Oficiálně byl vydán Android 16. Detaily na blogu a stránkách věnovaných vývojářům.
Byla vydána nová verze 14.3 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
CSIRT.CZ upozorňuje, že na základě rozhodnutí federálního soudu ve Spojených státech budou veškeré konverzace uživatelů s ChatGPT uchovávány. Včetně těch smazaných.
Ač semestr ve škole právě končí, bastlíři ze studentského klubu Silicon Hill neodpočívají a opět se jako každý měsíc hlásí s pravidelným bastlířským setkáním Virtuální Bastlírna, kde si můžete s ostatními techniky popovídat jako u piva o novinkách, o elektronice, softwaru, vědě, technice obecně, ale také o bizarních tématech, která se za poslední měsíc na internetu vyskytla.
Z novinek za zmínku stojí Maker Faire, kde Pájeníčko předvedlo … více »Na WWDC25 byl představen balíček Containerization a nástroj container pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS. Jedná se o open source software pod licencí Apache 2.0 napsaný v programovacím jazyce Swift.
Do 16. června do 19:00 běží na Steamu přehlídka nadcházejících her Festival Steam Next | červen 2025 doplněná demoverzemi, přenosy a dalšími aktivitami. Demoverze lze hrát zdarma.
Apple na své vývojářské konferenci WWDC25 (Worldwide Developers Conference, keynote) představil řadu novinek: designový materiál Liquid Glass, iOS 26, iPadOS 26, macOS Tahoe 26, watchOS 26, visionOS 26, tvOS 26, nové funkce Apple Intelligence, …
Organizátoři konference LinuxDays 2025, jež proběhne o víkendu 4. a 5. října 2025 v Praze na FIT ČVUT, spustili přihlašování přednášek (do 31. srpna) a sběr námětů na zlepšení.
Po roce byla vydána nová stabilní verze 25.6.0 svobodného multiplatformního multimediálního přehrávače SMPlayer (Wikipedie).
DNS4EU, tj. evropská infrastruktura služeb DNS založená na vysoce federovaném a distribuovaném ochranném ekosystému, byla spuštěna v testovacím režimu [𝕏]. Na výběr je 5 možností filtrování DNS.
Tak jsem se dozvěděl ve včerejším komentáři ke svému předchozímu blogu, že mám stáhnout ocas a mlčet. Onen dobrý muž, přezdívkou MarzocchiHD mi chtěl připomenout mou minulost a dovolával se toho, že jsem čerpal ze solidárního pojištění. Rád bych jej ujistil, že jsem sice do terapeutické skupiny chodil, dlouho, ale přitom jsem pracoval. Takže můj příspěvek na zdravotní a sociální pojištění zcela pokryl náklady na terapii. Od roku 1978 do roku 2003 jsem nečerpal nemocenskou, neboť jsem nebyl nemocný. Až koncem roku 2002 a v roce 2003. Sám osobně jsem proti tomu aby závislost byla brána jako choroba a byla hrazena ze zdravotního pojištění. A vím proč to jako abstinující závislý, který se navíc živí terapií závislých říkám.
Postupně, bez chvatu a vypětí zařizuji věci, co mám zařídit. Vstal jsem, rozhlédl jsem se kolem sebe, zkontroloval jestli se na NetBSD nainstaloval TeX a dal si na neděli rande. Z Katkou. To je moje mladší dcera. Půjdeme na zmrzlinu. Na oběd jdu k Radimovi a Jitce. Jsem čas od času zvaný a chodím tam rád, protože se u nich dobře jí, dobře povídá a vůbec je u nich dobře. Cestovní pojištění jsem pořídil u spořitelny. Byl jsem líný už shánět něco jiného, protože si stejně nikde jinde nijak zvlášť extra nepomohu. Na pobočku jsem stejně musel, neb jsem potřeboval ještě zařídit aby mi paušál na mobil strhávali rovnou z účtu. Musel jsem podepsat souhlas. Jinak bych to vyřídil rovnou z internetu.
Protože byly stížnosti na to, že píši jen o BSD a ženských, tak se dnes polepším. Budu psát o tom jak jsem zkoušel nakonfigurovat xterm v NetBSD, protože jsem chtěl mít jen Fluxbox, také aby mi to v xtermu psalo hezky kompletně česky i ve VIM. Takže jsem začal pátrat a dopátral jsem se. Už věřím, že lze psát a funguje vše ibez nainstalované konsole z kdebase. Co mě především těší, že jsem našel i možnost aby mi to ve Vimu psalo všechny písmena. Nejenom barvičky. Místo emacs*font jsem napsal vim*font a xterm a VIM funguje. Většinu toho konfiguráku jsem obšlehl tady na abíčku. Tedy autorovi vřele děkuji. Ale i tak jsem si pročetl nezáživnou kapitolku o nastavení X a dodání fontů. Tedy je to složité a ti co se v tom vyznají mají moje uznání. Já to umím opsat. Na to jsem nadaný.
Přijela Markéta. Včera večer. Přivezla perníček. Já jsem mezitím abych při čekání na ni neměl dlouhou chvíli si instaloval zase po nějakém čase NetBSD. Objevil jsem nějaké nové věci, Tady a ještě tady., Takže jsem zatoužil je vyzkoušet. Hezky pracně jsem vše nainstaloval a pak mě nenapadlo nic lepšího po instalaci bash, napsat pod rootem
chsh /usr/pkg/bin/basha bylo vymalováno. Při rebootu jsem se nedostal do systemu jako root. Radost jsem měl neskutečnou. Neobjevil jsem jak se probojovat do systému,když mi při pokusu o přihlášení pořád vypisovalo něco v tom smyslu, že: „Tento shell není přítomen.” takže jsem to tak nenechal a nainstaloval jsem vše znova. Konečně mám volnou sobotu a neděli. Venku je hezky. Hezky už je kolik měsíců, takže v klidu mohu být doma a nemusí mi být líto, že nejdu mezi lidi.
Stál jsem mezi dvěma. U pokladny. Ta přede mnou kolem dvaceti pěti, černá jak uhel. Černá a krásná. Zřejmě z Etiopie. Ta za mnou, blondýna, dlouhé vlasy skoro do pasu. Tak ke třiceti. Stál jsem a prohlížel si je obě. Bylo se na co dívat. Vysoké, štíhlé a neskutečně „nemravně ” velká prsa. Obě. Krásně nemravné. Stál jsem mezi ni mi a dumal. Dumal nad tím jak se ubránit tomu biologickému útoku, který mě nutil po nich pořád se dívat. Nakonec na mě přišla řada, černá kráska mezitím zaplatila a odešla, tak jsem tam aspoň zapomněl chleba. To jsem celý já. Koukám po holkách a pak nemám chleba. Po odchodu černé krásky jsem se díval alespoň po té blondýně. Přišel jsem na to, že nemám chleba až když jsem dorazil domů.
Vlastně jsem si včera koupil ještě jednu knihu. Jmenuje se „Zamrzlá evoluce” napsal ji člověk jménem Jaroslav Flegr. Čtu ji souběžně s dříve uvedenou knihou „Nebojte se nepracovat.” Zdánlivě to nejde dohromady, ale u mne je to podobné jako s jídlem. Jednoduše zkombinuji, některé takzvaně nekombinovatelné potraviny, a čekám co se stane. Zastávám názor, že pokud je to jedlé, nemůže se stát zhola nic. Riziko kombinace se spíš týká týká spíše střetu s tradicí než nemožnosti. Zatím jsem nepozoroval nikdy příliš zvláštní účinky. Připouštím, že jsou jedinci, jež mají potíže, ale myslím, že většina kombinací považovaných za nemožné, nebo pohodu mařící patří do oblasti mýtů, než do oblasti reality. Jak v oblasti tělesné potravy tak duševní. Průměrně zdravý jedinec snese více, než by sám předpokládal.
Udělal jsem dnes ze svého hlediska naprosto nezřízený nákup. Koupil jsem si kanadskou příručku na štěstí. Jmenuje se „Nebojte se nepracovat.” Nahlédl jsem do ni a byla to láska na první pohled. Připomněla mi mé dávné i nedávné mládí, kdy jsem přesně v duchu této příručky naprosto nepracoval, neměl v podstatě žádný příjem a žil jsem jen z úspor. Bylo to v roce 1991,1993 a 1997. Ještě mi nebylo padesát, tuhle příručku jsem skutečně neznal a přesto jsem se poflakoval světem. Bez stále ho zaměstnání v prvních dvou případech.
Vyrazil jsem v poledne za Václavem. Václav je můj kamarád a zubař. Jako kamarád je bezvadný, jako zubař taky. I když jako s kámošem je s ním větší sranda. Dnes to byl opravdu humor k popukání. Dorazil jsem, dostal jsem kafe protože ještě musel dodělat něco akutního a tedy jsem chvíli čekal vedle. Pak mě posadil do křesla a zeptal se mě jestli znám první Murphyho zákon. Přisvědčil jsem. Tedy mi bylo sděleno, že laborantka co mi měla udělat můstek, je nemocná. No a aby to bylo obzlášť veselé, tak mi nenasadí ani náhradu, protože se rozbil model. Po týdenním chození s obroušenými zuby informace k nezaplacení. Murphyho zákon funguje. Prokazatelně.
Mám spavou neděli. Vstával jsem v deset, něco málo dělal přes poledne, o půl druhé jsem se natáhl, chvíli četl a probudil se po čtvrté hodině. Zdálo se mi několik snů, které nehodlám vyprávět, ale byly příjemné. Mít příjemný sen znamená pro mne i příjemnou náladu po probuzení. Ono ostatně mít špatný sen nemusí nutně znamenat něco nepříjemného. Pro mne osobně to většinou bývá znamením, že se něco dere na povrch co bych měl vědět a pokud něco o té věci vím a rozumím ji, mám možnost se zařídit podle svého rozumění. Ale nechystám se tu psát blog týkající se výkladu snů.
Od neděle jsem nic nenapsal, tedy napsal, ale pracoval jsem na své knize, kterou hodlám vydat. Zabralo mi ta práce dost času, ale nelituji toho. Dal jsem si od svých textů o závislosti dost dlouhý odstup a myslím, že odstup mě i těm textů prospělo. Pohrál jsem si a ještě si trochu pohraji. Našel jsem odpovídající názvy k termínům jako doléčování a jiným. Ty termíny nemám rád, jsou neříkající a mě nevoní.
Stačil jsem sehnat chybějících třicet tisíc na vydání knihy. Sháněl jsem něco kolem čtrnácti dnů a myslím, že vyžebrat sto tisíc na knížku není samosebou. Konečně jsem chtěl být kdysi členem žebravého řádu. Asi by ze mne měli v řádu radost. Kdyby někdo nevěděl jak se to dělá, tak ať v neděli přijde a já ho za 500 Kč na hodinu tomu umění naučím.
Markéta si dělala starosti z mojí únavou. Jestli ji snad nezpůsobila její návštěva. Netuší, že to nemá, co z její návštěvou dělat. Jsem unavený permanentně, jak už vždy před dovolenou bývám. Navíc nemládnu, takže už únava po kouskách rok od roku přichází o něco dříve. Byl jsem rád, že tu byla, a byl jsem rád, že se také na nějaký čas uměla zabavit po svém a neočekávala, že ji budu permanentně bavit.
Byl to docela hezký den. Sice ráno mi volala zpitá klientka, že trošku pije, pak to vzala její maminka a ta mi objasnila situaci. Dcerunka to do sebe lije od čtvrtka. Tak jsme probrali možnosti co dál. Markéta se divila mý dobrotě. No nevím jakou dobrotu měla na mysli, když jsem dcerunce doporučil důrazným hlasem detox. Pak mi volal další klient. Ten se měl jen chuť napít. Rozmluvil jsem mu jeho úmysl. A byl jsem vzhůru. Během dopoledne se už nic nedělo. Trochu jsem si hrál z FreeBSD a ukazoval Markétě co to umí. Vysvětlila mi, že ji wokna ještě nespadly a že má stále zapnutý antivirový program.
Markéta dorazila a hned je veseleji. Dovezla bábovku a zítra prý bude bramborák. Bramborák mám rád. Je zdravý. Je v něm česnek, ten zahání upíry a majoránka. Karel Zich svého času zpíval ...máš chuť majoránky lásko má, její vůni máš... a nekecal. Ženská, co voní po majoránce a mandlích dohromady, je pořádná ženská. Tak jsem si našel voňavou ženskou z velikýma očima. Měla by na ně mít zbrojní pas. Jo jo. Prohlíželi jsme fotky z Chile a Nového Zélandu. A taky nějaké fotky mých bývalých manželek. Ptala se na fotky bývalých milenek. Vysvětlil jsem ji, že ty bud na disk neskenuji, nebo je rovnou mažu. Nedělá to dobrotu. Manželky jsou únosné, milenky už tolik tolerované ne. Konečně stejně mi fota některých milenek mé drahé manželky popálily. Nějak jim vadily. Ony samozřejmě měly své památníčky pečlivě uschované, zřejmě že to asi z jejich hlediska byly opravdové lásky.