Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
1. Proč jsi začal používat Linux? Používal jsi ještě předtím jiné operační systémy?
Od dob DOSu 6.20 a Windows 3.11 jsem používal OS od Microsoftu. Tenkrát jsem v počítačovém časopise četl něco o Red Hatu 7.1, byl jsem zvědavý a vyzkoušel ho. Líbil se mi systém, stabilita, principy i filosofie, takže jsem začal v roce 2002 používat GNU/Linux jako svůj hlavní OS.
2. Proč jsi začal s vývojem 'alternativní' distribuce?
Vytvořili jsme upravené živé CD, bychom mohli v práci nasadit linuxové pracovní stanice. Plně to vyhovovalo naším potřebám - a potom jsme se rozhodli to zveřejnit a spustili jsme projekt. Zpětná vazba byla velmi zajímavá. Parsix začal být brzy oblíbený v komunitě persky mluvících uživatelů GNU/Linuxu; teď máme mnoho uživatelů v různých zemích a aktivní komunitu.
3. Co těm 'velkým' distribucím chybí (nebo čeho mají příliš)?
Parsix je navržený tak, aby byl ihned připraven k použití a jednoduchý. Obsahuje nejběžnější desktopové aplikace a poskytuje hardwarovou kompatibilitu optimalizovanou pro desktop, aby uživatelům usnadnil život, především nováčkům. Meta-distribuce jako Debian vyžadují další úpravy, aby byly plně optimalizované pro konkrétní potřeby. Nepovažuji to však za chybu meta-distribucí. Je opravdu velmi těžké vytvořit systém optimalizovaný pro všechna použití bez finanční podpory.
4. Co odpovídáš těm, kdo tvrdí, že by měl být linuxový svět více jednotný a měl by zaměřit své úsilí na spolupráci místo řešení problémů pomocí rozdělení projektů nebo začínání nových?
Myslím, že taková je povaha GNU/Linuxu a svobodného softwaru. Nabízí to možnost volby a lepší podporu od komunity. Mám za to, že nejdůležitější vývoj a vylepšování probíhá v upstream projektech a meta-distribucích. V mnoha se případech se však do upstreamu dostávají také vylepšení provedená v odvozených distrech.
5. Je Parsix tvůj primární systém? Kolik jiných distribucí už jsi používal? A které to byly?
Ano, samozřejmě. Jak jsem říkal, začal jsem s Red Hatem 7.2. Od verze RH 8 používám GNU/Linux jako výchozí OS. Po Red Hatu jsem přešel na SUSE 8.1 a 8.2, Libranet, Debian a Parsix.
6. Co je na Parsixu nejlepší?
Parsix je 'Ready To Go' [připravený k použití] a 'Simple' [jednoduchý]. Naším cílem je poskytovat nejnovější stabilní Gnome desktop postavený na testovací větvi Debianu a jádře přizpůsobeném pro podporu nejnovějšího desktopového a notebookového hardwaru. Tato kombinace je vázána na určitou výchozí konfiguraci a snadno použitelný instalátor na live CD. Takže udržujeme čistotu a ducha Debianu, který byl konfigurován pro okamžité použití.
7. Co považuješ za největší překážku pro masové rozšíření Linuxu na desktopu?
GNU/Linux má v současnosti mnohem lepší podporu pro desktop a je vcelku použitelný pro mnoho různých druhů uživatelů. Myslím, že je zapotřebí více propagace. Uživatelé musí GNU/Linux lépe poznat. Měly by se o to postarat společnosti, které poskytují komerční podporu pro GNU/Linux, pokud chtějí získat větší podíl na trhu.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
graficky na vysokej urovni, naposledy som testoval Betu, ale bolo to OK. stoji za vyskusanie
Ok, dalsie distro postavene na debiane. Okrem vzhladu neponuka asi nic nove.Alebo sa mylim? Aka je pridana hodnota tohto distra? Ready to go? To mam aj v ubuntu. Najnovsi kernel a gnome si dam dohodit viem aj sam.Pre mna je tato distibucia len novy wallpaper + GTK tema
2.4.2009 20:08
Nicky726 | skóre: 56
| blog: Nicky726
rozdiely oproti ubuntu su take, ze to nevychadza z ubuntu, ale priamo z debianu.
2.4.2009 22:49
Nicky726 | skóre: 56
| blog: Nicky726
to ano. ale ubuntu a debian nepouzivaju binarne rovnake balicky, ani len verzie casto nie su rovnake. a parsix proste pouziva (okrem ineho) balicky z debianu, nie z ubuntu. len tolko som tym chcel povedat.
je to proste distribucia pre ludi, ktori by si debian nezvladli nainstalovat ci nakonfigurovat. a je to iranske distro, nie primarne "celosvetove". takze asi tak.
roznava zdravi dedinu roka 200x (uz neviem kolko to bolo) - aj ked inak som rudna, ale to by tu nikto nepoznal (a obci s menom rudna je viac)
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
3.4.2009 21:16