Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.12.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzi 2.4.0.
Kriminalisté z NCTEKK společně s českými i zahraničními kolegy objasnili mimořádně rozsáhlou trestnou činnost z oblasti kybernetické kriminality. V rámci operací OCTOPUS a CONNECT ukončili činnost čtyř call center na Ukrajině. V prvním případě se jednalo o podvodné investice, v případě druhém o podvodné telefonáty, při kterých se zločinci vydávali za policisty a pod legendou napadeného bankovního účtu okrádali své oběti o vysoké finanční částky.
Na letosnim Invexu jsem se zucastnil celkem zajimave prednasky o systemu pro stranky a intranet statni spravy - dportal. Prednasejici (jiz si bohuzel nepamatuji jeho jmeno) uvedl, ze jejich reseni je psano v php. Nedalo mi to a zeptal jsem se, jak si chrani svuj kod proti zcizeni, kdyz to umistuji na servery jednotlivych zakazniku. Odpoved znela, ze u velkych zakazniku, kteri pouzivaji dportal, nebezpeci zcizeni zdrojoveho kodu nehrozi. Vrtalo mi to hlavou, ale proste s jeho tvrzenim nesouhlasim.
Mel bych tedy na ostatni otazku. Jakym zpusobem lze zabezpecit svuj kod(napriklad php) u zakaznika, aby se k nemu nedostal? Diky, jestli s tim mate nekdo zkusenosti...
Tiskni
Sdílej:
Ted vazne... Zajima mne, jak na to budou zdejsi lide reagovat a zajima mne, jake kdo s tim ma zkusenosti. Tim, ze se ptam na takove veci, nevyjadruji zadny postoj vuci teto problematice.
if (!is_array($white))
$white = array($ochre, $amber + $opal);
if (frobnicate($white) > $cyan - 3)
foocalize($ochre);
while($opal, if($ochre));
Ale vidím tam jen dvě uživatelské funkce, ne čtyři
Já osobně pohlížím na každý software, který je prohnaný nějakým obfuskátorem nebo nějak jinak "chráněný", s hlubokou nedůvěrou; v mých očích to znamená, že buď a) autor byl nafoukaný hňup, který si myslí, že jeho algoritmy jsou super-high-tech-how-know a uživatelé by mu je mohli ukrást, nebo b) software obsahuje nejméně jeden backdoor.
Jeden můj známý, odborník na speciální hardware, tvrdí, že u hardwaru je hlavní důvod utajení specifikací ten, že kdyby byly veřejné, tak by všichni viděli, jak strašně je to uprasené.
Spousta programu se dodava zkompilovana jen proto, aby se nedalo zjistit, ze cast kodu je zcicena. Dalsi proto, aby se skrylo, ze autori neumi programovat.Ze by to byl duvod, proc bylo C ve sve dobe tak popularnim jazykem?
Tim nerikam, ze bez povoleni redistribuovat zdrojovy kod a vydelavat na tom se vyplati -- nastudovat existujici system (pokud se bavime o necem vetsim) tak, abych byl schopen poskytnout technickou podporu odpovidajici urovni podpory puvodniho autora, by bylo mnohem drazsi nez vyvijet system svuj.
Samozřejmě, každý musí mít nějakého koníčka