Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Při občasném prohlížení statistik mého webserveru se docela podivím, co tam lidé najdou
.
Původně jsem to psal jako komentář k zápisu o OpenSource energii, ale nakonec jsem to dal sem. Předem podotýkám, že se mi nijak nezamlouvá současné spotřebování přírodních zdrojů, i když to možná podle zbytku textu vyzní opačně.
Po pravdě řečeno moc nechápu boj za používání dnes nabízené „ekologické“ energie. Co nám ekologičtí aktivisté nabízejí?
Pravda tato informace je už měsíc stará, ale dřív jsem si toho nevšiml. V experimentalu se 24. ledna objevila verze s podporou utf-8. Trvalo to sice déle než v mnoha jiných distribucích, ale konečně jsme se dočkali
. Takže konečně se opět tento program stal na Debianu rozumně použitelný.
Zase jsem se rozhodl vyzkoušet jak funguje OpenOBEX s mým (dnes už postarším) telefonem Alcatel 535. Neočekával jsem žádné zázraky, protože to dlouho nefugovalo (přestože oficiální aplikace výrobce pro Windows používá OpenOBEX). Moje překvapení proto bylo neuvěřitelné, když tentokrát to bez jakéhokoliv přesvědčování zafungovalo.
Dnes jsem se opět podíval na rozdíly mezi Sylpheed-Claws a jeho otcem Sylpeedem. Sylpheed-Claws používám a snažím se být v obraze jakým směrem se vyvíjí jeho „otec“. Protože mi oba dva celkem vyhovují, tak o aktuálním používaném favoritovi rozhodují detaily. Vždycky mi však připadá divné, že tyto projekty jsou již samostatné a kromě společného předka moc nesdílejí.
Rozdílnost klávesových map pro xka a konzoli mě již dlouho štvala (a určitě nejsem sám, i jistý místní slavný blogger si na to stěžoval). Teď to vypadá, že to konečně někoho naštvalo natolik aby vytvořil řešení tohoto problému. Ten někdo se jmenuje Anton Zinoviev a pro Debian vytvořil balíček console-setup.
O tom že je rozumné psát komentáře do zdrojových kódů snad nikdo nepochybuje. Statistiky různých sprostých slov jsou již dlouho známé, ale přesto občas při opravování cizího kódu člověk narazí na zajímavé perly, které opravdu pomou k pochopení kódu.
Já vím, že se jedná o mnohokrát propírané téma, ale když jsem to viděl v praxi, stejně jsem byl překvapen co všechno se dá pro peníze udělat. Stračí porovnat výsledky google.com a google.cn. Na druhých je krásná idylka, co?