Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia AI asistenta Lumo.
Amazon koupil společnost Bee zaměřenou na nositelnou osobní AI aktuálně nabízející náramek Pioneer (YouTube) s mikrofony zaznamenávající vše kolem [𝕏, LinkedIn].
Společnost Teufel nedávno představila svůj první open source Bluetooth reproduktor MYND.
Byla vydána verze 4.2 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Anton Carniaux, právní zástupce Microsoft France, pod přísahou: Microsoft nemůže garantovat, že data z EU nepředá do USA bez EU souhlasu, musí dodržovat americké zákony.
Byl vydán Mozilla Firefox 141.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Lokální AI umí uspořádat podobné panely do skupin. Firefox na Linuxu využívá méně paměti. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 141 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
NÚKIB upozorňuje na kritickou zranitelnost v SharePointu. Jedná se o kritickou zranitelnost typu RCE (remote code execution) – CVE-2025-53770, která umožňuje neautentizovaný vzdálený přístup a spuštění kódu, což může vést k úplnému převzetí kontroly nad serverem. Zranitelné verze jsou pouze on-premise verze a to konkrétně SharePoint Server 2016, 2019 a Subscription Edition. SharePoint Online (Microsoft 365) není touto zranitelností ohrožen.
Společnost Valve zpřísnila pravidla pro obsah, který je možné distribuovat ve službě Steam. Současně řadu her ze Steamu odstranila. V zásadách a pravidlech přibylo omezení 15: Obsah, který by mohl porušovat pravidla a normy stanovené zpracovateli plateb a souvisejícími sítěmi platebních karet a bankami nebo poskytovateli připojení k internetu. Sem spadají zejména určité druhy obsahu pouze pro dospělé.
Jakou tiskárnu používáte nejčastěji?
jehličkovou |
|
3% (56) |
inkoustovou |
|
41% (663) |
laserovou |
|
54% (880) |
termální/sublimační |
|
1% (19) |
jinou |
|
1% (15) |
Celkem 1633 hlasů
Vytvořeno: 28.9.2007 13:04
Tiskni
Sdílej:
V terminologii výrobce. Ono sice existuje víc technologií tiskáren, první inkoustové Epsony např. vytlačovaly inkoust piezoelektricky a měly skleněnou hlavu. Ale cca od dob HP Deskjet plus (1993?? nevím přesně, možná dřív) naprostá většina výrobců používá odpory, které těsně před tryskou zahřejí inkoust až k varu, tím se v něm vytvoří bublinka, která kapičku z prostoru mezi odporem a koncem trysky směrem k papíru. Technologie je od té doby prakticky pořád stejná jen se zvýšila rychlost vytlačování kapiček, přesnost, velikost kapiček se zmenšila a výrobci umí trysek nacpat víc vedle sebe.
Inkoustovky jsou prdítka, proti typovým řetězovým tiskárnám .
http://www.czechcomputer.cz/product.jsp?artno=29016IP4300: http://www.czechcomputer.cz/product.jsp?artno=40630
Na střední jsem tisknul na jednojehličkové BT-100 a to jsem si připadal jak velký frajer, protože ostatní psali elaboráty ručně . A není pravda, jak se píše, že BT-100 nebyla přesná. S dobře napsaným programem tiskla přinejmenším stejně dobře jako 9jehlové Epsony, jenže narozdíl od nich tiskla 1/2 hodiny jednu A4.
Mam 24 jehličkovou Panasonic ... dokonce i s podavačem.Páska stojí 80Kč a kvalita tisku srovnatelná s inkoustovkama (teda mluvím o textu). Akorát je hlučná a pomalá, ale zas tak často netisknu, aby mi stálo za to kupovat laserovku. U inkoustovky by mi asi zaschl inkoust...
Aktuálně většinou inkoustovky HP (Deskjet 980, 970C atd..), na Laseru Samsung (model si nepamatuju) a barevném laseru Epson C1100.
Nicméně nedávno jsem vyšťoural v odloženém hardwaru plotřík Aritma 0507 v černém provedení, stejný jako tenhle, ale reaguje jen přítlak pera, jinak ne. Nebylo by schémátko? Kdyžtak kontakt zde.
No, já bych se taky přimlouval doplnit "firemní" jako zvláštní kategorii. Pro řadu lidí je totiž úplně jedno jaká je. Zajímá je jen to, že mohou tisknout ve firmě na cizí tiskárně, kterou nemuseli koupit a neplatí do ní toner . (no, můj případ to není, zas tak moc netisknu, abych nemohl použít vlastní tiskárnu)
1) Přivítám srovnání, doporučení, i kterou nebrat. 2) Nezkoušel někdo zprovoznit tiskovou hlavu? Nemám co zkazit, v servise Canonu to vzdali...