Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Přichází konečná verze Pioneer Stagecoach, kombinované distribuce pro servery a pracovní stanice - je založena na Kubuntu. Astaro Security Linux 7.004 opravuje drobné chyby - například zvyšuje výkon HTTP proxy v některých situacích. Vývoj openSUSE 10.3 pokročil ke čtvrté alfaverzi. Arch Linux 2007-05 přináší Pacman 3, jádro 2.6.21.1 a další novinky. Proces stabilizace pokračuje u Zenwalk Linuxu 4.6, je tu druhá betaverze. Nové funkce nabízí drobný Puppy Linux 2.16. Na závěr uplynulého týdne vyšel BLAG Linux And GNU 60001, Kaella 3.1 (francouzská varianta Knoppixu), Skolelinux 3.0 Test 4 (Debian-Edu), rPath Linux 1.0.6 a SmoothWall Express 3.0 Beta ("Degu").
Microsoft znovu rozdmýchal válku proti Linuxu. Steve Ballmer prohlásil, že jedním z důvodů, proč má svobodný software takovou kvalitu, je to, že porušuje patenty Microsoftu. „Linux porušuje více než 228 patentů. Jednoho dne někdo přijde do všech zemí, které jsou členy Světové obchodní organizace, a bude požadovat poplatky za patentová práva na toto intelektuální vlastnictví.“ Microsoft „podložil“ svá tvrzení čísly: jádro údajně porušuje 42 patentů, GUI na Linuxu 65, OpenOffice.org 45, e-mailové programy 15 a různé další svobodné a open source programy dalších 68 patentů.
Viceprezident pro intelektuální vlastnictví v Microsoftu Horacio Gutierrez prohlásil: „I zakladatel Free Software Foundation Richard Stallman minulý rok poznamenal, že Linux porušuje více než 200 patentů různých společností. Skutečnou otázkou tedy není, zda jsou zde závažná porušení patentů, ale co s nimi dělat.“ Microsoft podle některých zdrojů připravuje strategii, jak zařídit, aby uživatelé FLOSS platili poplatky. Podle novějších informací však není cílem útok na koncové uživatele - společnost chce pouze další patentové dohody.
Celá věc vyvolala vlnu reakcí a článků s dalšími informacemi, zde jsou některé z nich:
Norsko se stává další zemí, která má blízko k povinnému používání Open Document Format (ODF) a PDF ve vládní sféře. Norsko tak následuje jiné evropské země, k nimž patří Belgie, Finsko nebo Francie. V tomto doporučení, jež přichází od tamní Rady pro standardy, se píše, že mohou být používány i jiné formáty dokumentů, avšak vždy by měl dokument být dostupný i v ODF a PDF. Norsko by se zároveň mělo postavit proti Microsoft OpenXML, aby nebyly dva standardy s podobným účelem.
V tiskovém oznámení se dále uvádí, že otevřené standardy jsou důležité pro lepší služby veřejnosti. Navíc zlepšují možnost spolupráce mezi státními institucemi, přičemž klesá závislost na prodejcích softwaru a zlepšuje se využití prostředků. Celá tato věc se dostane do veřejného slyšení, ke kterému je možno se vyjádřit do 20. srpna 2007.
Japonská vláda chce omezit svou závislost na jediném IT prodejci přechodem na open source. Aby to bylo proveditelné, byla vytvořena skupina deseti firem, včetně gigantů jako Oracle, Dell nebo IBM, která vyvine a začne prodávat linuxová serverová řešení na japonském trhu. Vláda Japonska označila Linux a open source jako prioritu pro IT; vysloveně sdělila, že chce snížit závislost na serverových systémech Microsoftu, a to počínaje červencem tohoto roku. Zatím není jasné, jaká komerční či nekomerční distribuce GNU/Linuxu bude použita, ale víme, že rozpočet Japonska na IT je velmi štědrý: příští rok se bude pohybovat okolo 10,4 miliardy dolarů.
Latinskoamerické Free Software Foundation dokončila osvobozování brazilského státního účetního softwaru IRPF2007. FSFLA se dříve pokoušela jednat s brazilským ministerstvem financí, což se nesetkalo s úspěchem - jediným krokem ze strany státu bylo zveřejnění nekompletní dokumentace k souborovým formátům. Javová verze IRPF2007 pro Linux navíc porušuje autorská práva jedenácti balíčků svobodného softwaru. Později se ukázalo, že uvnitř IRPF2007 se nachází licence GNU LGPLv2 a je tedy legální provést zpětné inženýrství. Toho se ujal Alexandre Oliva, zaměstnanec Brazilského Red Hatu, a díky dekompilátoru Javy JODE se mohla práce na plně svobodné verzi softwaru rozjet na plné obrátky. Nyní tedy existuje svobodná varianta IRPF2007 pro konzoli (GUI se ukázalo pro tento účel nepohodlné).
16. května 2007 oznámila Free Software Foundation dva nové projekty.
První je vytvoření týmu, který bude organizovat podporu veřejnosti při boji za svobodu softwaru. Tým se bude skládat ze dvou manažerů a mezinárodní skupiny dobrovolníků. Tento tým bude spolupracovat s existujícími iniciativami DefectiveByDesign.org a BadVista.org. Výkonný ředitel FSF Peter Brown při oznamování nového projektu hovořil o nedávných snahách Microsoftu poškodit svobodný software: „Microsoft pokračuje v ohrožování svobody všech uživatelů počítačů nekonkrétními obviněními z porušování softwarových patentů. I když by nyní mohlo v USA vyvíjet software více lidí než kdy předtím, zkáza v podobě patentů jim zabraňuje v užitečném pokroku. Proto se musíme ptát - jak nejlépe odstranit hrozbu softwarových patentů, aby mohl svobodný vývoj softwaru vzkvétat, a jak celou věc zorganizujeme?“
Druhým projektem je kampaň PlayOgg.org, která bude povzbuzovat používání patentově a licenčně svobodného standardu OGG Vorbis jako eticky, právně a technicky lepší alternativy k proprietárnímu formátu MP3. Web upozorňuje distributory MP3 souborů, že je (v některých státech) jejich povinností platit poplatky vlastníkům MP3 patentů. Specifikace OGG je naproti tomu věcí veřejnou a kdokoliv může bez obav napsat svou vlastní implementaci, aniž by musel řešit patenty. Peter Brown okomentoval kampaň takto: „S OGG máte nejlepší šanci se osvobodit od patentových sporů při používání komprimované hudby. To je obzvlášť pravdivé ve světle nedávného rozmachu patentových soudních pří. Nejděsivější je však nedávné předběžné soudní rozhodnutí (ve výši 1,5 mld. dolarů) proti Microsoftu (připomíná to metaforu o minách, která se používá k popisování softwarových patentů). Microsoft si myslel, že zaplatil za neexkluzivní licenci k používání MP3 patentů. Rozhodnutí ukazuje, že před těmito hrozbami neexistuje spolehlivá ochrana. V současnosti je jediným vhodným řešením přejít na OGG a usilovat o zavržení softwarových patentů.“
Ubuntu Studio 7.04 je první vydání v edici Ubuntu speciálně vytvořené pro fanoušky či profesionály v oboru tvorby hudby, videa a grafiky. Distribuce o velikosti 860 MB částečně připomíná Ubuntu Server: už při instalaci si můžete zvolit software, který chcete instalovat - podle oborů. Při volbě práce se zvukem se nainstaluje dodatečné jádro s nízkou latencí, jež umožní funkci JACKu. Hlavním programem pro práci s videem je PiTiVi založený na GStreameru. Zde je výhodou možnost snadné dodatečné instalace GStreamer kodeků v Ubuntu. Pro práci se zvukem slouží Ardour 2. A na závěr tu máme grafický software GIMP, Inkscape, Blender, Hugin, Scribus a další.
NexentaOS (Nexenta GNU/OpenSolaris) je operační systém s jádrem OpenSolarisu, nástroji Debianu a balíčky Ubuntu. Sedmá alfaverze je vybavena novým průvodcem pro úpravu diskových oddílů, instalátor dále poskytuje instalační log a lépe se s ním pracuje. Dalším důležitým vylepšením instalátoru je vestavěná detekce dostupnosti ovladačů. Na tuto verzi NexentaOS by mělo být možné provést aktualizaci ze starších verzí, avšak tento proces není důkladně otestován. Alpha 7 obsahuje D-Bus 1.0, Apache, MySQL, Rsync, PostgreSQL, Amanda, poslední nástroje dpkg a apt a hromadu dalších balíčků. Neobvyklou drobností je hra Tetris v instalátoru.
Sidux 2007-02 Preview 1 je živé CD založené na Debianu s balíčky z repozitáře Debianu Sid. Podporuje AMD64 a tepe v něm jádro 2.6.21.1 s voluntary preemption [volitelná preempce], podporou SMP a novou WiFi architekturou mac80211. Funkci grafického prostředí v něm zastává ořezané KDE 3.5.6 v angličtině a němčině. Distribuce má částečně nový kabátek a na CD jsou dostupné potřebné manuály z manual.sidux.com. Konečná verze 2007-02 bude pravděpodobně hotová do dvou týdnů (může se posunout kvůli vydání nové verze KDE).
at
je jednou z běžných součástí systému, zpravidla se nachází ve stejnojmenném balíčku. Nástroj je to jednoduchý, ale užitečný - plánování úloh je s ním hračka. Nejprve spustíme démon atd
, který se o spouštění plánovaných úloh postará:
/etc/init.d/atd start
Zkusíme si naplánovat svou první úlohu, která se provede dnes ve 20:00:
echo "echo 'at funguje' > /tmp/pokus" | at 20:00
Stejnou věc můžeme provést i jiným způsobem - dáme jen příkaz at
, potvrdíme jej, zadáme obsah naší úlohy a stiskneme Ctrl+D:
$ at 20:00 echo 'at funguje' > /tmp/pokus ^D
Nyní si můžeme ověřit, zda je naše úloha opravdu naplánována - použít lze at -l
nebo atq
:
$ atq 4 2007-05-17 20:00 a lubos
Nyní vidíme, že má číslo 4, čehož můžeme využít ke zrušení úlohy:
at -d 4 (nebo) atrm 4
Příkaz at
zvládá mnoho různých způsobů zadání času. Pokud chceme něco spustit za dvě hodiny, použijeme at now + 2 hours
. Zítřejší poledne lze vyjádřit pomocí at 12:00 tomorrow
nebo určením data at 12:00 2007-5-19
. Uživatele, kteří mohou nebo nemohou at
používat, určujeme v souborech /etc/at.allow
a /etc/at.deny
.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
trusted
, jinde musí být uveden v určitém souboru a jinde pro změnu nesmí být uveden v určitém souboru…