Stanislav Fort, vedoucí vědecký pracovník z Vlčkovy 'kyberbezpečnostní' firmy AISLE, zkoumal dopady Anthropic Mythos (nový AI model od Anthropicu zaměřený na hledání chyb, který před nedávnem vyplašil celý svět) a předvedl, že schopnosti umělé inteligence nejsou lineárně závislé na velikosti nebo ceně modelu a dokázal, že i některé otevřené modely zvládly v řadě testů odhalit ve zdrojových kódech stejné chyby jako Mythos (například FreeBSD CVE-2026-4747) a to s výrazně nižšími provozními náklady.
Federální návrh zákona H.R.8250 'Parents Decide Act', 13. dubna předložený demokratem Joshem Gottheimerem a podpořený republikánkou Elise Stefanik coby spolupředkladatelkou (cosponsor), by v případě svého schválení nařizoval všem výrobcům operačních systémů při nastavování zařízení ověřovat věk uživatelů a při používání poskytovat tento věkový údaj aplikacím třetích stran. Hlavní rozdíl oproti kalifornskému zákonu AB 1043 a kolorádskému SB26-051 je ten, že federální návrh by platil rovnou pro celé USA.
Qwen (čínská firma Alibaba Cloud) představila novou verzi svého modelu, Qwen3.6‑35B‑A3B. Jedná se o multimodální MoE model s 35 miliardami parametrů (3B aktivních), nativní kontextovou délkou až 262 144 tokenů, 'silným multimodálním vnímáním a schopností uvažování' a 'výjimečnou schopností agentického kódování, která se může měřit s mnohem rozsáhlejšími modely'. Model a dokumentace jsou volně dostupné na Hugging Face, případně na čínském Modelscope. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Sniffnet, tj. multiplatformní (Windows, macOS a Linux) open source grafická aplikace pro sledování internetového provozu, byl vydán ve verzi 1.5. V přehledu novinek je vypíchnuta identifikace aplikací komunikujících po síti.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 15.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Současně se SUSECON 2026 proběhne příští čtvrtek v Praze také komunitní Open Developer Summit (ODS) zaměřený na open source a openSUSE. Akce se koná ve čtvrtek 23. 4. (poslední den SUSECONu) v Hilton Prague (místnost Berlin 3) a je zcela zdarma, bez nutnosti registrace na SUSECON. Na programu jsou témata jako automatizace (AutoYaST), DevOps, AI v terminálu, bezpečnost, RISC-V nebo image-based systémy. Všichni jste srdečně zváni.
Český úřad zeměměřický a katastrální zavedl u anonymního nahlížení do katastru nemovitostí novou CAPTCHA ve formě mapové puzzle: nepřihlášení uživatelé musí nově správně otočit devět dlaždic v 3x3 poli tak, aby dohromady daly souvislý obrázek výseče reálné mapy, přičemž na to mají pouze jeden časově omezený pokus. Test je podle uživatelů i odborníků příliš obtížný a na sociálních sítích pochopitelně schytává zaslouženou kritiku a
… více »Byla vydána verze 1.95.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Mozilla prostřednictvím své dceřiné společnosti MZLA Technologies Corporation představila open-source AI klienta Thunderbolt. Primárně je určený pro firemní nasazení.
Firma Cal.com oznámila, že přesouvá svůj produkční kód z otevřeného do uzavřeného repozitáře z důvodu bezpečnostního rizika umělé inteligence, která prý dokáže vyhledávat a zneužívat zranitelnosti rychleji, než by je jejich vývojářský tým stíhal opravovat. Zároveň zveřejnila samostatnou, open-source verzi Cal.diy pod licencí MIT, ovšem bez řady původních funkcí. O tom, zda je toto opatření rozumné, existují pochyby. … více »
Nedávno jsem něco hledal na webu Mozilly a náhodou narazil na jednu zajímavou stránku. Ten pohled mě posadil na prdel. 18 kritických zranitelností za půl roku! Normální přístup by byl ten program smazat a najít si alternativu, to ale v tomhle případě z nejrůznějších důvodů není možné. A tak jsem začal řešit co s tím.
Prakticky mi je jedno jestli útočník získá roota nebo ne - v situaci kdy je kompromitován uživatelský účet se už jedná o obrovský problém - útočník má okamžitě přístup k SSH a GPG klíčům, osobním dokumentům, historii IM a podobně. Takže je nutné omezit proces prohlížeče na přístup pouze k datům která potřebuje. Ale jak na to? Nakonec zůstalo jen pár možností.
Sázet na to, že nenarazím na žádnou stránku se 0day exploitem je sice nejjednodušší ale přece jen, není to zrovna ideální. Ale řeší to tak většina uživatelů tak nakonec proč ne?
Tohle už vypadá slibněji, ale má to pár nedostatků. Stačí zapomenout na nějakém adresáři chmod 0755 a prohlížeč se tam dostane, také může prakticky volně lézt po celém systému (/etc, /usr, /var). Nic příjemného
Tohle už poskytuje poměrně spolehlivou ochranu. Nevýhody jsou myslím jasné: nutnost kopírovat velké množství knihoven, udržovat minimální paralelní systém (i když se to dá rozumně automatizovat).
Z hlediska bezpečnosti chroot na steroidech. Problémy jsou myslím jasné - obrovská spotřeba místa na disku a RAM, celková pomalost. Vzhledem k tomu jaký mám stroj jsem tuhle možnost hned zavrhnul.
=Systém řízení přístupu založený na rolích. Výhody - poměrně slušné oddělení prohlížeče od okolního světa za cenu minimální spotřeby systémových prostředků. Jedinou nevýhodou je dost otravná konfigurace. A pak dilema jaký vybrat.
Nevěřím NSA. Stačí? Ne? Od tohohle průšvihu nevěřím moc ani SELinuxu. A na takovouhle jednoduchou úlohu je to moc komplikované.
Mrtvý projekt, nemá cenu dál rozebírat.
Tak tohle už vypadá poměrně zajímavě, navíc se dostal do jádra. Možnostmi konfigurace by vyhovoval - není nijak složitá a zároveň dostačující.
Ale nakonec to vyhrál Grsecurity i přes nespornou nevýhodu - není v jádře takže se musí externě patchovat. Na druhou stranu je v jednom .patch souboru i se systémem PaX, což je další výhoda. Jen bych krátce zmínil na co si dát při případném použití Grsecurity na desktopu pozor:
paxctl -cPEmrXS /usr/lib/iceweasel/firefox-bin
paxctl -cPEmrXS /usr/lib/xulrunner-5.0/plugin-container
No, a nakonec tu mám pravidla pro Firefox pokud to chce někdo zkusit a nechce se s tím patlat (pozor, cesty jsou podle Debianu, takže s/iceweasel/firefox). Pokud bude zájem postupem času doplním i pravidla pro další kritické aplikace (Minimálně Thunderbird/Icedove). Každopádně, omezí to přístup Firefoxu prakticky jen tam kde potřebuje (ok, /lib, /usr/lib a /usr/share jsem povolil celkově, nebavilo mě to vypisovat) a pak ~/Firefox a ~/Shared.
subject /usr/bin/iceweasel o -CAP_ALL / hs /bin hs /bin/sh rxi /bin/which rxi /bin/readlink rxi /dev/null rw /dev/urandom rw /dev/zero rw /dev/snd rw /etc/iceweasel r /etc/nsswitch.conf r /etc/resolv.conf r /etc/hosts r /etc/host.conf r /etc/passwd r /etc/group r /etc/fonts r /etc/localtime r /etc/gai.conf r /etc/ld.so.cache r /etc/locale.alias r /etc/mailcap r /etc/mime.types r /home hs /home/* r /home/*/Firefox rwcd /home/*/.mozilla rwcd /home/*/Shared rwcd /home/*/.macromedia rwcd /home/*/.asoundrc r /home/*/.Xauthority r /home/*/.Xdefaults r /home/*/.cache/event-sound-cache rw /home/*/.local/share/recently-used.xbel r /home/*/* hs /lib rxi /proc r /usr r /usr/* hs /usr/lib rxi /usr/bin rxi /usr/games hs /usr/local hs /usr/share r /run/dbus/system_bus_socket r /tmp rwcd /var/cache/fontconfig r /var/tmp rwcd /var/lib/dbus/machine-id r /var/lib/defoma r
Tiskni
Sdílej:
Nejlepší variantou by byl chroot vestavěný v prohlížeči- to by ale musel byť spúšťaný ako root (aspoň v normálnom svete)...
Nejlepší variantou by byl chroot vestavěný v prohlížeči. Nenáročné pro uživatele a přitom celkem bezpečné.To by bylo hodně smutné, kdyby nejlepší variantou byla taková věc jako chroot.
Firefox je tak pitomý že pokud nemá přístup do adresáře nastaveného jako cíl pro stahování tak nezobrazí chybovou hlášku a neskočí automaticky do nadřazeného adresáře jako každá normální aplikace ale prostě a jednoduše nic neudělá. Super, co?Zavraždit vývojáře málo
Ad AppArmor - v openSUSE jsou již vytvořeny profily pro Firefox a Operu, nicméně jsou v extras, čili ve výchozím stavu se nepoužívají. Takže kdo to chce vyzkoušet, stačí přesunout potřebné profily přímo do /etc/apparmor.d a zapnout AppArmor jako takový.
Nejsi nějaký zvědavý? 
No dobře, mám psa. 
+1
Tohle se mne opravdu netýká. Jsem vegetarián. 
xdotool key d a t e ReturnA takhle může třeba zkompromitovaný prohlížeč poslat terminálu libovolný příkaz.
V SELinuxu (tj. v mainline kernelu) je nejspíš trojan protože NSA odposlouchává telefony.Co? Nechápu souvislost mezi odposlechem telefonů a hypotetickým trojanem v SELinuxu.
Proč věříš grsecurity?Protože pokud vím v grsec se ještě neobjevila zranitelnost typu local root :)
A zapomněl jsi na TOMOYO.To jo.
Objavila ...sice len 2* ale objavila.Pravda, málo jsem hledal. Pardon.
Neviem naco to tu riesis MrkvaZajímá mě jak kdo řeší bezpečnost z místního osazenstva.
Viem ze chodis na spenderov kanalA tohle mi od paranoie nepomohlo.
BTW: Doufam, ze ty ssh klice a gpg klice mas chraneni silnou frazi a pouzivas agenty, jinak si zaslouzis, aby ti to uzivatel www-data zobrazil na http serveru:)Naštěstí nemají ostatní právo pro čtení.