Automýty 10 - zacházení s autem

5.4.2009 21:21 | Přečteno: 4192× | Život řidiče

Duben je měsíc čeho? No přece bezpečnosti silničního provozu! Vítejte proto u dalšího dílo Automýtů, tentokrát se bude týkat různých věcí okolo zacházení s autem.

Kdo si vzpomene na léta dávno minulá, tak březen býval měsícem knihy (dnes je měsícem Internetu, ale o těch knihách se také občas někdo zmiňuje), zatímco duben měsícem bezpečnosti silničního provozu. Mělo to určitou logiku, po zimě vyjela na silnici spousta svátečnějších řidičů, navíc do dubna spadají obvykle také Velikonoce, tedy čas jízd nejsvátečnějších řidičů a (na velikonoční pondělí) řidičů posilněných alkoholem z pomlázkového tažení.

A tak právě v dubnu houfně vyráželi do škol pracovníci organizace BESIP, kde (obvykle nepříliš úspěšně) vysvětlovali žákům, že se před přecházením silnice mají rozhlédnout. Především se ale na silnice vyrojila spousta příslušníků dopravní služby Veřejné bezpečnosti (posílena samozřejmě Pomocnou stráží VB), aby v akcích podobných pozdějšímu Kryštofovi chytali řidiče s alkoholem v krvi, s rozpadajícími se auty nebo jedoucí nedovolenou rychlostí.

Protože při takových dopravněbezpečnostních akcích stávaly hlídky doslova u každého patníku, zažil jsem pár situací, kdy hned první kontrola odebrala řidiči "malý techničák" (a uložila stovku pokuty), několika dalším hlídkám už se řidič jen vesele smál, protože už mu neměly co odebrat (papír "na dojetí" se neodebíral). Smích pak samozřejmě vydržel jen do návštěvy autoservisu a placení opravy, ale o to už tolik nejde.

Tím se dostávám k tématu dnešních Automýtů. Budou věnovány technickým záležitostem souvisejícím se zacházením s autem. Není až tak důležité, že za těch uplynulých 20 let se na autech dost věcí změnilo - principy zůstávají stejné. Mýty od nynějška nebudu číslovat, unavuje mě to a číslování nepřináší žádnou přidanou hodnotu navíc.

Mýtus: Chladicí kapalinu není potřeba měnit

Kdysi už jsem psal o podobném mýtu, týkajícím se brzdové kapaliny. I u té chladicí se ovšem objevuje něco podobného a nejednoho majitele auta už mrzí krutá zkušenost, které se mu naskytla.

Primární funkcí chladicí kapaliny je chladit motor, tedy odvádět teplo vznikající spalováním paliva, ale i dalšími sekundárními ději probíhajícími v motoru a generujícími tepelné ztráty. Tento úkol celkem bez problémů zastane obyčejná voda, už několik desítek let se však chladicí systémy plní nemrznoucími kapalinami, protože voda jaksi při mrazu zamrzá (což se dříve řešilo jejím vypouštěním, ale to nebylo zrovna moc pohodlné).

Nemrznoucí chladicí kapaliny jsou založeny většinou na ethylenglykolu, případně propylenglykolu nebo jiných podobných látkách. Tyto látky mají výhodné fyzikální vlastnosti (bod tání a varu, tepelnou kapacitu atd.), ale chemicky příliš vhodné nejsou. Jsou totiž kyselé a působí korozivně na celou řadu materiálů používaných v motorech (ocel, litina, hliníkové slitiny apod.). Proto se do kapalin přidávají různé látky (aditiva), které posouvají pH do vhodnější oblasti, zpomalují korozi a v různých další ohledech upravují vlastnosti kapalin.

Problém je, že trvanlivost aditiv není nekonečná. Různě se rozkládají či reagují s jiným látkami obsaženými v kapalině nebo v motoru. Proto jejich účinnost časem klesá a naopak roste původní negativní účinek na součásti chladicího systému. Výsledkem je, že po nějakých 3 - 5 letech (podle typu kapaliny, materiálů motoru a charakteru provozu) je kapalina často už velmi agresivní a výrazně poškozuje motor.

V praxi to většinou odnáší těsnění pod hlavou motoru - hlava samotná i blok motoru bývají rovněž poškozovány, ale až tolik se to neprojevuje. Dlouho se nic neděje, až jednoho krásného dne se motor buď zadře, nebo prostě chcípne, v nejlepším případě poběží "nějak divně". Konkrétní následky se budou lišit podle toho, jak moc se kapalina dostane do oleje (což vytvoří chuchvalce, které ucpou mazací systém) nebo do válců. Může to skončit nutností generální opravy motoru, což je třeba u Favorita záležitostí 10 tisíc Kč (tj. cena srovnatelná s hodnotou vozu), u moderních vozů klidně i o jeden řád více.

Proto je lepší na tuto věc včas pamatovat a chladicí kapalinu nechávat pravidelně kontrolovat a případně měnit. Je lepší vyměnit raději dříve než později. Pár stovek za kapalinu nebolí tolik jako desítky tisíc za opravu motoru.

Mýtus: Před vyjetím je potřeba motor zahřát

Toto je poměrně úporný zvyk, pocházející z dob zakončených vozy Škoda 105/120, nicméně některých lidí se drží jako klíště. Byly doby, kdy se vůz (zvlášť v zimním období) startoval tak, že se vytáhl sytič, nastartovalo se, sytič se mírně stáhl, pak se chvíli čekalo, a až později se vyjíždělo.

Tehdy to skutečně mělo pádné důvody. Mnoho automobilů totiž nebylo schopno okamžitého vyjetí - při sešlápnutí plynového pedálu motor chcípl, v lepším případě sice běžel, ale neměl potřebnou sílu pro rozjezd.

U moderních vozů něco takového už naprosto není zapotřebí. Dávkování paliva ovládá řídicí jednotka a přizpůsobuje pracovní režim řadě faktorů včetně teploty motoru. Nemůže se proto stát, že by se sešlápnutím plynu ochudila směs natolik, že by motor nechtěl běžet. Tedy stát se to může, ale jen při poruše a takový vůz patří do servisu.

Okamžitý výjezd je výhodný z více důvodů. Jednak se zbytečně nepálí palivo (navíc v nevýhodném režimu nedokonalého spalování a s nepracujícím katalyzátorem), ale také se všechny součásti pohonného systému ohřívají najednou. Pokud by se nejdřív zahřál jen motor, převodovka, homokinetické klouby, ložiska kol a další součásti budou studené a neměly by se tedy příliš zatěžovat (k větší zátěži by mohlo svádět to, že "motor už je přece zahřátý"). Navíc kdo má auto s naftovým motorem, stejně ho na volnoběh příliš neohřeje - hmota takového motoru je velká, zatímco ztrátové teplo malé.

Mýtus: Časté mytí autu škodí

Tento mýtus má kořeny v tom, že se kdysi varovalo před častým mytím aut se zkřídovatělým a popraskaným lakem, protože v prasklinách se voda drží velmi dlouho. Jenže obecně to může být přesně naopak.

Kdy časté mytí vysloveně prospívá, je zimní provoz. Silnice se, jak známo, solí. Roztok soli smíšený s prachem vytváří na karoserii a podvozku silnou vrstvu, ze které se voda odpařuje jen velmi zvolna, pokud vůbec (sůl je hygroskopická). Sůl má tedy dost času působit korozivně na všechny části vozu.

Pokud se auto často myje, tato vrstva se odstraňuje a omezuje se tak korozivní působení. I když se třeba sůl na vůz opět dostane, čím menší vrstva prachu (bláta, písku apod.), tím rychlejší zasychání a kratší působení.

Ale i po zbytek roku je častější mytí výhodné - právě tím, že se odstraňuje vrstva nečistot, ve kterých se drží voda a může negativně působit. Je ale (i v zimě) dobré udržovat na laku vrstvu tvrdého vosku a při mytí postupovat šetrně, aby se vrstva pokud možno nenarušila (tj. raději mýt jen bezdotykově, proudem vody, ne kartáči). Tím neříkám, že je dobré mýt auto každý den, ale dělat to jen jednou do roka také není úplně ono.

To by bylo z dnešních Automýtů vše, při nějaké příležitosti dám opět dohromady další díl.

       

Komentáře

[Jan Drábek]

Hmm většina mýtů mě ani nezasáhla...

[belisarivs]

Jak chodi v televizi (nebo mozna uz ne) ty kratke porady o mytech a polopravdach od Besipu, tak tam prave rikali, ze zahrati motoru je treba. Meli tam nejake novejsi Volvo, ne nejakou starou sunku, takze to snad lze povazovat za aktualni.

[Luk]

Jde o to, jak to mysleli. Je samozřejmě blbost nastartovat a okamžitě vyjíždět. Olej v motoru potřebuje pár vteřin, aby se dostal všude, kam je potřeba. Ale to není zahřívání. Hovořil jsem o skutečném zahřívání, v řádu minut.

[Vskutečnosti Saýc]

Ale to zahrivani muze byt nekdy mnohem pohodlnejsi. Treba kdyz je takova zima, ze dvere na strane ze ktere fouka vitr nejdou otevrit.

[=^..^= AmigaPower®]

Hmm, ale takový to nastartování než odhrabeš celý auto se nedá nazvat zahříváním motoru, to je zahřívání interiéru aby ti pak neumrzly koule

[Luk]

Uvítal bych vyhřívaný volant. Mají ho jen vozy jako Mercedes S, a to možná jen ve zvláštní výbavě (i když Opel už se chytil za nos a nabízí ho dnes u většiny typů, včetně Corsy). Přitom je to mnohem potřebnější věc než vyhřívání sedaček, které mají už i pojízdné nákupní tašky. Od zadku mi v autě nikdy zima nebyla (kromě aut s koženými sedačkami - ty bych si nikdy nepořídil, v zimě studí, v létě pálí). Zato mi v mrazech přimrzaly ruce k volantu, rukavice nosím do auta nerad.

[=^..^= AmigaPower®]

Zvlášť když člověk odhrabuje celý auto třeba v -15ti, to pak ten volant sotva udrží...

[Kvakor]

Uvítal bych vyhřívaný volant ...

Já bych zas v létě uvítal chlazený volant. Studený volant mi tolik nevadí (nedělá mi problém řídit v rukavicích), ale volant ohřátý sluncem na 70-80 stupňů, to aby byl člověk fakírem

[=^..^= AmigaPower®]

To chce klimavolant!

[Luk]

On by ho vcelku nebyl problém vyrobit. Na základě Peltierova článku by šel udělat volant, který by v zimě topil a v létě chladil. Mimochodem na to jsou samozřejmě patenty, tady (již vypršelý) a tady (dosud platný; nevím ale, čím se od toho předchozího liší).

[Dalibor Smolík]

O tom mi něco povídejte Měl jsem čtyři roky služební Škodovku 105 S bez klimatizace v subtrobických podmínkách .. to jsem měl dlaně plné puchýřů.

[jozka]

Coz o to, volant se nejak da osefovat, ale me se jednou povedlo po praci vsednout do sve luxusni S120L tmave modre barvy, notne rozpalene a malem jsem si udelal stresni okno. Rano mi zrejme totiz vypadl z kapsy sroubek, behem dne se rozpalil a ja mel kratasy V prvni chvili jsem myslel, ze jsem si sedl na hrebik :-P

[Dalibor Smolík]

Jo, taky dobrý. Já jsem jel na nějaké důležité jednání, bílá košile, kravata, černé kalhoty. Večer jsem si však zapomněl v autě u řadící páky polorozbalenou tabulku čokolády. Druhý den stálo auto ve vedru, já jsem do něj sedl a rukou si přímo do té čokolády sáhl ... Dál snad vyprávět nemusím

[jozka]

Me se ted pres zimu roztekly nedojezene cokoladove kastany . Nastesti neopustily obal Ve stodvace jsem mel v kastliku pravidelne vosk ze svicek.

[=^..^= AmigaPower®]

Ty svíčky jsi měl místo žárovek do světel, nebo jsi je rval rovnou do hlavy (motoru)?

[kotyz]

Na hrbitov a do svickovy omacky

[jozka]

Ne, delal jsem si z nich v praci svicinu

Na hrbitov

[Dalibor Smolík]

Takové svíčky se hodí k tomu, aby se člověk podíval do nádrže, je-li v ní dostatek benzínu.

[=^..^= AmigaPower®]

15:30 Poté co se kouř trochu rozplynul, rašpluji si z hlavy přiškvařenou čepici.

[xxxs]

na to staci aj obycajna zapalka, motorka a zvedavy narkoman. motorku sa podarilo uhasit a narkomana zbit.

[Hrabosh]

Mě spadl nedávno pod sedačku Romadur ( v pátek ).

V pondělí to vonělo tak, jakoby mi do toho auta někdo přes weekend nasr*l.

[=^..^= AmigaPower®]

Výborný je taky dát někomu obal od syrečků do topení, fotr to kdysi udělal nějakýmu známýmu a ten pak tu dvanástsettrojku musel prodat

[jozka]

Vyborna zbran hromadneho niceni byly taky uzenace v plastove vanicce. Kamaradi je jednou dostali na intru za topeni. Po trech tydnech se v pokoji nedalo vydrzet ani pri otevrenem okne a cervi marne lomcovali s krabickou aby se od toho salaveho tepla dostali pryc.

[=^..^= AmigaPower®]

U babky v činžáku zas větnamci vyhazovali odřezky masa do světlíku, taky libovka...

[Luk]

On stačí obal od másla. Ten je o to záludnější, že se nějakou dobu nic neděje. Když se po určité době začne máslo rozkládat za vzniku kyseliny máselné, začne to teprve smrdět. A to vydatně a úporně.

[the.max]

vidis, nemas takovej hnuj dmradlavej ani kupovat

[Hrabosh]

Nevíš, co je dobrýho

[Robert Krátký]

kromě aut s koženými sedačkami - ty bych si nikdy nepořídil, v zimě studí, v létě pálí

Asi bych měl napsat jeden "pirátský" díl automýtů o kožených sedačkách. Už tolik lidí mi říkalo, že by je do auta nikdy nechtěli, ale většinou jako důvody uvádějí různé pověry nebo výmysly. Společným znakem těchto lidí bývá, že se s koženými sedačkami ještě nesetkali a/nebo na ně nemají peníze, tak je raději pomlouvají.

Mýtus č. 1: v zimě studí, v létě pálí

Pokud se nejedná o nějakou koženku nebo poloplast (viz stará "embéčka"), tak je tohle neopodstatněná obava. Kvalitní kůže není lesklá, tudíž v létě nehrozí přilepení zadku v kraťasech nebo sukni. Navíc nechytá teplo o nic více než látkové sedačky. Záleží hlavně na barvě kůže/potahů. V zimě je to podobné; kvalitní kůži si člověk zadkem zahřeje rychleji než tvrdý potah, i když je samozřejmé, že pokud si někdo na sedačce vozí medvědí kožich, tak je na tom lépe. Kromě toho: když už má auto kožené sedačky (a není to veterán), tak bude mít i klimatizaci.

Mýtus č. 2: člověk se na nich více potí

Viz výše zmínka o klimatizaci. Nehledě na to, že dobrá kožená sedačka velmi dobře dýchá, takže je malá pravděpodobnost, že by se člověk i při delší jízdě potil (je-li auto rozumně větrané/klimatizované).

Mýtus č. 3: špatně se na nich sedí

To musí opravdu vycházet z nezkušenosti. Mám několik kamarádů, se kterými jsem absolvoval dlouhé cesty (v řádech tisíců kilometrů), z nichž všichni se nejprve kožených sedaček děsili a později pěli ódy, jak pohodlně se v nich sedí, když v tom autě člověk stráví většinu dne.

Mýtus č. 4: náchylné ke zničení/znečištění

Nožem se dá rozříznout asi každá sedačka, ale například vylité kafe se (při rychlé reakci) řeší mnohem lépe na koženém než látkovém povrchu. Je pravda, že pokud je kůže světlá, jsou na ní skvrny více vidět. Ale to platí i o potazích. Starší látkové sedačky často trpí "žmolkováním" a "vytaháváním" potahů. To se u kůže neděje (i když je pravda, že nekvalitní kůže se časem odře a později to přejde ve vyleštěnou plochu).

Pravda č. 1: jsou nechutně drahé

To je bohužel pravda, ale stojí to za to. Když jsem si kupoval poslední auto, tak jsem chtěl kožené sedačky, i když je to "jen" Peugeot 307 (a ještě kombík) - v prodejně říkali, že "třistasedmičku" s koženými sedačkami a automatickou převodovkou ještě nikdy neviděli :-)

[Luk]

Pokud se nejedná o nějakou koženku nebo poloplast (viz stará "embéčka"), tak je tohle neopodstatněná obava.

Hovořil jsem například o kůži v Mazdě 6, Nissanu Maxima a dalších autech, se kterými jsem se svezl více kilometrů (krátká svezení nepočítám, tam člověk nemá příliš šanci zažít vlastnosti sedaček.

když už má auto kožené sedačky (a není to veterán), tak bude mít i klimatizaci

Jenže to znamená nastartovat (aniž by člověk nasedl), pustit klimatizaci naplno, namířit výdechy na ty sedačky, chvíli počkat a až teprve pak nasednout.

Ty ostatní připomínky považuji opravdu za mýty, proto jsem o ničem takovém ani nehovořil. Vadí mi jen to pálí/studí (hlavně to pálení, když jezdím v létě v kraťasech), a za tím si stojím.

[=^..^= AmigaPower®]

Měl jsem Subaru Legacy 1984 v černý kůži a tam si sednout, to bylo Fakt peklo, pokud stálo ve stínu s otevřenejma oknama, bylo to ale asi to samý co hadrový sedačky. Taky jsem měl tu možnost být á 200km vezen Cayennem se světle béžovejma koženejma sedačkama, no a mezi půlky mi pot taky tekl, to ale není kůží, ale tim že člověk prostě sedí.

[cadic]

no co, socky s kajenem si nic lepsiho nezaslouzej. slusny auta maj sedacky klimatizovany zvlast B-]

[=^..^= AmigaPower®]

Co dodat? Asi nic, taky jim to auto (kromě spotřeby a automatu) závidim...

[Robert Krátký]

A pojištění... kdyby mi takové auto někdo dal, tak bych ho prodal...

[=^..^= AmigaPower®]

jj, to jec pravda ale dneska jsem se rozhlížel po H1 a to (asi) dělaj jen 6,5 benzín!!!!!

[Fluttershy, yay!]

Člověk, jak píše kočkomil, může zahřívat také kvůli teplotě v interiéru a dobře si vzpomínám, že Škoda Octavia 1.9 TDi (rok výroby cca 2001) se běžně v zimě (kolem -10°C a méně) nechávala zahřát --- mj. kvůli spotřebě.

[Luk]

Hmmm, zrovna TDI se tedy v zimě opravdu zahřeje. A jestli to někdo dělal kvůli teplotě v interiéru, tak potěš koště Právě motory TDI jsou pověstné tím, jak pomalu se ohřívají, a to i jízdou, nejen na volnoběh. Proto se doporučuje montáž nezávislého topení, které umožňuje mít v interiéru brzy přijatelnou teplotu.

[=^..^= AmigaPower®]

To se dělalo kvůli spalinovejm filtrům, protože je jinak turbo hned zas*alo a rosvítila se kontrolka, pak bylo třeba ulet nějakej delší úsek na vyšších otáčkách, aby se to protáhlo a zhasla kontrolka. Nový Oktávky už tenhle problém nemaj.

[Luk]

Nejen tohle, ale je právě problém se samotným ohříváním. Shodují se na tom všichni majitelé TDI (ať už v Octavii, Fabii, Golfu nebo něčem jiném), které znám.

[PepaSFI]

mýtus o tom že motor není třeba zahřát je minimálně stejně, neli více rozšířený než mýtus o tom že motor je nutno zahřát. Jak už to tak bývá, pravda leží někde uprostřed. Definoval bych to tak že motor je VHODNÉ zahřát. Je tam totiž ve hře docela dost faktorů a nejde to zjednodušit na pouhé konstatování že se jen pálí zbytečně palivo a že si s tím elektronika poradí. Neporadí, snaží se ale se vším si neporadí. Ale popořadě. Motor na volnoběh spotřebuje necelý litr paliva, ve studeném startu o trochu víc. Kolik ho tedy zbytečně spálí během tříminutového zahřívání? Celkem vzato prd. Za jízdy spotřebuje dejme tomu průměrně 8 litrů na 100km, za studena v první chvíli strašně moc ale dejme tomu z praxe se ukazuje na prvních 3 kilometrech asi dvojnásobek průměrné spotřeby. Tak nějak mi to vychází horší než když mi ta studená jízda odpadne tím že to chvíli zahřeju na volnoběh. Olej. Nejde o to zda už je olej na všech mazaných místech, jde taky o jeho hustotu, o to zda ho čerpadlo dokáže čerpat dostatek aby se vytvořily vrstvy tam kde mají.A taky to jde těžko protože ten olej je jaksi hustej. Dál to máme teplotu svíček, ty mají určité vlastnosti při určitých teplotách. Velmi důležitá je teplota sacího traktu a spalovacích prostorů. Kapky paliva se srážejí na studeném kovu a to jednak dělá bordel v lambda regulaci směsi a navíc to smývá olejový film ze stěn válců. On takový moderní motor za studena pojede ale rozhodně mu to neprospívá. No ale to je přece jedno, ty dva tři roky to vydrží a pak pryč s tím. Přece nejsme socky abysme jezdili s tříletým autem žejo. Obecně ukazuje praxe že ve studeném provozu má motor asi dvojnásobné opotřebení než na dlouhých trasách. Takže moje stanovisko je, v zimě v mrazu nastartovat a pak jít ometat sníh a škrábat okna. Za tři minuty už motor poběží klidně, bez nadměrné spotřeby, bez nadměrných emisí, bez nadměrného opotřebení. V teple to samozřejmě není tak nutné ale i tak nezatěžovat příliš brzo. Dá se říct že jak se pohne teploměr tak motor začíná mít použitelnou teplotu.

[Luk]

Definoval bych to tak že motor je VHODNÉ zahřát.

Jenže ono je vhodné zahřát celý systém, nejen motor. A to se při stojícím voze nezajistí.

Motor na volnoběh spotřebuje necelý litr paliva, ve studeném startu o trochu víc.

Ne o trochu víc, nýbrž o hodně víc. Nedokonalé spalování, zvýšené odpory atd.

Kolik ho tedy zbytečně spálí během tříminutového zahřívání? Celkem vzato prd.

To ano. Ovšem "celkem prd" se spotřebuje i při klidné jízdě.

Za jízdy spotřebuje dejme tomu průměrně 8 litrů na 100km, za studena v první chvíli strašně moc ale dejme tomu z praxe se ukazuje na prvních 3 kilometrech asi dvojnásobek průměrné spotřeby. Tak nějak mi to vychází horší než když mi ta studená jízda odpadne tím že to chvíli zahřeju na volnoběh.

Jenže ono jde o to, o kolik se to na ten volnoběh vůbec stihne zahřát. Hlavně diesely se ani po pár minutách volnoběhu téměř neohřejí, protože mají velkou hmotu a současně produkují málo ztrátového tepla.

Olej. Nejde o to zda už je olej na všech mazaných místech, jde taky o jeho hustotu, o to zda ho čerpadlo dokáže čerpat dostatek aby se vytvořily vrstvy tam kde mají.A taky to jde těžko protože ten olej je jaksi hustej.

Viz výše. I ten olej se prohřívá (a tedy ztrácí viskozitu) pomalu. V motoru se sice ohřeje, ale pak steče do studené vany, kde se zase ochladí.

On takový moderní motor za studena pojede ale rozhodně mu to neprospívá.

Jenže on mu neprospívá ani ten běh naprázdno. Klidná jízda ho nenamáhá o mnoho více.

Takže moje stanovisko je, v zimě v mrazu nastartovat a pak jít ometat sníh a škrábat okna.

A sousedé ti poděkují, že jim smrdíš před barákem.

Za tři minuty už motor poběží klidně, bez nadměrné spotřeby, bez nadměrných emisí, bez nadměrného opotřebení.

To nepoběží, protože se za ty tři minuty dostatečně neohřeje.

nezatěžovat příliš brzo

Samozřejmě. Žádné vytáčení ani žádné rvaní na nízké otáčky.

Dá se říct že jak se pohne teploměr tak motor začíná mít použitelnou teplotu.

To ovšem na volnoběh nastane až po poměrně dlouhé době. U dieselu ve větší zimě nikdy.

[PepaSFI]

no zřejmě jsi majitel nějakého zázraku který obrací teorie spalovacích motorů naruby. Vyvracet ti to nebudu, automobilní dogmata jsou většinou stejně iracionální a nesmyslná jako ta náboženská a úplně stejně nevyvratitelná. Já mám svýho starouška lunochoda hodně rád a ubližovat mu nehodlám. Je to ital a ti se dovedou hodně odvděčit ale taky pomstít. Hlavně za takovéhle zacházení. A proč výrobci doporučují nezahřívat? Existuje pro to odborný výraz: kurvítko.

[Trebus]

Dovolil bych si nesouhlasit. Četl jsem na toto téma několik článků a všude u moderních aut doporučovali motor nezahřívat - nastartovat, počkat pár vteřin a vyjet. I v manuálu k autu to výrobce doporučuje, nevím, proč by mi lhal .

[=^..^= AmigaPower®]

Dovolím si nesouhlasit! Nejlepší je bezprostředně po nastartování pořádně zahrabat aby to pyštělo ještě na dvojku...

[Tomáš]

A co si představujete od slovem "pyštělo"?

[=^..^= AmigaPower®]

brmbrrrrmbrrrrrrrrrrmrbrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrriííííííííííííÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍiíííííÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍííííiiiihnnnnnnhnnnnnnnnnnnn

[Jendа]

Nene, pyštělo je brmbrrrrmbrrrrrrrrrrmrbrrrrrr
rrrrrrrrrrrrrrryýýýýýýýýýýÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝ
ÝÝÝÝÝyÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝýý
ýyyyyyyhnnnnnnhnnnnnnnnnnnn

[David Jaša]

I to má svůj význam. Motory jsou seřízené na "své" teploty a když jsou podchlazené, tak dochází k jejich většímu opotřebení. Tepelná roztažnost je sviňa.

[andree]

nejake referencie, merania atp. by boli? :))) nie, kazdopadne diky za zaujimave citanie.. :)

[Luk]

Byly, ale musel bych to hledat. Zrovna třeba korozivní účinky některých chladicích kapalin po určité době jsou dost zajímavé (nejhorší byl Senal B, založený na propylenglykolu, už se asi ani nevyrábí; klasické výrobky Fridex dopadly vcelku dobře). Ty výsledky (tuším že z ÚVMV) tu mám někde ve štosu časopisů, teď to opravdu hledat nebudu.

[Kvakor]

Mám takový pocit, že jsem kdysi na jedno webu četl popisy účinků automobilové nemrznoucí směsi, ale ne na motor, nýbrž na systém vodního chlazení v PC, hlavně na jeho hliníkové části (bohužel se mi ho nějak nedaři vygooglit, už je to dost dávno). Podobný článek je i na PCTuningu, ale tam se řeší jen směsi určené speciálně pro počítačové vodní chlazení.

[=^..^= AmigaPower®]

. ...popisy účinků automobilové nemrznoucí směsi . . . . na systém vodního chlazení v PC... .

Proboha proč tohle někdo testoval!?!?!?

[David Jaša]

Byly doby, kdy se počítačoví vodníci museli bastlit. A co asi bylo nejblíž po ruce...

[Kvakor]

No nejspíš proto, že v té době nebylo v dispozici nic jiného, profesionální produkty pro oblst vodního chlazení je otázka až zhruba posledních pěti let. Do té doby bylo nutné používat náhražky, například právě nemrznoucí směsi do automobilových chladičů nebo do okruhů vodniho topení.

[=^..^= AmigaPower®]

Proč ale nemrznoucí směs do chlazení počítače proboha ??!!

[kavol]

protože počítače s chlazením kapalinou jsou totiž děsně cool [chladné]

[kotyz]

Kdyby zamrzly windowsy ...

[=^..^= AmigaPower®]

to jste měli napsat hned, že je to berlička pro widle

[kotyz]

Ostatni systemy muzou taky zamrznout, ale vetsinou se to nestava tak casto.

[Luk]

Asi se někomu zdálo, že voda do počítače tak nějak nepatří

[kotyz]

No to si s fridexem teda hodne pomoh

[Kvakor]

Nejsem si jistý, ale hlavním důvodem nejspíš byly inhibitory koroze, které jsou nutné, pokud se vyskytují v okruhu různé kovy (resp. kovy s různým elchem. potenciálem). Ethylenglykol nebo propylenglykol tam byly spíš jen do počtu

[=^..^= AmigaPower®]

Dík za vysvětlení, teď už jsem si aspoň 100%ně jistej že tomu nerozumim.

[Luk]

Jenže ethylenglykol a ještě více propylenglykol jsou mnohem korozivnější než voda, jsou elektrochemicky aktivnější. Navíc se při vyšších teplotách (cca nad 100 °C) za přítomnosti některých kovů (např. hliníku nebo mědi) rozkládají a tvoří organické kyseliny, ty pak celou situaci ještě výrazně zhoršují. Bez patřičných inhibitorů a stabilizátorů pH se glykoly prakticky nedají používat k chlazení čehokoliv, ať už motoru nebo něčeho jiného.

[trekker.dk]

Mýtus: Chladicí kapalinu není potřeba měnit

Kdo každý rok vyleje chladící kapalinu na silnici kvůli prasklé hadici, nemá problém.

Mýtus: Časté mytí autu škodí

To je pravda, slyšel jsem o případu, kdy chlapi smyli z auta hadicí bláto a upadla nádrž, kterou to bláto drželo.

[=^..^= AmigaPower®]

To je pravda, slyšel jsem o případu, kdy chlapi smyli z auta hadicí bláto a upadla nádrž, kterou to bláto drželo.

Souhlas, kamarád ostříknul svýho "novýho" (čti: nově koupeného, ojetého) Escorta Wapkou a tim tlakem slezla barva z předního nárazníku

[Jendа]

Jo, jo, měsíc bezpečnosti silničního provozu...

Tady dali předloni před bývalý Armabeton ráno přenosnou třicítku a hned za ni postavili radar a dětičky s jablky a citróny. Až jim kolem poledne zásoba ovoce a pokutových bločků došla, třicítku sbalili a odjeli...

[=^..^= AmigaPower®]

To mi připomělo! Mně dali na takovou "zkratku" zákaz vjezdu s dodatkovou tabulí "vjezd vozidlům fimy XZY povolen", tak sem si udělal si šablonu a nastříkal tam traktor, no a už je tam dva a půl roku

[xxxs]

si skaredy chlap, chovas hrozne zivocichy, pachas zlocin a pouzivas linux. kamo, teba caka dezintegracia, alebo aspon odobratie suciastok.

[kotyz]

LOL

[Luk]

I když tedy akce "jablko/citron" má něco do sebe. Kdybych se prohnal okolo školy rychleji a pak mi nějaké dítě říkalo "Pane řidiči, proč tu jezdíte tak rychle?", tak se asi budu cítit dost trapně

[trekker.dk]

hned za ni postavili radar a dětičky s jablky a citróny.

Za obojí by zasloužili nakopat prdele. Za to první, protože je to sviňárna, za to druhý, protože dětičky maj bejt ve škole a ne pobíhat někde u silnice s ovocem.

[freshmouse]

> Duben je měsíc čeho? No přece bezpečnosti silničního provozu!

Každý den (týden, měsíc, rok, ...) je den (týden, měsíc, rok, ...) něčeho. Za chvíli budou vyhlašovat měsíc roku... Lze někde sehnat seznam těchto dat? Abych něco důležitýho nezaspal...

[Zdeněk Štěpánek]

Kdo to roste nevim, ale existuje chlapek, kterej se bavi tim, ze vymysli na kazdy den nejake vyroci. Nevim jestli uz ma vsech 360 vyrocnich dni, asi uz jo.

Zdenek

[=^..^= AmigaPower®]

360 je stupňů ty trdlo

[jozka]

To musel byt Nahlovsky aka Posledni Krusnohorec. To je vymrely narod, ktery mel 364 svatku a jeden jedniny pracovni den. Na ten si zpravidla Krusnohorci brali dovolenou, aby si odpocinuli

[Fluttershy, yay!]

Na Wikipedii? Na třídním webu to máme (teď nevím odkud).

[jozka]

Tak tu mame dalsi dil serialu "vybereme nejakou situaci, ktera nastava zridka, dokazeme sve tvrzeni a zobecnime to"

ad chladici kapalina: kolikrat si prisel o chladic/trubky/motor kvuli nemeneni?

ad zahrivani motoru: modeni auta dokazi zaridit, ze studeny motor nechcipa a tahne. Jak to zaridi se da poznat z okamzite spotreby

ad caste myti autu skodi: Jake myti? V mycce? Wapkou? Rucne? Jak csto se ma myt auto od soli? Kazdy den? Jednou za mesic? Po kazde brecce? Krome toho, spina do tri milimetru izoluje, nad tri milimetry se loupe

Ten serial se jmenuje "Automyty" protoze je vytvari?

[=^..^= AmigaPower®]

ad chladici kapalina: kolikrat si prisel o chladic/trubky/motor kvuli nemeneni?

Haló, je někdo doma? Chladící kapalina je olej, nikoliv voda!

[jozka]

?

Co ti do toho chladice v ty W-we lejou? Nebo jsem fakt tak natvrdlej?

[=^..^= AmigaPower®]

Vodu s nějakou nemrznoucí sra*kou, no a ta voda pak chladí ohřátou chladící kapalinu, kterou je olej.

[jozka]

Cim to jezdis?

[=^..^= AmigaPower®]

Jinými slovy tvrdíš, že olej bezprostředně nechladí motor?

[jozka]

Stejne jako proudici vzduch. Pouze tvrdim, ze primarnim ukolem chladici kapaliny neni chladit olej, ale rovnou blok motoru. A pokud je rec o chladici kapaline, je rec o vode s nemrznouci sra*kou, nikolvi o oleji

Ja uz se lekl, ze mas nejake atomove hovado s primarnim a sekundarnim okruhem

[=^..^= AmigaPower®]

Tak to řeknu hned že kecám sra*ky, a né mně v tom nechat koupat, abych ze sebe udělal ještě většího vola
nicméně našel jsem moc zajímavej článek...

Ke značnému odlehčení motoru přispěl unikátní chladící systém SACS (Suzuki Advanced Cooling System), který namísto běžného chlazení kapalinou používal chlazení hlavy válců a pístů olejem. Dosažená chladící účinnost byla dokonce lepší než u tehdy používaného vodního chlazení. Rozsáhlé použití metody konečných prvků při počítačovém návrhu motoru vedlo ke snížení tření a současně k úspoře hmotnosti – výsledkem byl motor o 10% lehčí oproti běžné kapalinou chlazené verzi.

a

Chladící systém těchto motorů je velmi jednoduchý, takřka bez poruchový a vyžadující minimální údržbu. Skládá se z olejového chladiče, dobrého olejového čerpadla, tlakových hadic a dostatečného množství kvalitního oleje. Množství a kvalita oleje je velmi důležitá pro tyto motory, protože zde olej plní dvě funkce současně. První funkcí je mazání a druhou ne méně důležitou je chlazení. Proto je velmi důležité udržovat hladinu oleje mezi ryskami označující minimum a maximum. Dle vlastních zkušeností Vám doporučuji udržovat maximální hladinu oleje. Olejová náplň může být až přes 4 litry. Nevýhodou takového množství oleje delší doba potřebná k zahřátí motoru na provozní teplotu. Výhodou je schopnost oleje udržet si provozní teplotu delší dobu po vypnutí motoru oproti motorům chlazených kapalinou.

[jozka]

Promin

Ale jo, existuje spousta veci chlazenych olejem, jen mi to nestymovalo k autum

[Kvakor]

Nevím, jestli se kdy nějaké běžné motory chladily kompletně olejem, ale letecke motory používali často dost exotické chlazení (kvůli objemu a hmotnosti), třeba takový Rolls-Royce Merlin ze Spitfiru byl chlazený ethylenglykolem, což je vlastně "nemrznoucí směs" bez vody. A raketové motory se běžně chladí (a dokonce i mažou) vlastním palivem.

[=^..^= AmigaPower®]

Do motorek ano.

[Dalibor Smolík]

Aha, tak teď tomu už úplně rozumím.

[Luk]

kolikrat si prisel o chladic/trubky/motor kvuli nemeneni?

Jednou. Ale ne kvůli neměnění svému, nýbrž neměnění předchozího majitele. Těsnění už bylo načaté, takže pak jednoho dne prasklo.

Jake myti? V mycce? Wapkou? Rucne? Jak csto se ma myt auto od soli? Kazdy den? Jednou za mesic? Po kazde brecce?

Na způsobu mytí příliš nezáleží. Mýt auto od soli je dobré vždy, když je na autě nános, který rychle nezaschne.

Krome toho, spina do tri milimetru izoluje

Izoluje? Proti čemu? Leda tak proti tomu, aby se správně chladily důležité části, například olejová vana.

Ten serial se jmenuje "Automyty" protoze je vytvari?

Seriál je - stejně jako celý můj blog - mírně provokativní. Ale cílem Automýtů je mýty potírat, protože jsem zjevně hodně hluboko zakořeněné.

[jozka]

Myslim, ze na tesneni ma vetsi vliv 972 dalsich veci.

Na zpusobu myti zalezi. Prestal sem myt v mycce pote, co jsem z ni vyjel a mel jsem v blatniku deseticentimetrovy slic.

Pokazde, kdyz je nanos? Takze kazdy den

To s tou izolaci byl vtip, promin

Serial je provokativni a to tak, ze dost. Zejmena diky tomu, ze pausalizuje.

[Luk]

Myslim, ze na tesneni ma vetsi vliv 972 dalsich veci.

Vliv může mít leccos. Například kyseliny v oleji, když se olej nemění, jak by se měnit měl. Nicméně účinky chladicích kapalin po ztrátě antikorozních vlasností aditiv byly jednoznačně prokázány a Škoda Auto kvůli tomu dokonce kdysi změnila prvonáplň chladicího systému (na kapalinu s trvanlivějšími aditivy).

Pokazde, kdyz je nanos? Takze kazdy den

Nejlépe každý den, nejlépe dokud je to ještě mokré - stačí dobře opláchnout vodou, bez použití saponátů. Samozřejmě, pokud je sucho, není to potřeba mýt.

Jinak abych se přiznal, mytí auta velmi zanedbávám. Je to časově náročné (u myčky je skoro vždycky fronta), takže k mytí se odhodlávám až tehdy, když už se nelze auta dotknout bez značného ušpinění se.

[jozka]

Vetsi vliv na tesneni maji jine veci nez pravidelna vymena. Kdyz to vezmu do dusledku, ve stodvace jsem ji menil celkem pravidelne, cele leto A tesneni mi tam neprdlo samo, slo rovnou s blokem

Ja na myti prdim taky. Na podzim to necham umyt s voskem a pak az na jare. Udelal jsem to zrovna dnes a doma se divili, ze mam tmave modre auto. Celou dobu si pry mysleli, ze je sede Pri dnesni urovni antiokoroznich ochran na karoserii prd zalezi. Problem je spis v podvozku, ten toho nastrada vic a vic to tam vadi, ale to u normalni mycky stejne nevyresis.

[Luk]

Na podzim to necham umyt s voskem a pak az na jare.

Já to při mytí před zimou nechám umýt naopak bez vosku a vosk pak nanáším ručně. Současně obnovuji také nástřik ("tekutý stěrač") na sklech.

Udelal jsem to zrovna dnes a doma se divili, ze mam tmave modre auto.

Zrovna jsem se vrátil od pumpy, kde jsem při příležitosti tankování chtěl rovnou nechat auto umýt. Ovšem smůla - myčka je rozbitá (je tu ve městě ještě jedna, ale ta má jen asi do 16 hod.)

Pri dnesni urovni antiokoroznich ochran na karoserii prd zalezi.

Ona to není tak úplně pravda. Zinek funguje jako obětovaná anoda, čili ubývá. A ubývá tím rychleji, čím více působí elektrochemické vlivy. Pokud bude kastle zcela bez škrábanců jdoucích až na plech, tak s tím nějaká sůl nic moc neudělá. Ale u každého škrábance bude probíhat živá elektrochemická reakce, až se zinek spotřebuje natolik, že začne ubývat i plech.

Problem je spis v podvozku, ten toho nastrada vic a vic to tam vadi, ale to u normalni mycky stejne nevyresis.

I podvozek se antikorozně chrání (i když je to náročnější), ale málokdo nechává ty nátěry obnovovat. A i normální myčka, pokud umí mýt spodek, docela pomůže odstranit ty nejhorší nánosy se solí.

[kavol]

hm, k tomu umývání od soli ... píšu si, co všechno chci mít v baráku, až ho budu stavět, a jedna z věcí, co mě napadla, je sprcha podvozku na vjezdu do garáže ... stačilo mi vidět, jak mi za poslední dvě zimy šly plechy doprdele ... takhle mi nerezla ani stará stodvacítka, jako mi to auto odchází teď, co jezdím po Brně a okolí ... tady v noci napadnou dva milimetry sněhu, který nejdýl do půl desátý samovolně odtajou i ve stínu, natož na silnicích na sluníčku, ale v pět ráno kvůli tomu vyjíždí na silnice sypače a solí a solí ... v kombinaci se štěrkem, kterej antikorozní vrstvy likviduje mechanicky (a občas i okna), je to fakt super :-/ (a samozřejmě naházet na silnici tuny štěrku je asi levnější, než aby to údržbářský auto jelo se spuštěnou radlicí a prohrnulo to, když už kurva tu radlici má a motá se na silnici)

[Luk]

v kombinaci se štěrkem, kterej antikorozní vrstvy likviduje mechanicky

Ten štěrk, to je hrůza. U nás se v centru sype jenom štěrkem, protože sůl je kvůli památkám zakázaná. Ne, že bych raději sůl, ale to už je lepší písek, samozřejmě s tím, že se po zmizení sněhu odklidí.

samozřejmě naházet na silnici tuny štěrku je asi levnější, než aby to údržbářský auto jelo se spuštěnou radlicí a prohrnulo to, když už kurva tu radlici má a motá se na silnici

U nás by toho moc neprohrnuli. Na hrbolaté dlažbě nebo dokonce na kočičích hlavách se jaksi radlice příliš používat nedá.

[Pavel]

Moje slova, za tu sul a sterk bych zabijel, az mam pocit, ze je za tim nejaka lobby prodejcu aut a autolakoven... kamos ma 2 roky starou mazdu 6, jak ta krasne kvete....

[Luk]

kamos ma 2 roky starou mazdu 6, jak ta krasne kvete....

Tak ať ji reklamuje (na tohle se vztahuje záruka), protože to fakt není normální. Kvetoucí Mazdu vyrobenou v posledních 15 letech jsem snad ještě neviděl, ať byla jakkoli stará.

[jozka]

vosk pak nanáším ručně.

Na to jsem moc linej. Resp. naucil jsem se opotrebovavat auta tak, ze odejdou najednou

až se zinek spotřebuje natolik, že začne ubývat i plech.

Za jak dlouho? Pokud to vydrzi bez rezi patnact let, tak to staci.

A i normální myčka, pokud umí mýt spodek, docela pomůže odstranit ty nejhorší nánosy se solí.

Urcite, ale kolik jich je?

[Luk]

Urcite, ale kolik jich je?

Například i běžné myčky na pumpách Lukoil (bývalý JET) zvládají mytí podvozku. Je to v tom nejdražším programu (tuším 179 Kč).

[jozka]

No, takze se shodneme na tom, ze jich moc neni Ale uzitecna vec to je.

[Pavel]

No 15 let:

http://e46.bmwklub.cz/viewtopic.php?f=8&t=1789

[PepaSFI]

u starých škodovek těsnění pod hlavou odcházelo hlavně kvůli přehřátí. Neznám snad nikoho kdo by škoduli aspoň jednou neuvařil a to těsnění odejde buď hned anebo za pár týdnů až měsíců, ale odejde určitě. A jinak příčiny prdnutí těsnění se dají snadno najít na různých odborných automobilních webech, stačí použít vyhledávač. Ale nějak tam zapoměli napsat že hlavní příčinou je nevyměněná chladící kapalina....

[Luk]

Ale nějak tam zapoměli napsat že hlavní příčinou je nevyměněná chladící kapalina....

Zato Škoda Auto nezapomněla změnit chladicí kapalinu dávanou do nových vozů poté, co se množily případy (tehdy u vozů Favorit a Forman), že majitelé zanedbávaly výměny a odcházelo jim kvůli tomu těsnění. Od Fridexu s tehdy předepsanou lhůtou výměny 2 roky se přešlo na kapalinu Frostox s kvalitnějšími aditivy, kde je lhůta výměny delší. Později i Velvana přešla na podobná aditiva a Fridexy G12 a G48 už byly v tomto ohledu lepší.

[Luk]

majitelé zanedbávaly -> majitelé zanedbávali

[PepaSFI]

jestli ono to spíš nebude tím že ty motory dostaly hliníkovou hlavu. Prožranou hlavu od NEVHODNÉ chladící kapaliny už jsem viděl. Těsnění ne. Fridexy G12 a G48 jsou pokud vím oba schválené pro celohliníkové motory což starý fridex rozhodně nebyl. Anebo možná byl a navzdory tomu prožral občas dírečku, tohle si fakt nepamatuju. Já v té době chladil vzduchem. Tím nechci tvrdit že by se chladící kapalina neměla měnit! Ale těsnění pod hlavou je to poslední na co to má vliv. Sežere to chladič, hadice, koroduje motor, zanáší se kanálky bordelem, i tu hlavu to prožere. Tohle všechno samozřejmě až když se to fakt hodně přetáhne, většinou stejně až tak na hranici životnosti auta. Rozhodně bych to vyměnil při koupi ojetiny, stejně jako všechny ostatní náplně a filtry, kdoví co tam kdo nalil. Ale rozhodně bych netvrdil že když přetáhnu limit výměny tak mi to něco sežere. Jogurt v ledničce se taky nekazí podle hodin a kalendáře.

[Luk]

jestli ono to spíš nebude tím že ty motory dostaly hliníkovou hlavu.

Do značné míry ano. Hliníkové bloky se používaly už po několik generací škodovek, ale hlava je více tepelně namáhaná (což má vliv jak na působení kapaliny na hlavu, tak na průběh rozkladných reakcí katalyzovaných hliníkem).

Prožranou hlavu od NEVHODNÉ chladící kapaliny už jsem viděl. Těsnění ne. Fridexy G12 a G48 jsou pokud vím oba schválené pro celohliníkové motory což starý fridex rozhodně nebyl.

Starý Fridex Stabil pro tyto motory schválený byl, ale neosvědčil se (odcházela ale většinou právě těsnění, přímo hlava málokdy). Novější Fridexy mají mnohem lepší vlastnosti jak vůči hlavě (ať už je z hliníku nebo litiny), tak vůči těsnění.

Ale rozhodně bych netvrdil že když přetáhnu limit výměny tak mi to něco sežere.

Je to podobné, jako že přetažení výměnné lhůty brzdové kapaliny automaticky neznamená, že se při delším brzdění kapalina začne vařit. Ale fyzikálně chemické důkazy pro podstatně zvýšené riziko tady jsou.

Jogurt v ledničce se taky nekazí podle hodin a kalendáře.

Ale kazí. Všechny "živé" potraviny se kazí především podle mikrobiologické aktivity. A každý mikroorganismus má určitý rozmnožovací cyklus za určitých podmínek. Proto lze poměrně přesně říci (pro konkrétní podmínky, např. uchování při 5 stupních), za jak dlouho se mikrobiální vegetace rozšíří natolik, že se potravina zkazí (množení až do "nasycení" přibližně exponenciální). Podobná pravidla platí i pro potraviny, kde se sice mikroorganismy technologickou zlikvidují, ale zůstávají přítomny enzymy, které umožňují průběh určitých reakcí.

Jogurty nejím, takže s nimi nemám konkrétní zkušenosti. Ale třeba u masa nebo mléka se lze časovým hlediskem poměrně přesně řídit.

[PepaSFI]

sice už to asi nikdo nebude číst ale nerad nechávám debatu načatou. To s tím kažením potravin je sice hezká teorie ale praxe je bohužel dost odlišná. To by ty potraviny musely být furt v té správné teplotě a v e stejném výchozím stavu. Takže pokud chodíš na nákup s termoboxem, do obchodu kde mají správně nastavené chlazení a žádný lempl nenechá ležet krabici na paletě protože si musí vypít kafe, náklaďák nestvrdnul v koloně na slunci a už vůbec se nedějou takové ty kejkle s nálepkama na balíčcích masa, oplachování šedivých klobás a podobně, tak to jo to by ty teorie asi mohly fungovat. Ale to pořád neznamená že když ten jogurt má datum spotřeby do 9 dubna tak se z něj dnes o půlnoci stane smrtící biologická zbraň. Totéž platí u té chladící kapaliny. Byla soustava při minulé výměně dokonale vyčištěná? Nepronikl tam olej nebo jiná chemikálie? Nedošlo k přehřátí, uvaření? Jezdilo to v ideálních podmínkách? Studený provoz, vysoké zatížení, popojíždění v kolonách? Kdy nastane ta chvíle kdy fridex začne škodit víc než je snesitelné?

[Hrabosh]

Jj, i já jsem měl tu čest.  Ale stalo se mi to až po zástavbě motoru z Favorita, 120 tka i 130 předtím držely dobře. Rozhodně si nemyslím, že hlavní příčinou problémů s těsněním je chladící kapalina ... když už, tak to někomu přirozežralo hlavu ...

[Vojtěch Trefný]

S tím zahříváním motoru si mi připomněl skvělou příhodu, kterak náš soused (důchodce, něco přes sedmdesát let) zahříval motor u své nové Fabie. Když udeřily první mrazy udělal to tak, jak byl zvyklý ze staré sto pětky -- hodil pod auto teplomet...

Škoda, že to mám jen z doslechu -- třímetrové plameny a zásah hasičů se naživo jen tak nevidí

[YYY]

Tak to bych chtel take videt nazivo.

[kavol]

no mě by hlavně zajímalo, k čemu u Š105 teplomet na motor ... naftový motory se do toho nemontovaly, a u benzínu jde o jiskru, což je otázka baterky, takže se v zimě s oblibou parkovalo na kopci, aby gravitace nahradila startér ...

[=^..^= AmigaPower®]

Tady máš 105ku v naftě!