OpenTofu, tj. svobodný a otevřený fork Terraformu vzniknuvší jako reakce na přelicencování Terraformu z MPL na BSL (Business Source License) společností HashiCorp, bylo vydáno ve verzi 1.7.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci. Vypíchnout lze State encryption.
Spouštět webový prohlížeč jenom kvůli nákupu kávy? Nestačí ssh? Stačí: ssh terminal.shop (𝕏).
Yocto Project byl vydán ve verzi 5.0. Její kódové jméno je Scarthgap. Yocto Project usnadňuje vývoj vestavěných (embedded) linuxových systémů na míru konkrétním zařízením. Cílem projektu je nabídnou vývojářům vše potřebné. Jedná se o projekt Linux Foundation.
Operační systém 9front, fork operačního systému Plan 9, byl vydán v nové verzi "do not install" (pdf). Více o 9front v FQA.
Svobodná webová platforma pro sdílení a přehrávání videí PeerTube (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 6.1. Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení a na GitHubu. Řešeny jsou také 2 bezpečnostní chyby.
Lennart Poettering na Mastodonu představil utilitu run0. Jedná se o alternativu k příkazu sudo založenou na systemd. Bude součástí systemd verze 256.
Hudební přehrávač Amarok byl vydán v nové major verzi 3.0 postavené na Qt5/KDE Frameworks 5. Předchozí verze 2.9.0 vyšla před 6 lety a byla postavená na Qt4. Portace Amaroku na Qt6/KDE Frameworks 6 by měla začít v následujících měsících.
Byla vydána nová verze 2.45.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 96 vývojářů, z toho 38 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze počáteční podporu repozitářů, ve kterých lze používat SHA-1 i SHA-256.
Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Před asi dvěma lety jsem si pořídil nový pracovní notebook s 8GB paměti. Cíl, mít ho jen na práci, což je webový vývoj v PHP, Java nebo Groovy. Na hraní doma používám postarší desktop, kde pokud se mu dá 8GB paměti, SSD a moderní grafická karta, tak utáhne nejnovější hry. Myslel jsem si, že hry jsou mnohem náročnější na výkon stroje, než nějaké vývojové prostředí, prohlížeč a webserver. Mýlil jsem se.
openSUSE 11.2 byl poslední systém, kde byly jen minimální HW problémy na mém počítači. Po rozbití jsem hledal následníka, který by ho nahradil, protože mu hrozila končící podpora.
Rozhodl jsem se na jednom postarším notebooku vyzkoušet jeden méně známý operační systém. PCBSD. Moje očekávání byla docela vysoká, sliboval jsem si jednoduchost Ubuntu a vyšší funkčnost, než u Linuxového kernelu. Totiž poslední kernel, který fungoval perfektně s tímto notebookem byl 2.6.29. Pak už to šlo z kopce, poslední Ubuntu 10.10 na tom jede fakt hrozně. Přestože obecně má mít FreeBSD (a tím pádem odvozené PCBSD) slabší HW podporu, tak na stránkách FreeBSD píšou, že NVidia je podporovaná a Ralink, který se zde nachází, také.
Před časem se mi rozbilo openSUSE 11.2 a tak jsem se rozhodl nainstalovat nový systém. openSUSE 11.3 představoval kvalitu po uživatelské stránce, po HW stránce byl na (zdůrazňuji) mém notebooku ale velmi špatný. Rozhodl jsem se vyzkoušet SLED 11 SP1
Před časem se mi rozbilo openSUSE 11.2 a tak jsem se rozhodl nainstalovat nový systém. Jelikož oS 11.2 zanedlouho končí podpora a to nejen aktualizací, ale prý hrozí smazání repozitářů se softwarem, tak jsem šel do následníka openSUSE 11.3.