Přímý přenos (YouTube) z konference LinuxDays 2026, jež probíhá tento víkend v Praze v prostorách FIT ČVUT. Na programu je spousta zajímavých přednášek.
Byla vydána nová verze 0.17.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 206 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
Jak? Jednoduše. Když takovéto závaží připojíte do USB, tvrdí o sobě, že je vlastně externí CD-ROM. Vzhledem k čerstvosti téhle podpásovky s tím systém vůbec nepočítá, tudíž na tiskárnu nenasměruje zařízení v /dev a júzrspejsové programy žádnou tiskárnu nevidí. Ve Windows to pak funguje jen za cenu dvou jinak zbytečných démonů.
Pokud se nepletu, podobné prasárny dělají výrobci 3G modemů už dost dlouho na to, aby s tím systémy počítaly. Nicméně tato tiskárna (LaserJet P1102) se na krabici chlubí tím, že jako první umí plug and print... :-/
PS: Nemá tu někdo z místních programátorů čas a chuť se povrtat ve Windowsím ovladači od HP a zjistit, jak z toho těžítka udělat tiskárnu?
Tiskni
Sdílej:
U niektorych zariadeni to normalne funguje, ale stale je mnoho vyrobcov, co to nechape.Nechápe to hlavně HP u svých tiskáren. Co jen jsem si užil s HPLJ P1005...
Pokud člověk přesně nedodrží předepsaný postup (ale někdy i když ho dodrží), už nikdy tiskárnu nenainstaluje a musí přeinstalovat Windows (nebo - pokud je prozíravý - obnovit disk z obrazu, který před instalací tiskárny vytvořil). Legrace jako "body obnovení" apod. samozřejmě nefungují.
musi spustit nejaky SETUP, ktory tam navala stovky MB rozneho malwareNení důležité, jestli se tam ty tuny neužitečného bordelu dostanou přes setup.exe nebo jakkoliv jinak. Pověstné jsou ovladače skenerů HP, ale humus tohoto typu jsem zažil například i u APC.
. Ale vím, že LaserJet III umí i obyčejnej text
.
Pokud je ta tiskárna GDI, tak to blé, to nebrat. Jinak to jsou pak ty USB class naprd, když je nepoužívají
. To by jsme mohli taky za chvíli skončít tak, že každá tiskárna bude mít vlastní sběrnici a řadič do PCI(e).
.
To by mě zajímalo, proč tam nedávají interpreter postscriptu. Výkonostní problémy to být nemůžou, postscript by snad zvládl dnešní microchip za 200Kč.PostScript je rozežranej a pekelně náročnej. Běžně se mi stávalo, že A3 stránku mi dvouprocesorovej Pentium Pro s gigabajty RAM ripoval klidně dvacet minut. Ano, bylo to složitější než "běžné Wordové dokumenty", ale stejně. Koneckonců, on i ten Word umí RIPům pěkně zatopit.
Další věc je, že ovladače pro konkrétní tiskárnu řeší nastavení specifických funkcí jako vstupní a výstupní zásobníky papíru, duplexní tisk, sešívání apod. Zas by to teoreticky šlo udělat nějak standardně, že by z tiskárny šel vylistovat seznam vlastností. Nebude to ale fungovat tak dobře (třeba ve formuláři nastavení nebude obrázek tiskárny s vyznačením zásobníků), a bude to pravděpodobně dělat problém při tisku přes síť (LPR).Od toho je PPD. Akorát to vyžaduje ten PostScript.

.
Zajímavé je, že jsou jazyky, kde je inkongruence tohoto typu (tj. kdy se rod slovesa, nebo přídavného jména řídí „logickým“ rodem a ne rodem gramatickým) naprosto běžnou záležitostí.
To jen asi nějaký český „lingvista“ neměl co na práci a musel vymýšlet ptákoviny...
Já relativně nedávno dostal nějakou HP laserovku z roku 94 nebo tak podobně a pořád krásně tiskne. Dokonce je to nějaká bezozonová tiskárna, to se dnes taky úplně běžně nevidí. Její největší limitace jsou schopnosti firmwaru, jinak bych do ní i ten toner dokoupil.
S novějšími inkoustovými tiskárnami od HP mám zkušenosti také spíše trochu záporné. Ovladače pro Windows jsou u HP neskutečný balast.
viděl jsem optickou myš od geniusu která vyžadovala ovladač 180MB! ( místo scroolovacího kolečka tam byl senzor )
)
Zkusenosti mame vyborne, za ty prachy to stalo. V Linuxu s Unified Driver ovladaci funguje bez problemu, zvlada LRP, IPP, JetDirect, ma solidni webove rozhrani, takze po nastaveni IP nemusim pouzivat mikromenu. Unified Driver obsahuje i malou utilitku, ktera informuje o spotrebovanem materialu a problemech s tiskem.