Podvodné reklamy na sociálních internetových platformách, jako je Facebook, Instagram nebo X, vytvořily loni v Česku jejich provozovatelům příjmy 139 milionů eur, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. Proti roku 2022 je to nárůst o 51 procent. Vyplývá to z analýzy Juniper Research pro společnost Revolut. Podle výzkumu je v Česku zhruba jedna ze sedmi zobrazených reklam podvodná. Je to o 14,5 procenta více, než je evropský průměr, kde je podvodná každá desátá reklama.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.6 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Jak? Jednoduše. Když takovéto závaží připojíte do USB, tvrdí o sobě, že je vlastně externí CD-ROM. Vzhledem k čerstvosti téhle podpásovky s tím systém vůbec nepočítá, tudíž na tiskárnu nenasměruje zařízení v /dev a júzrspejsové programy žádnou tiskárnu nevidí. Ve Windows to pak funguje jen za cenu dvou jinak zbytečných démonů.
Pokud se nepletu, podobné prasárny dělají výrobci 3G modemů už dost dlouho na to, aby s tím systémy počítaly. Nicméně tato tiskárna (LaserJet P1102) se na krabici chlubí tím, že jako první umí plug and print... :-/
PS: Nemá tu někdo z místních programátorů čas a chuť se povrtat ve Windowsím ovladači od HP a zjistit, jak z toho těžítka udělat tiskárnu?
Tiskni
Sdílej:
U niektorych zariadeni to normalne funguje, ale stale je mnoho vyrobcov, co to nechape.Nechápe to hlavně HP u svých tiskáren. Co jen jsem si užil s HPLJ P1005...
Pokud člověk přesně nedodrží předepsaný postup (ale někdy i když ho dodrží), už nikdy tiskárnu nenainstaluje a musí přeinstalovat Windows (nebo - pokud je prozíravý - obnovit disk z obrazu, který před instalací tiskárny vytvořil). Legrace jako "body obnovení" apod. samozřejmě nefungují.
musi spustit nejaky SETUP, ktory tam navala stovky MB rozneho malwareNení důležité, jestli se tam ty tuny neužitečného bordelu dostanou přes setup.exe nebo jakkoliv jinak. Pověstné jsou ovladače skenerů HP, ale humus tohoto typu jsem zažil například i u APC.
. Ale vím, že LaserJet III umí i obyčejnej text
.
Pokud je ta tiskárna GDI, tak to blé, to nebrat. Jinak to jsou pak ty USB class naprd, když je nepoužívají
. To by jsme mohli taky za chvíli skončít tak, že každá tiskárna bude mít vlastní sběrnici a řadič do PCI(e).
.
To by mě zajímalo, proč tam nedávají interpreter postscriptu. Výkonostní problémy to být nemůžou, postscript by snad zvládl dnešní microchip za 200Kč.PostScript je rozežranej a pekelně náročnej. Běžně se mi stávalo, že A3 stránku mi dvouprocesorovej Pentium Pro s gigabajty RAM ripoval klidně dvacet minut. Ano, bylo to složitější než "běžné Wordové dokumenty", ale stejně. Koneckonců, on i ten Word umí RIPům pěkně zatopit.
Další věc je, že ovladače pro konkrétní tiskárnu řeší nastavení specifických funkcí jako vstupní a výstupní zásobníky papíru, duplexní tisk, sešívání apod. Zas by to teoreticky šlo udělat nějak standardně, že by z tiskárny šel vylistovat seznam vlastností. Nebude to ale fungovat tak dobře (třeba ve formuláři nastavení nebude obrázek tiskárny s vyznačením zásobníků), a bude to pravděpodobně dělat problém při tisku přes síť (LPR).Od toho je PPD. Akorát to vyžaduje ten PostScript.

.
Zajímavé je, že jsou jazyky, kde je inkongruence tohoto typu (tj. kdy se rod slovesa, nebo přídavného jména řídí „logickým“ rodem a ne rodem gramatickým) naprosto běžnou záležitostí.
To jen asi nějaký český „lingvista“ neměl co na práci a musel vymýšlet ptákoviny...
Já relativně nedávno dostal nějakou HP laserovku z roku 94 nebo tak podobně a pořád krásně tiskne. Dokonce je to nějaká bezozonová tiskárna, to se dnes taky úplně běžně nevidí. Její největší limitace jsou schopnosti firmwaru, jinak bych do ní i ten toner dokoupil.
S novějšími inkoustovými tiskárnami od HP mám zkušenosti také spíše trochu záporné. Ovladače pro Windows jsou u HP neskutečný balast.
viděl jsem optickou myš od geniusu která vyžadovala ovladač 180MB! ( místo scroolovacího kolečka tam byl senzor )
)
Zkusenosti mame vyborne, za ty prachy to stalo. V Linuxu s Unified Driver ovladaci funguje bez problemu, zvlada LRP, IPP, JetDirect, ma solidni webove rozhrani, takze po nastaveni IP nemusim pouzivat mikromenu. Unified Driver obsahuje i malou utilitku, ktera informuje o spotrebovanem materialu a problemech s tiskem.