Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
IKEA a XBOX představují kolekci YXSTABY (pdf). Ta přináší designová a praktická řešení, díky nimž se prostor pro hraní během sekundy promění v útulný a harmonický domov.
Jonathan Thomas oznámil vydání verze 4.0 nelineární střižny OpenShot. Nově podporuje nahrávání obrazu a zvuku, vylepšuje uživatelské rozhraní, mj. color grading, přidává další efekty a mnoho dalšího (seznam změn).
Proběhlo hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu si odhlasovali zodpovědné využívání generativní umělé inteligence.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří vývoj Flatpaku částkou 508 640 eur.
Byla vydána první veřejná verze v7.0-mk2 projektu Multikernel (mklinux), který umožňuje spouštět více nezávislých linuxových jader současně na jednom stroji bez hypervizoru.
Na letosnim Invexu jsem se zucastnil celkem zajimave prednasky o systemu pro stranky a intranet statni spravy - dportal. Prednasejici (jiz si bohuzel nepamatuji jeho jmeno) uvedl, ze jejich reseni je psano v php. Nedalo mi to a zeptal jsem se, jak si chrani svuj kod proti zcizeni, kdyz to umistuji na servery jednotlivych zakazniku. Odpoved znela, ze u velkych zakazniku, kteri pouzivaji dportal, nebezpeci zcizeni zdrojoveho kodu nehrozi. Vrtalo mi to hlavou, ale proste s jeho tvrzenim nesouhlasim.
Mel bych tedy na ostatni otazku. Jakym zpusobem lze zabezpecit svuj kod(napriklad php) u zakaznika, aby se k nemu nedostal? Diky, jestli s tim mate nekdo zkusenosti...
Tiskni
Sdílej:
Ted vazne... Zajima mne, jak na to budou zdejsi lide reagovat a zajima mne, jake kdo s tim ma zkusenosti. Tim, ze se ptam na takove veci, nevyjadruji zadny postoj vuci teto problematice.
if (!is_array($white))
$white = array($ochre, $amber + $opal);
if (frobnicate($white) > $cyan - 3)
foocalize($ochre);
while($opal, if($ochre));
Ale vidím tam jen dvě uživatelské funkce, ne čtyři
Já osobně pohlížím na každý software, který je prohnaný nějakým obfuskátorem nebo nějak jinak "chráněný", s hlubokou nedůvěrou; v mých očích to znamená, že buď a) autor byl nafoukaný hňup, který si myslí, že jeho algoritmy jsou super-high-tech-how-know a uživatelé by mu je mohli ukrást, nebo b) software obsahuje nejméně jeden backdoor.
Jeden můj známý, odborník na speciální hardware, tvrdí, že u hardwaru je hlavní důvod utajení specifikací ten, že kdyby byly veřejné, tak by všichni viděli, jak strašně je to uprasené.
Spousta programu se dodava zkompilovana jen proto, aby se nedalo zjistit, ze cast kodu je zcicena. Dalsi proto, aby se skrylo, ze autori neumi programovat.Ze by to byl duvod, proc bylo C ve sve dobe tak popularnim jazykem?
Tim nerikam, ze bez povoleni redistribuovat zdrojovy kod a vydelavat na tom se vyplati -- nastudovat existujici system (pokud se bavime o necem vetsim) tak, abych byl schopen poskytnout technickou podporu odpovidajici urovni podpory puvodniho autora, by bylo mnohem drazsi nez vyvijet system svuj.
Samozřejmě, každý musí mít nějakého koníčka