Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
1. Proč jsi začal používat Linux? Používal jsi ještě předtím jiné operační systémy?
Od dob DOSu 6.20 a Windows 3.11 jsem používal OS od Microsoftu. Tenkrát jsem v počítačovém časopise četl něco o Red Hatu 7.1, byl jsem zvědavý a vyzkoušel ho. Líbil se mi systém, stabilita, principy i filosofie, takže jsem začal v roce 2002 používat GNU/Linux jako svůj hlavní OS.
2. Proč jsi začal s vývojem 'alternativní' distribuce?
Vytvořili jsme upravené živé CD, bychom mohli v práci nasadit linuxové pracovní stanice. Plně to vyhovovalo naším potřebám - a potom jsme se rozhodli to zveřejnit a spustili jsme projekt. Zpětná vazba byla velmi zajímavá. Parsix začal být brzy oblíbený v komunitě persky mluvících uživatelů GNU/Linuxu; teď máme mnoho uživatelů v různých zemích a aktivní komunitu.
3. Co těm 'velkým' distribucím chybí (nebo čeho mají příliš)?
Parsix je navržený tak, aby byl ihned připraven k použití a jednoduchý. Obsahuje nejběžnější desktopové aplikace a poskytuje hardwarovou kompatibilitu optimalizovanou pro desktop, aby uživatelům usnadnil život, především nováčkům. Meta-distribuce jako Debian vyžadují další úpravy, aby byly plně optimalizované pro konkrétní potřeby. Nepovažuji to však za chybu meta-distribucí. Je opravdu velmi těžké vytvořit systém optimalizovaný pro všechna použití bez finanční podpory.
4. Co odpovídáš těm, kdo tvrdí, že by měl být linuxový svět více jednotný a měl by zaměřit své úsilí na spolupráci místo řešení problémů pomocí rozdělení projektů nebo začínání nových?
Myslím, že taková je povaha GNU/Linuxu a svobodného softwaru. Nabízí to možnost volby a lepší podporu od komunity. Mám za to, že nejdůležitější vývoj a vylepšování probíhá v upstream projektech a meta-distribucích. V mnoha se případech se však do upstreamu dostávají také vylepšení provedená v odvozených distrech.
5. Je Parsix tvůj primární systém? Kolik jiných distribucí už jsi používal? A které to byly?
Ano, samozřejmě. Jak jsem říkal, začal jsem s Red Hatem 7.2. Od verze RH 8 používám GNU/Linux jako výchozí OS. Po Red Hatu jsem přešel na SUSE 8.1 a 8.2, Libranet, Debian a Parsix.
6. Co je na Parsixu nejlepší?
Parsix je 'Ready To Go' [připravený k použití] a 'Simple' [jednoduchý]. Naším cílem je poskytovat nejnovější stabilní Gnome desktop postavený na testovací větvi Debianu a jádře přizpůsobeném pro podporu nejnovějšího desktopového a notebookového hardwaru. Tato kombinace je vázána na určitou výchozí konfiguraci a snadno použitelný instalátor na live CD. Takže udržujeme čistotu a ducha Debianu, který byl konfigurován pro okamžité použití.
7. Co považuješ za největší překážku pro masové rozšíření Linuxu na desktopu?
GNU/Linux má v současnosti mnohem lepší podporu pro desktop a je vcelku použitelný pro mnoho různých druhů uživatelů. Myslím, že je zapotřebí více propagace. Uživatelé musí GNU/Linux lépe poznat. Měly by se o to postarat společnosti, které poskytují komerční podporu pro GNU/Linux, pokud chtějí získat větší podíl na trhu.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
graficky na vysokej urovni, naposledy som testoval Betu, ale bolo to OK. stoji za vyskusanie
Ok, dalsie distro postavene na debiane. Okrem vzhladu neponuka asi nic nove.Alebo sa mylim? Aka je pridana hodnota tohto distra? Ready to go? To mam aj v ubuntu. Najnovsi kernel a gnome si dam dohodit viem aj sam.Pre mna je tato distibucia len novy wallpaper + GTK tema
rozdiely oproti ubuntu su take, ze to nevychadza z ubuntu, ale priamo z debianu.
to ano. ale ubuntu a debian nepouzivaju binarne rovnake balicky, ani len verzie casto nie su rovnake. a parsix proste pouziva (okrem ineho) balicky z debianu, nie z ubuntu. len tolko som tym chcel povedat.
je to proste distribucia pre ludi, ktori by si debian nezvladli nainstalovat ci nakonfigurovat. a je to iranske distro, nie primarne "celosvetove". takze asi tak.
roznava zdravi dedinu roka 200x (uz neviem kolko to bolo) - aj ked inak som rudna, ale to by tu nikto nepoznal (a obci s menom rudna je viac)