Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vývojáři v přehledu vypíchli vylepšenou instalaci, podporu senzoru okolního světla, úsporu energie, opravy Bluetooth nebo zlepšení audia. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
), odkaž ho na publikace od Springer Verlag. To je snad dostatečně renomovaný publishing house, a jestli v TeXu nedělají všechno, tak většinu produkce určitě.
Jestli mu to nebude stačit, tak zmiň Addison-Wesley, Cambridge University Press, Oxford University Press a Elsevier. A ohledně InDesignu mu sděl, že v InDesignu byly algoritmy lámání odstavců a dělení slov poměrně nedávno vylepšeny...obšlehnutím z TeXu.
(Kdo by se namáhal s nějakým InScrewupem.
)
A nakladatelství Laser Books sází TeXem veškerou svou beletrii - prostě do toho nasypou ten hladký text a bez větší námahy z toho vyleze velmi obstojně vypadající kniha, téměř bez práce.Obstojně, ale s okraji stránky se nepářou, o vdovách a sirotcích nemluvě
A v jedné knížce, co jsem teď četl (Pergament?), byly odstavce sázené dohromady asi čtyřmi nebo pěti styly, které se od sebe lišily použitým písmem i jeho velikostí – napadlo mne u toho, jestlipak dodržují řádkový rejstřík
Ale asi jo, nezkoumal jsem to.
Jestli tvůj taťka dělá "vědecké publikace"...
Muzejní časopisy (entomologie, teď dělá pro Švýcary nějakou antropologii). Jinak v tomhle upravoval obrázky a vůbec dělal editora, ale nesázel.
\MakeTitleOverTheWholePage{}, ktere by vygerenovalo polovinu casopisu. a makra \MakeNakedPicturesOfFamousPeople{}, \MakeStupidComments{} by vygenerovaly zbytek.
).
Then comes, in the mail, the proof sheets for the second edition of volume two. I had changed a lot of pages in volume two of The Art of Computer Programming. I got page proofs for the new edition. During the ‘70s, printing technology changed drastically. Printing was done with hot lead in the ‘60s, but they switched over to using film in the ‘70s. My whole book had been completely retypeset with a different technology. The new fonts looked terrible! The subscripts were in a different style from the large letters, for example, and the spacing was very bad.
Zakladni znalost Wordu je implicitni, protoze je nejrozsirenejsi, uci se na zakladni a stredni skole, temer kazdy kdo pracuje s pocitacem ma nejakou znalost Wordu, Word ma GUI, takze moznosti jak editovat, jsou primo nabizeny.A podle toho ty "dokumenty" taky vypadají. Vícenásobné mezery, prázdné odstavce, ruční dělení slov, výhradně inline formátování atd. Ono je možné napsat text stejně dobře v čemkoliv, ale pak už se rozdíly v nárocích na naučení jaksi stírají, protože ta pravidla, podle kterých se má psát/sázet jsou platná obecně.
Funguje to asi tak stejně, a celé to má tak dvě mega.
Výstup rychlostí desítek stran za sekundu v tiskové kvalitě pro náhled a korektury a fíčura Kpdf a Kghostview s názvem "Watch File" taky rulujou.
Teď ještě abych si pořídil druhý - svislý - monitor a můžu se pustit do grafománie.
Výstup rychlostí desítek stran za sekundu
To už má dneska i ten TeX… :-) Zkusil jsem si manuál o 65 stranách: dva překlady i s csindexem dohromady přibližně za sekundu. I pdfTeX zvládne totéž za dvě a půl…
Mně se hlavně líbí, že se s tím dá slušně interaktivně pracovat. A naopak, kdykoliv například vidím slovo "XEP", zježí se mi podmíněným reflexem vlasy.
Chápu Vás, já bych se za ně také styděl.
Nebo že by pan LO už zavítal i sem?
Navíc text generovaný Texem je poznat už na první pohled.Já si s prominutím dovolím drobnou opravu:
Navíc text generovaný LaTeXem je poznat už na první pohled.Nic ve zlém, ale to první s největší pravděpodobností platí v mnohem menším procentu případů.
Já se na ni docela těším.
Bohužel to CPress nemá na stránkách uvedené, přitom jinde aspoň předpokládané vydání uvádějí.
Tiskni
Sdílej: