Defaultně

14.10.2006 09:19 | Přečteno: 10079× | Linux

Občas se zde na ABCLinux strhne bitva za lepší češtinu (někdy i slovenštinu). Vlasta Ott nebyl jediný, kdo upozorňoval na některé nesprávné formulace a vysloveně pravopisné chyby. Několika jedincům vadí, když jsou zápisky nebo komentáře bez diakritiky. Mě nejvíc vadí něco zcela jiného.

Defaultně je naprosto šílené slovo, za jehož použití by se mělo podlě mě stavit ke zdi. Nechápu jedince, kteří toto slovo používají, snad že jim přijde přesnější a výstižnější než český (slovenský) ekvivalent. Ať si do blogů píše každý jak chce - budiš, ale nechápu, jak může podobné výrazy tolerovat redakce, která jinak na čistém pravopisu trvá?

Občas něco překládám z angličtiny či němčiny. Tahle práce svádí k tomu, používat slova přejatá, protože je to pohodlnější. Myslím si, že většina z vás, čtenářů a pisatelů na ABCLinuxu, nepoužívá tohle slovo defaultně, ale prostě proto, že jim mateřský ekvivalent zkrátka nepřijde na mysl. Tímto vyzývám všechny pisatele, aby vždy když budou chtít toto slovo použít se zamysleli, v klidu složili ruce do klína a rozhodli se: nemohl bych použít nějaké jiné slovo? Třeba výchozí?

Pro ty, kteří se tohoto defaultního slova defaultně nemohou vzdát, doporučuji jediné:

export LANG=C

Prosím, aby se defaultně na toto slovo dávalo pozor alespoň při zveřejňování článků.

P.S. Za své chyby se omlouvám, vím, že se bez nich moje zápisky neobejdou. Jde ale o to, snažit se dělat chyb minimum a neprznit češtinu způsobem, za který by se u soudu dostávalo pět let natvrdo, za mimořádně brutální způsoby.

       

Komentáře

[vencour]

No, použil bych v dané situaci výraz "standardně".

A ve slově budiš bych psal na konci hlásku znělou místo neznělé .

[Václav HFechs Švirga]

Já používám slovo defaultně i v realu (už si určitě trháte vlasy, daší přejaté slovo! Narušovatel pořádku!) v mluvě ohledně IT... Hm, du se zastřelit!

[azurIt]

ja tiez

[Kníže Ignor]

To je ovšem síla. Při správné výslovnosti toho anglického základu to zní naprosto nečesky, to už je snad lepší číst, jak se to píše.

[Václav HFechs Švirga]

Ajajaj, du se zahrabat, protože já to vysvlovuju tak jak se to píše... No, jinak bohužel jsem nenašel žádnou vhodnou zbraň, takže bych tu požádal, jestli by mi někdo s tím zastřelením a pohřbením nepomohl ;).

[hydrandt]

Prostě říkej "dífoltně" a není co řešit...

A nikdo mi to nevezme!

[msk]

Ja hovorim difoltne aj v defaultnej hovorovej reci, napriklad ked sa bavim s mojou polovickou :o)

[Michal Kubeček]

A co tím získáte? Slovo standardně je stejně nečeské jako defaultně nebo implicitně. Pokud autor příspěvku chce bojovat proti slovům přejatým z cizích jazyků, nechť laskavě navrhne co nejpřesnější ryze český ekvivalent slova defaultně. Rád se poučím.

[vencour]

Jen to, že je již v tuzemsku delší dobu. Jinak by šlo použít slovo předurčeně.

[Michal Kubeček]

To bych za ekvivalent (fuj) rozhodně neoznačil.

[vencour]

A přitom to významově odpovídá ... někdo to tak označil a tak je to tam jako ... předurčené.

[klassik]

základní?

[Kyosuke]

„Standardní“ a „výchozí“ není totéž.

[freshmouse]

Souhlasím, i když to asi občas taky použiju. Příště si na to dám pozor. Jsem zkrátka brusič.

[thingie]

Myslím, že defaultně je celkem v pohodě, narozdíl od některých hrubek v zápise.

[kolcon]

tak treba kdyz reknes ze "krizovatka resetuje zakazy na default" tak je to docela jasny a vystizny ne?

[Lynn]

Já zas občas použiju v mluveném projevu výraz výchozně, to je taky ošklivý...

[Kníže Ignor]

Výchozí ovšem nestačí. Myslím, že podle kontextu je třeba volit mezi výchozí a třeba implicitní. Např. výchozí konfigurace; není-li parametr uveden, je implicitní volbou hodnota...

[Elvis]

A co třeba "tovární nastavení"?

[wake]

ty makas ve fabrice na SW kde tricet prgacu upi pod bicem otro^H^H^H^Hproject managera a kazde rano zpiva oslavne ody na stihnuti deadline?

[Elvis]

Třeba u routeru se dá říct, že defaultní nastavení je továrním.

[jekub]

I přes tu omluvu si dovolím poznamenat, že budiš je mnohem horší než defaultně.

[jnc]

reklama už aj v blogoch :)

[masožravá palma]

To je přeci druhá osoba čísla jednotného od slovesa ,,Budit´´. Pravda, zapomněl na čárku nad i, ale to se odpustit dá.

[Pst]

Do seznamu bych přidal "klikat". Není mi úplně jasné, co to slovo znamená. Má něco společného s dveřmi?

[Spike]

Není ti to jasné? Tímto ze sebe děláš pouze hlupáka.

[#Tom]

Pro neznalé angličtiny to skutečně může působit zmateně. Mnohokrát jsem místo toho slyšel slovo cvakat, což je doslovný překlad.

[Spike]

To je úplně jedno, nerodíme se přeci se znalostí kompletní slovní zásoby a tak je pochopitelné, že se v průběhu života naučíme nějaká nová slova. Proč by jím nemohlo být tentokrát klikat? V zásadě na něm nevidím nic špatného, je poměrně rozšířené, třeba jednou pronikne i do spisovné češtiny, stejně jako spousta jiných slov cizího původu.

Některá slova (nejen) z počítačové terminologie by možná bylo lepší prostě přejmout a počeštit namísto násilného překládání.

[Kyosuke]

A co poměrně rozšířené „klepnout“? Na tom není nic násilného a navíc už je to zažité.

[Spike]

Jasně, proč ne. Pokud se nepletu, tak "poklepání" je "double-click". :)

[zenek]

Říkáš to tak ironicky, jako bys nikdy své přátele nedoubleclickoval po zádech :-P

[Spike]

Nebylo to vůbec myšlené ironicky, jen jsem už pěkně dlouho žádné české Windows neviděl, tak jsem se chtěl jen ujistit.

[David Watzke]

Poklepat si můžeš na hlavu, ale s klikání myší to má společného opravdu jen pramálo

[Spike]

A ty jsi nějaký chytrý. ;)

[wake]

tak tady mi nezb7v8, ne6 si doubleclicknout na čelo. Co třeba hezký český dvojklik? atleti jich zvládnou i deset v kuse!

[Michal Kubeček]

Slovo klikat je podstatně názornější a pochopitelnější než nesmyslný termín klepat, který místo něho vnucuje Microsoft…

[Josef Kufner]

A co takle „myšítkovat“ ?

[zenek]

já říkám klikni pravým myšítkem jako pravým tlačítkem myši...

[freshmouse]

Moi aussi.

[#Tom]

Prznitelů jazyka je všude plno. Před pár dny jsem si tu posteskl nad zkratami jako IMHO, BTW a podobnými prasečinami. Defaultní/-ě je taky hrozné. Výchozí či základní lze mnohdy použít jako českou náhradu. Ale některá přejatá slova nesnáším, namátkou tato (v abecedním pořádku):

deadline, summit, zabúkovat

Před lety jsem se vztekal nad oblíbenou frází, která sice utvořena z českých slov, ale je moc dlouhá a jakoby se snažila trochu zakrývat skutečný význam:

dopustit se pochybení

Co zní hůř? Udělat chybu, pokazit něco, nebo dopustit se pochybení?

Prznitelé jazyka, vraťte se do školy!

[Ladicek]

Udělat chybu je to samé jako dopustit se pochybení. Přece jedině chybit nebo pochybit!

[NbS]

jsem buric a nestydim se za to, pisu bez diakritiky (s jen vyjimecne) a slova a zratky defaultne, lol, rofl a dalsi pouzivam hodne casto :) co s tim ? odpovim si sam, nic ...

[#Tom]

Když nic, tak nic, já z toho ostudu mít nebudu.

[Kníže Ignor]

Třeba se dožiješ doby, kdy z toho nepoužívání ostudu mít budeš

[#Tom]

Nedovedu si představit, že by si mě někdo dovolil kritizovat to, že ani do textovek nepíšu btw a rofl.

[Spike]

"Textovka" je česky?

[#Tom]

Ne, ale na rozdíl od "smsky" lépe vypadá. Short message se dá přeložit jako zprávička nebo vzkázeček, ale není to vžité.

[Christof]

Ano, ano, vždyť pro to máme takové krásné české slovo "implicitně"

Ovšem nasekat několik hrubek v příspěvku o pokleslosti současné češtiny...

[Tomáš]

Ono je to těžší, protože default, přeloženo doslova, znamená odstranit chybu (srovnej s debug). Většinou jde o to, že pokud zapomenu nastavit nějakou proměnnou (zde si doplň cokoliv jineho), tak aby program nemusel spadnout, doplní si něco sám.

Slovo implicitní nebo standardní má k tomu blízko, ale nepostihuje to skutečnost, že úmyslem je doplnit si údaje ze vstupu tak, aby se nemusela posílat chybová hláška. Standardní evokuje slovo standard (více lidí se shodlo, že to tak má fungovat), což v případě default nemusí být pravda. Implicitní zase znamená, že sice informaci podám, ale nepřímo (viz implicitní funkce v matematice).

Slovo default bych tedy vzal na milost, pokud se požívá mezi lidmi, kteří vědí, o co jde.

[wake]

V tom případě navrhuji slovo "odchybně" (podle vzoru odstředivě)

[xxxxxxxx]

abyste se z toho neposhitovali!

[#Tom]

V patičce je lepší dobrá a česky psaná myšlenka než rádobyintelektuální žvást v latině

Dobře!

[Michal Vyskočil]

Jsem pro, ale důsledně. Takže přestaneme používat slova jako škola, rádio, anebo třeba akcent ... a dopadneme jako angličané, co se snažili odstranit slova francouzského původu

[#Tom]

Rádio je rozhlas a akcent je přízvuk. Místo školy by se muselo něco vymyslet.

[David Watzke]

Ústav.

[Heron]

...pro duševně choré.

[Michal Vyskočil]

Těch přejatých slov je daleko víc. Nicméně tak zdomácněla, že nám přijdou jako česká a ani samozvaní bojovníci za čistou češtinu proti nim nic nemají.

Namátkou - televize, mobilní, telefon, kosmonaut, fakta, kolektiv, abdikace, normální, anonymní, absence, absolutní, bacil a já nevím co všechno ještě, protože nejsem jazykovědec (a ani bojovník za čistou™ češtinu).

Proto jsem taky mluvil o angličanech, kteří si vzali do hlavy vyčistit angličtinu od francouzštiny. No, vymyslet víc jako polovinu slov nových za tu námahu ani nestojí.

[zenek]

Mno, u těch slov, která jsi/jste vyjmenoval by si toho, že jsou cizí ještě člověk všiml...

Ale co třeba Vánoce (Weinachten), nebo kalhoty (tuším něco z italštiny)

DMSN (Dle Mého Skromého Názoru) je boj proti cizím slovům naprosto nesmyslný, pokud k tomu není nějaký rozumný důvod, kteréhož příklad mě právě teď nenapadá... Jazyk se vyvíjí a jedním ze způsobů obohacovaní slovní zásoby je přejímání... Proto bych navrhoval, aby se do školy vrátili spíš tito samozvaní brusiči, kteří hodiny o obohacování slovní zásoby prošvihli...

Slovo defaultně je náhodou náramně užitečné.

[Michal Vyskočil]

Slovo defaultně je náhodou náramně užitečné.

Ano, hlavně v počeštěné variantě "dyfóltně"

Mno, u těch slov, která jsi/jste vyjmenoval by si toho, že jsou cizí ještě člověk všiml...

Myslím, že není důvod, proč bys mi nemohl klidně tykat ...

[zenek]

Kdyby to záleželo jenom na mně, tak bych tykal každému... Ale zas nechci se tu někoho dotknout a mám pocit, že jsem tu už někoho viděl si stěžovat, že si s někým ještě netyká, tak se snažím mluvit nějak neutrálně...

No já to vyslovuju [defaultňe]...

[David Watzke]

Neřeš...

[zenek]

Jú, podobný blogpost jsem chtěl taky kdysi napsat... A dokonce s podobnou motivací (je tu spousta lidí starších než já) i úvahou (zjišťovat věk v profilu, zeptat se atd)... jen ty možnosti bych dal asi jiné

Tak jsem rád, žes to udělal za mě.

[wake]

Takových máme třináct do tuctu... výučna?

[Michal Kubeček]

Přesně. Pan kolega (ach jo, taky cizí slovo) je patrně potomkem těch, kteří v devatenáctém století bojovali za nosočistopleny a klapkobřinkostroje…

[Michal Vyskočil]

Ano, proto se mi také líbí, že si podobní ochránci jazyka berou na paškál vždycky jenom nově přejímaná slova, ale nikoliv ta, která už zdomácněla, ač jsou také přejatá

[xkesh]

Formulace, diakritika, blog, ekvivalent, tolerovat, redakce, minimum, brutální" jsou naprosto šílená slova, za jehož použití by se mělo podlě mě stavit ke zdi. Nechápu jedince, kteří tato slova používají, snad že jim přijdou přesnější a výstižnější než český (slovenský) ekvivalent.

Budiš podle vzoru krleš :P

[#Tom]

Ať žije národní obrození! Ať žijí brusiči!

• formulace = vyjádření
• diakritika = čárky a háčky
• ekvivalent = obdoba
• tolerovat = (s)trpět
• redakce = sbor novinářů/vydavatelů (někdy)
• minimum = dolní mez (a kopec dalších věcí, podle toho, kde to slovo potřebujeme)
• brutální = surový, krutý, hrubý

[xkesh]

Vidíte, půlku pojmů máte špatně a neobejdete se bez krkolomných opisů. To je přesně ten důvod, proč se tato slova v běžné češtině ujala a hojně se používají.

[#Tom]

Co mám špatně? Jinak s krkolomnými opisy souhlasím, s redakcí si totiž rady nevím a minimum se podle souvislosti řekne česky pokaždé jinak.

[xkesh]

Co mám špatně?

* diakritika = čárky a háčky

Diakritika je "rozlišování, rozeznávání", "čárky a háčky" jsou některé z diakritických znamenének.

* ekvivalent = obdoba

Ekvivalent není něco "obdobného", ale spíše něco "rovnocenného".

* tolerovat = (s)trpět

Tolerovat znamená respektovat, brát ohled, snášet. Jistě můžete tolerovat bolest a trpět cizí názory, ale ne každá tolerance je "(s)trpění" a ne každé "(s)trpění" tolerance.

* redakce = sbor novinářů/vydavatelů (někdy)

Redakce je úprava (většinou textu) k publikování, jako "sbor" pak lidé, kteří se redakcí zabývají. Nemusí být ani novináři ani vydavatelé.

Například. Většinou se mají věci tak, že se tzv. cizí slova ujímají v určitém kontextu, a ujímají se zejména tam, kde je původně české (nebo aspoň více zažité, počeštěné slovo - např. ruský "vzduch" vs. tradiční české "povětří") z nějakého důvodu nepřesné, zavádějící, mající jiný významový odstín. Libovolně se pak dají tato slova zaměňovat jen tam, kde na nějakém tom slově nesejde.

[Ladicek]

ekvivalence = rovnoznačnost (dost šílené, to je pravda…)

[wake]

toto slovo neexistuje. máte nejspíše na mysli shodnost.

[#Tom]

K diakritice: my jiná znaménka než háčky a čárky nepoužíváme. A říkat tomu rozlišovátka se mi opravdu nechce.

K ekvivalenci: věc, která je jiné obdobná, je pro mě taková, že ji jinou můžu zastoupit.

K tolerování: pro mě jsou slova snášet a strpět docela obdobná.

K redakci: to je v zásadě to, co jsem napsal.

[xkesh]

Abych ukončil toto jinak vcelku neplodné vlákno diskuse: nejde o to, jestli se vám podaří nějakým "českým" pojmem vystihnout jeden z aspektů používaného cizojazyčného pojmu.

Jde o to, proč se nutit do používaní často nepřesných (protože v daném kontextu nepoužívaných) zdánlivě domácích pojmů (to budete zkoumat v etymologickém a historickojazykovém slovníku, které slovo má právo na život a které patří vystrnadit z "čisté" češtiny?), když existují a používají se pojmy vystihující popisovanou skutečnost dokonaleji.

Jenom mrtvý jazyk se neobohacuje o nová slova z jiných jazyků - a bohužel, často se puristé snaží udělat z češtiny, která je i tak historizující až hanba, sterilní mrtvolu. A to jen kvůli nacionalistické ideologii z 19. století.

Už jazyk Bible kralické se vrátil oproti živému jazyku o několik století nazpět a taky proto tu máme češtinu psanou (spisovnou) a češtinu mluvenou (něco jiného než spisovná a dialekty nebo slangy), což je jev v jiných jazycích dost řídký.

Proto znějí všechny dialogy v české próze dost absurdně, všimli jste si? Protože tak jak jsou zapsány, nikdo v životě nemluví, a kdyby byly zapsány tak, jak se mluví, většina lidí se toho bude štítit (BTW Škvorecký je v tomto průkopník, dosud jen velmi málo následovaný).

Snahy o purismus tohle všechno jen zhoršují. Zvlášť tam, kde se jako v podobě blogů nebo internetových diskusí (chatu, fór) apod. často jazyk psaný začíná blížit podobě skutečně mluvené.

Jde tedy o zvláštní podobu češtiny, která má svůj vlastní život a svůj vlastní kontext (já už jsem bohužel příliš deformován na to, abych takovou netštinou psal, čehož si ale nepovažuji jako zásluhy).

PS - Zcela jiný případ jsou zpotvořeniny, které pak nezapadají do kontextu struktury jazyka a které přejímají lidi od nějakého blba z televize, tradičně frázovité výpotky bez významu (mé "oblíbené" "budu se soustředit").

[#Tom]

Otázka je, jestli je přirozený vývoj jazyka prospěšný či nikoliv. Na první pohled by se mohlo zdát, že lpění na archaismech a starém pravopisu je projevem nějakého národoveckého zpátečnictví, které zakyslo někde v devatenáctém století a nemělo by mít v dnešní době místo. Já to však jako žádné zpátečnictví neberu, ve skutečnosti je to velká výhoda našeho jazyka. Velmi pomalý vývoj jazyka umožňuje snadné čtení starších textů. Sice třeba zmíněná Bible kralická je spíš odstrašující příklad (nečte se mi dobře), ale v mnohých mladších dílech je možné si bez větších problémů číst. (Snad až na pravopis, v původním by to úplně snadné nebylo.)

A snaha vystihnout českým (či alespoň češtějším) výrazem nějaké cizí slovo nemusí být jen trapná snaha obnovit obrozenecké brusičství, ale také kratochvíle na dlouhé zimní večery, které se nám kvapně blíží.

[Michal Kubeček]

K diakritice: my jiná znaménka než háčky a čárky nepoužíváme.

Ale používáme, přinejmenším kroužek by se do značné míry dal označit za českou specialitu. A např. jmen s přehláskou také není málo, zkuste se podívat do telefonního seznamu.

A říkat tomu rozlišovátka se mi opravdu nechce. ;-)

Nikdo vás nenutí. Můžete tomu říkat třeba… diakritika. :-)

[#Tom]

No jo, kroužek, na ten jsem zapomněl. Asi pro samé háčky a čárky.

[Michal Vyskočil]

Ale pro diakritiku přece máme hezké české slovo nabodeníčka

[#Tom]

Ano, nabodeníčko krátké (tečka) a nabodeníčko dlúhé, jestli si dobře pamatuju. (A Hus, mám ten pocit, ještě neměl ten kroužek.)

[Michal Vyskočil]

To nevadí, rozšíří se význam slova nabodeníčka. Konkrétně v tomto případě by mi ryze česká náhrada za diakritiku vůbec nevadila

[Kníže Ignor]

Jenže nabodeníčka jsou diakritická znaménka. Říkat diakritice nabodeníčka je tudíž scestné.

[Kyosuke]

Ano, takže termín „diakritická znaménka“ stačí nahradit jen termínem „nabodeníčka, dieresis, cedilla, makron, ogonek a další diakritická znaménka“.

[Michal Vyskočil]

Nevidím problém proč neoznačit termínem nabodeníčka všechna diakritická znaménka.

Ovšem ode dnes jen nabodeníčková znaménka. A pak můžeme mít nabodeníčko krátké jednoduché, nabodeníčko krátké dvojité, nabodeníčko dlouhé, nabodeníčko dlouhé zpětné , nabodeníčko kroužkové, nebo nabodeníčko vlnkové, nebo nabodeníčko ocáskové (to je ten ogonek), když už to chceme mít česky

BTW: snad si to nepřečte žádný z obrozenců

[#Tom]

To zní pěkně, jen místo nabodeníčka ocáskového bych volil spíše oháňkové.

[Michal Vyskočil]

Nemluvě o tom, že norma pro české řazení (strašná to věc) počítá s více diakritickými znaménky.

[wake]

Jistě, např zewa softies jsou zajisté plně zastupitelné rukávem. ale že by šlo o ekvivalenci.. ?!?

[#Tom]

Já bych je zastoupil látkovým kapesníkem, a tomu bych už ekvivalence řekl.

[wake]

vaše definice zněla "lze zastoupit", nikoliv "já bych zastoupil". nevidíš si do pusy, džeku...

[wake]

oprava: vaše definice zněla "můžu zastoupit", ale to stále není ekvivalentní výběru té možnosti, která se vám hodí...

[Michal Kubeček]

Zkuste si pro srovnání před praním jednou zapomenout v kapse látkový kapesník a podruhé papírový. Připadá vám výsledek ekvivalentní?

[#Tom]

Já jsem papírové kapesníky ještě nikdy nepral.

[Dag]

Buď nepoužíváš papírové kapesníčky a nebo, spíš, nepereš. A nebo jsi organizační génius. :)

Mezi pravidelně v kapse zapomenuté a následně vyprané předměty patří krom kapesníků hlavně peníze, doklady, mobily první i druhé generace, platební karty... :)

[#Tom]

Pokud kapesník vůbec použiju, tak látkový.

Mobil jsem si už vypral. Kromě toho, že mám na krytu displeje vevnitř usazeninu z prášku, která tam asi zůstane, protože se dovnitř nedostanu, se telefonu nic nestalo.

[Dag]

Tome!!! Co znamená redakcí a minimum ve Vašem krásném, Českém Jazyku???

[Michal Kubeček]

A nejen to, ani význam není zachován, např. diakritika nejsou jen háčky a čárky, ale také kroužek, vokáň, přehláska, vlnka, cedilla a spousta dalších znamének, na která jsem si nevzpomněl…

[Michal Kubeček]

Dávám si předsevzetí, že než budu reagovat, raději si přečtu všechny dosavadní reakce…

[Kníže Ignor]

Dolní mez? OMFG

[vencour]

To spíš nejnižší hodnota.

[#Tom]

Pokud vezmu zdola omezenou množinu čísel, můžu u ní hledat infimum či minimum, a pokud tyto dva pojmy budu překládat do češtiny, budu s tím mít problém, protože se obvykle nepřekládají, ale významově odpovídají právě dolní mezi (infimum víc).

V jiných souvislostech by minimum jako dolní mez vyznělo hodně blbě.

[vencour]

Co pamatuju, tak infimum je minimum, které je nabýváno (?).

[#Tom]

Tak tomuhle nerozumím. Já vím jen, že infimum je největší dolní závora množiny. (Musel jsem si vzít k ruce učebnici, zapomněl jsem to. )

[vencour]

Hm, tak obráceně, minimum je infimum, které je nabýváno, taky jsem musel zabrousit do podkladů. Tj. pokud je množina omezená, má supremum/infimum a pokud toto patří do D(f), jedná se o maximum/minimum.

[Kníže Ignor]

Když za tu tvou "omezenou množinu čísel" vezmu otevřený interval, tak žádná dolní mez určitě není to samé co minimum. Takže já raději nebudu mít rád svůj jazyk.

[#Tom]

Dobře. Zvolme dolní mez jako infimum a nejmenší prvek jako minimum.

[Radek Šlesinger]

Vás fyziky do těhle věcí raději nepouštět, to by to dopadlo!

[Petr "Glubo" Sýkora]

Ja nevim, proc jste si, vy matematici, stale nepriznali, ze derivace jsou jen male zlomky, hodne male zlomky.

[vencour]

Zlomek je číslo, derivace je (obecně) funkce.

[vencour]

Hm, zlomek ... to je vlastně podle úmluvy ... že

[Radek Šlesinger]

Tady se ale řešily uspořádané množiny, tak nám tu nerozjížděj off-topic s analýzou.

[wake]

a jaký je rozdíl mezi nejmenším a minimálním prvkem, he?

[xkesh]

Ještě pro autora, aby zde nesklidil jen pošklebky: nepleťte si přejímání cizích slov se špatnou češtinou. Slovo "defaultně" pokud vím, žádný opravdu přesný jednoduchý český ekvivalent (oops, rovnocenná náhrada?) nemá.

Zaměřte se raději na zpotvořeniny typu "bude se soustředit" nebo otrocké překládání "powerful" jako "mocný" i tam, kde by se hodilo spíše české "výkonný" nebo snad "účinný", když tak kouknu do zprávičky hned vedle.

Tohle vadí zase mně ;)

[XMurder]

Mě se jazyk český nelíbí, přejdu na Javu :-P roflomg

[Robert Krátký]

Mluvíš o tom, že to redakce toleruje... Ve kterém článku jsi viděl slovo "defaultně"?

[Jáchym Čepický]

např. a nebo

[Robert Krátký]

To jsou všechno články nejpozději z roku 2003. Je pravda, že do té doby jsem to většinou ponechával. Výjimku tvoří články z března 2006, kdy jsem tu nebyl -- Vlasta Ott, který mne zastupoval, to zjevně za prohřešek nepovažoval.

Vidím však také rozdíl mezi "defaultní" a "defaultně". Ačkoliv v článcích nahrazuji obojí, vadí mi první výraz daleko méně než ten druhý. Počeštění přídavného jména je IMO ještě přijatelné. Překlopení do podivného příslovce se mi ale nelíbí.

[Jáchym Čepický]

Je pravda, že mě vyprovokoval zase nějaký zápis do blogu, kde se to defaultními nastaveními jen hemží, a já si vzpoměl, jak jsem nevěřícně kroutil hlavou nad nějakým článkem. Občas se tahle formulace objeví na Rootu - zřejmě se mi to všechno slilo dohromady, takže pokud se cítíš osobně dotčen za redakci ABC, tak se Ti omlouvám, máš proč.

[Robert Krátký]

pokud se cítíš osobně dotčen za redakci ABC,

Vůbec ne. Spíš jsem chtěl vědět, kde mi to uniklo.

[Michal Kubeček]

Doufám, že v obrozeneckém nadšení také nepřepisujete byte na bajt. To bych totiž považoval za nepřekonatelnou překážku, pokud bych se rozhodl něco napsat. Přepisování slova defaultní bych ještě se skřípěním zubů snesl, ale přes bajt vlak nejede…

[Robert Krátký]

Doufám, že v obrozeneckém nadšení

Takhle tomu neříkám. Použije-li někdo v článku "defaultní" na místě, kde je to pohodlně (a přesně) zastupitelné např. slovem "výchozí", opravuji to jako stylistickou chybu. Podobně jako třeba script -> skript.

nepřepisujete byte na bajt

Nepřepisuji. Sám sice s oblibou "bajt" píši, ale jiným to nevnucuji. Přiznávám, že bych spíše toleroval např. "default nastavení" než "defaultní nastavení". A proto nemám problém s "byte".

[Dag]

Když já jsem na tahle slova už defaultně nastavený...

Já bych byl pro přeložit celou IT. Co třeba procesor -- dějovač?, skript -- (po)psanec? Terminál -- koncovník? Konsole -- Tyč!

[Dag]

Přihlásil jsem se na tyč jako kořen a stáhnutý SkutečnýHráč jsem příkazy dělej, umísti... To by bylo maso! :)))

[Dag]

Konsole... né tyč, vlastně úchytka, podstavec... hmmm taky pěkný...

[Max]

Defaultně, defaultně, defaultně a ještě jednou defaultně ...
Nesprávnost tohoto výrazu je čistě jen tvůj sebjektivní názor. Osobně se nepřikláním na stranu konzervativců (<joke>a to používám debian</joke>), kteří jakékoliv počešťování cizích výrazů odsuzují (kdyby jednou zabrouzdali na gamesácký fóra, tak by je asi klepla pepka ). Osobně beru počešťování jako evoluci jazyka. Třeba jednou za xlet vznikne tímto po"češťováním"(popolšťováním atd.) jeden univerzální jazyk, který bude vystihovat krátkými výrazy různé věci, žádná složitá dlouhá pojmenování atd. Navíc český ekvivalent ke slovu defaultně je sporný. Výchozí nastavení? Výrobní nastavení? Přednastavené nastavení? atd. Podle mně je použití slova defaultně mnohem výstižnější. A samozřejmě jako čech to vyslovuji tak, jak se to píše . Znám výslovnost v originále, ale nemůžu si prostě pomoci :).

Jistě, články musí mít nějakou úroveň, jelikož reprezentují portál a autora. Tam je pochopitelné, aby se drželo jistých pravidel, ale kritzovat někoho ve fóru? Sdělit danému člověku, že udělal chybu, nebo ho požádat, aby psal s diakritikou, na tom nic špatného nevidím. Ale hned na něj spustit, proč nepíše s háčkama, proč nepíše čárky, velký písmena na začátku věty atd. Posmívat se někomu, proč napsal bili s měkým "i". Člověk píše rychle a fórum není o tom, aby si po sobě autor stále četl, co napsal a kontroloval se, co to dá. Takto by pár upsaných jedinců trávilo u fóra věčnost (neříkám, ře je to špatné ).
Nemyslím si, že tato cesta je úplně to pravé ořechové .Pokud někomu nevyhovuje psaní s háčkama, tak by se k tomu neměl nutit, ale maximálně jen slušně žádat.
Ano, chceme přece fórum bez pravopisných chyb, s dobrým vyjadřováním, bez ot apod. a ty budeš dělat vše podle přesných pravidel, Heil Hitle...

Zdar Max

[Jáchym Čepický]

... a ty budeš dělat vše podle přesných pravidel, Heil Hitle...

Das hab' ich nicht verstanden :-/

[Max]

Byl jsem nepochopen :'(. ...

Nojo, no, neumím se asi dobře vyjadřovat ...
Zdar Max

[Dag]

Já bych, zcela vážně, byl pro co nejmenší překládání. Když už ne pro nic jiného, tak pro to zachování krás češtiny (když už to tak schytává angličtina).

Vzpomínám, jak při svém seznámení s počítačem jsem tápal i v těch známých, českých slovech. Soubor. "Jakej soubor, furt? Soubor písní a tanců, soubor opatření... ale co to je v pc" :).

Ta anglická slova také v IT dostala nový, trochu odlišný význam od původního.

Jak je v zoologii, botanice (o medicíně ani nemluvím) oficiálním jazykem latina, tak je v IT angličtina. Parus major je Sýkora koňadra a také byly názory používat jen české jméno. Padlo to. Je to nepraktické, matoucí. Lepší je rovnou používat jedno, mezinárodní a oficiální. A neprzní se čeština novotvary. V zoologii byl podobný problém, pro každé nově objevené zvíře se vymýšlelo české jméno a vznikaly zrůdnosti.

[Dag]

Ono už samotné označení "toho". Za mého mládí se říkalo počítač. Přešlo se na zkratku pc, potom se objevil trochu matoucí, leč poetický stroj. Dneska desktop a notebook. Nechal bych to rovnou v angličtině. Ta je holt pro IT defaultní. :)

[xxx]

Kravina nad kravinu, blbost nad blbost, všechno je blbost!

a) čeština nemá pro anglické adverbium „default“ přímý ekvivalent. „Standardní“ znamená přeci jenom něco jiného...

b) češtiná má sice výraz „výchozí“, kterým lze velmi dobře překládat angl. adjektivum „default“, pro překlad adverbia je ale zapotřebí opisu: „ve výchozím nastavení“, a pod. Takže kvůli vám se teď mají všichni zbytečně rozkecávat a neefektivně psát dlouhé věty, jenom proto, že se pánovi nelíbí jedno přejaté slovo? Koneckonců, když už to chcete „česky“, taxi klidně vytvořte novotvar, co třeba „výchoze“? Jsem zvědav, kolik lidí to bude používat

[iSteve]

Omluvte mne, jdu se vysmrkat do nosocistopleny a pak se ucit hrat na klapkobrinkostroj.

[Jiří Jakeš]

Slovo nos mi také připadá jako nečeského původu (nose, Nase, nasus). Nevíte někdo něco bližšího?

[xkesh]

Takových slov "nečeského" původu je spousta... nakonec byste při analýze slovní zásoby došel stejně k tomu, že nemáte dostatečně neprůstřelné kritérium "českosti". Je např. doslovný překlad (typicky u spousty původně německých či latinských výrazů - "pře-klad x Über-setzung x trans-latio", "vý-raz x Aus-druck") ještě dost původně český?

A skončíme u staré známé skutečnosti, že "správné a české" je pouze to, na co je purista a vymítač ďábla dostatečně zvyklý - bez ohledu na objektivní původ a historii slov.

[Michal Vyskočil]

A co slova patřící do společného indoevropského slovního základu, jako třeba matka? Nebude v rámci počeštění češtiny nutné znova vytvořit i je?

[Dag]

Rozhodně! Návrat ke kořenům národa je třeba udělat, jak říkáme hezky česky, zgruntu a fest! Vyhledejme slovník prvních pračechů, Bude to asi něco jako "whůů, baba, ham..." A toho se držme!

A vůbec. Co to písmo??? Cizácká latinka, nějaká importovaná...

[#Tom]

Jasně, zavedeme cyrilici, sice taky není česká, ale je o něco slovanštější než latinka, zároveň se tím vyřeší problém s nabodeníčky.

[xkesh]

Jasně, zavedeme cyrilici, sice taky není česká, ale je o něco slovanštější než latinka

Protože původně z řeckého písma stejně jako latinka (a to zase z písma fénického)? Ha ha ha.

[#Tom]

Proč ne? Však vznikla úpravou řeckého písma pro zápis staroslověnštiny, což ji činí o něco slovanštější než latinku.

[Dag]

Písmo... Jedině zářezy do vrbového proutku... tedy, pardon, lipového proutku.

Ajajaj! Lípa je prý od germánů stejně jako dub. Tak to je taky trefe. :)

Nemohu si odpustit: To mi psal jeden muž: Náš jazyk je skutečně perlička na dně... Dosti nuceně doveden k funkčnosti několika svéráznými génii v době obrozenecké. Nevím, zda bylo nezbytně nutné manifestovat svou národní jednotu právě jen a jen jazykem. Ostatně to jako obvykle nejsou mé myšlenky - nejsem si jist dokonce ani "našemi" dvěma otázkami, které z úst vypustil H.B. Šauer v době osvobození-vzniku státu : Co je úkolem našeho národa? A Jaká je naše národní identita?
Já mám v této věci jasno: Vyplazovat náš jazyk na mocné Teutony...

[xkesh]

Proč ne? Však vznikla úpravou řeckého písma pro zápis staroslověnštiny, což ji činí o něco slovanštější než latinku.

Přesněji řečeno, to byla tzv. hlaholice. Ale protože byla až moc svébytná a nepraktická, odebrala se na smetiště dějin a nadále až dodnes sloužila řecká abeceda prakticky bez úprav, tzv. cyrilice.

A to nikoliv protože byla "slovanštější", ale právě protože byla "řečtější", a zrovna tak ve sféře vlivu řecké církve jako byly Čechy ve sféře církve (a tudíž kultury) latinské.

Právě přejímání písma je příklad par excellence proti fantasmagorii prosazování "původnosti" na úkor praktičnosti.

[Dag]

Tak bych to viděl též. My to snad moc dramatizujeme. Jazyk si jde stejně kudy chce, klidně si něco přijme, počeští. Jedem autobusem na fotbal nebo tramvají na hokej a ani nám nepřijde že bychom tím ničili češtinu i angličtinu zároveň. Kopaná se nechytla, jestli byl pokus udělat něco s hokejem nevím.

Druhý extrém je světovost z každou cenu, cpaní anglických slov tam, kde se běžně užívá české slovo.

[Filip Jirsák]

Mně zase nejvíc vadí „mě nejvíc vadí…“

A jinak autor spotu přeskočil jednu maličkost – výchozí je přídavné jméno, může být alternativou slova defaultní. Ale defaultně je příslovce, a příslovce odvozený od slova výchozí čeština nezná – slovo výchoze se nepoužívá.

[Lukáš Rýdlo]

Přesně tak. A není to recese? Napsat takový článek a v něm nasekat hned "mě" a "budiš" ...

Jinak slovo "defaultní" nebo "defaultně" považuji v IT mluvě za odborný termín a vůbec mi nevadí, jelikož se IMHO v IT vžil a není důvod na to nepřistoupit. Podobně jako na pravda -- true a nepravda -- false. Nebo celé číslo -- integer, či řetězec -- string.

Mnohem horší než používat v odborné mluvě přejatá slova je sekat hrubky v běžném textu. A pak taky počešťování cizích slov (dýfoltní softvér ).

[TomCat1]

Já to překládám implicitně.

[Filip Jirsák]

To je ovšem z bláta do louže…

[Jana]

Taky místo "tlačítko na myši" používám zkrácené "myšiítko" - nevidím v tom vůbec žádné drama....

[Pavel]

Hm, jako náhradu navrhujete "standardně", taky takové hezké, české slovo.

Jak to, že nám autor příspěvku nenabízí ALTERNATIVU? Nějak mám pocit, že "výchozí" je přídavné jméno a my chceme nahradit příslovce. Takže "výchoze"? Nebo jak? Díky za TIPY.

Pánové v klidu, slovo "defaultně" se bude používat dál a možná časem i psát "dyfóltně". A jednou bude v pravidlech pravopisu, stejně jako KVANTA jiných výrazů, nad nimiž se kdysi úplně stejně opovržlivě pozastavovali naši předkové.