Dobře, nechme uvažování, jak moc terminologii ovlivnila komerce, a podívejme se na to z druhé stráky.

Já tvrdím, že běžky zkrátka nejsou a ani nebudou tak oblíbenou záležitostí, jako jsou sjezdovky. (Pozn.: osobně rád sjezduji i běžkuji.) Sjezdovky jsou pro masy prostě "výhodnější". Podívejme se, co dělá přes den (a vlastně i přes noc, viz dále) běžný uživatel sjezdovek:

Vstane ráno v 9 nebo 10, asi půl hodiny až hodinu snídá. Obvykle snídaně probíhá v takovém tom typickém horském občerstvovacím zařízení, kde se sortiment pohybuje od alkoholu po alkohol, ovšem přes "výtečné" uzeniny. Vše s přirážkou, ale to není důležité. Do tohoto zařízení náš sportovec vchází s lyžemi v rukou a s lyžáky na nohou, aby se po snídani mohl vypravit na sjezdovku, která je hned vedle. Trasu si sjede asi 6krát a odvalí se zpět na bar. Až doplní tekutiny, sjede si trasu zkruba třikrát, ale to už je večer, takže se vrátí domů, protože ho za chvíli čeká výlet do nejbližší hospody... A když je pak v náladě, tak si může ještě jednou sjet kopec -- je totiž v noci osvětlený. Takhle to dělá v průměru 7 dní.

Zkrátka, sjezdař si žije pohodlně: občas si sjede kopec, když se mu nechce sjíždět, odkulí se na bar, nebo rovnou domů. Má to blízko. Ale co běžkař?

Běžkař vstává v 8 hodin ráno. Doma si dá nějaké pečivo a čaj, namaže si svačinu na cestu, naposledy si v mapě pořádně prohlédne cestu (před odjezdem) a už aby vyrazil. Obvykle má s sebou nějaký malý batůžek či mošničku, kde má chlebíček a pitíčko. V pravidelných intervalech (má to přesně spočítané) něco pojí a popije. Cesta zahrnuje také jednu velkou přestávku, obvykle v podobě horské chaty, kde je mj. i možnost doplnit proviant. Tedy pokud cesta nevede pustinou převelikou. Zhruba v 15 až 17 hodin večer běžkař doráží domů a ulehá na lože. Je znavený, takže sotva večer navštíví nějaký podnik á-né-bó dokonce noční podnik. Atd. Atd. Atd. Tohle asi 6 dní.

Jasně, trošku jsem si běžkaře ideaizoval a sjezdaře deidealizoval (ta předpona "de-" je asi špatně, ale nenapadla mě lepší), ale tak nějak v kostce by se dalo říci, že zatímco se běžkař namáhá, sjezdař se válí a občas si sjede kopec... A už máme důvod (vlastně původ), proč jsou sjezdovky oblíbenější než běžky. A já to chápu.

Jo, a to tvoje P.S. mě dost pobavilo, taky jsem byl v Orlických a viděl jsem tam něco podobného. Naštěstí ale ne v nějakém příliš velkém množství -- a i kdyby ano, tak je mi jedno, co kdo pije a co má na sobě. Nicméně mi to připomnělo příhodu (z doslechu), jak parta vyjela na hory a jeden expert si jako JEDINÉ pití vzal energetické nápoje... A pak prý cestou žebral o čaj.