Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nazdar bazar
Mý oblíbený webovky jsou www.kde-apps.org a každej den se na ně koukám, zejména co je za nové aplikace a co by se mě hodilo. Schávlně by mě zajímalo co vám ostatním chybí z KDE aplikací chybí aby jste byli totálně spokojený a nic dalšího by jste už nepotřebovali...
Tiskni
Sdílej:
Taky mi chyběl, než jsem objevil Krusader. Nyní se mi TotalCommander (používám jej na Win v práci) zdá jako chudší bráška, ale chtělo to věnovat chvilku času nastavení kláves a chování.
)
ó proboha jen ne dalsi opensource pokus o cad!Mimochodem, a jak to dopadlo s tím zkoušením BRL-CADu?
. Ale vážně, střižna by se docela bodla...
Střižna v Linuxu by byla výborná. A nemusí to být ani free SW, klidně proprietární a za peníze. Ale hlavně musí fungovat ...já nevím ... onehdy jsem četl, jak prakticky celý Hollywood jede na Linuxu ... a tam si asi nemůžou dovolit nefunkční software ... takže něco existovat musí, a pokud ti nejsou proti srsti placené proprietární aplikace, tak teda asi pláčeš na špatným hrobě, že by se jako nějaká střižna měla udělat :-p
Jinak jsem narazil na open-source program Jahshaka, který sice vypadá hodně "omalovánkově", ale kdyby aspoň fungoval, bylo by to hodně zajímavé.
Jinak jsem narazil na open-source program Jahshaka, který sice vypadá hodně "omalovánkově", ale kdyby aspoň fungoval, bylo by to hodně zajímavé.o tom tu nedávno byla zprávička a v diskusi zaznělo, že to není zrovna soft na střih ...
grep?
gzip, gcc, gs, groff…
g a ne na G
gqview taky…
)?
. Ano, bylo by to "barbarstvo", kdyby to tam někdo musel připsat, ale gwenview pouze používá kde pluginy a co umí přehrát ty, to dokáže i on.
Takže ano, barbaskému KDE skutečně víceméně stačí pro podporu nového formátu ve všech relevantních K aplikací napsat jeden nový plugin - jak zvrácené, to by se jinde stát nemohlo
Snad možná Ještě Lepší Scribus by to chtělo.
SSH protokol je zjavne navrhnuty triezvou a svojpravnou osobou, na rozdiel os FTP. Takze SSH si neotvara hado dalsich spojeni vsetkymi moznymi smermi.
Snažte se, prosím, nejdřív zjistit nějaké informace, o tom, jak a proč FTP funguje, než začnete vynášet podobně unáhlené soudy.
2David: Musim si spustat kwallet na to, aby si kio_ftp udrzalo heslo dlhsie, nez do 1. timeoutu riadiaceho spojenia? Neviem, co je lepsim dokazom toho, ze je to blbo napisane.Ne, to nemusíš. KDE wallet nepoužívám a heslo mi drží pořád... ale dříve AFAIK bylo třeba kwallet použít, jinak to skutečně dělal. To už je ale celkem dlouho...
Ze si nepamata heslo, ani ked mu zskrtnem aby si ho pamatal (naposledy skusane asi v 3.5.2).S tím kio slaves ale nemají nic společného. Raději by sis měl spustit KDE wallet.
A když to vezmu kolem a kolem, tak by to vůbec nemusela bejt KDE aplikace.