Přímý přenos (YouTube) z konference LinuxDays 2026, jež probíhá tento víkend v Praze v prostorách FIT ČVUT. Na programu je spousta zajímavých přednášek.
Byla vydána nová verze 0.17.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 206 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
Minule jsem napsal svůj názor na využití ploch. Co si o tom myslím a jakou mají podle mě výhodu. Že jsem sáhl do vosího hnízda je mi jasné, ale ještě jednou opakuji, nejde o provokaci, ale o vyjádření názoru.
Pokud na počítači něco vytvářím, zvykl jsem si na to, že aktivně používané aplikace zobrazuji maximalizovaně. Pro vytvoření nějakého produktu jsem nikdy nepotřeboval velké množství programů. Přesto jestliže potřebuji více programů, je mi jedno zdali mezi nimi přepínám a přesouvám je z pozadí do popředí, nebo mám tyto programy ne několika plochách. V tom nevidím rozdíl. V práci si na jednu plochu spustím I-Deas a na druhou plochu terminál a na třetí plochu texťák na poznámky. Doma si pustím Firefox, Thunderbird, TotalCommander, OpenOffice, PSPad, TopStyle a putty. Popřípadě nějaký další program, dle nutnosti a potřeby. Přepínání mezi nimi nemám sebemenší problém. Spustit si nějakou jinou , na desktopu minimálně používanou, aplikaci klidně můžu a pro zpřehlednění ji minimalizuji do systraye. (WinAmp, Gaim, eMule, ... .).
Nevýhoda podle mě nastává v případě, pokud používám několik ploch a na každé ploše mám spuštěno více jak jeden aktivně používaný program v maximalizovaném rozlišení, nebo se jen překrývají. Musím přepínat jak mezi plochami, tak mezi programy. V tom jsem zatím nenašel výhodu. Pkud programy běží na více plochách, nebo jen na jedné a v podstatě jen potřebuji mezi nimi přepínat, nevidím sebemenší výhodu v tom, že si musím pamatovat na jaké ploše je která a aplikace přepnout na onu plochu a pak ještě potřebnou aplikaci dát do popředí.
Nechápu argument, že na více plochách jde spustit více programů. Jak jsem se z názorů dočetl, jako optimální počet používaných ploch někteří považují 4 až 6.Jak jsem již napsal, nezdá se mi nikterak výhodné přepínat mezi plochami a zároveň ještě mezi programy na ploše. Pokud na každé ploše je jedna aplikace, pak výhody ploch chápu. Mít na jedné ploše spuštěných 10 programů není problém. Jestliže ve Firefoxu můžu mít 10 - 20 záložek a jde se v nich vyznat, proč bych nemohl mít spuštěno 10 - 20 programů?
Nepovažujte to za nějaký útok, nebo provokaci, ale hesla že v Linuxu si můžu pustit víc programů, protože nativně umí více ploch je podle mě demagogie. Je určitě dobře, že si uživatel může vybrat zdali bude používat jednu či více ploch. Přál bych ale Linuxu, aby možnost volby byla naplněna i v ostatních směrech.
Tiskni
Sdílej:
Web, email, konzole ... Ne ze by to bylo nejak moc uzitecne, ale je to hezke, kdyz se na tu plochu prepnu a uprostred plochy se kratce objevi, kde vlastne jsem
)