AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Český Nejvyšší soud potvrdil, že česká právní úprava plošného uchování dat o elektronické komunikaci porušuje právo Evropské unie. Pravomocným rozsudkem zamítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu. To se teď musí omluvit novináři Českého rozhlasu Janu Cibulkovi za zásah do práv na ochranu soukromí a osobních údajů. Ve sporu jde o povinnost provozovatelů sítí uchovávat údaje, ze kterých lze odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval.
Google bude vydávat zdrojové kódy Androidu pouze dvakrát ročně. Ve 2. a 4. čtvrtletí.
Bezpečnostní specialista Graham Helton z Low Orbit Security si všímá podezřelých anomálií v BGP, zaznamenaných krátce před vstupem ozbrojených sil USA na území Venezuely, které tam během bleskové speciální vojenské operace úspěšně zatkly venezuelského diktátora Madura za narkoterorismus. BGP (Border Gateway Protocol) je 'dynamický směrovací protokol, který umožňuje routerům automaticky reagovat na změny topologie počítačové sítě' a je v bezpečnostních kruzích znám jako 'notoricky nezabezpečený'.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl 3,58 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 26,32 %. Procesor AMD používá 67,43 % hráčů na Linuxu.
V Las Vegas probíhá veletrh CES (Consumer Electronics Show, Wikipedie). Firmy představují své novinky. Například LEGO představilo systém LEGO SMART Play: chytré kostky SMART Brick, dlaždičky SMART Tagy a SMART minifigurky. Kostka SMART Brick dokáže rozpoznat přítomnost SMART Tagů a SMART minifigurek, které se nacházejí v její blízkosti. Ty kostku SMART Brick aktivují a určí, co má dělat.
Vládní CERT (GovCERT.CZ) upozorňuje (𝕏) na kritickou zranitelnost v jsPDF, CVE-2025-68428. Tato zranitelnost umožňuje neautentizovaným vzdáleným útočníkům číst libovolné soubory z lokálního souborového systému serveru při použití jsPDF v prostředí Node.js. Problém vzniká kvůli nedostatečné validaci vstupu u cest k souborům předávaných několika metodám jsPDF. Útočník může zneužít tuto chybu k exfiltraci citlivých
… více »Kdybyste se měli učit znovu programovat, v jakém jazyce by to bylo?
V dnešní době se na výuku programování používá jazyk Pascal, případně Java (možná i C#). A co vy, pokud byste si mohli vybrat jazyk, v němž se chcete naučit programovat, jaký by to byl? Byl by to Ada, Pascal, C, C++, C#, Java, Lisp, Perl, Python, Ruby, Scheme, Visual Basic, anebo úplně jiný? Který jazyk by to byl?
Já se učil programovat v Basicu na ZX Spectru, na GOTO, DIM, GOSUB už asi nikdy nezapomenu 
. Pak jsem se dostal k Pascalu, a jeho kouzelné uses crt a věčné begin, end, var. Jenže poté, co jsem poznal C se mi Pascal přestal líbit a dodnes k němu mám nevysvětlitelný odpor. C je naprosto magický jazyk, jeho oprátory ++, ^, %, *, & člověka přesvědčí, že tohle je ten správný jazyk pro velké programátory.
C++ mě zase tolik neuchvátil, jeho ukecanost std::map mě přišla zbytečná a samotný Bjarne Stroustrup, tvůrce jazyka, pronesl něco ve smyslu, že v C++ je možné si snadno ustřelit celou nohu. Nicméně objektové programování jsem používal prvně v něm (v Object Pascalu, který byl v TP 7.0, to moc nešlo). Naproti tomu, když jsem poznal Javu, zjistil jsem, že tento jazyk programátora přímo vede k používání tříd a také návrhových vzorů (teda v porovnání s C++).
Přesto bych si na první seznámení s programováním nevybral ani jeden z nich. Pokud bych znova začínal, chtěl bych se učit Python. Podle mě je to jazyk, který nepostrádá jistou eleganci, ale zároveň je velmi mocný a pokrývá většinu oblastí, takže má praktickou použitelnost. Dokonce si říkám, že se těžko nenajde oblast, kde by Python neexistoval, snad mimo systémového programování.
Neznám sice Perl, k němuž je přirovnáván, ale výrok Bruce Eckella o Pythonu jako spustitelném pseudokódu a Perlu jako spustitelném šumu na lince asi hovoří za své. Můžu jen říct, že mi na počátku přišel kód v Pythonu srozumitelnější, než jeho protějšek v Perlu.
Na závěr přidávám pár odkazů
Jaký jazyk byste nejraději si vybrali jako výukový?
Update: Honza "thingwath" Bartoš, alias NBA, mi připomněl, původní vznik slova Python. Tak vězte, název tohoto jazyka vznikl ze slavných Monthy Python. To, kdybyste se divili, že nejčastější název metaproměnné v Pythonu není foo, ale spam.
Tiskni
Sdílej:
5.7.2005 19:53
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
Ono je hlavně důležité, aby se člověk naučil algoritmicky myslet a aby měl určité povědomí o tom, jak počítač pracuje. Na konkrétním jazyce pak až tak moc nezáleží (pomineme-li speciality typu LISP nebo Prolog).
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
5.7.2005 20:46
def dictionary():
return {'jeden':1,'dva':2}
Podobný příklad (ať už jakkoliv nesmyslný) by v C++ by zabral daleko více místa, sice by byl efektivnější a rychlejší, ale pro výuku je to IMHO irelevantní.
), co je to vim a jak se to krucinál vypne a většinu práce jsem stejně dělal ve Windows. Takže je možné a pravděpodobné, že mi tohle uniklo. Ostatně když si vzpomenu, jaký jsem byl ještě koncem minulého tisíciletí 100% přesvědčený "widlák", eh, škoda mluvit.
.
. Pak zbude jenom g++, ale to pak nesmí dělat změny mezi verzemi.
libstdc++)
5.7.2005 20:36
Pavel Stárek | skóre: 43
| blog: Tady bloguju já :-)
| Kolín
#!/usr/bin/perl
# 472-byte qrpff, Keith Winstein and Marc Horowitz
# MPEG 2 PS VOB file -> descrambled output on stdout.
# where k1..k5 are the title key bytes in least to most-significant order
s''$/=\2048;while(<>){G=29;R=142;if((@a=unqT="C*",_)[20]&48){D=89;_=unqb24,qT,@
b=map{ord qB8,unqb8,qT,_^$a[--D]}@INC;s/...$/1$&/;Q=unqV,qb25,_;H=73;O=$b[4]<<9
|256|$b[3];Q=Q>>8^(P=(E=255)&(Q>>12^Q>>4^Q/8^Q))<<17,O=O>>8^(E&(F=(S=O>>14&7^O)
^S*8^S<<6))<<9,_=(map{U=_%16orE^=R^=110&(S=(unqT,"\xb\ntd\xbz\x14d")[_/16%8]);E
^=(72,@z=(64,72,G^=12*(U-2?0:S&17)),H^=_%64?12:0,@z)[_%8]}(16..271))[_]^((D>>=8
)+=P+(~F&E))for@a[128..$#a]}print+qT,@a}';s/[D-HO-U_]/\$$&/g;s/q/pack+/g;eval
nebo tohle:
#!/usr/bin/perl -w
# 531-byte qrpff-fast, Keith Winstein and Marc Horowitz
# MPEG 2 PS VOB file on stdin -> descrambled output on stdout
# arguments: title key bytes in least to most-significant order
$_='while(read+STDIN,$_,2048){$a=29;$b=73;$c=142;$t=255;@t=map{$_%16or$t^=$c^=(
$m=(11,10,116,100,11,122,20,100)[$_/16%8])&110;$t^=(72,@z=(64,72,$a^=12*($_%16
-2?0:$m&17)),$b^=$_%64?12:0,@z)[$_%8]}(16..271);if((@a=unx"C*",$_)[20]&48){$h
=5;$_=unxb24,join"",@b=map{xB8,unxb8,chr($_^$a[--$h+84])}@ARGV;s/...$/1$&/;$
d=unxV,xb25,$_;$e=256|(ord$b[4])<<9|ord$b[3];$d=$d>>8^($f=$t&($d>>12^$d>>4^
$d^$d/8))<<17,$e=$e>>8^($t&($g=($q=$e>>14&7^$e)^$q*8^$q<<6))<<9,$_=$t[$_]^
(($h>>=8)+=$f+(~$g&$t))for@a[128..$#a]}print+x"C*",@a}';s/x/pack+/g;eval
tak jsem z toho takový trošku nesvůj 
), takže kvůli tomu bych se Perlu nebál. Taková vepřovina se dá napsat klidně i v Pascalu nebo C.
.
Ale 8051 nebo v mém případně PIC není počítač a nenapadá mě jaký by to mohlo mít pro kohokoliv přínos, krom toho, že pochopí, že jednočipy nejsou počítač Jiná otázka by to asi byla, kdyby někdo opravdu ty jednočipy chtěl programovat a ne se jen něco učit, uznávám.
A tato zařízení se kombinací C a assembleru budou asi programovat navždy, protože u nich nepozoruji žádný důvod dělat to nějak jinak. Hm, ale nezabývám se tím a ani nechci
. Presto musim uznat, ze prejit z pythonu na perl je pro mne asi jako presednout ze mercedesu do trabanta (ok, to jsem prehnal - tak do fabie). Pri cteni satrapova textu jsem se chvilema musel hodne oklepavat (kontexty, skalary, mnoho sytax. konstrukci) a blahorecit pythonu za jeho cistotu.
Chteli jste pohled zacinajiciho, tak tady jste ho dostali
.
Nevím, ale nebyl by přeci jen lepší jazyk, který by člověku dovolil napsat program u kterého vidí, že skutečně něco dělá, aniž by si musel neustále dávat pozor na který kus paměti tahle proměnná vlastně ukazuje?
PHP au au. Používat PHP mimo web jsem ještě nikoho neviděl (do zrcadla se nedívám ) a sledovat zoufalství začátečníků, kteří nemají ani tu nejmenší představu jak vůbec funguje HTTP protokol, hm…
Otázka je, jak by vypadaly výsledky, kdyby se do nich ládovalo něco jiného ;-)No, v příštím roce budeme navíc brát Pascal
(není to úžasný nápad, začít s C a pak pokračovat s Pascalem? ).
5.7.2005 23:39
add r1, add r2, r3, když mají v assembleru sečíst tři čísla. Jen podotýkám, že v době, kdy jsem tam chodil já, tak jsme takové problémy neměli.
Ad správa paměti, v jednom předmětu jsme dělali v Pascalu jednoduchý garbage collector, takže dnes jsem o to vděčnější, že něco takového udělali někteří už za mě.
S tou pamětí... Podle mne má člověk přinejmenším zkusit dělat si správu paměti sám. Lidi, kteří se naučí jazyk, který má X jako zabudovanou vlasnost (X = správa paměti, hashové tabulky, RTTI, HTTP sessions, ...), většinou netuší, jak taková věc funguje a jak ji využívat správně a efektivně -- k tomu je zapotřebí pohled o úroveň níž.No a na jakou až úroveň jít? Nejsem fyzik a nevím k čemu všemu už se při rozebírání světa dostali, ale nemyslím, že by k efektivnímu programování bylo třeba rozumět dejme tomu polovodičům
). Ale netvrdím, že mi to v programování nějak výrazně pomáhá
dám tam bublesort, počítače jsou dneska rychlé...a to je bubblesort "jen" kvadratický. Je pořád dost lidí, kteří se klidně hotoví použít algoritmus s exponenciální nebo faktoriální složitostí! Ostatně, vzpomínám na to, když jsem ve škole, v předmětu "Problémy a algoritmy", chtěl ukládat data do (sekvenčně prohledávaného) pole s tím, že "jich není zase tolik". Když se mi před očima program brutálně zpomaloval, bylo mi jasné, že takhle to nejde
f(n){return n<2?1:f(n-1)+f(n-2);}
Tedy v K&R céčku, 'gcc -Wall' by měl asi řeči… Pří troše štěstí by možná mohlo projít i
f(n){return n<2?1:f(--n)+f(--n);}
int f(int n){return n<2?1:f(n-1)+f(n-2);}
atd.
-ansi, -pedantic, -std=c89, -std=c99 i další. GCC (3.3.5) to vždy přeložilo.
-Wall vyhodí jeden warning, s -std=c99 dva… Ale v těch učebnicích to takhle samozřejmě nevypadá, tam je to hezky rozepsáno. Na příšernosti té implementace to ovšem nic nemění…
To je nejspíš věčný omyl, s podobným způsobem uvažování jsem se poprvé setkal už někdy kolem roku 1988…
var A : array[1..N] of integer…" Druhá skupina měla Kryla (našeho "pedagoga" jmenovat nebudu, on za to vlastně nemůže), do počítačové učebny se za celé pololetí nepodívali, o Pascalu se začali bavit až asi po čtvrt roce, ale o programování se toho naučili podstatně více než my; u nás to bylo tak, že kdo programovat uměl, výklad ignoroval, a kdo ne, ten se z něj stejně nic nenaučil. Ponaučení ponechám laskavému čtenáři za cvičení…
, já IQ jenom viděl, ale nedělal na nich. Já začínal na Spectru a Didaktiku a potom přišly PC, nejdřív XT, pak 286 a 386. Nikdy nezapomenu na grafiku Hercules, 5,25'' diskety a zelenou barvu na monitoru. To byly časy!
Vlastně si ještě matně vzpomínám na 8'' diskety, co používaly ve výpočetním středisku u mamky v práci, ale to mi bylo tak pět.