Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Pan Plešinger tvrdí, že GNU/Linux musí být více jako MS Windows, aby se rozšířil mezi běžné uživatele. Musí mít programy jako Total Commander a další, protože jinak není šance, aby se GNU/Linux rozšířil mezi běžné uživatele. Dovolte mi se nad tím trochu zamyslet.
Otázkou je - chceme vůbec, aby se GNU/Linux masově rozšířil mezi běžné uživatele? Všichni předpokládají, že odpověď na tuto otázku je "ano", ale možná by stálo za to se zamyslet, je-li tomu skutečně tak. Být v elitářské menšině má své výhody.
A pokud si na tuto otázku po zralé úvaze skutečně odpovíme "ano", pak bychom si měli položit druhou otázku, a sice, stačí to, co říká pan Plešinger, aby se GNU/Linux rozšířil?
Myslíte, že se GNU/Linux opravdu rozšíří mezi běžné uživatele, pokud se stane kopií MS Windows? Myslíte si, že se GNU/Linux v takové situaci rozšíří mezi běžné uživatele, kteří neví, co je to operační systém a vědět to nechtějí? Oni nevolí operační systém, on je jim přidělen. Jim je jedno, jestli jim počítač spravuje MS Windows, GNU/Linux, *BSD, Solaris, MacOS X nebo jiný systém.
Největší bariéra pro běžné uživatele v přijetí GNU/Linuxu je skutečnost, že se neradi učí. Vše, co je nové, je pro ně apriori špatné. I kdyby nabízel GNU/Linux totéž co MS Windows, ti lidé nepřejdou - MS Windows už mají, zvykli si na něj a používají jej. Máme tedy vůbec šanci prorazit mezi běžnými uživateli, i když splníme představy pana Plešingera, a uděláme z GNU/Linuxu MS Windows? Podle mého nikoliv.
Na druhou stranu, přesto vidím kolem sebe běžné uživatele, kteří s užíváním GNU/Linuxu nemají sebemenší problém. Ano, je jich málo. Ale existují, a dávají tak na jevo, že je jim jedno, co si o nich povídáme za jejich zády o nich samých, jejich preferencích a tužbách. Oni neřeší otázky, které o nich řešíme my. Oni se něco naučili a to používají. Pokud je to MS Windows a TC, používají MS Windows a TC. Je-li to GNU/Linux a Krusader, je to GNU/Linux a Krusader. A to rozhoduje.
Co se naučili, to používají, a pokud mají jít jinam, brání se tomu zuby a nehty. Chceme-li rozšířit GNU/Linux mezi běžné uživatele, musíme zařídit, aby do jejich života GNU/Linux vstoupil před MS Windows. To je hlavní problém.
Pozn.: Jsem nemocný a teď večer mi to už moc nemyslí, takže se za eventuální chyby a špatné formulace omlouvám. Děkuji za pochopení.
Tiskni
Sdílej:
Otázkou je - chceme vůbec, aby se GNU/Linux masově rozšířil mezi běžné uživatele?Dejte na tohle anketu na AbcL
volim ne, elitarstvi taky nemam rad, ale linux ma svou "filozofii" a nelibi se mi ze by se mela priohybat pro lidi kteri chteji jen "zadarmo" nahradu za windows navic tahle "elita" - linuxova komunita nikomu nebrani aby se k ni kdokoli pridalPokud je nahrada za nevyhovujici OS jiny OS, tak proc by nemohl byt linuxovy system touto nahradou. Ze je "zadarmo" je jen povera, proste se neplati za licenci k uzivani, zato investuje cas a energii k uceni se novemu, pripadne za skutecna hotova reseni ci sluzby (komercni distribuce), coz je daleko vic v poradku nez platit za prostou moznost neco pouzivat. Tim "priohybat" myslite zlepsovat funkcnost? Uz to tu psali jini, nastesti princip opensource dovoluje a podporuje vznik vseho, o co bude mit nekdo zajem. Nikdo vas tudiz nenuti, pouzit "priohnutou" variantu cehokoliv. Naopak lze vychazet z toho, ze kdyz bude nejaky kus HW fungovat v jednomu linuxovem OS, bude fungovat diky stejnym principum i v jinem, at jsou "priohnute" nebo "hardcore (LFS)". Stejne tak plati o komercnim i nekomercnim software, a hlavne bych rekl o tom komercnim, pro ktery je treba aspon nejaky trh, tedy treba dostatek linuxaku, kteri by si ho koupili, i kdyz to neni masova zalezitost (relativne). Ted se zkratka vyrabi jen pro Windows, protoze "linux" neni rozsiren, ne protoze by to bylo nejak obtizne (mam na mysli napr. ruzne encyklopedie, databanky apod.). Ve "filosofovani" vam totiz rozsireni linuxu branit nebude. Ale na tohle samoucelne tlachani o "filozofii Linuxu" vam se*e pes :), ja s computerem nefilosofuju, ja ho chci pouzivat, a cim lip to pujde, tim lip.
pokud ma byt nahradou tak je to vporadku, spis se ale setkavam s tim ze nove prichozi po sve prvni instalaci chteji aby linux fungoval na stejnych principech jako windowsAno, to je pravda, ale to je zelezna kosile (omezenost) "uzivatele". Ja jsem pro to, aby "linux" fungoval zkratka dobre, co nejlepe vzhledem k potrebam uzivatele, a protoze ty jsou, jak znamo, rozmanite, tak aby si zachoval tu sirokou miru individualni konfigurace, jako ma. Ze by vychozi nastaveni distribuce mel byt idealni vyber pro BFU, nikoliv "nevyber", jak je to mnohdy dnes, to by se melo k tvurcum distribuci vic protlacit.
zadarmo jsem napsal do uvozovek protoze jsem si vedom jak to s tim "zadarmo" je, netreba me poucovat, spis by se mela poucit siroka verejnostSamozrejme, vsak to nemyslim osobne (nic z mych poznamek). fatalni je, ze vubec ta zvracena idea neceho "zadarmo" existuje, diky licencni politice Microsoftu a zaroven neproste snadnosti nelegalniho uzivani tohoto systemu. Tj. lidi pocitac koupi de facto "vcetne" OS, co se tvari jako zadarmo, kamos prehraje crack Windows XP, taky zadarmo... Problem taky je, ze se to "zadarmo" u linuxu prilis zduraznuje, ackoliv to je vetsinou naprosto zanedbatelny faktor, pro me osobne je dulezitejsi, ze nejsem odkazan na milost a nemilost jedne firmy... a jak receno, kdo chce "zadarmo" dneska prakticky jakykoliv software jen kvuli tomu, ze je zadarmo, tak si ho obstara pokoutne.
priohybani neni vzdy zlepseni funkcnosti viz tolikrat zminovany save dialog z gtk2, popripade print dialog kvuli ktreremu se tak rozciloval Torvalds, co se tyka zlepseni skutecne funkcnosti jsem vsemi deseti pro, klidne dvacetiHm, jenomze napr. tento gtk2 dialog, na ktery jsem si u nekterych aplikaci postupne zvykl, mi paradoxne zacina u ostatnich (pouzivam hlavne KDE) chybet. Tak nevim, jestli jste zvolil ten nejlepsi priklad :P - ale byl bych vsemi deseti pro, aby se to dalo nejak konfigurovat, tj. pro zajemce zapnout jaky typ dialogu libo.
to o tom srani psa na filozofii linuxu se take dalo rict jinak ale budiz, vetsinou se tim slovem neohanim a je taky v uvozovkach, jen jsem nevedel jak jinak popsat tu vlastnost proc mam linux a rad a proc mam rad vseobecne zarizeni ktere delaji co ja chci nikoli co si mysleli jini ze budu chtit, je spravne a vyhovujici slovo princip? doufam ze jsem se vyjadril srozumitelneAno, proto mam linux taky rad, jenomze computer obvykle pouzivam k zabave ci k praci, a jen tak se "tesit" z filosofie linuxu ci ceho, kdyz mi neco nefunguje nebo nemuzu sehnat a rozbehat nejaky software nebo hw pro linux, to mi pak je uplne ukradene. Nakonec je paradox ze chcete vubec pouzivat nekym jinym vyrobenou distribuci, kdyz chcete, aby vsechno bylo tak, jak si prejete vy a ne jak si mysleli jini, ze to ma byt. To si nejlip postavte vlastni distro, protoze takhle pisete jen o tom, ze se nekdo "jiny" trefil zrovna do vaseho vkusu - coz se ale neshoduje obecne s tim "nikoli co si mysleli jini ze budu chtit" a vyleze z toho obycejny alibismus. Ale jak tu bylo psano, opensource z principu vzniku novych (ci zachovani puvodnich) smeru neomezuje, takze kdyz se objevi neco noveho, co neni spouste lidi po chuti, objevi se vetsinou nova-stara aplikace pod jinym nazvem (napr. viz SeaMonkey vs. Mozilla Suite a Firefox), takze nechme si ty poplachy co predpokladaji "jednotnou narodni frontu", coz je presne to, co se v oblasti OpenSource nedeje. Co se jeste tyce te "filosofie", tak chapu, ze si nekdo postavi zavodni special jen pro ten pocit a ma ho zavrenej v garazi, protoze ma auta rad, i kdyz jezdit se s tim prakticky neda, a bude basnit o "filosofii" spravneho auta... ale ja radsi budu necim jezdit tam, kam zrovna potrebuju.
Ano, to je pravda, ale to je zelezna kosile (omezenost) "uzivatele". Ja jsem pro to, aby "linux" fungoval zkratka dobre, co nejlepe vzhledem k potrebam uzivatele, a protoze ty jsou, jak znamo, rozmanite, tak aby si zachoval tu sirokou miru individualni konfigurace, jako ma. Ze by vychozi nastaveni distribuce mel byt idealni vyber pro BFU, nikoliv "nevyber", jak je to mnohdy dnes, to by se melo k tvurcum distribuci vic protlacit.nic nez souhlas
Hm, jenomze napr. tento gtk2 dialog, na ktery jsem si u nekterych aplikaci postupne zvykl, mi paradoxne zacina u ostatnich (pouzivam hlavne KDE) chybet. Tak nevim, jestli jste zvolil ten nejlepsi priklad :P - ale byl bych vsemi deseti pro, aby se to dalo nejak konfigurovat, tj. pro zajemce zapnout jaky typ dialogu libo.presne
Ano, proto mam linux taky rad, jenomze computer obvykle pouzivam k zabave ci k praci, a jen tak se "tesit" z filosofie linuxu ci ceho, kdyz mi neco nefunguje nebo nemuzu sehnat a rozbehat nejaky software nebo hw pro linux, to mi pak je uplne ukradene.je dost pozde a tohle ted proste nechapu
Nakonec je paradox ze chcete vubec pouzivat nekym jinym vyrobenou distribuci, kdyz chcete, aby vsechno bylo tak, jak si prejete vy a ne jak si mysleli jini, ze to ma byt. To si nejlip postavte vlastni distro, protoze takhle pisete jen o tom, ze se nekdo "jiny" trefil zrovna do vaseho vkusu - coz se ale neshoduje obecne s tim "nikoli co si mysleli jini ze budu chtit" a vyleze z toho obycejny alibismus.ano, jini se mi trefili do vkusu takze stavet si nic nebudu a vubec nepredpokladam ze k tomu budu donucen, v samotnych distribucich pro sebe problem nevidim, horsi je to prave s nekterymi programy ktere se tahnou napric distribucemi
takze kdyz se objevi neco noveho, co neni spouste lidi po chuti, objevi se vetsinou nova-stara aplikace pod jinym nazvem (napr. viz SeaMonkey vs. Mozilla Suite a Firefox)to je vec v kterou doufam a verim, viz. vise, bojim se prave o KDE aby nezmizeli moznosti volby protoze by to bylo pro "bezneho uzivatele" matouci, ono KDE je docela moloch a nikdo se asi nebude delat s forkem pro "geeky"
Co se jeste tyce te "filosofie", tak chapu, ze si nekdo postavi zavodni special jen pro ten pocit a ma ho zavrenej v garazi, protoze ma auta rad, i kdyz jezdit se s tim prakticky neda, a bude basnit o "filosofii" spravneho auta... ale ja radsi budu necim jezdit tam, kam zrovna potrebuju.taky uplne nechapu, ja nechci zavodni special, taky potrebuju pocitac na praci/zabavu, to ze se z nej da udelat "zavodni special" pro radost je az na druhe koleji jinak jsem psal jinde v tehle dikuzi ze kdyz jsem na tim premyslel ze bych asi nehlasoval nebo hlasoval v jinak postavene ankete
libi se mi fluxbox a byl prvni na rade ale stejne mam radsi KDENení to tím, že vám KDE vyhovuje právě proto, co ve vás budí obezřetnost - svou provázaností (molochovitistí)? Fluxbox vyžaduje větší péči uživatele a při nejlepší vůli nemůže navzdory své lehkosti být vždy výkonnější než KDE...
Volím ano, když už se mam někomu o něco starat, tak ať se i něco učím.
V mém podání to ale je tak, že rodiče budou mít Mandrivu a já jim ji na dálku budu občas spravovat