Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Příbram už dávno není to Drdovo „Městečko na dlani,” z roku 1914 v jehož roce se děj románu odehrával. Kvůli Drdovým pohádkám a už zmíněného Městečka na dlani jsem Drdovi odpustil i to, že to byl jinak komunistický štváč a fízl, který šéfoval tomu obskurnímu podniku co si říkal „Svaz spisovatelů” Možná si měli říkat: Svaz komunistických lokajů. Konečně Drda je mrtvý a Městečko na dlani se dá stále číst. Hezké čtení.
Justýna opět měla režii putování po Brdech. Mělo to úplně malinkatej háček. Musel jsem ji vyvést z lesa. Třímala mapu a dotazovala se domorodců na směr. Domorodci byly ženského pohlaví. V diskusi jež mezi sebou vedly nebyly schopné se shodnout na směru a nebyly nám schopné říci, kde se v lese nalézáme. A to byly jen tři. Škoda že jich nebylo aspoň pět. Poslouchajíce jejich názory na nejvýhodnější cestu, pohlédl jsem na slunce, usoudil, že ten les někde končit musí a ta modrá značka, na Justýnině mapě nezakreslená, někam také někam vede. Takhle, ona na mapě modrá byla, ale vedla zcela jinudy ve skutečnosti než na mapě. Poděkoval jsem rozloučil se vyrazili jsme do neznáma.
Vysvětloval jsem Justýně dnes k večeru, že jsem zde z lásky k ní a výraz v mé tváři během patnáctikilometrového okruhu není výraz únavy, ale zcela něčeho jiného. Jsem tu jen kvůli ní. Nebýt její přítomnosti nikdy bych tu netrávil týden. Není mi vlastní vlastivědné poznávací výletovaní. Pochopila, že je to pro mne stejné jako když jde z lásky ke mě se mnou na fotbal a nebo do kina na western. Ani jedno nemusí. Ale sem tam protože chce být se mnou, tak jde. Jen z toho a žádného jiného důvodu jsem s ní vyrazil autem do Mníšku pod Brdami
Courali jsem dnes s Justýnou po Brdech. Samosebou, to bylo tak, že Justýna si vymyslela kam se půjde, a tak jsme šli. Válečný kocour ráno při odchodu seděl na zídce, olizoval se a vypadal, že si užil. Ale vzhledem k tomu, že kavalíři si užijí a nekecají o tom, tak se jen olizoval. Majitelka pensionu nám při snídani vyprávěla hrůzostrašné historky z jeho života. Také jsem vypátral důvod jeho neoblíbenosti u ní. Zakousnul jejího oblíbeného papouška. To ten vykastrovaný nikdy neudělal. Zřejmě neměli dva papoušky.
Podruhé v životě jsem na dovolené v pensionu. Na celých pět dní. Kvůlivá Justýně. V sobotu už půjdu kam chci, Justýna pojede zpátky do Prahy a odveze notebook. První setkání, které jsem při příjezdu udělal, bylo pozdravení s bojovným kocourem, který vypadal jak prapor nějakého hodně rvavého pluku, jak kdysi poznamenal jeden klasik. Kocour neměl jedno oko, byl řádně zjizvený, ale evidentně v dobré náladě. Majitelka pensionu, nikoliv však kocoura, protože neumím si představit že je někdo vlastníkem takového tvora, poznamenala, že mají ještě jednoho, ale ten je na rozdíl od válečného kocoura hodný, neb je kastrovaný. No být považován za hodného a podstoupit kvůli tomu kastraci, tak tomu neříkám životní výhra.
V poslední době blogy moc nepíši. Zabývám se především psaním své knihy na téma „ Závislost a spoluzávislost” To je velmi zajímavé téma. Ale říkal jsem si že na abíčko to opravdu nedám. Tolik vás zas zkoušet nebudu. Jsou tu sice „ odborníci” téměř na vše a podle toho i vystupující, ale myslím, že tolik „ odborných pohledů nepotřebuji.” Stejně když si tak čtu některé blog některých „ kvalifikovaných” komentátorů říkám si jaká škoda, že to nevezmou do ruky. Hned by bylo snáz.
Praha je prázdná, je horko a řidiči se údajně ukáznili. Uvidíme jak to bude s řidičemi. Je fakt, jestli mě něco naučili, tedy především ti pražští, tak nesmírné opatrnosti. Stalo se mi několikrát, že mě právě ta opatrnost zachránila, že sleduji i na přechodu, hlavně na křižovatkách jejich chováni. Už mnohokrát jsem kráčel na zelenou a telefonující řidič a abych byl spravedlivý i řidička, telefonujíce, naprosto nesledujíc co se děje, pádili značnou rychlostí přes přechod i přesto, že jsem měl zelenou a tedy zcela jasnou přednost. Ale co by se zdržovali dáváním pozor, že?
Stal jsem na balkoně vesnického sálu v Jiřetině pod Jedlovou. Byl jsem ve druhém ročníku učiliště a na tu tancovačku jsme se dostali z kamarádem zcela náhodou. Byl jsem vyjukaný sedmnáctiletý kluk, který se bál oslovit holku. Nikdy jsem do té doby se žádnou netancoval a pokud jsem se odhodlal nějakou oslovit, tak vždy a zásadně aby to vyznělo naprosto neutrálně a neměla pocit, že od ní náhodou něco chci.
...lví srdce měli muži, co stvořili nám zem
a mocný buš je spoután už a stal se domovem.
Je konec dobroružství a zestřízlivěl zrak.
a přijel první vlak.
Greenhons, Zlatá sláva
Svítilo slunce, moře burácelo, jinak se tomu zvuku říci nedá a pláž byla volná. Na pláži pouze naplavené dřevo, příboj a já. To bylo vše. Ten zvuk oceánu, tady mu říkají Tasman sea, byl jako když jede nákladní vlak přes železniční most. Impozantní zvuk.
Tak jsem zjistil, že když ve Slackwaru 10.2 vykopnu usbserial za pomoci příkazu:
modprobe -rf usbserial: a přidámK tomu přidám tyhle konfiguráky, které mi poradil "kozzi" pro Archlinux kde jsem ještě přidal jeho pacht pro Anydata, i když on byl skeptický k možnosti že by to ve Slacku s jádrem 2.4 mohlo jít. Tak Kozzi. Jde to. Ted jsem se připojil ve Slacku
modprobe usbserial vendor=0x16d5 product=0x6501
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz