Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Tiskni
Sdílej:
Win xp Embedded a aktualizace se za behu bankomatu nedelaji. Bankomat je jen klient serverove aplikace.
Stejne tak jako PC jez ma urednik v bance.
V bankomatu resp na disku nejsou ulozena zadna data o klientech apod. Disk (casto CF karta) pracuje v rezimu pouze pro cteni.
Aktualizace se provadi pouze vymenou tohoto media ci jeho novym prepsanim nacez se bankomat zapne, system nabootuje a bezi tak dlouho dokud se neporoucha ci jak je treba. Nektere bankomaty se restartuji po doplneni hotovosti na zaklade metodickych pokynu.
Ruzne ty reklamy co zobrazuje a dalsi informace banky jsou periodicky stahovany z centralnich serveru. Pokud bankomat restartuji tak si je stahne zase znovu.
Protoze zijeme v ceske republice.
Ja jsem nikde nepsal ze je to horsi. Nepolemizuji zda je vhodnejsi platforma A nebo B.
Ani cena za OS nehraje roli. V cene celeho bankomatu je zcela zanedbatelna.
Že by se cítil víc Čechem a chtěl vychovávat děti tady? Že by to bylo tim, že jsou Češky nejhezčí?
Že by to bylo tim, že jsou Češky nejhezčí?Á, tady někdo moc necestoval.
Á, tady někdo moc necestoval.No rozhodně jsou Češky mnohem, mnohem hezčí než Němky...
.......že se MS v licenci zříká jakékoli zodpovědnosti je věc druhá
Jenze to vite Vy, ja a jeste par lidi co jsme si precetli licencni ujednani MS.
Produkty MS pouziva uzivatel na vlastni zodpovednost.
V dobe kdy bankomaty horentne pribyvaly na ulicich a obchodnich domech melo pramalo vyvojaru zkusenosti s open source.
Dnes je situace jina a open source by mohl byt klidne nasazen.
To ze se tak nedeje ma prakticky dva duvody:
Cena komercniho sw (windows) je tak zanedbatelna ze nikoho nemotivuje k prechodu na jine reseni.
Proc investovat cas a lidske prostredky a hlavne miliardy korun do neceho co uz je vyvinuto a nejak to bezi.
System pro bankomat na bazi Linux kernelu by musel nekdo naprogramovat a to jak znamo by bankovni sektor stalo miliardy.
Viz datove schranky, cervene tlacitko .....
Problem v bezpecnosti to teda nebude proc se nenasazuji alternativy.
Necekejte zadne kosmicke technologie a supersifry. Veskera bezpecnost visi na nekolikamistnem cisle karty a ctyrmistnem pinu.
Uz hafo bankomatu bylo ukradeno a verim tomu ze streva skoncily v rukou hackeru. Takze komunikacni protokoly jsou zcela jiste prozkoumany. Tomu zadna platforma nezabrani.
Stabilita systemu je zajistena tak ze system bezi pouze v rezimu cteni z bootovaciho media a o pripadne errory se postara nezavisly watchdog zajistujici reboot. Jakekoli napadeni nejakym "zlym" kodem je tak prakticky vylouceno pac se do systemu ani nema jak dostat.
Slusnej programator by za par tejdnu mel hotovy i to "cerveny tlacitko" a presto to stalo miliony.
To stejne datove schranky, kde provar byl jeste nesrovnatelne vetsi.
Jinak samozrejme souhlas.
Necekejte zadne kosmicke technologie a supersifry. Veskera bezpecnost visi na nekolikamistnem cisle karty a ctyrmistnem pinu.Uh, co jsem četl tak v ATM by měl být nějaký kryptoprocesor. Nemluvě o čipu na kartě. Při výběru by se měl chip na kartě bavit přímo s bankou (narozdíl od platby v obchodě, kdy se s oběma baví terminál).
Spusta karet zadny chip ani nema a vse je postaveno na precteni magnetickeho prouzku.
Samozrejme.
Kartu staci zkopirovat, znat PIN a to ostatni uz podvodnika vubec nezajima.
Tudiz nejaky kriptoprocesor je zcela bezpredmetny.
Ja jen naznacil ze utocnikovi se zkopirovanou kartou a s PINem je zcela jedno zda komunikace se servery probiha sifrovane ci nikoliv a uz vubec jej nezajima sifrovaci protokol.
Hackery zlocince zajima server a ne bankomat jez neobsahuje zadna mu potrebna data.
chlap klidně může platit kartou vystavenou na ženské jméno a podepsat se vlastnímJá znám spíš případy, kdy to bývá obráceně
No, ten čip se nebaví s bankou, ale s karetní společností, která kartu vydala (Visa, Mastercard, nebo jakákoliv jiná, která používá stejný typ karet třeba pro mikroplatby). A ano baví se s karetní společností přímo, tedy bankomat funguje jen jako poroxy, která obaluje komunikaci.
odstranit nepouzivane odkazy z plochyTreba by to vysypalo vsechny penize, co v tom jsou...