Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
To jste trošku popletl. Správně to je:
Kdo potřebuje Gnome, když máme Windows 98
kdo chce travit cas rovny instalovani deseti Windows Vista jen kvuli tomu, aby se to dalo alespon zakladne komfortne pouzivat ze
Kdo chce trávit čas, rovný 50 spuštění editoru nano, jen kvůli tomu, aby se naučil ovládat VIm, že ..
KDE potřebuje:
GNOME mozna neschopne a ubohe (co to vubec v kontextu software ma znamenat??) je, ale ve svem "ramci" je IMHO mnohem dodelanejsi nez KDE ;)
Lze-li konfiguraci na úrovni Windows 98 považovat v roce 2009 za cosi „dodělaného“, pak se to tak možná dá říct.
By me zajimalo, kde na to prisli. Nebyl to nahodou Linus, popr. KDE vyvojari/komunita, kteri tohle stale GNOME vyvojarum vkladaji do ust?
Ano, původně něco takového řekl Linus. Já takový názor zastávám dodnes. Pokud vím, Linus už mezitím svůj názor změnil a přešel na Gnome, protože se mu nelíbilo KDE 4. Mně se KDE 4 líbí a označení development snapshotu za release jsem už tomuto prostředí dávno odpustil. Fungovalo mi vždy znamenitě a od zmíněné události už uběhl víc než rok.
Vim, co chci a GNOME mi to nabizi, dokonce jej ani k tomu nemusim konfigurovat :)
No bezva, tak tohle mě pobavilo. Proti gustu žádný dišputát, samozřejmě. Znám člověka, který dodnes používá Windows 2000. Ví, co chce, a Windows 2000 mu to nabízí.
Že Gnome nemusíš konfigurovat, to je polopravda. Celá pravda je, že ho nemůžeš konfigurovat. To je podstatný rozdíl.
Navic nechapu, proc by mel clovek aktualizovat na neco novyho, kdyz stavajici software plne dostacuje vsemu, co od pocitace zada.otázkou jest, co se žádá - bezpečnost ne? ... Windows 2000 jsou na světě 9 let, nevím, jak to chodí u Microsoftu s podporou, ale co se linuxových firem týče, jediný Red Hat má nějaký program s podporou 10 let, všichni ostatní podstatně méně p.s. jinak s názorem na 3D ptákoviny se asi shodnem ...
KDE potřebuje:
- Každý, kdo nechce používat ubohý a neschopný nedodělek zvaný Gnome.
- Každý, komu vadí, když ho vývojáři desktopového prostředí považují za blbce.
- Každý kompetentní uživatel, který ví, co chce, a nenechá si do toho mluvit.
<flamebait>
</flamebait>
Jsou i jine WM nez Gnome a KDE.napadá mě něco o koze a petrželi ... GNOME a KDE nejsou WM, nýbrž DE - WM jsou Metacity a KWin
Ano, jsou i jiné WM, ale mně z těch „jednoduchých“ nevyhovuje ani jeden. Ne že bych byl nějaký náruživý klikač, ale mám rád například podrobné nastavení chování oken, pokud jde o překrytí, předávání událostí, převzetí „focusu“, změnu velikosti... V tomhle je KDE špička a neznám žádné jiné grafické prostředí, které by se mu mohlo rovnat.
Jasně, možnost volby je důležitá. Ale nejen ve smyslu výběru grafického prostředí, ale i v rámci používání a konfigurace jednoho prostředí. Proto nemám rád Gnome. Toto prostředí připraví uživatele o jakoukoliv rozumnou možnost volby.
Gnome je vzácná kombinace nevýhod KDE a nevýhod jednoduchých WM. Na oplátku nenabízí žádné výhody, které by stály za řeč.
Každý, kdo nechce používat ubohý a neschopný nedodělek zvaný Gnome.
To bych od uzivatele KDE necekal vzhledem k ctyrkove verzi. Takovou ranni alfa verzi se Gnome team neodvazil pustit ani do testovani.
Každý, komu vadí, když ho vývojáři desktopového prostředí považují za blbce.
Viz vyse
Každý kompetentní uživatel, který ví, co chce, a nenechá si do toho mluvit.
Kdo to porad breci ze zlata Trojka? Ja bych rek ze Vam do toho nakecali vic nez Moskva Praze.
Nicmene takhle se da pokracovat do nekonecna...
To bych od uzivatele KDE necekal vzhledem k ctyrkove verzi. Takovou ranni alfa verzi se Gnome team neodvazil pustit ani do testovani.
A právě proto je Gnome sto let za opicemi.
Jenže co je nejhorší — ono to nikomu a ničemu nepomáhá. Každá nová verze Gnome je tak jako tak plná otravných chyb. Odlet pěti appletů najednou je běžná věc. Ale nikdo si nestěžuje, protože óóó velký Gnome si to může dovolit.
Jasně, bylo by bývalo ohleduplnější označit KDE 4 za development snapshot, KDE 4.1 za alfa-verzi a teprve KDE 4.2 za beta verzi vhodnou k všeobecnému vyzkoušení. Nicméně nejlepšímu grafickému prostředí, které hravě strčí do kapsy Mac OS X i Aero, rád několik přehmatů odpustím.
Open-source je mimo jiné o tom, že část procesu testování přechází na uživatele. Každý projekt řeší dilema, kdy vydat novou verzi a zda kvůli té verzi neupadne v nemilost. Vývojáři KDE riskovali a vyhráli na celé čáře. Vývojáři Gnome sice moc neriskovali, ale celé to prostředí je jedna velká prohra.
Kdo to porad breci ze zlata Trojka? Ja bych rek ze Vam do toho nakecali vic nez Moskva Praze.Co má znamenat tenhle nesmysl? Já používám verzi 4 od 4.0 a nikdy, ani jednou jsem nevypustil z úst něco o „zlaté trojce“. Od začátku mi bylo jasné, že KDE 4 je skvělý počin a obrovský pokrok, jen potřebuje ještě minimálně rok času. Rok uplynul a dnešní KDE 4 je špičkové grafické prostředí, kterému bych dal za všech okolností přednost před KDE 3.5.
Vývojáři Gnome sice moc neriskovali, ale celé to prostředí je jedna velká prohra.
Já bych řekl, že Gnome je pohodové prostředí, asi tak půl roku jsem ho používal. Nestalo se mi, že by tam něco nefungovalo, tak jak bych chtěl. Není to tak hrozné, jak popisuješ.
Já používám verzi 4 od 4.0 a nikdy, ani jednou jsem nevypustil z úst něco o „zlaté trojce“. Od začátku mi bylo jasné, že KDE 4 je skvělý počin a obrovský pokrok, jen potřebuje ještě minimálně rok času.
Naprostý souhlas, já s KDE4 koketoval od prvních alpha verzí (dvoudení kompilace a 15 minut blbnutí). Z KDE4 je přímo vidět, jak úspěšný projekt to je, že si mohl dovolit kompletní přepis. Nynější stav KDE4 je bezvadný, co chybí na tom se povětšinou aktivně pracuje a uživatelským komfortem předstihuje trojku o několik míst. I aplikace pro KDE4 dostali vylepšení ve věcech, na které by se jinak asi nešáhlo.
Jen tak pro zvedavost:
Uz nekdo mate win7 finalni verzi z obchodu ?
>>>Uz nejakej patek mam legalni win 7 profi.
Dyd se teprv minuly tyden zacla prodavat.....
To, že nám běží většina serverů na linuxu se jentak někdo nedozví
No možná proto, že věnuješ víc času na tvorbu protiMS komentářů, namísto aby jsi se věnoval propagaci linuxu, třeba na vaší škole. Ono je to tak jednodušší, že?
Ale na gymplu to asi nebudou tak brutál widláci jako tu, takoví ty závisláci na WoW nebo jiných hráchJsou
Věřil bych, že tam u vás se s tím dá ještě něco dělat, že někteří by talent potřebný k linuxu měli.Ne (většina třídy ani neumí naformátovat jednoduchý textový dokument).
Tady je dost těžký přesvědčit někoho jen aby přestal věřit některým FUDům co se všude na linux šíří a skusil to sám.Já jsem se dozvěděl věcí… (a to máme tlustoklientovou studovnu – a proto je tam taky pořád volno) Ale – proč se namáhat. Nemám potřebu konvertovat násilím .
BTW, na linuxaltu se potkáme, pořešil jsem to (díky logické olympiádě a linuxaltu, nejedu na FLL, účastním se sice vývoje, ale na soutěž jedou jiní)No hurá.
Administrace systémů Windows Praktikum programování pro Windows Programování pro Windows I Programování pro Windows IIKrome techhle ctyrech jsem snad v zadnem jinem predmetu nenarazil na to, ze bych k necemu potreboval Windows, zato bez alespon minimalni znalosti nejakeho Unixu (Linux, BSD...) clovek matfyzem neprojde. Unixovych/linuxovych predmetu je tam vice - a napriklad "Úvod do UNIXu" je v prvaku povinny pro vsechny.
Linux ve fyzikální laboratoři Uživatelsky přátelský Linux Administrace Unixu Programování v Unixu Programování v Unixu II UNIX pro fyziky Úvod do UNIXu Vybrané aspekty operačního systému UNIX Základy UNIXu
Za 3 roky studia na VS muzu predmety kde se pouzivaly widle spocitat na jedny ruce (ne, nemam vic jak 5 prstu).(až) 31 předmětů s woknama za tři roky? - tak to je hustý ...
Za 3 roky studia na VS muzu predmety kde se pouzivaly widle spocitat na jedny ruce(ne, nemam vic jak 5 prstu).2^5-1?
Nepozorujete u RTM vydani urcite zpomaleni behu (start systemu, rychlost spousteni aplikaci) oproti verejne betaverzi (treba build 7100) ?
temer vsechno kvuli cemu lidi nenavideli vistu je opraveny nebo aspon upraveny.A to je presne ono. IMHO Win 7 neni az tak namakany system. Ale oproti Vista vylozene zari. Ale to neni takovy problem. To zvladne kdo vi co. Ja si zkusil nejakou tu zkusebni verzi v KVM a nic moc. Odezva nic svetoborneho (na Phenomu 2 jsem tomu dal 2 jadra a 2GB RAM - ought to be enough for everyone) a naroky jak Half-Life 2. taky jsem nepochopil, proc musi mit ikonky v quicklaunchi takove rozestupy. Clovek tam hodi par veci a dolni lista je z nemale casti plna. Ze MS dodnes nedokazal rozcleni ovladaci panely podle temat jako to ma KDE uz nejaky patek, budiz. Ze nastaveni vzhledu snad ani nejde zmenit, budiz. Ale ze to ma nejake divne mazle pismo (proti Linuxu i po snaze to nejak postelovat slabota, za chvili me z toho bolela hlava - mne delaji rozmazane veci, ktere nemuzu zaostrit, blbe) to uz jsem nedal.
než půřevládne starobylé apriori přesvědčení, že windows jako takové jsou nanic...(což je naprostá pravda)
Windows jsou nejlepsi platforma pro beh Photoshop CS4.Ani omylem. Od toho je Mac s OS X. Windows jsou nejlepší do kanceláře pro běh Outlooků a Sollitairů. Nic víc, nic míň. Jo — a tu a tam u někoho doma na hry, když nechce PlayStation či jinou herní konzoli…
Vzhledem k tomu, že Windows používá 90 % uživatelů, to, že jsou nanic
muže tvrdit jen Petr Tomeš
A já bych si rád k tomuto konkrétnímu idiotovi přiřadil přezdívku. Přecijen — každej druhej je tu blbeček, retard či kretén…
(To vše jsem jenom já osobně. Ostatní jsou na tom ještě o poznání lépe. )I don't pretend that I am unbiased in this comparison. If nothing else, Windows 7's proprietary license would keep me away from it.Jeden moudrý člověk tu kdysi dávno mluvil o modličích. Možná ani on ale netušil, že tu za pár let nikdo jiný než ti modliči nezbydou.
I don't pretend that I am unbiased in this comparison. If nothing else, Windows 7's proprietary license would keep me away from it. But if that is all that you take from my comments, then you’ve missed the point. The point is that, contrary to widespread belief, the free desktop is no longer struggling to equal its proprietary rivals. Instead, it is approximately equal and in some ways ahead.FYI: nejsem modlic. Kdybych nemel windows, jak bych bez konzole spoustel GTA4?
Jde především o aplikace.Jsem rád, že jsem konečně našel někoho se stejným názorem.
Ale to není problém Eddieho. Běžný uživatel v Ubuntu tyto věci ani vědět nemusí, stejně jako u dalších distribucí jako SuSE a Mandriva. Tyyhle BFU distribuce neučí lidi přemýšlet, spíš je vedou směrem k ještě menšímu přemýšlení - stejně jako wokna. Tihle lidé si pak neumějí najít takové věci jako svobodná náhrada Flashe.
Ale uzivatel nema premyslet nad tim, jak zprovoznit flash - ten uz by mel fungovat automaticky.
Souhlasím, ale nepovažuji to za samozřejmost u distribuce, která ještě nebyla oficiálně vydána. Když si uživatel stáhne betu nebo dokonce alfu, nemůže se divit, že něco nejde a musí počítat s tím, že bude muset některé situace nějak vyřešit, než vyjde oprava. Musí zkusit strýčka Google, hledat na wiki, poptat se na fórech, e-mailových konferencích, jabberovských MUC - člověk v takových případech zkrátka musí vyvinout nějakou snahu.
Jinak beznemu BFU je velmi obtizne vysvetlit, ze freeware je spatny a OSS dobry, resp. rozdil mezi nimi.
Obtížné to je, řekl bych, že skoro nemožné. Navíc většina lidí je naočkovaná tím, že co je zdarma, to nestojí za nic. A to je ten největší problém. To znám z vlastní zkušenosti.
Nejvíc člověku podrazí nohy, když k některému komerčnímu softu nenajde svobodnou alternativu. Pro nás „slepejše“ je třeba důležitý převod textů do elektronické podoby (OCR). Kvalitní alternativa k FineReaderu zatím neexistuje. Pak je velice složité někoho přesvědčit, že například Linux je lepší než wokna, když si nemůže naskenovat například fakturu za plyn nebo jiný důležitý dokument, který přijde v papírové podobě. Snaha o osvětu pak ztroskotá na jedné jediné věci.
lama(Jsem se dneska ale rozjel).
takové ty žvástyA není tomu snad tak? Vždyť v otevřeném(ve svobodném už vůbec ne) světě nic takového jako Flash oficiálně neexistuje(pokud pomineme Gnash a Swfdec, který je ještě oficiálně ve stádiu vývoje). To už je jen problém uživatelů, že se stali závislými na takových technologiích.
Já zas tak velké problémy s Flashem nemám,to buď rád ... já s ním mám už jen ten problém, že ač jej používat nechci, co chvíli jej musím zprovozňovat
rozhodně ne nějak větší než ve Windows.nevím, jaké problémy jsou ve woknech, ale tak co třeba ... 100% vytížení procesoru, ač se v browseru nic viditelného neděje, apod.?
Nicméně to nemění nic na faktu, že to není problém Linuxu, ale fy Adobe.ovšem to je tak trošku mimo téma ... kolega psal o problémech v OpenSUSE, které ve Windows nemá - jestli za to může Adobe, Novell, Mozilla Foundation nebo ó sám velký Linus bohužel pro změnu nic nemění na výsledku
Firefox jede bez problémů,opět, pak jsi šťastný člověk ... schválně, zkus se podívat na tento web, jestli uvidíš normální stránku nebo prázdný okno ... někteří mají s Firefoxem štěstí, někteří mají smůlu ... v Konqueroru a v Opeře to funguje všem
první start je u mě maximálně do tří vteřin, každý další je odhadem tak vteřiny půl.je něco shnilého ve státě Dánském, ale mně za tři sekundy nenaběhne většinou ani obvyklé okénko, že kontroluje pluginy, natož že bych ho mohl používat - a to prosím mluvím o pracovním stroji, který není žádná plečka
Druhý monitor nepoužívám.já sice též ne, ale není to tak dávno, co jsem místo slíbeného koukání na fotky koukal na zápas se zprovozněním videovýstupu ...
Sečteno a podtrženo, v práci na XP mám daleko více obtíží než doma na čistě linuxovém desktopu.to je možné, leč individuální zkušenosti se mohou lišit; chtěl jsem jen podotknout, že uvedené výtky mi připadají krutě reálné ...
opět, pak jsi šťastný člověk ... schválně, zkus se podívat na tento web, jestli uvidíš normální stránku nebo prázdný okno ... někteří mají s Firefoxem štěstí, někteří mají smůlu ... v Konqueroru a v Opeře to funguje všemPrázdné okno, bug Firefoxu (<script /> by měl IMHO vyhodnotit jako uzavřený tag) → bugzilla.
mohu se optat, jak jsi přišel na to, v čem je problém?Můžeš . (zobrazil jsem si zdrojový kód a viděl jsem, že od toho tagu končí obarvování)
Racionální člověk radši věnuje trochu času opravě řešení jemu k srdci bližšímu, než utíkaní k konkurenci.
Nikoliv. Skutečně racionální člověk použije to, co je v danou chvíli nejvýhodnější. City nejsou racionální.
Já se spíš přikláním k názoru, že "všechny moderní OS stojí za starou bačkoru"...
ano, kdyz chci asociovat priponuOdkdy se v jiném systému než Windows asociují přípony?
Od chvíle, kdy je content type jen volitelným rozšířeným atributem. Ach, moment, to je od samého začátku! A přípona jako konvence pro rozlišení druhu souboru se používá… ach, moment, taky od samého začátku!Počkat, počkat, počkat…já měl za to, že ještě dřív tu byla libmagic a že přípona byla dotažena z dob DOSů. Vždyť ani na Didaktiku jsem nic takového neměl a nebyl nejmenší problém mít SCREEN$ v CODE$.
Člověče, posledních pár dnů mi připadáte vysloveně nasraný faktem, že vývoj jde jiným směrem, než jste si představoval!Že se dělá něco jinak než jak bych to udělal já mě sere už od dob co jsem se narodil. No nebyl by svět dokonalí, kdyby se dělalo všechno přesně tak jak jsem si představoval?…pro mě.
Co se stalo?Nechápu. Pozorujete nějaký změny v mém chování? To mi asi něco uniká.
Aspoň na KDE je takový zvyk.A přesně takto také vývojáři GNOME omlouvají absenci přípon v GTK souborových dialozích. V GNU/Linuxu a ani na jiných platformách na které je GTK přenositelné neexistuje nic jako přípony(a Windows se s tím vyrovná). Místo to jsou tam Webové stránky, Obrázky, JPEG obrázky(žádné .jpg), Všechny soubory,…
bčas mívám problém s widlákama co si stěžují, že soubory poslané jim bez přípony od nějakého mnou zlinuxovatěného člověka nejdou otevřítTo já mám lepší historku: Mě zas jednou kamarád poučoval, že skutečně nemusím archiv ještě archivovat, že to nemá žádné prostorové benefity, když jsem mu poslal tar.gz. Upřímně jsem se zazelenal.
.c
, hlavičkové soubory .h
, shellové skripty .sh
a tak dál. To je úplně běžné dodnes. I když si nejsem jistý, jestli konvence přípon vznikla v DOSu, jsem si poměrně jistý, že přinejmenším Linux je o poznání mladší než MS DOS. A stran mého skromného názoru, konvence přípon je mnohem jednoznačnější, přímočařejší a spolehlivější než rozpornávání typu souboru na základě jeho obsahu nebo atributu user.mime_type
(i když ten atribut by s příslušnou podporou mohl být mnohem lepším řešením, samozřejmě).
A stran mého skromného názoru, konvence přípon je mnohem jednoznačnější, přímočařejší a spolehlivější než rozpornávání typu souboru na základě jeho obsahu nebo atributu user.mime_type (i když ten atribut by s příslušnou podporou mohl být mnohem lepším řešením, samozřejmě).O tom snad ale žádná. Jen je potřeba si zvyknout na ni nespoléhat ve všech případech.
A klidně ve všech případech.Tak to určitě ne. Min. v UNIXEch by dřív nebo později určitě narazila.
A ona ta konvence není IMHO vůbec špatná – tedy od doby, kdy se neomezuje na tři znakyVždyť jsem říkal, že proti tomu nic. Sice cipovina, ale užitečná cipovina.
user.mime_type
je AFAIK specifikován až projektem freedesktop.org, takže taky hodně nová věc.
No, to už je hodně mimo, a tady fakt nevím. Bohudíky jsem s ne-GNU userlandem nepřišel do styku, takže možná plácám blbosti. Na druhou stranu, takových nás tu bude většina
Problem s CTRL-C a CTRL-V jsem nezazil uz par let.
Já tedy dnes a denně. Není v linuxovém prostředí x navzájem oddělených clipboardů?
hm, funguje ti kopírování mezi lokální session a vzdálenou session ve vnc? - mě ne :-/Boze, jak rad bych byl, kdyby tohle fungovalo.
U kamose jsem zkusil propojit XP a Visty a po ctyrech hodinach to tak trosku fungovalo (kopirovat soubory slo jenom jednim smerem a jeste jen nektere adresare).A ty jsi ten majkrosoft sértifajt profešlnl?
Tiskni Sdílej: