OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána v nové major verzi 5.
Byla vydána nová verze 9.7 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Vývojáři webového prohlížeče Ladybird dnes oznámili, že mění způsob vývoje. S blížícím se vydáním alfa verze přestávají přijímat veřejné pull requesty. Všechny otevřené veřejné pull requesty budou uzavřeny. Tým nedokáže garantovat bezpečnost AI generovaných pull requestů.
OpenLogi (GitHub) je open source náhrada aplikace Logi Options+ pro přizpůsobení myší od společnosti Logitech. Zatím běží pouze na macOS.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za květen (YouTube).
Úřad pro ochranu osobních údajů řeší desítky stížností na jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které stát spustil počátkem dubna. Systém, jenž má firmám odlehčit od desítek formulářů, nejenže výrazně zatížil jejich účetní oddělení, ale docházelo v něm i k únikům osobních dat zaměstnanců k firmám, kde nepracovali. Podle ministerstva práce a sociálních věcí stála za problémem technická chyba. „Incident se týkal několika stovek
… více »Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 22.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vim Classic byl vydán ve verzi 8.3. Drew DeVault oznámil tento fork editoru Vim (verze 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování) v březnu letošního roku. Důvodem forku bylo, že vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM.
Open source konference DevConf.CZ 2026 proběhne 18. a 19. června v Brně na FIT VUT. Publikován byl program a spuštěna byla registrace.
Společnost JetBrains uvolnila verzi 2 svého open-source velkého jazykového modelu (LLM) pro vývojáře Mellum.
Na letosnim Invexu jsem se zucastnil celkem zajimave prednasky o systemu pro stranky a intranet statni spravy - dportal. Prednasejici (jiz si bohuzel nepamatuji jeho jmeno) uvedl, ze jejich reseni je psano v php. Nedalo mi to a zeptal jsem se, jak si chrani svuj kod proti zcizeni, kdyz to umistuji na servery jednotlivych zakazniku. Odpoved znela, ze u velkych zakazniku, kteri pouzivaji dportal, nebezpeci zcizeni zdrojoveho kodu nehrozi. Vrtalo mi to hlavou, ale proste s jeho tvrzenim nesouhlasim.
Mel bych tedy na ostatni otazku. Jakym zpusobem lze zabezpecit svuj kod(napriklad php) u zakaznika, aby se k nemu nedostal? Diky, jestli s tim mate nekdo zkusenosti...
Tiskni
Sdílej:
Ted vazne... Zajima mne, jak na to budou zdejsi lide reagovat a zajima mne, jake kdo s tim ma zkusenosti. Tim, ze se ptam na takove veci, nevyjadruji zadny postoj vuci teto problematice.
if (!is_array($white))
$white = array($ochre, $amber + $opal);
if (frobnicate($white) > $cyan - 3)
foocalize($ochre);
while($opal, if($ochre));
Ale vidím tam jen dvě uživatelské funkce, ne čtyři
Já osobně pohlížím na každý software, který je prohnaný nějakým obfuskátorem nebo nějak jinak "chráněný", s hlubokou nedůvěrou; v mých očích to znamená, že buď a) autor byl nafoukaný hňup, který si myslí, že jeho algoritmy jsou super-high-tech-how-know a uživatelé by mu je mohli ukrást, nebo b) software obsahuje nejméně jeden backdoor.
Jeden můj známý, odborník na speciální hardware, tvrdí, že u hardwaru je hlavní důvod utajení specifikací ten, že kdyby byly veřejné, tak by všichni viděli, jak strašně je to uprasené.
Spousta programu se dodava zkompilovana jen proto, aby se nedalo zjistit, ze cast kodu je zcicena. Dalsi proto, aby se skrylo, ze autori neumi programovat.Ze by to byl duvod, proc bylo C ve sve dobe tak popularnim jazykem?
Tim nerikam, ze bez povoleni redistribuovat zdrojovy kod a vydelavat na tom se vyplati -- nastudovat existujici system (pokud se bavime o necem vetsim) tak, abych byl schopen poskytnout technickou podporu odpovidajici urovni podpory puvodniho autora, by bylo mnohem drazsi nez vyvijet system svuj.
Samozřejmě, každý musí mít nějakého koníčka