plwm je nový, poměrně minimalistický správce oken pro X11. Podporuje dynamické dláždění okny, plochy, pravidla pro okna atd. Zvláštností je, že je napsaný v logickém programovacím jazyce Prolog. Používá implementaci SWI-Prolog.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Sean Heelan se na svém blogu rozepsal o tom, jak pomocí OpenAI o3 nalezl vzdálenou zranitelnost nultého dne CVE-2025-37899 v Linuxu v implementaci SMB.
Jiří Eischmann v příspěvku na svém blogu představuje typy, jak lépe chránit své soukromí na mobilním telefonu: "Asi dnes neexistuje způsob, jak se sledování vyhnout úplně. Minimálně ne způsob, který by byl kompatibilní s tím, jak lidé technologie běžně používají. Soukromí ovšem není binární věc, ale škála. Absolutního soukromí je dnes na Internetu dost dobře nedosažitelné, ale jen posun na škále blíže k němu se počítá. Čím méně dat se o vás posbírá, tím nepřesnější budou vaše profily a tím méně budou zneužitelné proti vám."
Byla vydána nová stabilní verze 25.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Warbler. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Multiplatformní open source spouštěč her Heroic Games Launcher byl vydán v nové stabilní verzi 2.17.0 Franky (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 26 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Klávesnice IBM Enhanced Keyboard, známá také jako Model M, byla poprvé představena v roce 1985, tzn. před 40 lety, s počítači IBM 7531/7532 Industrial Computer a 3161/3163 ASCII Display Station. Výročí připomíná článek na zevrubném sběratelském webu Admiral Shark's Keyboards. Rozložení kláves IBM Enhanced Keyboard se stalo průmyslovým standardem.
Vyšlo Pharo 13 s vylepšenou podporou HiDPI či objektovým Transcriptem. Pharo je programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností.
Java má dnes 30. narozeniny. Veřejnosti byla představena 23. května 1995.
V pátek 23. dubna proběhl přednáškový cyklus pro studenty zlínské univerzity zaměřený na vývoj mobilních aplikací. Ten přístupný veřejnosti nebyl, to byl až program sobotní. První přednáška měla začít v devět hodin ráno. Návštěvníci se trousili asi čtvrthodinku přes čas, sešlo se jich všehovšudy možná 40. Začalo se tedy se zpožděním…
Poznámka: Prezentace i videozáznamy přednášek by měly být časem (doslechl jsem se, že už asi za týden) na webu OpenMobility.
Martin Holec hovořil o současných projektech OpenMoko, především tedy o Neo FreeRunner a jeho hardwaru. Zmínil také budoucnost, chystá se ořezaná verze freerunnera a již se prodává WikiReader, levné zařízení určené ke čtení offline Wikipedie, které by mělo vydělat na telefon OpenMoko GTA03, jehož přípravy byly z finančních důvodů pozastaveny.
Mimochodem, současně s prezentacemi se konala FreeRunner rework party, na níž probíhaly opravy nejčastějších vad freerunnera (tedy buzz, bass a recamping fix). Zájem byl takový, že některé opravy málem nebyly z časových důvodů dokončeny v daný den.
Jako druhý měl František Kučera představit TouchBook, jenže nedorazil, takže místo toho proběhla přednáška Jaroslava Řezníka o Nokii N900. Je asi zbytečné pokoušet se reprodukovat uživatelské zkušenosti a specifikace jak hardware, tak software, když zde vyšlo několik článků.
Radek Polák pak představil distribuci QtMoko, které je hlavním (a momentálně asi jediným) vývojářem. QtMoko vychází původně z Qtopie od Trolltechu, tedy z prostředí pro mobilní zařízení (např. Sharp Zaurus, některé telefony Motorola) používajícího knihovny Qt. QtMoko by tedy mělo fungovat na více zařízeních než jen na freerunneru. Cílem není vytvářet „desktopovou“ distribuci, jako je třeba SHR (dále zmíněné), nýbrž funkční prostředí použitelné k telefonování. Samotné QtMoko používá k vykreslování uživatelského rozhraní framebuffer, ovšem je možné v něm spustit i X server a pod ním kýžené aplikace pro něj určené. Nové verze vycházejí relativně často a mění minimum věcí pro zachování stability.
V následující prezentaci se Martin Kolman věnoval navigačnímu softwaru pro GNU/Linux, zmínil TangoGPS, Navit a již stručně mnoho dalších s tím, že většina těch programů dělá to samé, jen každý má nějakou funkci navíc, ovšem něco jiného má zase nedodělaného. Po hromadném obědě v nedalekém restauračním zařízení X (restaurace byla, na rozdíl od sálu, zaplněna celá) pokračoval představením programu modRana, který vyvíjí v rámci bakalářské práce. Aplikace je to docela zajímavá – funguje na velkém množství zařízení (demonstrován byl freerunner, desktop a MID od SmartDevices), má plně nastavitelné rozvržení ovládacích prvků, mapové podklady si dokáže stahovat podle různých kritérií (např. v určité vzdálenosti od trasy) k offline použití, umí hledat trasy a také vytvářet jejich statistiky.
Odpoledne bylo jasné, že František Kučera už nedorazí, takže přednášky o touchbooku se ujal Martin Holec. Chtěl demonstrovat nabídku softwaru ve výrobcem spravované distribuci Always Innovating OS, jenže touchbook se vypnul následkem vybité baterie. Disponuje šesti- (v displejové části) a dvanáctiampérhodinovou (v klávesnici) baterií, což slibuje celkem až patnáct hodin používání s tím, že softwarová správa napájení ještě není zcela implementována. Jenže touchbook se nabíjí téměř stejnou dobu, jakou vydrží. Naštěstí po chvíli touchbook překvapivě ožil a prezentace softwaru mohla pokračovat.
Předchystáno je několik webových prohlížečů (např. Chromium, Firefox, Midori), MPlayer pro přehrávání YouTube, GIMP (pod názvem Image Workshop), Xournal, OpenOffice.org atd. Always Innovating distribuuje touchbook s vlastní distribucí, Ubuntu a Androidem. Funguje na něm také Ångström s prostředím Enlightenment, přičemž tato možnost vypadalo zdaleka nejsvižněji z uvedených. Formou diskuze pak byly zmíněny různé perličky, například že displejová část touchbooku se nabíjí jen při zapnutém alespoň bootloaderu, protože teplota baterií se musí kontrolovat, aby nedošlo k výbuchu.
Martin Jansa hovořil o SHR, distribuci pro freerunner, které je vývojářem. SHR používá OpenEmbedded a FSO framework, díky čemuž mají příslušné komponenty SHR velice širokou vývojářskou základnu, ovšem do upstreamu se také pochopitelně nedostane každý hack. Pracuje se na stable verzi SHR vedle současných větví unstable a testing, které obsahují software ve verzích na (krvácející) hraně – zvláště prostředí E17 se neustále mění a s každou novou verzí se objevují nové regrese. Z dalších novinek padlo slovo o kernelu 2.6.32, na který přechází docela dost distribucí. Na závěr nemohl neproběhnout povinný pokus o nábor nových vývojářů.
Pavel Machek, který stál u začátků projektu OpenStreetMap v ČR, popsal, jak OSM funguje a jak do něj přispívat. Po zmínce o formátu dat používaném v OSM (liší se od GISů!) se věnoval především editoru JOSM a metodice mapování. Současná situace v ČR je taková, že silnice a lesy jsou zmapovány kompletně, na spoustě dalších věcí se pracuje – české úřady se ukázaly jako „docela hodné“ a poskytly nemálo mapových podkladů, na jejichž základě jsou třeba právě zmíněné lesy zpracovány na vynikající úrovni. Přibývají další druhy objektů, např. krmelce (což je využíváno orientačními běžci) nebo turistické značky. Ovšem platí, že pro co není renderer (rozhraní pro vykreslení mapy s danými objekty), to neexistuje.
Nakonec Jozef Mlích ukázal, že Google Android je docela zajímavá platforma. Pokusil se to naznačit několika grafy týkajícími se podílu na trhu a pak přešel (za asistence Aleše Lánika) k praktickým ukázkám aplikací, např. ladičky nebo čtečky čárových kódů. Na závěr rozebral architekturu systému a její odlišnosti od normálního linuxového systému, kupříkladu je nutné doinstalovat BusyBox, SDK a NDK pro vývoj aplikací v C/C++, ale není možné využívat systémové uživatelské rozhraní.
Pak už proběhla „jen“ after-party V Práci… Čímž bych akci označil za podařenou. UPDATE: Záznamy přednášek.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Formou diskuze pak byly zmíněny různé perličky, například že displejová část touchbooku se nabíjí jen při zapnutém alespoň bootloaderu, protože teplota baterií se musí kontrolovat, aby nedošlo k výbuchu.Přesto si můžete na fotografii povšimnout, že demonstrovaný kousek má baterii poněkud nafouklou; na LinuxExpu se mi do ní dokonce mírným tlakem prstu podařilo vytlačit důlek…
Zajímalo by mě, co by se stalo třeba v takovém celohliníkovém MacBooku nebo uzavřeném iPhonuO tom, ze by sa niekomu nafukla baterka na iPhone alebo MacBookPro neviem - rozhodne by to stalo za experiment.
Zajímalo by mě, co by se stalo třeba v takovém celohliníkovém MacBooku nebo uzavřeném iPhonuDlouho nic a pak to najednou vybouchne
BTW: Jak si spokojený s dosahem Wi-Fi? Je to sice n-ko, ale už plánuju její výměnu + nějakou (nejlépe 5dBi) anténu. A co sluchátka? Pasují?
displejová část touchbooku se nabíjí jen při zapnutém alespoň bootloaderu, protože teplota baterií se musí kontrolovat, aby nedošlo k výbuchu.Nesmysl - k té baterce vedou jen dva dráty :) Schválně jsem na to koukal oscíkem a nic vmodulovaného tam není.