Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
V příběhu o vážení ředkviček jsem hned jasně věděl, s kým že měl autor tu čest se potkat. Byl to téměř jistě typ manželského páru obecně zvaný "Pepa a Máňa". Je natolik charakteristický, že ho člověk snadno pozná.
Pepa a Máňa (Josef a Marie) jsou velmi rozšířená česká jména, proto jsem je zvolil jako kódové označení tohoto druhu manželského páru. Samozřejmě to neznamená, že by se konkrétní příslušníci nemohli jmenovat jinak, nebo že by každý pár Pepy a Máni patřil do této kategorie.
Pepa a Máňa jsou obvykle lidé ve věku v rozmezí 50-60 let. Mladší do tohoto stavu obvykle ještě nedozráli (byť mohou vykazovat některé znaky), starší naopak již vyčerpali potenciál daný tímto stavem a přešli do dalšího, který vypadá trochu jinak. Sluší se dodat, že Pepa a Máňa se brali ve věku okolo 20 let a oba byli v té době svobodní.
Pepa a Máňa žijí na vesnici či v malém městě (a pak bydlí v menším rodinném domku), anebo ve velkém městě na sídlišti (tj. bydlí v paneláku). Jejich základním heslem je "tady jsem pánem já". A podle toho to také vypadá. Přijdeme-li k nim na návštěvu, Pepa je rozvalený na gauči před televizí, zatímco Máňa se motá kolem plotny a příležitostně Pepovi přinese lahváče.
Charakteristickým rysem je striktní rozdělení rolí. Absolutně neexistuje, aby Pepa vzal do ruky vařečku a uvařil byť jen něco z polotovaru. Také nechodí nakupovat, a to ani své lahváče. Naopak Máňa nikdy neusedne za volant rodinného vozu (i když má třeba řidičák), nevezme do ruky kladivo a většinou ani ovladač od televize.
Výsledkem zmíněného postoje jsou zajímavé situace. Například do hypermarketu musí vyrazit oba společně, což ale Pepu samozřejmě nebaví, proto zůstane v autě, případně (pokud ho Máňa dotlačí dovnitř) bloumá hypermarketem opřený o vozík a tupě zírá před sebe. Jeho cílem je přežít celou akci, postará se jen, aby se do vozíku dostal dostatek lahváčů. Během celého pobytu v obchodním centru ho však Máňa co vteřinu komanduje, často značně nesmyslně, a on se snaží maximálně vzdorovat.
Podobné to je, když se Máňa rozhodne, že pověsí na zeď například kalendář právě koupený v hypermarketu. Pepa si stoupne ke zdi, a za Mánina neustálého pokřiku se snaží umístit kalendář na vhodné místo a zatlouct tam hřebík. Z triviální operace je akce na půl dne, po níž jsou oba aktéři pořádně vyčerpaní.
Pepu a Máňu charakterizuje ještě několik dalších vlastností. První z nich je silný konzervativismus. Proto je nemyslitelné, že by si pořídili auto jiné značky než Škoda, to se pak pojistí u České a tankovat se do něj bude u Benziny. Výplata chodí do "spořky" na "sporožíro". Kdyby si Pepa s Máňou pořizovali internetové připojení (což je samozřejmě čirá utopie), bylo by to jistě od stejné firmy, od které mají pevnou linku i mobilní předplacené karty (samotné mobilní přístroje mají od jedné finské firmy).
Zatímco první vlastnost příslušela hlavně Pepovi (byť Máňa ji také sdílela), u druhé je to naopak. Touto vlastností je snaha co nejvíc ušetřit - ať to stojí, co to stojí. Proto se do hypermarketu nebo diskontu (kam jinam?) vyráží se slevovým letákem v ruce. Párečky za třicet, pivko za dvě devadesát, vrtačka za dvě stovky, plazmová televize za dvacet tisíc! A což teprve ta fábie, dyť budeme splácet jenom čtyřku měsíčně!
Zajímavé je chování Pepy a Máni v cizině. Do zahraničí vyrážejí zásadně s cestovkou, pokud možno autobusem (je to levné!), a hlavně někam, kde je to nenáročné - čili typicky k moři, kde se stačí rozplesknout na pláž. A tak se tam Máňa 14 dní griluje, zatímco Pepa sedí ve stínu slunečníku a klopí do sebe pivo za pivem - většinou to, co si přivezl z Česka, protože ty kurvy to mají za pětinásobek. Cizí řeči jsou Pepovi a Máně naprosto cizí. I v zahraničí mluví s každým zásadně česky. A když je problém, delegát cestovky to přece vyřeší.
Kulturní vyžití Pepy a Máni se blíží nule. Jejich poslední návštěva společenské akce se odehrála při maturitním plesu jejich potomka. Oba mají ještě v živé paměti, jaká to byla ostuda, když si na tu akci Pepa natáhl oblek pořízený na svou svatbu a Máňa zase prozměnu šaty, v nichž šla na svůj vlastní maturitní ples. A třeba koncert? Co to je?
V televizi mají stále naladěnu tutéž stanici? Kterou asi? Na stole se povalují stále tytéž noviny? Které asi? Máňa si občas dopřeje Spy nebo jiný časopis této sorty, ale to spíš s kolegyněmi v práci, kde tímto zábavným čtivem vyplňují pracovní dobu. To Pepa si časopisy odpustí úplně - a když už, tak čte nejradši něco o fotbale.
I když to na první pohled (nezasvěceného pozorovatele) může vypadat jinak, svazek Pepy a Máni je velice pevný. Vzájemně se doplňují, jeden bez druhého by těžko přežil. Oba jsou na manýry toho druhého tak zvyklí, že by jim to dokonce chybělo.
Ještě jednu důležitou informaci nakonec: jistě znáte trilogii o rodině Homolkových od režiséra Jaroslava Papouška. I když se určité detaily liší, je to přesně ono. Takhle žijí Pepa a Máňa...
Tiskni
Sdílej:
Sluší se dodat, že Pepa a Máňa se brali ve věku okolo 20 let a oba byli v té době svobodní.Ehm... cože? Copak český právní řád umožňuje něco jiného?
A tak se tam Máňa 14 dní griluje, zatímco Pepa sedí ve stínu slunečníku a klopí do sebe pivo za pivem - většinou to, co si přivezl z Česka, protože ty kurvy to mají za pětinásobek.S několika málo výjimkami se dá najít mnohem lepší výmluva... že to zahraniční se nedá pít.
IMHO to myslel jako, že nebyli rozvedení.Sluší se dodat, že Pepa a Máňa se brali ve věku okolo 20 let a oba byli v té době svobodní.Ehm... cože? Copak český právní řád umožňuje něco jiného?
). Je proto na každém z nás, jak s tím budeme bojovat. Začněme u cizích jazyků - tak člověk pronikne do myšlení lidí jinde ve světě a může srovnávat. Na dovolené jsem narazil na "tlupu" italských dětí, kolem 10 - 12 let, děti byly dost rozpustilé, ale milé. Všechny do jednoho mluvily
plynně anglicky. Byly z nějakého dětského domova v severoitalském městečku (název není důležitý). Jak je možné, že naše děti stejného věku si leckdy nedojdou koupit ani zmrzlinu?
A tak dále .. to by bylo zamyšlení na delší dobu.
P.S.: nVidia rulezzz!!! (a taky Intel
)
Víš bačkoru co je to povýšená elitářská póza.Nechceš si to zarámovat a dát na zeď? Návštěvy by se pak v okamžiku kdy zjistí že jsi pitomec netvářily tak rozpačitě.
Zřejmě nejsem Pepa a netrpím na Máni, ale jsem „Mánička,” jak se říkalo za mých mladých let.
já jsem Mánička byl jen za mlada. Jinak Pepa a Máňa mají jednu pozitivní vlastnost - vydrželi spolu. Dnes se rozvádí víc než polovina manželství, např. v New Yorku bydlí téměř 70 % lidí jako "solitaire" - jsou to lepší lidi než Pepa s Máňou? Co bude, až budou ti osamělí staří a nemocní? Atd ... Takže jsem výše Pepu s Máňou zkritizoval, ale teď píšu naopak něco na jejich obranu
Třeba byl záměr autora jiný, ale moje zkušenost říká, že k takovému povýšeneckému vymezování se schylovali jen ubožáci s nějakým mindrákem…