V bezdrátových routerech od společnosti routerech D-Link, v řadách EAGLE PRO AI a AQUILA PRO AI, je zabudovaný backdoor. Jedná se o zranitelnosti CVE-2024-6044 a CVE-2024-6045. Kdokoli z lokální sítě může přístupem na konkrétní URL spustit službu Telnet a přihlásit se pomocí přihlašovacích údajů správce získaných analýzou firmwaru.
Organizace IuRe (Iuridicum Remedium) varuje před návrhem, který představilo belgické předsednictví Rady EU. Populární služby jako Messenger, WhatsApp nebo Signal by dle něj bylo možné plně používat až po odsouhlasení kontroly komunikace. Ta by měla zamezit šíření dětské pornografie. Podle IuRe by však taková kontrola přinesla hlavně závažný dopad na soukromí uživatelů.
NumPy (Wikipedie), tj. knihovna pro Python pro vědecké výpočty, byla po 18 letech vydána v nové major verzi 2.0.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Důležité informace v průvodci migrací.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 24.06 tohoto před sedmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell, Phosh, KDE Plasma a Sxmo. Aktuálně podporovaných zařízení je 50.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Google Blog ČR informuje, že mobilní aplikaci Gemini a NotebookLM lze používat už také v Česku.
Byla vydána nová major verze 8 duálně licencovaného open source frameworku JUCE (Wikipedie, GitHub) pro vývoj multiplatformních audio aplikací.
Od 18. června bude možné předobjednat notebook DC-ROMA RISC-V LAPTOP II od společnosti DeepComputing s osmijádrovým 64-bit RISC-V AI CPU a s předinstalovaným Ubuntu.
Byla vydána verze 1.79.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Byly zveřejněny výsledky průzkumu (infografika) mezi uživateli FreeBSD.
1. Proč jsi začal používat Linux? Používal jsi ještě předtím jiné operační systémy?
Linux jsem začal používat v roce 1998, předtím jsem měl Windows a DOS. Je to už tak dlouho, že si ani nevzpomínám, jak tyhle systémy používat. Na Linux jsem vlastně přešel proto, že jsem se trochu nudil a chtěl vyzkoušet něco nového. Mluvilo se o něm v několika časopisech, takže si řekl, že je čas to vyzkoušet.
Zprvu jsem si nemohl Linux nainstalovat doma, protože z něj rodina byla trochu vyděšená (nevím, proč se tolik báli černé obrazovky, když byli docela zvyklí na modrou :-P), takže jsem sysadmina ve škole požádal o účet, abych si s tím mohl začít hrát.
Koncem roku 1999 jsme domu koupili nový počítač, na kterém jsem si vyhradil oddíl pro instalaci Linuxu. Od té doby používám (i pro vývoj) výhradně Linux
2. Proč jsi začal s vývojem ,alternativní‘ distribuce?
Když jsem s Linuxem začínal, zkoušel jsem různé distribuce: Slackware, Red Hat (2týdny), Debian (3 dny), dokonce Corel Linux (méně než hodinu?). Ale nakonec jsem se vždy vrátil ke Slackwaru. Počátkem roku 2000 jsem si říkal, že by bylo skvělé se naučit, „jak opravit rozbitý systém“. Úplně jednoduše: Chtěl jsem být schopen opravit problémy, které se mohou vyskytnout. Proto jsem se snažil učit více, ne kvůli vydělávání peněz (tou dobou už to nebylo nutné :-P), ale jako hobby. Měl jsem tehdy dost volného času a usoudil jsem, že nejlepší způsob, jak ho využít, je učit se něco, co mě baví.
V roce 2002, po té, co jsem se opravdu hodně hrabal ve Slackwaru, jsem měl pocit, že jsem se naučil docela dost, ale dál už to nebylo možné, aniž bych začal základy stavět sám. Takže Kwort jsem vlastně začal jako hobby, abych se toho více dozvěděl. Chtěl jsem poznat, jak systém doopravdy funguje, a nejlepší způsob byl postavit si ho sám. Takže když jsem se dostatečně popral s Linux From Scratch, přišel na svět koncem roku 2002 Kwort. Od té doby vyšlo 6 verzí a každá zahrnovala obrovské změny. Každá přinesla spoustu nových funkcí.
3. Co těm ,velkým‘ distribucím chybí (nebo čeho mají příliš)?
Mám rád čistý systém; velké distribuce zapomněly, že jednoduchost je vždy lepší. Nechci příliš kritizovat, pokud by si to tak někdo chtěl vykládat, ale myslím, že by se distribuce měly zaměřovat na konkrétní skupiny uživatelů. Je skvělé, že některé distribuce nebo verze unixu běží i na topinkovačích, ale jak se říká: „Co pokrývá velkou plochu, je napjato příliš tence“. A snaha podporovat první i poslední podivný hardware jim brání mít jasný cíl a výsledkem je příliš nabobtnalý systém.
Další zajímavá věc je, že mnohé distribuce jsou prostě ošklivé a neuspořádané. To první se týká pouze desktopu, termcap a profilu shellu a lze to napravit docela snadno. Druhá věc je pro mě zcela zásadní – nemohu používat systém, který je neuspořádaný; počítače jsou tu proto, aby nám pomohly s organizací a usnadnily nám život. Když mám systém, který je pod kapotou jeden velký nepořádek, je mi to k ničemu.
4. Co odpovídáš těm, kdo tvrdí, že by měl být linuxový svět více jednotný a měl by zaměřit své úsilí na spolupráci místo řešení problémů pomocí rozdělení projektů nebo začínání nových?
Vždycky záleží na důvodu pro rozdělení [fork]. Například: Před pár měsíci jsem napsal kód, který přidával nové funkce do MPD. Ostatním uživatelům se kód i funkce líbily, ale hlavní vývojáři řekli, že tyto funkce do MPD nepatří. Takže někteří vývojáři a uživatelé začali mluvit o rozdělení MPD. Není dobrý nápad rozdělovat projekt jen kvůli tomu, že se váš patch nedostane do hlavního kódu. To mi připadá dětinské.
Naproti tomu rozdělení kvůli tomu, že jste přesvědčeni, že to vyřeší VELKÉ problémy, je něco jiného.
Kwort je v dnešní době založen na Slackwaru a Slackware je zaměřen na určité uživatele. A těmto uživatelům vyhovuje takový, jaký je. Ale Kwort je určen pro úplně jinou skupinu uživatelů.
5. Je Kwort tvůj primární systém? Kolik jiných distribucí už jsi používal? A které to byly?
Jak už jsem řekl dříve, když jsem začínal používat Linux, zkoušel jsem Slackware, Red Hat, Debian a Corel Linux a zpátky ke Slackwaru. Od té doby jsem však vyzkoušel i jiné distribuce: Sourcemage, Gentoo a (X)Ubuntu. Od roku 2002 je ale Kwort můj hlavní operační systém. Mám Kwort nainstalovaný dokonce na desktopu v práci, ale další pracovní počítače běží s Gentoo a jeden s OpenBSD. Často se tedy přes ssh připojuji ke stroji s Gentoo.
Někteří klienti firmy, pro kterou pracuji, mají Kwort naistalovaný na pomalejších počítačích. A existují i společnosti, které Kwort používají v malých zařžízeních, např. Aircable v Server XR.
6. Co je na Kwortu nejlepší?
Musím zmínit kpkg, správce balíčků pro Kwort. Kpkg 2.7172 fungoval opravdu hezky, ale kpkg 3.14 je ještě lepší, protože byl vylepšen podle připomínek uživatelů. Ale budete si muset počkat na Kwort 2.4.1, pokud to chcete vyzkoušet – leda byste měli jeden z těch Aircable Server XR, které používají Kwort s nejčerstvějším kpkg z mé vývojářské větve v darcs. (Poznámka: Aktuální verze Kwort je již 2.4.1.1.)
Další pěkná vlastnost je to, že jsou všechny konfigurační nástroje centrálně přístupné z xfce-mcs-manager (Xfce Settings Manager). Takže tam můžete nastavit vše od uživatelů až po sítě. Tyto konfigurační nástroje nejsou součástí Xfce, ale přesto je tam najdete.
Kromě toho mě napadá konfigurace síťování, která je díky systému menu velmi jednoduchá.
A nakonec, i když ne nejméně důležitý, je nástroj ktsuss, což je grafická nadstavba k su, kterou jsem napsal v C. Je podobná gksu, ale není tak přeplácaná. Může ji používat každý konfigurační nástroj, který vyžaduje práva roota.
Také byl dobrý nápad zařadit MPD jako přehrávač hudby, protože to uživatele nutí mít své multimediální soubory organizované :-).
Našlo by se toho ještě více, například semi líbí vzhled desktopu a těší mě, že je základní systém velmi uspořádaný.
7. Co plánuješ vylepšit? Na co se můžeme těšit v nové verzi Kwortu?
Teď, když je kpkg 3.14 v beta stádiu, bych rád pracoval na vylepšení rozhraní správce sítí, možná s tím pomůže gtkdialog. Také bych rád vylepšil (přepsal) instalační systém, protože nyní používáme mírně přepracovaný instalátor ze Slackwaru, který už je opravdu přeplácaný.
I na desktopu je co vylepšovat, ale to už se týká jednotlivých projektů, takže tam se mohu pouze snažit protlačit jejich bugzillami požadavky na nové funkce.
8. Co považuješ za největší překážku pro masové rozšíření Linuxu na desktopu?
Důležitá část problému je, že je to pořád ještě tabu. Lidé si stále myslí, že se budou muset potýkat s černou obrazovkou as příkazovou řádkou, ne grafickým prostředím. Ale Ubuntu si v tomto směru vede dobře. Uživatelé jsou také líní přecházet z jednoho operačního systému na druhý, protože se nechtějí učit používat novou sadu aplikací. Například vědí, jako používat přehrávač médií ve Windows a nechtějí se učit zacházet s programy jako gmplayer, Xine, Totem nebo jinými.
Jsou tu také komerční aspekty, aliance. Vezměte si například Dell. Je hezké, že začali nabízet své počítače s Linuxem, ale skutečnost, že stojí více i na horších strojích, naznačuje, že existuje komerční dohoda s „Tím Jehož Jméno Se Nesmí Vyslovovat“ :-)
Další podstatný problém je, že pro Linux neexistují některé nástroje, například programy pro CAD.
A ještě další je absence ovladačů pro některý hardware. Linux Foundation se to sice snaží řešit, protože nabízejí vývojářům peníze za vývoj svobodných/otevřených ovladačů, ale výrobci hardwaru nechtějí uvolnit specifikace.
A konečně jedním z největších probémů jsou hry. Opravdu si myslím, že počítač není hračka a neměl by být používán k hraní her, ale miliony lidí svá PC k hraní používají. Jenže linuxová komunita se sestává z vývojářů a administrátorů systémů, kteří své počítače pro hry nepoužívají. Nedostatek her je tedy velká překážka.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
"A konečně jedním z největších probémů jsou hry."
Tak nevím, ale vetsinu toho co chci si zahraju pod wine... Pravda, sice jiz tolik nehraju, ale jednie co mi vadi je serie NHL, kterou nemam ani na playstation (1).
ja som sa stretol s problemami, ktore brania ludom s okolia pouzivat akukolvek distro, predovsetkym s CAD systemami. tie ktore su aj pod UNIXami su neskutocne drahe, a bohuzial dnes to uz bez 3D navrhu nejde.
Praštila mě do očí tahle věta v anglické verzi článku: Why did you start to use Linux?
Gramaticky je to správně, ale myslím, že významově ne. Mělo by tam být start using Linux. Je to jako rozdíl mezi stop smoking (přestat kouřit) a stop to smoke (zastavit, aby si zakouřil). Pokud se pletu, prosím, vyveďte mě z omylu.
Nejvetsi slabinou linuxu je jeho roztristenost a tiisice distribuci snazicich se ukojit ego jejich autoru ..
No mozna kdyby si moulove jako ty uvedomili ze to "tristeni sil" je proste kontraproduktivni, tak jsme dneska o kus dal.