V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Některé OS mají defaultně zablokovaný účet administrátora root. Není mi sice jasné jak je to provedeno Zda neznámým, extrémně dlouhým heslem, či naprostou blokací, ale to by až tak nevadilo. Mezi hlavní výhodu sudo bývají řazeny možnosti jemnějšího nastavení delegace práv a neznalost útočníka "jména administrátorského účtu". klasicky je to root, ale pokud root chybí, útočník ho nezná. V distribucích jako opensuse existují su a sudo vedle sebe. Naproti tomu ubuntu má jen sudo a roota zablokovali. Má zablokovaný root nějaké nevýhody? Pokud ne, proč jej postupně neblokují všechny distribuce? Naopak, generuje odblokování root účtu například v ubuntu nějaké technické problémy uživateli (ubuntu.wiki to důrazně nedoporučuje). Co preferujete vy?
Tiskni
Sdílej:
)
Dalsi vec je, ze muzes samozrejme dovolit uzivateli spustit sudem /bin/bash, cili ziska kompletni root pristup, aniz by znal root heslo. Po odchodu takovyho cloveka pak opravdu staci zrusit jeho ucet. Samozrejme root kity a backdoory se musi resit jinak.To je ale pouze trochu krkolomná varianta
su nebo přidání klíčku do rootova authorized_keys, ne?
nebo přidání klíčku do rootova authorized_keysJak často vídáš servery, kde je možné se na dálku přes SSH přihlásit jako root? Já minimálně, resp. už si ani nevzpomínám, kdy jsem nějaký takový naposledy viděl
roota.
. Jinak já osobně si myslím že sudo i su má svoje výhody. Dost často používam sudo (spíš vyhrádně), ale když mám v plánu něco nastavovat přes konzoli a vím že těch příkazů bude požehnaně, tak se přepnu rovnou na roota abych nemusel furt zadávat sudo.
ne?
sudo passwd
sudo passwd je první věc, co po instalaci Ubuntu dělám. Nedovedu si představit, že bych se nemohl přihlásit jako root, na to sudo prostě nejsem zvyklý. Když něco instaluju, nejprve dám su a pak teprve jako root apt-get install.
V podstatě se musím přiznat, že sudo jsem nikdy nějak nepochopil. Jako chápu, co to může mít za výhody, ale třeba nevím, jak se udělá, aby někdo mohl spustit něco jako root.
ale třeba nevím, jak se udělá, aby někdo mohl spustit něco jako rootJá taky ne, kdysi jsem si za mohutné podleshovy asistence napsal do
sudoers něco jako ALL:ALL, a od té doby to neřeším
man sudoers nebude to nejsložitější, co Tě potká
Ale určitě to stojí za to, to zas jo
kdesu, vzpomenu si na valašský výklad zkratky GPS: Gde Proboha Su?
Jn ta jejich deaktivace akorát spočívá právě v tom že root nemá žádné heslo tudíž se na něj nedá přihlásit.Hmm, tak to by me zajimalo, jak se resi katastroficke udalosti typu pozkozeni root fs, kdy se pri startu po nezdarenem pokusu o automatickou opravu musi fsck spustit rucne, nebo kdyz se musi jit do single-user rezimu (runlevel 1) se staticky-linkovanycm shellem (nebo busyboxem) pri pozkozeni zakladnich knihoven nebo dynamickeho loaderu.
sudo su vždycky trvá o poznání dýl než sudo bash, čím to?
Pro začátek bych se podívala na zoubek pamu, co všechno zkouší vyvádět při su...
sudo bash už mají moje prsty takový malý návyk
Dobrý nápad. Ten alias se bude jmenovat su
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
.
perfektní. Tohle je nejlepší příspěvek
, celkově mě to za držení normálního účtu nestojí. Na druhou stranu si zase dávám pořád pozor, abych neudělal chybu.
sudo. Root lze sice odemknout, ale proč bych to dělal? Je mi úplně jedno, jestli používám sudo nebo su (to konkrétně nefunguje, protože root má blokovaný login, ale sudo su ano
). Co se serverů týče, tam by mi sudo také nevadilo. Teď mě tak napadá, že už vlastně žádný server ve správě nemám
I když dá se to změnit v biosu