Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vývojáři v přehledu vypíchli vylepšenou instalaci, podporu senzoru okolního světla, úsporu energie, opravy Bluetooth nebo zlepšení audia. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Jak? Jednoduše. Když takovéto závaží připojíte do USB, tvrdí o sobě, že je vlastně externí CD-ROM. Vzhledem k čerstvosti téhle podpásovky s tím systém vůbec nepočítá, tudíž na tiskárnu nenasměruje zařízení v /dev a júzrspejsové programy žádnou tiskárnu nevidí. Ve Windows to pak funguje jen za cenu dvou jinak zbytečných démonů.
Pokud se nepletu, podobné prasárny dělají výrobci 3G modemů už dost dlouho na to, aby s tím systémy počítaly. Nicméně tato tiskárna (LaserJet P1102) se na krabici chlubí tím, že jako první umí plug and print... :-/
PS: Nemá tu někdo z místních programátorů čas a chuť se povrtat ve Windowsím ovladači od HP a zjistit, jak z toho těžítka udělat tiskárnu?
Tiskni
Sdílej:
U niektorych zariadeni to normalne funguje, ale stale je mnoho vyrobcov, co to nechape.Nechápe to hlavně HP u svých tiskáren. Co jen jsem si užil s HPLJ P1005...
Pokud člověk přesně nedodrží předepsaný postup (ale někdy i když ho dodrží), už nikdy tiskárnu nenainstaluje a musí přeinstalovat Windows (nebo - pokud je prozíravý - obnovit disk z obrazu, který před instalací tiskárny vytvořil). Legrace jako "body obnovení" apod. samozřejmě nefungují.
musi spustit nejaky SETUP, ktory tam navala stovky MB rozneho malwareNení důležité, jestli se tam ty tuny neužitečného bordelu dostanou přes setup.exe nebo jakkoliv jinak. Pověstné jsou ovladače skenerů HP, ale humus tohoto typu jsem zažil například i u APC.
. Ale vím, že LaserJet III umí i obyčejnej text
.
Pokud je ta tiskárna GDI, tak to blé, to nebrat. Jinak to jsou pak ty USB class naprd, když je nepoužívají
. To by jsme mohli taky za chvíli skončít tak, že každá tiskárna bude mít vlastní sběrnici a řadič do PCI(e).
.
To by mě zajímalo, proč tam nedávají interpreter postscriptu. Výkonostní problémy to být nemůžou, postscript by snad zvládl dnešní microchip za 200Kč.PostScript je rozežranej a pekelně náročnej. Běžně se mi stávalo, že A3 stránku mi dvouprocesorovej Pentium Pro s gigabajty RAM ripoval klidně dvacet minut. Ano, bylo to složitější než "běžné Wordové dokumenty", ale stejně. Koneckonců, on i ten Word umí RIPům pěkně zatopit.
Další věc je, že ovladače pro konkrétní tiskárnu řeší nastavení specifických funkcí jako vstupní a výstupní zásobníky papíru, duplexní tisk, sešívání apod. Zas by to teoreticky šlo udělat nějak standardně, že by z tiskárny šel vylistovat seznam vlastností. Nebude to ale fungovat tak dobře (třeba ve formuláři nastavení nebude obrázek tiskárny s vyznačením zásobníků), a bude to pravděpodobně dělat problém při tisku přes síť (LPR).Od toho je PPD. Akorát to vyžaduje ten PostScript.

.
Zajímavé je, že jsou jazyky, kde je inkongruence tohoto typu (tj. kdy se rod slovesa, nebo přídavného jména řídí „logickým“ rodem a ne rodem gramatickým) naprosto běžnou záležitostí.
To jen asi nějaký český „lingvista“ neměl co na práci a musel vymýšlet ptákoviny...
Já relativně nedávno dostal nějakou HP laserovku z roku 94 nebo tak podobně a pořád krásně tiskne. Dokonce je to nějaká bezozonová tiskárna, to se dnes taky úplně běžně nevidí. Její největší limitace jsou schopnosti firmwaru, jinak bych do ní i ten toner dokoupil.
S novějšími inkoustovými tiskárnami od HP mám zkušenosti také spíše trochu záporné. Ovladače pro Windows jsou u HP neskutečný balast.
viděl jsem optickou myš od geniusu která vyžadovala ovladač 180MB! ( místo scroolovacího kolečka tam byl senzor )
)
Zkusenosti mame vyborne, za ty prachy to stalo. V Linuxu s Unified Driver ovladaci funguje bez problemu, zvlada LRP, IPP, JetDirect, ma solidni webove rozhrani, takze po nastaveni IP nemusim pouzivat mikromenu. Unified Driver obsahuje i malou utilitku, ktera informuje o spotrebovanem materialu a problemech s tiskem.