Byla vydána verze 2026 distribuce programu pro počítačovou sazbu TeX s názvem TeX Live (Wikipedie). Přehled novinek v oficiální dokumentaci.
Jihokorejská Národní daňová služba (NTS) zabavila kryptoměnu Pre-retogeum (PRTG) v hodnotě 5,6 milionu dolarů. Pochlubila se v tiskové zprávě, do které vložila fotografii zabavených USB flash disků s kryptoměnovými peněženkami spolu se souvisejícími ručně napsanými mnemotechnickými obnovovacími frázemi. Krátce na to byla kryptoměna v hodnotě 4,8 milionu dolarů odcizena. O několik hodin ale vrácena, jelikož PRTG je extrémně nelikvidní, s denním objemem obchodování kolem 332 dolarů a zalistováním na jediné burze, MEXC [Bitcoin.com].
Komunita kolem Linuxu From Scratch (LFS) vydala nové verze knih s návody na instalaci vlastního linuxového systému ze zdrojových kódů Linux From Scratch 13.0 a Beyond Linux From Scratch 13.0. Pouze se systemd.
Byla vydána nová stabilní major verze 25.12 linuxové distribuce primárně určené pro routery a vestavěné systémy OpenWrt (Wikipedie). Jedná se o nástupce předchozí major verze 24.10. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Podporováno je více než 2200 zařízení.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za únor (YouTube). Odstraněn byl veškerý kód napsaný ve Swiftu. JavaScriptový engine LibJS byl reimplementován v Rustu.
Byla vydána verze 1.94.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example. Zveřejněny byly výsledky průzkumu mezi vývojáři v programovacím jazyce Rust: 2025 State of Rust Survey Results.
Google zveřejnil seznam 185 organizací přijatých do letošního Google Summer of Code (GSoC). Dle plánu se zájemci přihlašují od 16. do 31. března. Vydělat si mohou od 750 do 6600 dolarů. V Česku a na Slovensku je to 900 dolarů za malý, 1800 dolarů za střední a 3600 dolarů za velký projekt. Další informace v často kladených otázkách (FAQ). K dispozici jsou také statistiky z minulých let.
Byla vydána únorová aktualizace aneb nová verze 1.110 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.110 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Apple představil 13palcový MacBook Neo s čipem A18 Pro. V základní konfiguraci za 16 990 Kč.
Kalifornský zákon AB 1043 platný od 1. ledna 2027 vyžaduje, aby operační systémy požadovaly po uživatelích věk nebo datum narození a skrze API poskytovaly aplikacím informaci, zda je uživatel mladší 13 let, má 13 až 16 let, má 16 až 18 let nebo má alespoň 18 let. Vývojáři linuxových distribucí řeší, co s tím (Ubuntu, Fedora, …).
Pozor, deprese - kdo jste náchylní ke změně nálady, raději to nečtěte (ale vy mě máte už stejně blokovaného
) Vy odvážní, kteří to čtete, prosím, berte to s jistou, raději větší, rezervou (ale to vy stejně děláte, že?)
Dnes jsem zkonstatoval, že začínám mít z KDE 4.x docela depresi. V práci zkouším KDE 4.0, doma mám KDE 4.1 (oboje na openSUSE, ale moc nevěřím, že by to byl tak velký rozdíl - znám naše KDE lidi a soudím, že to spíš vylepšují, než aby kazili). Ani jedno se nedá kloudně používat.
Ano, trochu se to používat dá, ale právě jen trochu. Na pohled je to opravdu krása - tady se vývojáři vyšvihli a KDE 4.1 je ještě o pěkný kus úžasnější než čtyřnulka - ale je to na mé mašině pomalé (přitom to není tak slabý stroj - čtyřjádrový Phenom se 4 GB paměti, stál jisté peníze a mnohem víc nervů, než mi to začalo jakžtakž fungovat), neohrabané, ale především tam jsou bugy, které se táhnou od 4.0 ke 4.1.
Příkladem budiž náhodné pozadí ikonek v systrayi - bug #158094, už se to tu řešilo - a fakt, že nejde přesouvat widgety na panelu (bug #154119) - v souvislosti s tímto bugem jsem dostal dokonce vynadáno, neboť a) je to plánováno do KDE 4.2 (!!), b) distribuce na to udělají patch, c) ať držíme hubu a nepřekážíme vývojářům v práci. Asi jsem si o to koledoval, protože jsem prudil, ale... ksakru, kde se vzal ten přístup, že oni vědí nejlépe, jak to má vypadat, tak ať si zvykám a držím kušnu? Měl jsem dojem, že tohle uvažování je výsada týmu kolem GNOME
Desktop je tu přece pro nás, pro uživatele, a ne naopak - kam se poděla všechna ta konfigurovatelnost, ta svoboda, která byla v KDE trojce všude kolem?
Tohle myšlení bohužel cítím i v dalších věcech v KDE 4.0 - všimli jste si, že tam sice jsou úžasné skiny, ale změnit barvu panelu na jinou člověk nemůže? Jde jen měnit předpřipravené skiny - působivé, třpytivé, ale kdybych chtěl něco svého, mám docela smůlu (no, nemám, protože něco z C++ znám a jsem dost obsesivní na to, abych se do toho dal, ale co normální uživatel?)
Celková pomalost a neohrabanost celé té věci je mi taky divná. Původně jsem soudil, že prostě všechno optimalizují na akcelerovaný desktop - tím jsem si vysvětloval i některé chyby ve vykreslování - ale jak se zdá, není to tak jednoduché. Dnes ráno jsem ze zoufalství nahodil Xfce. Nejen, že fungovalo velmi dobře, ale jen tak z plezíru jsem zapnul kompozitor - a hle, průhledné rámečky oken, stíny, okna přesunující se i s vykreslováním obsahu! (Speciálně přesouvání oken je u mne v KDE 4 pomalé dokonce i tehdy, když vypnu zobrazování obsahu a kreslí se jen rámeček!) Nerozumím.
Když se nad tím zamyslím, tak ty technické věci jsou podružné. Chyby jsou a budou, chyby "ležáky" se vyskytují ve všech projektech (sám jich pár mám). Co mi ale hlavně vadí, je ten přístup - přijde mi, že v týmech KDE se šíří jakási arogance, která tam předtím nebyla (Pozor - teď mluvím o upstreamu, ne o kamarádech ze SuSE - ti jsou v pohodě).
Pozn.: Při tom experimentování s Xfce jsem zjistil, že různé programy čtou nastavení fontů nejméně na dvou různých místech - v adresáři $HOME/fonts.conf a v databázi Xrm. Tím se vysvětlilo, proč mi například Firefox kreslí fonty v KDE dobře a v Xfce hnusně - je třeba zapsat nastavení na obě místa. Za tohle by někdo zasloužil. Ale aspoň trochu jsem se pomstil - zdokumentoval jsem to.
Tiskni
Sdílej:
)) ne tedka vážně... Jako řadu jsem myslel celý KDE.
Bohužel ti to zase nějaké lečo s mlíkem na bradě a administrátorskými právy "smaže"
Tak nějak. Jelikož mě to jejich kůl eyecandy vůbec nebere, tak jsem na KDE4 nezaznamenal snad jediné vylepšení oproti 3.5.
V KDE se sice na bug vykašlou, ale čestně připustí jak to, že je to bug, tak to, že na něj kašlou
Dokud bude existovat něco jiného než GNOME, cokoli, vždycky tomu dám přednost.
. Ale nemůžu se dočkat, až to použitelné bude.
) u opatchovaného Fluxboxu.
Ještě že aspoň Qt4 na aplikace už je použitelná, a KDE myslím takový deal breaker nebude...tedy aspoň pro nás. ;/ Použitelné KDE by se ale pro "normální uživatele" pro příštích pár let určitě hodilo. ;/
Vlastně, nějakou dobu byl nepoužitelně pomalý dolphin, ale to už je v pohodě.Jj, člověk je tvor přizpůsobivý, zvykne si na leccos
Ale občas mám také pocit, že něco běhá rychleji, než běhalo, jenže potom náhodou sednu k tomu, s čím jsem dřív srovnával, a rychle mne to zchladí
Pozor, deprese - kdo jste náchylní ke změně nálady, raději to nečtěte (ale vy mě máte už stejně blokovanéhoTakže blokuješ sebe sama?)
. Spíš by jsi měl napsat něco jako "... pro mně to jsou nejkvalitnější grafické ovladače ..." a nešířit tu zase fudy
.
v KDE 4.0.5 to jde, jenom se to přesunulo z menu Pohled do Nastavení, ale to se událo tuším už mezi 3.5.6 a 3.5.7 nebo tak nějak, prostě "dávno"
Že KDE4 není pro mne, to ještě chápu, ale spíš se mi zdá, že bývalo pro lidi jako já a teď už je cílené na ryze imaginární uživatele, které blýskavé rozhraní nepřesvědčí ("něco" jim tam vždycky bude chybět).no, já mám spíš pocit, že je cílené na vývojáře, kterým je jedno, že něco zrovna nefunguje, hlavně že to jejich svn a gcc pořád chřoupe nový kód, a kteří chtějí a dělají si pro sebe kopii Macu
já tu novou módu fakt nedovedu pochopit, ze začátku bylo KDE skvělý unixový desktop, ale už před několika lety se to začlo zvrtávat, pro mě první viditelný průser je tento, a pak to pokračovalo dál a dál, nejmarkantnějším dnešním příkladem budiž SystemSettings vs kcontrol (tady se mnou asi Ubuntisti nebudou souhlasit, ale co do stylu ovládání je to snad jasné
)
nerozumím, proč si ti lidé prostě nepořídí Mac, proč z něj musí kopírovat styl a prznit tak tradiční unixovský přístup; kdybych chtěl mít systém jako na Macu, tak si ho koupím, nevidím důvod, proč by pro mě někdo měl ohýbat KDE tak, aby se mu blížilo
jenže co naplat, KDE aplikace jsou v současnosti snad nejpokročilejší co do vybavenosti funkcemi a integrace, takže těžko odejít někam jinam (navíc ovládání Gnome fakt nedávám ...)
Všechny vývojáře fluxboxů, openboxů a fvwm bychom měli natlačit pod hrozbou přechodu na Windows do jednoho projektu a vytvořit "wm" - dokonalý, superrychlý window manager.To bych nedělal, každý z těch window managerů má trochu jinou filozofii a vyhovuje trochu jiné skupině uživatelů. Rád jsem používal Fluxbox, ale do openboxu nebo FVWM bych nejspíš nikdy nešel. Prostě Fluxbox je Fluxbox a s těmi dalšími ať si hrají jiní.
Zachovejme si "wmdiverzitu"
Teda pokud nevyužíváte ve Fluxboxu taby, pravda ty pokud vím Openbox nemá.
Jinak taby jsem rád využíval a bych bych rád, kdyby bylo možné je nějak naučit i kwina, přeci jen dát si do jednoho okna relace třeba IRC, Skypa a ICQ a přeppínat mezi nimi v dekoraci je luxus
. S počtem funkcí a možností stoupá i nějakým způsobem objem a náročnost. Nehledě na to, že třeba flufbox bych nebral jako zrovna rychlejší :-/. Možná tak ve spouštění ... 
Nehledě na to, že třeba flufbox bych nebral jako zrovna rychlejší :-/. Možná tak ve spouštění.Znáš oroborus? Na tom teď ulítávám já. Jediné, co mi chybí, je "chytré" pokládaní nových oken (terminálů).