Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
1. Proč jsi začal používat Linux? Používal jsi ještě předtím jiné operační systémy?
Linux jsem začal používat, protože mě zaujal, když mi ho ukázal kamarád. Zprvu jsem používal pouze konzoli (žádný grafický systém), protože se mi nelíbily dostupné správce oken. Po dvou letech jsem objevil správce oken, který mi připadal zajímavý, a tehdy jsem přešel na grafický systém.
2. Proč jsi začal s vývojem 'alternativní' distribuce?
Tou dobou se objevil Knoppix a také spousta živých CD, které byly upravenými verzemi Knoppixu. Ale všechny ty systémy používaly KDE, pár Gnome, ale žádný nepoužíval Enlightenment, takže jsem se rozhodl pro osobní použití upravit Knoppix a nahradit KDE pomocí Enlightenmentu. Po nějaké době jsem vytvořil verzi pro volné veřejné použití a tak začal vývoj Elive. Nejprve to bylo jen jednoduché liveCD, ale stalo se z toho kompletní distro, které si uživatelé mohou nainstalovat.
3. Co těm 'velkým' distribucím chybí (nebo čeho mají příliš)?
Distra obecně jsou příliš pomalá, chybí jim lehkost... většina vyžaduje alespoň půl gigabajtu paměti, aby fungovala "tak nějak", a spoustu výpočetního výkonu. Elive se snaží být kompatibilní se staršími počítači, rychlé a lehké.
4. Co odpovídáš těm, kdo tvrdí, že by měl být linuxový svět více jednotný a měl by zaměřit své úsílí na spolupráci místo řešení problémů pomocí rozdělení projektů nebo začínání nových?
V rámci GNU/Linuxu se ve skutečnosti hodně spolupracuje, používají se standardy, funguje dobrá komunikace. Jediný zbývající problém jsou výrobci hardwaru, kteří moc nepomáhají s vývojem linuxových ovladačů. Existuje pár případů hardwaru, u kterého se tvrdí, že "podporuje Linux", ale ve skutečnosti je k dispozici jen binární ovladač pro určitou distribuci a konkrétní verzi... pro většinu uživatelů naprosto nepoužitelné.
5. Je Elive tvůj primární systém? Kolik jiných distribucí už jsi používal? A které to byly?
Než jsem našel Debian, tak jsem vyzkoušel slušnou řádku distribucí. Pak jsem začal vyvíjet Elive, které je založené na Debianu. A používám ho pro všechno, co dělám.
6. Co je na Elive nejlepší?
Elive nemá jednu nejlepší funkci nebo vlastnost, místo toho má hodně prvků, které z něj dělají jedinečné distro, některé větší a lepší než jiné. Ale kdybyste se ptali uživatelů, tak by odpověď mohla být "Elpanel", ovládací panel Elive.
7. Co plánuješ vylepšit? Na co se můžeme těšit v nové verzi Elive?
Nebudu přehánět, když řeknu, že můj seznam úkolů má 3000 řádků. Nedokážu přesně říct, co bude v příští verzi. V každém vývojovém vydání jsou nová vylepšení, nápady nebo přidané/změněné věci. Někdy přidávám funkce do další verze, někdy musím trochu počkat, dokud nedokončíme určitý testovací cyklus, než mohu novinku začlenit.
8. Co považuješ za největší překážku pro masové rozšíření Linuxu na desktopu?
Hmmm... překážku... Víte, já myslím, že se Linux pohybuje stabilně kupředu. Každý den na něj přecházejí noví lidé a další administrativy oznamují migraci. Čím více o něm budou lidé slyšet a vědět, tím menší budou mít obavy. Je pravda, že bez velkého marketingového stroje to půjde pomalu, ale směr je jasný: vpřed.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
A ted si to srovnejte s Greeniakem ... co do vystupovani i do kvality prace ... usmevne, ze? 
v článku je překlep "noí lidé" => "noví lidé"
Elive bylo kdysi (ještě v dobách, kdy neexistovalo Ubuntu) první distro, které mě přivedlo na přechod k Linuxu, dnes už preferuji Debian, ale i tak si Elive za tohle vážím.