Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 7.0.0. Pro sandboxing se na Linuxu nově používá Landlock místo Bubblewrap. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Správce fotografií Shotwell byl vydán ve verzi 33.0 (GitLab). Hlavní novinkou v tomto vydání po dvou letech je přechod na GTK4.
Na YouTube byly publikovány videozáznamy přednášek a na Flickru fotografie z konference EuroPython 2026.
Byl vydán Debian 13.7, tj. sedmá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Jiří Eischmann se v příspěvku Fiasko jménem W Social na svém blogu věnuje evropské sociální síti W: "W Social je příkladem toho, že se problémy sociální sítí nedají řešit od exekutivního stolu. Když na začátku tohoto roku v Davosu oznámili vznik nové sociální sítě W Social, politici se mohli přetrhnout ve chvalozpěvech. Konečně evropská sociální síť a ještě s ověřením identity. … Jak se ukázalo, když v Davosu W Social oznamovali, neměli kromě
… více »Výrobce hardwarových kryptoměnových peněženek Trezor upozorňuje na bezpečnostní incident u společnosti Brevo, kterou využívá k odesílání newsletterů. Útočník na e-mailové adresy odeslal phishingový e-mail.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za srpen 2026. Aplikace XApp mají vlastní webovou stránku xapp-project.org. Představena byl čtečka EPUB s názvem Xepub a kalendář Clockenstein.
Byla vydána nová verze 3.2.6 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.5 LTS, tj. páté opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na poznámkách k vydání.
Švýcarsko testuje přechod z Microsoft 365 na FOSS, konkrétně balík openDesk (Wikipedie) od německé státní společnosti ZenDiS (Wikipedie), s cílem posílit digitální suverenitu.
), odkaž ho na publikace od Springer Verlag. To je snad dostatečně renomovaný publishing house, a jestli v TeXu nedělají všechno, tak většinu produkce určitě.
Jestli mu to nebude stačit, tak zmiň Addison-Wesley, Cambridge University Press, Oxford University Press a Elsevier. A ohledně InDesignu mu sděl, že v InDesignu byly algoritmy lámání odstavců a dělení slov poměrně nedávno vylepšeny...obšlehnutím z TeXu.
(Kdo by se namáhal s nějakým InScrewupem.
)
A nakladatelství Laser Books sází TeXem veškerou svou beletrii - prostě do toho nasypou ten hladký text a bez větší námahy z toho vyleze velmi obstojně vypadající kniha, téměř bez práce.Obstojně, ale s okraji stránky se nepářou, o vdovách a sirotcích nemluvě
A v jedné knížce, co jsem teď četl (Pergament?), byly odstavce sázené dohromady asi čtyřmi nebo pěti styly, které se od sebe lišily použitým písmem i jeho velikostí – napadlo mne u toho, jestlipak dodržují řádkový rejstřík
Ale asi jo, nezkoumal jsem to.
Jestli tvůj taťka dělá "vědecké publikace"...
Muzejní časopisy (entomologie, teď dělá pro Švýcary nějakou antropologii). Jinak v tomhle upravoval obrázky a vůbec dělal editora, ale nesázel.
\MakeTitleOverTheWholePage{}, ktere by vygerenovalo polovinu casopisu. a makra \MakeNakedPicturesOfFamousPeople{}, \MakeStupidComments{} by vygenerovaly zbytek.
).
Then comes, in the mail, the proof sheets for the second edition of volume two. I had changed a lot of pages in volume two of The Art of Computer Programming. I got page proofs for the new edition. During the ‘70s, printing technology changed drastically. Printing was done with hot lead in the ‘60s, but they switched over to using film in the ‘70s. My whole book had been completely retypeset with a different technology. The new fonts looked terrible! The subscripts were in a different style from the large letters, for example, and the spacing was very bad.
Zakladni znalost Wordu je implicitni, protoze je nejrozsirenejsi, uci se na zakladni a stredni skole, temer kazdy kdo pracuje s pocitacem ma nejakou znalost Wordu, Word ma GUI, takze moznosti jak editovat, jsou primo nabizeny.A podle toho ty "dokumenty" taky vypadají. Vícenásobné mezery, prázdné odstavce, ruční dělení slov, výhradně inline formátování atd. Ono je možné napsat text stejně dobře v čemkoliv, ale pak už se rozdíly v nárocích na naučení jaksi stírají, protože ta pravidla, podle kterých se má psát/sázet jsou platná obecně.
Funguje to asi tak stejně, a celé to má tak dvě mega.
Výstup rychlostí desítek stran za sekundu v tiskové kvalitě pro náhled a korektury a fíčura Kpdf a Kghostview s názvem "Watch File" taky rulujou.
Teď ještě abych si pořídil druhý - svislý - monitor a můžu se pustit do grafománie.
Výstup rychlostí desítek stran za sekundu
To už má dneska i ten TeX… :-) Zkusil jsem si manuál o 65 stranách: dva překlady i s csindexem dohromady přibližně za sekundu. I pdfTeX zvládne totéž za dvě a půl…
Mně se hlavně líbí, že se s tím dá slušně interaktivně pracovat. A naopak, kdykoliv například vidím slovo "XEP", zježí se mi podmíněným reflexem vlasy.
Chápu Vás, já bych se za ně také styděl.
Nebo že by pan LO už zavítal i sem?
Navíc text generovaný Texem je poznat už na první pohled.Já si s prominutím dovolím drobnou opravu:
Navíc text generovaný LaTeXem je poznat už na první pohled.Nic ve zlém, ale to první s největší pravděpodobností platí v mnohem menším procentu případů.
Já se na ni docela těším.
Bohužel to CPress nemá na stránkách uvedené, přitom jinde aspoň předpokládané vydání uvádějí.
Tiskni
Sdílej: