O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Za poslední cca týden jsem musel při prohlížení abíčka mnohokrát sestřelit Operu (jak v Linuxu, tak ve Windows). Kousla se do stavu, že spotřebovávala 100 % času procesoru. A důvodem je ... Flash.
Přestože z řady důvodů považuji Operu za jednoznačně nejlepší prohlížeč, u zhruba týden při jejím použití nadávám jako špaček. Při zobrazování stránek tady na abíčku se zátěž procesoru vyhoupne na 100 % a nezřídka prohlížeč úplně zatuhne.
Zjistil jsem, že za zmíněným problémem stojí Flash. Tedy ne ledajaký Flash, ale konkrétně ta reklama, jak v ní padá listí (na auto, které bych si rozhodně nekoupil). Buď je příslušný soubor nějak podivně vytvořen, nebo je chyba v pluginu, případně v Opeře.
Nejspíš ale všechno dohromady. Když totiž totéž otevřu ve Firefoxu nebo v IE, procesor je taktéž vytížený na 100 %. Většina flashových souborů takové problémy nedělá, byť jsou obecně velmi žravé a proto Flash na webových stránkách obecně nemám v oblibě.
Takže ještě zbývá otázka - kdo na tom nese největší vinu?
Tiskni
Sdílej:
. Používám Konqueror a flashplugin od Adobe, CPU P4 (Northwood) 2,4GHz.
)