Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Pozor, deprese - kdo jste náchylní ke změně nálady, raději to nečtěte (ale vy mě máte už stejně blokovaného ) Vy odvážní, kteří to čtete, prosím, berte to s jistou, raději větší, rezervou (ale to vy stejně děláte, že?)
Dnes jsem zkonstatoval, že začínám mít z KDE 4.x docela depresi. V práci zkouším KDE 4.0, doma mám KDE 4.1 (oboje na openSUSE, ale moc nevěřím, že by to byl tak velký rozdíl - znám naše KDE lidi a soudím, že to spíš vylepšují, než aby kazili). Ani jedno se nedá kloudně používat.
Ano, trochu se to používat dá, ale právě jen trochu. Na pohled je to opravdu krása - tady se vývojáři vyšvihli a KDE 4.1 je ještě o pěkný kus úžasnější než čtyřnulka - ale je to na mé mašině pomalé (přitom to není tak slabý stroj - čtyřjádrový Phenom se 4 GB paměti, stál jisté peníze a mnohem víc nervů, než mi to začalo jakžtakž fungovat), neohrabané, ale především tam jsou bugy, které se táhnou od 4.0 ke 4.1.
Příkladem budiž náhodné pozadí ikonek v systrayi - bug #158094, už se to tu řešilo - a fakt, že nejde přesouvat widgety na panelu (bug #154119) - v souvislosti s tímto bugem jsem dostal dokonce vynadáno, neboť a) je to plánováno do KDE 4.2 (!!), b) distribuce na to udělají patch, c) ať držíme hubu a nepřekážíme vývojářům v práci. Asi jsem si o to koledoval, protože jsem prudil, ale... ksakru, kde se vzal ten přístup, že oni vědí nejlépe, jak to má vypadat, tak ať si zvykám a držím kušnu? Měl jsem dojem, že tohle uvažování je výsada týmu kolem GNOME Desktop je tu přece pro nás, pro uživatele, a ne naopak - kam se poděla všechna ta konfigurovatelnost, ta svoboda, která byla v KDE trojce všude kolem?
Tohle myšlení bohužel cítím i v dalších věcech v KDE 4.0 - všimli jste si, že tam sice jsou úžasné skiny, ale změnit barvu panelu na jinou člověk nemůže? Jde jen měnit předpřipravené skiny - působivé, třpytivé, ale kdybych chtěl něco svého, mám docela smůlu (no, nemám, protože něco z C++ znám a jsem dost obsesivní na to, abych se do toho dal, ale co normální uživatel?)
Celková pomalost a neohrabanost celé té věci je mi taky divná. Původně jsem soudil, že prostě všechno optimalizují na akcelerovaný desktop - tím jsem si vysvětloval i některé chyby ve vykreslování - ale jak se zdá, není to tak jednoduché. Dnes ráno jsem ze zoufalství nahodil Xfce. Nejen, že fungovalo velmi dobře, ale jen tak z plezíru jsem zapnul kompozitor - a hle, průhledné rámečky oken, stíny, okna přesunující se i s vykreslováním obsahu! (Speciálně přesouvání oken je u mne v KDE 4 pomalé dokonce i tehdy, když vypnu zobrazování obsahu a kreslí se jen rámeček!) Nerozumím.
Když se nad tím zamyslím, tak ty technické věci jsou podružné. Chyby jsou a budou, chyby "ležáky" se vyskytují ve všech projektech (sám jich pár mám). Co mi ale hlavně vadí, je ten přístup - přijde mi, že v týmech KDE se šíří jakási arogance, která tam předtím nebyla (Pozor - teď mluvím o upstreamu, ne o kamarádech ze SuSE - ti jsou v pohodě).
Pozn.: Při tom experimentování s Xfce jsem zjistil, že různé programy čtou nastavení fontů nejméně na dvou různých místech - v adresáři $HOME/fonts.conf a v databázi Xrm. Tím se vysvětlilo, proč mi například Firefox kreslí fonty v KDE dobře a v Xfce hnusně - je třeba zapsat nastavení na obě místa. Za tohle by někdo zasloužil. Ale aspoň trochu jsem se pomstil - zdokumentoval jsem to.
Tiskni
Sdílej:
Vlastně, nějakou dobu byl nepoužitelně pomalý dolphin, ale to už je v pohodě.Jj, člověk je tvor přizpůsobivý, zvykne si na leccos
Pozor, deprese - kdo jste náchylní ke změně nálady, raději to nečtěte (ale vy mě máte už stejně blokovanéhoTakže blokuješ sebe sama?)
Že KDE4 není pro mne, to ještě chápu, ale spíš se mi zdá, že bývalo pro lidi jako já a teď už je cílené na ryze imaginární uživatele, které blýskavé rozhraní nepřesvědčí ("něco" jim tam vždycky bude chybět).no, já mám spíš pocit, že je cílené na vývojáře, kterým je jedno, že něco zrovna nefunguje, hlavně že to jejich svn a gcc pořád chřoupe nový kód, a kteří chtějí a dělají si pro sebe kopii Macu
Všechny vývojáře fluxboxů, openboxů a fvwm bychom měli natlačit pod hrozbou přechodu na Windows do jednoho projektu a vytvořit "wm" - dokonalý, superrychlý window manager.To bych nedělal, každý z těch window managerů má trochu jinou filozofii a vyhovuje trochu jiné skupině uživatelů. Rád jsem používal Fluxbox, ale do openboxu nebo FVWM bych nejspíš nikdy nešel. Prostě Fluxbox je Fluxbox a s těmi dalšími ať si hrají jiní.
Nehledě na to, že třeba flufbox bych nebral jako zrovna rychlejší :-/. Možná tak ve spouštění.Znáš oroborus? Na tom teď ulítávám já. Jediné, co mi chybí, je "chytré" pokládaní nových oken (terminálů).