhajujete, je nutné si za tím stát sám - tedy sám za sebe. Nerad bych časem slyšel výmluvu typu: "vzhledem k vývoji se nedalo dělat nic jiného, než doporučit přijetí OOXML jako standardu" ;)
Zodpovědnost je to veliká, ale na druhou stranu bych svůj vliv nepřeceňoval. V ČR byl výsledek hodně dán tím, jaké připomínky se sešly ...hm, nebylo to spíše dáno tím, jaké připomínky jste (ne)přijal?
Doplnění ODF tak, aby umělo reprezentovat vše, co umí MS Office, by pravděpodobně nešlo udělat bez MS, protože ten zná své produkty a jejich funkce nejlépe. Zkuste se nyní vžít do role firmy, která má na trhu kancelářských aplikací skoro monopol.mozna jsem se v tom uz ztratil, ale bylo cilem toho vseho ISO humbuku standardizovat obecne kancelarsky balik nebo MS Office?
Nesoudím, zda je myšlenka OOXML dobrá nebo špatná. Ovšem myslím si, že je fundamentálně špatně takto rozsáhlý standard přijímat ve zrychleném režimu (fast track).OMG! Kolikrat bude muset jeste Kosek nebo nekdo dalsi nekde do diskuse napsat, ze fast track neni o nic kratsi proces nez PAS?
Sečteno a podtrženo: OOXML možná ano, ale rozhodně ne teď a v takovéto formě.Tady bohužel logické argumenty nefungují :(. A když je potřeba k prosazení standardu zneužít standardizační proces ISO, tak se zneužije.
Ale pane J. Kosko, právě PDF je stvořeno pro formuláře. Stáhnu pdf formulář, vyplním v Acrobat Readeru a odešlu. Velice prosté. Pan Kosek asi nebude takové eso na výměnné formáty, jak se prezentuje. Podle průzkumu je Acrobat Reader na 85% počítačů. Pochybuji, že legální MS Office je na tolika počítačích.
ale už to není samotný Reader, co je zdarmaJa viem, precital som si :) a nechal si prejst hlavou, Vy mate predsa argument, ze to nieje zdarma :). Sice to nieje zdarma ani MSO ale pssssst, to sem tahat nebudeme, to sa nehodi do demagogie :), za to by bol v teste po "motivacnom" skoleni cerny puntik :). No pan Kosek treba otvorit poznamky z kurzu a sup sup napisat nejaku arogatnu odpoved, alebo mate aj naviac? Hlboky nadych a vydych, to sa stava, vsak pan Kosek?
Len pridám malý príklad zo Slovenska, ktorý vyvracia vašu domnienku, že každý potrebuje Office balík. Jedna nemenovaná pani doktorka si v pohode vystačila s legálnymi Windowsami, lekárskym softom (samozrejme legálnym), IE6, Outlook Express a WordPad. Až jej jedného dňa prišlo z Ministerstva CD aby vraj vyplnila štatistické tabuľky vo formáte XLS a poslala mailom späť. Tak som pani doktorke nainštaloval OO 2.2 v slovenskej verzii, aby sme to spolu vyplnili. Aké bolo moje prekvapenie, keď to nešlo. Navyše som na CD našiel návod (samozrejme DOC súbor), v ktorom bolo doslova uvedené: "štatistické vzorce fungujú len v Microsoft Excel 97 a vyššom a na ich vyplnenie nie je možné použiť OpenOffice".
Samozrejme som pani doktorke sformuloval list ktorý poslala na ministerstvo, a seba som uviedol ako kontaktnú osobu. Asi si viete predstaviť ako som v tom liste "vypenil". Otázka. Neviem ako je to v ČR, ale je takýto prípad vhodný ako podnet na šetrenie nejakého úradu, napr. protimonopolného?
Chcel som to ale uzavrieť: Podľa mňa dotyčná pani žiadny office balík nepotrebovala na plnohodnotné vykonávanie svojej práce, až do okamihu keď sa zjavil pán úradník Dôležitý.
Ano vyplnit a poslat zpět Reader umí, ale neumí rozpracováný formulář uložit nebo poslat formulář i s daty. Konec konců to píšou i v onom vámi citovaném článku: ... Reader nabízí pouze možnost odesílání, při každém novém otevření je třeba začít s novým vyplňováním...
V článku to bylo podáno tak, že jedinou možností je MS.
Článkem asi myslíte moje odpovědi v rozhovoru. Jestli jste po čtení mých odpovědí došel k závěru, že jedinou možností je MS, tak to je mi líto, ale je to špatný závěr. Jedinou rozumnou možností je používat otevřené formáty, které akceptuje trh a mají tedy širokou podporu v aplikacích. V současné době toto kritérium nesplňuje ani ODF ani OOXML. Vzhledem k dominantnímu postavení MS je pravděpodobné, že za pár let takovým formátem bude OOXML. ODF by takovým formátem mohlo být pouze v případě, že by jeho nativní podporu MS zahrnul do MS Office. Všimněte si, že neříkám, jestli je to dobře nebo špatně, taková je prostě realita. To jestli bude OOXML ISO norma nebo ne na tom nic moc nezmění.
Standardizovaný formát pro editovatelné dokumenty už existuje. Je jím ODF.
Nejen v tomto článku je jasně napsané, že ODF je vhodný pouze na ukládání textu (tj Writer, nebo Word). S tabulkami už má problémy. Nehledě na další aplikace z rodiny Office. Zatímco OOXML řeší vše. Takže průnik těchto formátů je pouze v ukládání dat z textových procesorů. Kde máš standard pro např. Prezentace?
Nejen v tomto článku je jasně napsané, že ODF je vhodný pouze na ukládání textu (tj Writer, nebo Word). S tabulkami už má problémy. Nehledě na další aplikace z rodiny Office. Zatímco OOXML řeší vše. Takže průnik těchto formátů je pouze v ukládání dat z textových procesorů. Kde máš standard pro např. Prezentace?Nešiřte prosím takto nechutný FUD! ODF se hodí na všechny jmenované typy dokumentů, nejen text. Jediný problém je s tím, že nedefinuje vzorce v tabulkách. Nicméně od toho je tu standard OpenFormula (pokud vím zpětně kompatibilní s tím co je nyní v OpenOffice, takže s nekompatiilitou dokumentů problém nebude), který je součástí vyvíjeného ODF 1.2. Microsoft se místo vytváření truc-formátu mohl podílet na vylepšení ODF v tom co mu v něm scházelo. Jenže to ne, to by pak neměl nad formátem prakticky absolutní kontrolu, to by ohrozilo jeho dominantní postavení na trhu, které tak rád s oblibou zneužívá.
Jenže to ne, to by pak neměl nad formátem prakticky absolutní kontroluA kdo ma kontrolu nad ODF?
...což takhle zavést dvojí normu na rozchod kolejí, televizní vysílání nebo třeba na dvojí síťové napětí...V Liberci jsou dvourozchodné koleje
což takhle zavést dvojí normu na ...
na rozchod kolejí
Znám minimálně ty dvě.
televizní vysílání
PAL, SECAM, NTSC a mnoho dalších. Proč se omezovat na dvě.
na dvojí síťové napětí
120V 60Hz, 240V 50Hz a to nemluvím o napájení zařízení v nebezpečných prostorech
televizní vysílání nebo třeba na dvojí síťové napětí...A ten zbytek taky není zrovna dobrý příklad, viz. NTSC, PAL, SECAM a 110V v USA a (třeba) 230V u nás.
Ovšem zapsat zpět do vlastní struktury to půjde nejspíš jen v případě, že se příslušný obsah nezmění.Tak to tezko. viz. blog cloveka, jehoz firma na tehle vlastnosti jiz stavi: http://osrin.net/2007/10/03/open-xml-custom-schema-support/
The Ecma Open XML spec defines a way to embed custom schema into the document that can represent just about any data you like, then guarantee that it will remain intact as one application or another opens the document, works with it then saves it out.
standardněji - drží se standardu XFormsReseni OOXML funguje dost podobne, jen nedovoluje uzivateli cpat model primo do souboru s textem. V souboru s textem pouze pomoci standardu XPath definujes kam vstup uzivatele prijde. Pritom klasicke pouziti XForms treba na webu je, ze model je definovan ve stejnem souboru jako data. Modularita je jedna z nejslabsich stranek ODF, uz tak je oproti OOXML dost monoliticky (ukladani stylu nebo binarnich dat) a jestli to tak bude ten format standardne delat, jeste mu to prida... Navic XForms neni zadna dokonalost... treba to, jak je dovoleno michat atributy z XML Schema namespace s XForms modelem, tak to je radny humus: http://www.w3schools.com/xforms/xforms_datatypes.asp. Tvurci XForms asi neslyseli o jmennem prostoru
xmlns
a ten den, co se ve skole probiralo XML Schema, mel jejich dealer asi zvlast kvalitni zasilku.... sdt
misto treba structured-document-tag
, zatimco ODF ma problemy mnohem fundamentalnejsiho razu. Neprehledne nazvy elementu uzivatel nepozna, monoliticky format ano -- u velkych souboru.
Celkem dobre je to popsane na MSDN: http://msdn2.microsoft.com/en-us/library/bb879915.aspx
treba to, jak je dovoleno michat atributy z XML Schema namespace s XForms modelem, tak to je radny humus: http://www.w3schools.com/xforms/xforms_datatypes.asp. Tvurci XForms asi neslyseli o jmennem prostoru xmlns
he? čo myslíte tým miešaním? na tej linke je úplne normálne xml s definíciami namespace v hlavnom prvku (html).
<person xmlns="http://mojedomena/mujns" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:schemaLocation="url/moji/definice_schematu.xsd"> <fname /> <lname /> <born /> <size /> </person>pripadne tam cesta k XSD nemusi byt a muze to byt vyreseno nejakym sparovanim mimo vlastni dokument, ale to nevim proc delat...
xsi:schemaLocation
by samozrejme pred cestou k XSD mel byt namespace.
selský úsudek: proč dvě normy na totéž.O kousek vyse je asi deset tisic threadu, ktere se timhle zabyvaji? Ale proc neotevrit dalsi, ze?
Ale jak například 3) bagatelizuje,No tak se podívejte na některé státy, kde se hlasovalo, a jak to dopadlo? Ve většině států to bylo formálně v pořádku (hlasování technikých výborů národních standardizačních institutů má totiž dost často jen poradní hlas). Určitě máte nějaké lepší řešení než nefunkční hlasování nebo osvíceného diktátora.
u 8) zcela nezakrytě mluví o výhodách ač tázán na nevýhody (to jich snad i já laik vím více než on?)Přečtěte si Červeného trpaslíka. A jestli byla odpověď nedostatečná, měl si tázající vyžádat doplnění.
to celý rozhovor stáčí jednostranně do obhajoby OOXML.No myslím, že problém mnoha diskutujících zde je v tom, že mají pocit, že každý musí něco obhajovat, případně proti něčemu protestovat.
ono mi ten celý proces pripadá ako "m$ rozhodol, že bude ano", národy, vymyslite ako.
lepšie riešenie? zrušiť nedostatok času, ďalšie hlasovanie až po vyriešení všetkých pripomienok, vynucovanie predchádzajúcich ISO noriem (napr. ISO 8601)
Mohl byste se příště obtěžovat tím, že zjistíte, na co původní diskutující reagoval? Děkuji.
Ad nedostatek času -- na co byl konkrétně nedostatek času? Která čas fast-track procesu měla být prodloužena? K čemu by to pomohlo? Času má málo každý, tak zkuste být konkrétní.
Ad vyřešení všech připomínek -- všechny připomínky nebudou nikdy vyřešeny, protože u některých z nich mají různé státy odlišný pohled. Kdyby šlo vždy všechny připomínky vyřešit, nemuselo by se přece o ničem hlasovat, ne.
Ad ISO 8601 -- prosím, obtěžujte se zjistit si příště nějaké informace. Finální verze DIS29500 používá pro reprezentaci data/času ISO 8601. (V transitional dokumentech je kvůli zpětné kompatibilitě možné použít i sériová čísla pro datum/čas.)
IMHO máte rozpory v tom, jak reagujete (vyznívá zaujatě a obranně vůči stávajícím procesům případně OOXML) a jak sám sebe stavíte (jako nezaujatého pozorovatele).Těžko mohu napadat schvalovací proces, kterého jsem se účastnil. Buď byl v pořádku, nebo bych přece měl říci, že nebyl. Proces tvorby českého stanoviska byl zcela transparentní a mohl se ho účastnit a ovlivnit ho každý. Samotné přijímání OOXML bylo na úrovni ISO také zcela v souladu s direktivami JTC1. Samozřejmě, u hlasů některých členů ISO jsou vážné pochyby, jak jich bylo dosaženo, také se mi nelíbí, jak to někde probíhalo, ale to přece nijak nesouvisí s českým postojem k obsahu normy OOXML.
Pokud na otázku, zda byly procesy schvalování podle vás v pořádku, odpovíte: lepší než "zkorumpovaná demokracie je jen diktatura", tak mi jednoznačně cítím snahu shazovat kritika. Možností je jistě mnoho (například prostý zákaz hlasovat členům bez délky aktivního členství x let). Bral bych i odpověď "nevím, nezajímá mne to".Jistě mnoho? No myslím, že by to ostatní dost zajímalo. Hlasování bez nějakého aktivního členství v tomto konkrétním případě nemá moc smysl, protože OOXML zpracovávala pracovní skupina, jejíž členy nějaké kancelářské dokumenty moc nezajímají -- zajímá je validace dokumentů, mapy témat a fonty. Má taková skupina vhodné složení na posuzování formátu kancelářských aplikací.
Ironii u bodu 8 chápu, nicméně opět odpověď by měla objektivně popisovat nevýhody a ne se zabývat výhodami. Že jste to nutkání vůbec měl mi naznačuje, že tak docela nezaujatý nejste.Asi tu ironii nechápete. Byť bych osobně na OOXML udělal nějaké věci jinak, finální verzi OOXML lze nějak objektivně vytknout právě jen nekonzistentní pojmenování elementů mezi jednotlivými částmi a některé nevhodně zvolené jména identifikátorů. Co jiného je na OOXML špatně? Rád si to poslechu.
Co jiného je na OOXML špatně? Rád si to poslechu.Kde se dá najít finální verze?
Na základě prakticky neexistující znalosti tohoto formátu jsou přesvědčeni, že je naprosto špatně navržený (ostatně to si linuxáci často myslí paušálně o věcech od MS, a v reakci to možná taky někdo napíše).Článků o některých vlastnostech OOXML už bylo víc než dost.
Tak sakra řekněte otevřeně, že jste proti jenom kvůli tomu, že se tím MS poškodí (= mstivost, závist nebo zlomyslnost). Když si tu ale hrajeme na technickou dikusi, je to dost trapné.Ano, jsem pro poškození postavení MS na trhu. Ale ne z mstivosti, závisti nebo zlomyslnosti, ale jednoduše proto, že horší postavení MS na trhu je výhrou *pro všechny* (snad kromě akcionářů firmy), a to i pro Windowsáky.
Ano, jsem pro poškození postavení MS na trhu. Ale ne z mstivosti, závisti nebo zlomyslnosti, ale jednoduše proto, že horší postavení MS na trhu je výhrou *pro všechny* (snad kromě akcionářů firmy), a to i pro Windowsáky.No, v podstatě tuhle argumentaci/záměr beru, ale nesouhlasím s ní.
Tagy v ODF jsou srozumitelné a pochopitelné pro toho kdo se do ODF podívá jako na plain-text, u OOXML tomu tak není.Zkusil jsi to alespon? Ja jsem jich v SpreadsheetML pochopil hodne a plno dalsich mi stacila kniha o Open XML. Primo do specifikace jsem se musel podivat jen na par veci -- tedy z toho okruhu, co me zajimal. Uznavam, ze ty tagy rozhodne nejsou pojmenovane v duchu filosofie XML, nicmene i u toho ODF se u kazdeho trosku pokrocilejsiho tagu budes muset do specifikace podivat. 100% pochopis na pohled jen cast a to u OOXML celkem stejne. Ono staci jen trochu chtit a zamyslet se...
Asi největším přínosem OOXML je to, že formát umožňuje reprezentovat vše, co umí kancelářský balík MS Office. A ať se nám to líbí, nebo ne, majorita dokumentů je dnes vytvářena v tomto produktuJo tak tuhle průpovídku dnes omílá kdejakej hejhula co si říká "nezávislý expert". Zaprvý dnes není nikdo nezávislý, a experti tuplem, páč nezávislej expert je jedině vědec. Za druhý není dobrý pořád jen koukat co se děje dnes, ale radši se postarat o to, co se bude dít zítra.
To jsem článek jenom prolítl a to jsou jediné dva odstavce které jsem přečetl...a úplně mi to stačilo ... fraška :(Ano, dělat si z jednotlivosti úsudek o celku je dosti ošemetné.
Nechápu že u nové normy, nového formátu se říká něco jako "z historických důvodů"... to jako, že microsoft nemá chuť očistit vendor specific implementaci od "historických nechutností"? O jakou historii se jedná?OOXML bylo přijímáno ve fast-track procesu. To znamená, že to byla již norma vydaná jinou standardizační organizací, a není ji možné překopat od začátku -- buď ji jde konzervativně opravit nebo celou zamítnout. Návrhy na přejmenování elementů/atributů byly, ale na BRM si nezískaly podporu. Ono taky těžko hledat shodu v tak subjektivní věci, jako je pojmenování.
OOXML bylo přijímáno ve fast-track procesu. To znamená, že to byla již norma vydaná jinou standardizační organizací, a není ji možné překopat od začátku -- buď ji jde konzervativně opravit nebo celou zamítnoutNo tak v tom případě jednoznačně zamítnout ne? Tahat se s nějakými historickými závislostmi je jak koule na noze. Já se vůbec nebudu divit až bude kompatibilita ooxml mezi M$Office a ostatními offici asi jako kompatibilita html/css/javascript mezi IE a ostatními prohlížečemi...
No tak v tom případě jednoznačně zamítnout ne? Tahat se s nějakými historickými závislostmi je jak koule na noze.Welcome in a real world, Mr. Smith. Cílem IS 29500 je umožnit reprezentovat to, co umějí předchozí binární formáty, protože je v nich uložena většina kancelářských dokumentů. Koule na noze se prostě hned tak nezbavíte. A když se jí budete chtít zbavit moc rychle, většina uživatelů to neocení.
Jak si tedy muzete byt jisty, ze vlastnosti IS29500 slutecne uplne pokryvaji potreby legacy formatu ?Nemůžu. V tomto asi nezbývá než věřit předkladateli normy, který s převodem legacy formátů do OOXML má praxí ověřené zkušenosti a formát byl s tímto požadavkem i navržen.
Jelikoz je cilem IS29500 reprezentace legacy dokumentu, jak je mozne, ze soucasti IS 29500 neni ono mapovani, aby i jine firmy nez Microsoft mohly legacy formaty prevadet standardnim a definovanym zpusobem ?Cílem IS29500 je právě popis reprezentace dokumentů, ne popis jejich převedu ze starších formátů. Nepochybně by taková věc mohla být užitečná, ale pochybuji, že něco takového by mělo být mezinárodní normou a ještě méně si dovedu představit, jak by takový popis měl vypadat -- 10000 stran slohové práce nebo 100000 řádek v C++.