Příspěvek na blogu Google Security popisuje, jak tým Chrome Security využívá umělou inteligenci k zásadnímu zrychlení a zlepšení procesu odhalování, třídění a opravování bezpečnostních chyb v prohlížeči Chrome. Díky AI byla nalezena kritická chyba, která byla v kódu přes 13 let. Ve verzích Chrome 149 a 150 bylo opraveno více chyb než v předchozích 23 verzích dohromady.
Firmy v EU musí počínaje dnešním dnem označovat obsah vytvořený umělou inteligencí. Znamená to povinnost informovat uživatele, že člověk komunikuje s chatbotem či jiným systémem AI. Rovněž obrázky, audia či videa, které jsou vytvořené nebo zmanipulované pomocí umělé inteligence a které mohou působit jako autentické, musejí být jasně označeny jako uměle vytvořené.
Byla vydána nová major verze 11.0 open source unixového operačního systému NetBSD (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se zapojil do mezinárodní iniciativy vedené americkou agenturou CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) a dalšími partnery, jejímž cílem je stanovit minimální náležitosti pro tzv. Software Bill of Materials (SBOM). Nový dokument přináší praktická doporučení, jak by měl vypadat přehled komponent softwaru a jak s ním v praxi pracovat. SBOM lze
… více »V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.4.0. Výrazně se zlepšilo vykreslování stránek jako lichess.org, Zulip nebo Speedtest.
Vládní CERT upozorňuje (𝕏) na kritické zranitelnosti v produktech VMware: CVE-2026-59309, CVE-2026-59310 a CVE-2026-47876. Zranitelnosti v VMware vCenter umožňují vzdálenému útočníkovi se síťovým přístupem obejít autentizaci a získat neoprávněný přístup k vCenter, případně zneužít directory traversal ke spuštění libovolného kódu na vCenter.
Společnost Coinkite upozorňuje na bezpečnostní chybu svých hardwarových kryptopeněženek Coldcard. Jedná se o kritickou chybu v generování náhodných čísel (RNG). Místo hardwarového generátoru náhodných čísel (TRNG) byl omylem používán softwarový fallback (PRNG).
Představena byla nová linuxová distribuce Shadowfetch Linux. Na rozdíl od mnoha nováčků, které nabízejí převážně jiné téma a výběr softwaru, tato distribuce založená na Debianu Testing s desktopovým prostředím KDE Plasma 6.6, klade lokálně běžící umělou inteligenci do centra svého desktopového zážitku.
Max Leiter v roce 2019 zkusil zprovoznit X server na iPadu (iOS). Nyní se k tématu vrátil a s pomocí LLM a balíčkovacích nástrojů Procursus rozběhl desktop s X11 i Waylandem. Jeho balíčky jsou dostupné v repozitáři xiOS.
Společnost Google Cloud dnes oznámila, že její infrastruktura a služby byly oficiálně zařazeny do Katalogu cloud computingu vedeného Digitální a informační agenturou (DIA). Tato certifikace potvrzuje, že infrastruktura a služby Google Cloud splňují přísné bezpečnostní a regulační požadavky České republiky pro provoz cloudových služeb ve veřejném sektoru.
Minule jsem napsal svůj názor na využití ploch. Co si o tom myslím a jakou mají podle mě výhodu. Že jsem sáhl do vosího hnízda je mi jasné, ale ještě jednou opakuji, nejde o provokaci, ale o vyjádření názoru.
Pokud na počítači něco vytvářím, zvykl jsem si na to, že aktivně používané aplikace zobrazuji maximalizovaně. Pro vytvoření nějakého produktu jsem nikdy nepotřeboval velké množství programů. Přesto jestliže potřebuji více programů, je mi jedno zdali mezi nimi přepínám a přesouvám je z pozadí do popředí, nebo mám tyto programy ne několika plochách. V tom nevidím rozdíl. V práci si na jednu plochu spustím I-Deas a na druhou plochu terminál a na třetí plochu texťák na poznámky. Doma si pustím Firefox, Thunderbird, TotalCommander, OpenOffice, PSPad, TopStyle a putty. Popřípadě nějaký další program, dle nutnosti a potřeby. Přepínání mezi nimi nemám sebemenší problém. Spustit si nějakou jinou , na desktopu minimálně používanou, aplikaci klidně můžu a pro zpřehlednění ji minimalizuji do systraye. (WinAmp, Gaim, eMule, ... .).
Nevýhoda podle mě nastává v případě, pokud používám několik ploch a na každé ploše mám spuštěno více jak jeden aktivně používaný program v maximalizovaném rozlišení, nebo se jen překrývají. Musím přepínat jak mezi plochami, tak mezi programy. V tom jsem zatím nenašel výhodu. Pkud programy běží na více plochách, nebo jen na jedné a v podstatě jen potřebuji mezi nimi přepínat, nevidím sebemenší výhodu v tom, že si musím pamatovat na jaké ploše je která a aplikace přepnout na onu plochu a pak ještě potřebnou aplikaci dát do popředí.
Nechápu argument, že na více plochách jde spustit více programů. Jak jsem se z názorů dočetl, jako optimální počet používaných ploch někteří považují 4 až 6.Jak jsem již napsal, nezdá se mi nikterak výhodné přepínat mezi plochami a zároveň ještě mezi programy na ploše. Pokud na každé ploše je jedna aplikace, pak výhody ploch chápu. Mít na jedné ploše spuštěných 10 programů není problém. Jestliže ve Firefoxu můžu mít 10 - 20 záložek a jde se v nich vyznat, proč bych nemohl mít spuštěno 10 - 20 programů?
Nepovažujte to za nějaký útok, nebo provokaci, ale hesla že v Linuxu si můžu pustit víc programů, protože nativně umí více ploch je podle mě demagogie. Je určitě dobře, že si uživatel může vybrat zdali bude používat jednu či více ploch. Přál bych ale Linuxu, aby možnost volby byla naplněna i v ostatních směrech.
Tiskni
Sdílej:
Web, email, konzole ... Ne ze by to bylo nejak moc uzitecne, ale je to hezke, kdyz se na tu plochu prepnu a uprostred plochy se kratce objevi, kde vlastne jsem
)