Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Na svém počítači mám nastavenu
češtinu/slovenštinu |
|
51% (688) |
angličtinu |
|
47% (629) |
jiný jazyk |
|
1% (20) |
Celkem 1337 hlasů
Vytvořeno: 12.10.2012 08:45
Tiskni
Sdílej:
nejhorší je právě přelouskat tu azbukuNa azbuce nic těžkého není, tu jsem se naučil číst v 5 letech
Samozřejmě, to byl vtip.No, bral jsem to jako realitu. Dnes už je komunikace přes tisíce kilometrů snadná, přičemž sám komunikuji i s pár lidmi z Ruska.
ruština mě jako taková vůbec nebavila a měl jsem s ní ve škole potíže, prostě nějak chyběla motivace, ale pak jsem se také zkamarádil s dětmi jedné ruské rodiny a nějak to šlo samoMne pak už (když jsem musel) také ruština nebavila. Na gymplu to šlo tak daleko, že když naše ruštinářka vážně onemocněla a dlouhodobě nás suploval učitel, který učil "německou" polovinu třídy, tak jsem u něj nasbíral pár desítek pětek a čtverek a 3 týdny před pololetím mi vycházel průměr 4,8 - do toho se vrátila naše učitelka. Dala mi tehdy trojku "na dluh" a já se snažil. A potom jednoho pěkného dne, když jsem jí v rámci hodiny v den jejích narozenin zpíval nějaké písničky a mezi nimi i Vysockého v Nohavicově úpravě, zeptala se mne: „Otakare, proč se neúčastníš Puškinova památníku?“ Sehnal jsem si originální LP desky, začal se učit texty, na soutěži sklízel aplauzy, v ruštině jedničky, a po gymplu jsem se domluvil rusky zcela plynně :) Dotyčná paní byla pro mne skutečně Paní (tehdy vlastně soudružka) Učitelka
Ja máju krásnyje fialovyje kalgotyA nebo třeba я писаю
Ta kamarádka byla moc krásnáTo si dokážu živě představit. Jednou v Nizozemí, když jsme byli na festivale, bylo jeden den vystoupení v kostele. A naskytla se zajímavá podívaná. V jedné řadě seděly Holanďanky, za nimi naše holky a za nimi Rusky. Ty rozdíly bily do očí. První řada škaredá, další řada normální pěkné holky, a třetí řada byly holky jak obrázky. Ono vůbec v té západní Evropě potkat pěknou holku byla spíš výjimka.
se nenašel jediný profesor, který vyžadoval titulování "soudruhu/soudružko"No, my jsme jim také neříkali soudružko, ale „souško“, na což byla šíleně alergická naše angličtinářka, která vážila dobře metrák
Tohle má dva rozměry:
Spoustu aplikací používám v nepřeloženém stavu, protože český překlad buď neexistuje, nebo existuje, ale stojí za ním nějaký retard (hádejte, koho myslím ^.^), takže se to nedá používat. Anglický formát data apod. ovšem nesnesu.
Komunikace se zbytkem světa je důvod, proč byl standard zaveden.+1
YYYY-MM-DD HH:MM:SS
se správně řadí a je jednoznačný a nezaměnitelný - už jsem jej naučil používat spoustu lidí i v běžném textu a hodně to usnadnilo mezistátní komunikaci.
Budiž je jazykově v pořádku. Jediným jeho problémem je, že není příliš často používáno v běžné řeči, tak lidé na něj nejsou zvyklí. Kdyby to bylo takto například přeloženo ve Windows, tak už to mají všichni dávno zažité a neřeší se to.
"Bylo zkopirovano 15 souboru" "Staniz se"To mi nedava moc smysl.
[ Dobře TAK! ]
ked sa pytam na datum, najskor ma zaujima mesiac a az potom den. to je podobne ako s cislovkami.takže číslo 123 přečteš jako dvacet-tři-sto? To už těch německých hundrt-drajundcvancich dává větší smysl.
Jasně, to máme v češtině taky: "třistapětašedesát".A zapisujem snad to číslo potom 356?
ale vychází zřejmě spíš z lidských potřeb, kdy je v komunikaci často nejdůležitější je měsícDovolil bych si polemizovat. Když se mne zeptáš, kdy jdu na koncert Lenky Filipové, odpovím: sedmého. Když se mne zeptáš, kdy se vrátím z Fatry, odpovím v neděli, či jedenáctého. Člověk totiž vždy časové záležitosti vztahuje k aktuálnímu kalendářnímu období. Takže pokud pomlčím o roku, myslím tento rok. Pokud pomlčím o měsíci, myslím tento měsíc. Pokud se bavíme v rámci jednoho dne, zmíním jen hodinu. Rozhodně z toho nelze vybrat "nejdůležitější" jednotku, ta strašně moc závisí na souvislostech, na tématu hovoru. Každopádně mi ta "americká logika" přijde úplně padlá na hlavu :p