Na Humble Bundle běží akce Linux: All the Things by O'Reilly a Picos, HATs, and More by Raspberry Pi Press. Elektronické knihy lze koupit se slevou a současně podpořit organizace Code for America a Raspberry Pi Foundation.
FreeCAD (Wikipedie), tj. svobodný multiplatformní parametrický 3D CAD, má nový vtipný a současně užitečný doplněk Banana For Scale (GitHub). Aktuálně umožňuje do výkresu vložit banán nebo plechovku pro porovnání a určení měřítka.
Blender Studio nedávno oznámilo plán vytvořit svůj první otevřený (open source) celovečerní film. Film by se měl jmenovat Overgrown (YouTube). Film vznikne, pokud se zajistí financování. Prvním krokem je získat 7 000 předplatitelů Blender Studia. Cena je od 11,50 eur měsíčně. Aktuálně počet předplatitelů je 5 289. Předplatné pokryje 20 % nákladů. Zbytek, 80 % nákladů, má být financován externími producenty nebo distributory.
Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Minule jsem napsal svůj názor na využití ploch. Co si o tom myslím a jakou mají podle mě výhodu. Že jsem sáhl do vosího hnízda je mi jasné, ale ještě jednou opakuji, nejde o provokaci, ale o vyjádření názoru.
Pokud na počítači něco vytvářím, zvykl jsem si na to, že aktivně používané aplikace zobrazuji maximalizovaně. Pro vytvoření nějakého produktu jsem nikdy nepotřeboval velké množství programů. Přesto jestliže potřebuji více programů, je mi jedno zdali mezi nimi přepínám a přesouvám je z pozadí do popředí, nebo mám tyto programy ne několika plochách. V tom nevidím rozdíl. V práci si na jednu plochu spustím I-Deas a na druhou plochu terminál a na třetí plochu texťák na poznámky. Doma si pustím Firefox, Thunderbird, TotalCommander, OpenOffice, PSPad, TopStyle a putty. Popřípadě nějaký další program, dle nutnosti a potřeby. Přepínání mezi nimi nemám sebemenší problém. Spustit si nějakou jinou , na desktopu minimálně používanou, aplikaci klidně můžu a pro zpřehlednění ji minimalizuji do systraye. (WinAmp, Gaim, eMule, ... .).
Nevýhoda podle mě nastává v případě, pokud používám několik ploch a na každé ploše mám spuštěno více jak jeden aktivně používaný program v maximalizovaném rozlišení, nebo se jen překrývají. Musím přepínat jak mezi plochami, tak mezi programy. V tom jsem zatím nenašel výhodu. Pkud programy běží na více plochách, nebo jen na jedné a v podstatě jen potřebuji mezi nimi přepínat, nevidím sebemenší výhodu v tom, že si musím pamatovat na jaké ploše je která a aplikace přepnout na onu plochu a pak ještě potřebnou aplikaci dát do popředí.
Nechápu argument, že na více plochách jde spustit více programů. Jak jsem se z názorů dočetl, jako optimální počet používaných ploch někteří považují 4 až 6.Jak jsem již napsal, nezdá se mi nikterak výhodné přepínat mezi plochami a zároveň ještě mezi programy na ploše. Pokud na každé ploše je jedna aplikace, pak výhody ploch chápu. Mít na jedné ploše spuštěných 10 programů není problém. Jestliže ve Firefoxu můžu mít 10 - 20 záložek a jde se v nich vyznat, proč bych nemohl mít spuštěno 10 - 20 programů?
Nepovažujte to za nějaký útok, nebo provokaci, ale hesla že v Linuxu si můžu pustit víc programů, protože nativně umí více ploch je podle mě demagogie. Je určitě dobře, že si uživatel může vybrat zdali bude používat jednu či více ploch. Přál bych ale Linuxu, aby možnost volby byla naplněna i v ostatních směrech.
Tiskni
Sdílej:
Web, email, konzole ... Ne ze by to bylo nejak moc uzitecne, ale je to hezke, kdyz se na tu plochu prepnu a uprostred plochy se kratce objevi, kde vlastne jsem
)