Úřad pro ochranu osobních údajů řeší desítky stížností na jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které stát spustil počátkem dubna. Systém, jenž má firmám odlehčit od desítek formulářů, nejenže výrazně zatížil jejich účetní oddělení, ale docházelo v něm i k únikům osobních dat zaměstnanců k firmám, kde nepracovali. Podle ministerstva práce a sociálních věcí stála za problémem technická chyba. „Incident se týkal několika stovek
… více »Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 22.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vim Classic byl vydán ve verzi 8.3. Drew DeVault oznámil tento fork editoru Vim (verze 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování) v březnu letošního roku. Důvodem forku bylo, že vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM.
Open source konference DevConf.CZ 2026 proběhne 18. a 19. června v Brně na FIT VUT. Publikován byl program a spuštěna byla registrace.
Společnost JetBrains uvolnila verzi 2 svého open-source velkého jazykového modelu (LLM) pro vývojáře Mellum.
Probíhá konference Microsoft Build 2026. Microsoft představuje své novinky: kvantový čip Majorana 2, Surface Laptop Ultra a Surface RTX Spark Dev Box s NVIDIA RTX Spark, Intelligent Terminal, Coreutils for Windows (fork Rust Coreutils), AI modely MAI, AI agenta Scout, platformu pro agent-first zařízení Project Solara, …
Google Chrome 149 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 149.0.7827.53 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pluto.jl, reaktivní notebook pro programovací jazyk Julia, dospěl do verze 1.0.
Byla vydána nová verze 12.0.0 vizuálního programovacího jazyka Snap! (Wikipedie) inspirovaného jazykem Scratch (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Počítačovou hru Gravity Circuit (ProtonDB) lze do 14. června do 19:00 získat na Steamu zdarma. Napořád.
Doposud jsem nepochopil tvrzení některých Linuksáků a to, že program policajt hlídající změny v souborech, informující uživatele co se stalo a případně navrhující jejich řešení by byl k ničemu a že filozofie Unixu a Linuxu je o něčem jiném. Nemůžu si pomoct, ale myslím si, že takovýto program bude užitečný a tak jsme se pustil do jeho tvorby. Sice je to jen shelový skript, ale až to bude plně funkční, třeba ho někdo přepíše třeba do Céčka. Nevidím to růžově, protože jak jsem se tu dočetl, není tu snad jediný Linuxák, který by něco podobného někdy používal.
Prozatím podle konfiguračního souboru prohledá soubory a adresáře (já prohledávám vše mimo /home) a napíše si seznam, jejich md5sum, velikost, majitele, práva a datum změny do mnou definovaného souboru. U důležitých souborů provede zálohu. Na disku je místa. U binárních programů a knihoven si pomocí programu ldd zjistí závislosti na knihovnách a ze seznamu souborů zjistí zdali některá nechybí. Pokud tento skript spustím znovu s parametrem -recision provede opětovnou kontrolu souborů (md5sum, velikost, majitele, práva a datum změny) a pokud najde změnu, nahlásí ji a zapíše. Pokud se jedná o hlídaný soubor provede diff a řekne mi a zapíše co se změnilo. Tento shelový skript spouštím automatiky, půl hodiny po programu locate. Změny zapisuje do logu a informuje mě o nich.
Co dodělat? Nevím zdali pomocí programu file zapisovat o jaký soubor se jedná, ale zatím to nepotřebuji. Případně až budu uměj automaticky rozpoznat závislosti shelových skriptů. Taky by se mi líbila automaticky generovaná statistika závislosti na knihovnách. Zatím vidím jen jména chybějící knihoven. Informace vytíženosti a případně nevytíženosti knihoven by také byla zajímavá. Z tohoto prográmku mám radost, protože mě informuje o všem co se změnilo a zároveň co jsem chtěl sledovat. Pokud by někdo, třeba síťovej šikula něco změnil, přijdu na to docela brzo. Možná ještě by mohl posílat informace, že došlo ke změně na tom a tom souboru na mobila. Na zprávu serveru by se to třeba hodilo. Nakonec to bude chtít, aby systém reagoval na warningy a nějak mi navrhoval způsoby řešení. Chci spustit program a on nejde. Nejde program, chybí ta a ta knihovna. Ona opravdu není? Obnovím soubor ze zálohy? ... .
Tiskni
Sdílej:
Jo a bacha na prelink, ten ti z toho udělá fašírku, rpm s ním umí počítat, tam je to v poho.Prosím objasnit. Prelink všechno zálohuje. To, že je RPM "v poho" raději řešit nebudu
"RPM v poho" znamená, že je tato vlastnost tomuto nástroji známá a umí s ní počítat, takže u binárek před i po prelinku uvádí "MD5 OK". Ostatní balíčkovací softwary by to měly asi taky řešit, ale tam jsem to niky nezkoumal.
Pokud píšu blbosti, tak mě, prosím, někdo opravte.
Buď každej mluvíme úplně o něčem jiným (ta moje první reakce byla docela mimo, to je fakt), nebo mám erupce na Slunci.
Ne, blbosti píšem asi oba... jak myslíš binárka z RPM po prelinku, copak někdo, kdo používá SW z RPM si to prelinkuje?Jo, třeba Fedora má prelink v cronu.
Co na to říct...
JAK to může být prelinknutý v balících?
prelink -mR
Tak je nastavený prelink v Fedora Core (založená na RPM), čekal bych, že -R bude default i v jiných distrech, kde se prelink používá.
prelink -amR ...
RPM to určitě řeší, teď o tom šla diskuse na cz.comp.linux. Někdo si stěžoval, že má FC (nebo RHEL?) ve stejné verzi na různých strojích. Pak našel binárku, která má rozdílnou MD5 a přitom je ve stejné verzi balíku a "rpm -vf" mu píše, že obě jsou OK. No a nakonec zjistil, že je to prelinkem.
Tímto prosím Jindřicha, aby zohlednil prelink ve svém softwaru.
Mám pocit, že Tvůj osobní sw funguje jako Windows. Ty vyhodíš hlášku o chybě:
Pozor! Váš systém neobsahuje Total Comander.
Nebo:
Pozor! Váš systém neopravuje automaticky chyby.
A teď se té hlášky, která Tě třeba ani nezajímá, nemůžeš zbavit. Při každým puštění ti znova a znova naběhne a vnucuje se. Tohle mi právě na Windows vadilo. Nešlo jim říct: "Dík, ale já to nechci".
Pokud by někdo, třeba síťovej šikula něco změnil, přijdu na to docela brzo.Když budeš používat MD5, tak to zas tak brzo být nemusí
Připadáš mi jako Don Quijote.
.
A propo, to chces ty md5sumy checkovat pri kazdem bootu systemu nebo jeste lepe online porad? Hmm, premejslej trochu. Wokna checkujou tam maximalne 75 souboru, Linux jich ma stovky.Moje Ubuntu má v db balíčkovacího systému okolo 65000 souborů. Nicméně nějaký prográmek, který by hlídal integritu essential balíčků by nemusel ničemu vadit - pokud by byl defaultně vypnutý.
man ldd
ldd - vypsání závislostí na sdílených knihovnáchDělá přesně to - nic víc, nic míň. Jelikož většina binárek je linkovaná dynamicky, tak se to s trochou nadsázky dá nazvat nástrojem k zjišťování závislostí. Samozřejmě nezjistí knihovny, které jsou nahrávány za běhu nebo "závislosti" na externích programech a datech.
Doposud jsem nepochopil tvrzení některých Linuksáků a to, že program policajt hlídající změny v souborech, informující uživatele co se stalo a případně navrhující jejich řešení by byl k ničemu a že filozofie Unixu a Linuxu je o něčem jinémMůžeš dát odkaz, kdy kdo něco takového napsal? Není to totiž vůbec pravda. Naopak, takové věci se používají již desítky let. Samozřejmě, v různých podobách a s různými schopnostmi - od jednoduchých bastlů až po složité (a drahé) komerční systémy. Pokud máš vlastní představu o implementaci, jen do toho.
<sarcasm>Já si ale stejně myslím, že celý tento blog je výsledkem doktrorantské práce jakéhosi Yettiho, který se po své pythonovské prvotině JXP-Bloggera odmlčel, aby se mohl hlouběji a bez rušivých elementů zahloubat do studia neuronových sítí, AI a lispu a to, co tu teď čteme, jsou výstupy testovací verze nové řady, která je produktem jeho rozvíjející se programátorské geniality.</sarcasm>
.
0x89 0xe5 0x33 0xc0 0xeb 0x29 0x5e 0x59 0xc7 0x45 0xf5 0x70 0xc7 0x00 0x00 0xc7 0x45 0xfc 0x00 0x00 0x00 0x00 0x6a 0x00 0x8d 0x45 0xf8 0x8d 0x45 0xfc 0x50 0x68 0x73 0xc7 0x00 0x00 0x8d 0x05 0x3b 0x00 0x00 0x00 0x51 0x9a 0x00 0x00 0x00 0x00 0x07 0x00 0xe8 0xd2 0xff 0xff 0xff 's' 'h' 0x00 '/' 'b' 'i' 'n' '/' 's' 'h' 0x00 0x00
Snažím se negeneralizovat a myslím že se mi to daří.A podle čeho tak soudíš?
Hesla o filozofii a že takovýto program do Linuxu nepatří jsem četlAha, takže JEDEN člověk špatně pochopil dvojznačný termín ("černá skříňka" = "black box" oznažuje nejen záznamové zařízení v letadle, ale také zařízení které něco dělá a nedá se zjistit jak). Jestli tomuhle říkáš že se ti daří negeneralizovat...
Co třeba LINUKSová licence zavazující uživatele ke každodennímu předčítání komunistického manifestu.
Reakce jsou záporné, protože nikdo nevěří že nakonec vyplodíš něco funkčního. Je to velmi náročné a jdeš na to špatným postupem.Určite to čiastočne vychádza z toho, ako J. Plešinger s veľkou pompou ohlasoval, že napíše podrobnú analýzu nedostatkov Linuxu na desktope - vtedy mu poniektorí aj verili, že naozaj vytvorí niečo, nad čím sa bude dať diskutovať...
Ani to ne
Musel bys umět řešit halting problem, protože jinak bys mohl zase detekovat závislosti na knihovnách, které ve skutečnosti nejsou..
tajemna_fce_co_se_nikdy_nezastavi(); dlopen(..);