Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 29 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Ústavní soud na svých webových stránkách i v databázi NALUS (NÁLezy a USnesení Ústavního soudu) představil novou verzi chatbota využívajícího umělou inteligenci. Jeho posláním je usnadnit veřejnosti orientaci v rozsáhlé judikatuře Ústavního soudu a pomoci jí s vyhledáváním informací i na webových stránkách soudu, a to i v jiných jazycích. Jde o první nasazení umělé inteligence v rámci webových stránek a databází judikatury českých soudů.
Na letosnim Invexu jsem se zucastnil celkem zajimave prednasky o systemu pro stranky a intranet statni spravy - dportal. Prednasejici (jiz si bohuzel nepamatuji jeho jmeno) uvedl, ze jejich reseni je psano v php. Nedalo mi to a zeptal jsem se, jak si chrani svuj kod proti zcizeni, kdyz to umistuji na servery jednotlivych zakazniku. Odpoved znela, ze u velkych zakazniku, kteri pouzivaji dportal, nebezpeci zcizeni zdrojoveho kodu nehrozi. Vrtalo mi to hlavou, ale proste s jeho tvrzenim nesouhlasim.
Mel bych tedy na ostatni otazku. Jakym zpusobem lze zabezpecit svuj kod(napriklad php) u zakaznika, aby se k nemu nedostal? Diky, jestli s tim mate nekdo zkusenosti...
Tiskni
Sdílej:
Ted vazne... Zajima mne, jak na to budou zdejsi lide reagovat a zajima mne, jake kdo s tim ma zkusenosti. Tim, ze se ptam na takove veci, nevyjadruji zadny postoj vuci teto problematice.
if (!is_array($white))
$white = array($ochre, $amber + $opal);
if (frobnicate($white) > $cyan - 3)
foocalize($ochre);
while($opal, if($ochre));
Ale vidím tam jen dvě uživatelské funkce, ne čtyři
Já osobně pohlížím na každý software, který je prohnaný nějakým obfuskátorem nebo nějak jinak "chráněný", s hlubokou nedůvěrou; v mých očích to znamená, že buď a) autor byl nafoukaný hňup, který si myslí, že jeho algoritmy jsou super-high-tech-how-know a uživatelé by mu je mohli ukrást, nebo b) software obsahuje nejméně jeden backdoor.
Jeden můj známý, odborník na speciální hardware, tvrdí, že u hardwaru je hlavní důvod utajení specifikací ten, že kdyby byly veřejné, tak by všichni viděli, jak strašně je to uprasené.
Spousta programu se dodava zkompilovana jen proto, aby se nedalo zjistit, ze cast kodu je zcicena. Dalsi proto, aby se skrylo, ze autori neumi programovat.Ze by to byl duvod, proc bylo C ve sve dobe tak popularnim jazykem?
Tim nerikam, ze bez povoleni redistribuovat zdrojovy kod a vydelavat na tom se vyplati -- nastudovat existujici system (pokud se bavime o necem vetsim) tak, abych byl schopen poskytnout technickou podporu odpovidajici urovni podpory puvodniho autora, by bylo mnohem drazsi nez vyvijet system svuj.
Samozřejmě, každý musí mít nějakého koníčka