Dlouholetý balíčkář KDE Jonathan Riddell končí. Jeho práci na KDE neon financovala firma Blue Systems, která ale končí (Clemens Tönnies, Jr., dědic jatek Tönnies Holding, ji už nebude sponzorovat), někteří vývojáři KDE se přesunuli k nově založené firmě Techpaladin. Pro Riddella se již nenašlo místo. Následovala debata o organizaci těchto firem, které zahraniční vývojáře nezaměstnávají, nýbrž najímají jako kontraktory (s příslušnými důsledky z pohledu pracovního práva).
V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Občas se zde na ABCLinux strhne bitva za lepší češtinu (někdy i slovenštinu). Vlasta Ott nebyl jediný, kdo upozorňoval na některé nesprávné formulace a vysloveně pravopisné chyby. Několika jedincům vadí, když jsou zápisky nebo komentáře bez diakritiky. Mě nejvíc vadí něco zcela jiného.
Defaultně je naprosto šílené slovo, za jehož použití by se mělo podlě mě stavit ke zdi. Nechápu jedince, kteří toto slovo používají, snad že jim přijde přesnější a výstižnější než český (slovenský) ekvivalent. Ať si do blogů píše každý jak chce - budiš, ale nechápu, jak může podobné výrazy tolerovat redakce, která jinak na čistém pravopisu trvá?
Občas něco překládám z angličtiny či němčiny. Tahle práce svádí k tomu, používat slova přejatá, protože je to pohodlnější. Myslím si, že většina z vás, čtenářů a pisatelů na ABCLinuxu, nepoužívá tohle slovo defaultně, ale prostě proto, že jim mateřský ekvivalent zkrátka nepřijde na mysl. Tímto vyzývám všechny pisatele, aby vždy když budou chtít toto slovo použít se zamysleli, v klidu složili ruce do klína a rozhodli se: nemohl bych použít nějaké jiné slovo? Třeba výchozí?
Pro ty, kteří se tohoto defaultního slova defaultně nemohou vzdát, doporučuji jediné:
export LANG=C
Prosím, aby se defaultně na toto slovo dávalo pozor alespoň při zveřejňování článků.
P.S. Za své chyby se omlouvám, vím, že se bez nich moje zápisky neobejdou. Jde ale o to, snažit se dělat chyb minimum a neprznit češtinu způsobem, za který by se u soudu dostávalo pět let natvrdo, za mimořádně brutální způsoby.
Tiskni
Sdílej:
No, použil bych v dané situaci výraz "standardně".
A ve slově budiš bych psal na konci hlásku znělou místo neznělé .
Jen to, že je již v tuzemsku delší dobu. Jinak by šlo použít slovo předurčeně.
A přitom to významově odpovídá ... někdo to tak označil a tak je to tam jako ... předurčené.
A co třeba "tovární nastavení"?
Třeba u routeru se dá říct, že defaultní nastavení je továrním.
deadline, summit, zabúkovatPřed lety jsem se vztekal nad oblíbenou frází, která sice utvořena z českých slov, ale je moc dlouhá a jakoby se snažila trochu zakrývat skutečný význam:
dopustit se pochybeníCo zní hůř? Udělat chybu, pokazit něco, nebo dopustit se pochybení? Prznitelé jazyka, vraťte se do školy!
V patičce je lepší dobrá a česky psaná myšlenka než rádobyintelektuální žvást v latiněDobře!![]()
Slovo defaultně je náhodou náramně užitečné.Ano, hlavně v počeštěné variantě "dyfóltně"
Mno, u těch slov, která jsi/jste vyjmenoval by si toho, že jsou cizí ještě člověk všiml...Myslím, že není důvod, proč bys mi nemohl klidně tykat ...
Co mám špatně?* diakritika = čárky a háčky Diakritika je "rozlišování, rozeznávání", "čárky a háčky" jsou některé z diakritických znamenének. * ekvivalent = obdoba Ekvivalent není něco "obdobného", ale spíše něco "rovnocenného". * tolerovat = (s)trpět Tolerovat znamená respektovat, brát ohled, snášet. Jistě můžete tolerovat bolest a trpět cizí názory, ale ne každá tolerance je "(s)trpění" a ne každé "(s)trpění" tolerance. * redakce = sbor novinářů/vydavatelů (někdy) Redakce je úprava (většinou textu) k publikování, jako "sbor" pak lidé, kteří se redakcí zabývají. Nemusí být ani novináři ani vydavatelé. Například. Většinou se mají věci tak, že se tzv. cizí slova ujímají v určitém kontextu, a ujímají se zejména tam, kde je původně české (nebo aspoň více zažité, počeštěné slovo - např. ruský "vzduch" vs. tradiční české "povětří") z nějakého důvodu nepřesné, zavádějící, mající jiný významový odstín. Libovolně se pak dají tato slova zaměňovat jen tam, kde na nějakém tom slově nesejde.
K diakritice: my jiná znaménka než háčky a čárky nepoužíváme.
Ale používáme, přinejmenším kroužek by se do značné míry dal označit za českou specialitu. A např. jmen s přehláskou také není málo, zkuste se podívat do telefonního seznamu.
A říkat tomu rozlišovátka se mi opravdu nechce. ;-)
Nikdo vás nenutí. Můžete tomu říkat třeba… diakritika. :-)
To spíš nejnižší hodnota.
Co pamatuju, tak infimum je minimum, které je nabýváno (?).
Hm, tak obráceně, minimum je infimum, které je nabýváno, taky jsem musel zabrousit do podkladů. Tj. pokud je množina omezená, má supremum/infimum a pokud toto patří do D(f), jedná se o maximum/minimum.
Zlomek je číslo, derivace je (obecně) funkce.
Hm, zlomek ... to je vlastně podle úmluvy ... že
pokud se cítíš osobně dotčen za redakci ABC,Vůbec ne. Spíš jsem chtěl vědět, kde mi to uniklo.
Doufám, že v obrozeneckém nadšeníTakhle tomu neříkám. Použije-li někdo v článku "defaultní" na místě, kde je to pohodlně (a přesně) zastupitelné např. slovem "výchozí", opravuji to jako stylistickou chybu. Podobně jako třeba script -> skript.
nepřepisujete byte na bajtNepřepisuji. Sám sice s oblibou "bajt" píši, ale jiným to nevnucuji. Přiznávám, že bych spíše toleroval např. "default nastavení" než "defaultní nastavení". A proto nemám problém s "byte".
... a ty budeš dělat vše podle přesných pravidel, Heil Hitle...Das hab' ich nicht verstanden :-/
Jasně, zavedeme cyrilici, sice taky není česká, ale je o něco slovanštější než latinkaProtože původně z řeckého písma stejně jako latinka (a to zase z písma fénického)? Ha ha ha.
Písmo... Jedině zářezy do vrbového proutku... tedy, pardon, lipového proutku.
Ajajaj! Lípa je prý od germánů stejně jako dub. Tak to je taky trefe. :)
Nemohu si odpustit: To mi psal jeden muž: Náš jazyk je skutečně perlička na dně... Dosti nuceně doveden k funkčnosti několika svéráznými génii v době obrozenecké. Nevím, zda bylo nezbytně nutné manifestovat svou národní jednotu právě jen a jen jazykem. Ostatně to jako obvykle nejsou mé myšlenky
- nejsem si jist dokonce ani "našemi" dvěma otázkami, které z úst vypustil H.B. Šauer v době osvobození-vzniku státu : Co je úkolem našeho národa? A Jaká je naše národní identita?
Já mám v této věci jasno: Vyplazovat náš jazyk na mocné Teutony...
Proč ne? Však vznikla úpravou řeckého písma pro zápis staroslověnštiny, což ji činí o něco slovanštější než latinku.Přesněji řečeno, to byla tzv. hlaholice. Ale protože byla až moc svébytná a nepraktická, odebrala se na smetiště dějin a nadále až dodnes sloužila řecká abeceda prakticky bez úprav, tzv. cyrilice. A to nikoliv protože byla "slovanštější", ale právě protože byla "řečtější", a zrovna tak ve sféře vlivu řecké církve jako byly Čechy ve sféře církve (a tudíž kultury) latinské. Právě přejímání písma je příklad par excellence proti fantasmagorii prosazování "původnosti" na úkor praktičnosti.
Taky místo "tlačítko na myši" používám zkrácené "myšiítko" - nevidím v tom vůbec žádné drama....