Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Kouzelník Pokustón patrně pracuje v Intelu, neboť přese všechnu nepříznivou situaci se firmě stále s Atomy daří kouzlit nové a nové věci. Posledním kouzlem je varianta Atom SoC určená pro servery.
Intel Centerton patrně míří na bojiště, kde již nějakou dobu cvičí své ARMové samuraje Hewlett-Packard. Výhodou může nepochybně být x86 architektura a fakt, že se SoC Centerton skládá ze dvou dvouvláknových 64bitových Atom jader (tedy 2 jádra, 4 HT vlákna). Frekvence CPU sahá až na 1,6GHz hranici, k dispozici má 24/32 kB L1 (data/instrukce) a 512 kB L2 cache. Každý SoC zvládne jeden až 1,333GHz DDR3 paměťový modul o velikosti až 8 GB včetně podpory ECC a low-voltage (lze použít 1,5 a 1,35V moduly). Komunikaci směrem ven zajišťuje PCI Express 2.0 ×8, na nějž se věší věci jako řadiče rozhraní.
Centertony jsou aktuálně vyráběny 32nm „tock“ procesem, jejich TDP je 8,1 W. Intel předpokládá v segmentu levných serverů a datových center úspěch. Představení hotových řešení od výrobců serverů čekejme v průběhu jara.
Ještě krátce u Atomů pro dnešek zůstaneme. Intelu se podařilo leaknout na svém španělském webu PDFko nesoucí přehled plánů pro nadcházející roky, z nichž mimo jiné vyplynula jedna zajímavost. Zatímco již několik let máme možnost využívat zařízení s dvoujádrovými/čtyřvláknovými Atomy (jedno takové jsme si osahali před více než dvěma roky), teprve v roce 2013 se dočkáme skutečně čtyřjádorvých Atomů.
Nebude to samozřejmě letošní již představená řada Cedar Trail, ta je ještě dvoujádrová/čtyřvláknová. Zhruba za rok a čtvrt přijdou čtyřjádrové Atomy a výkon tak poskočí minimálně na dvojnásobek. Otázkou do pranice je, zdali Intel u některých z modelů nabídne opět HyperThreading, kdy by se takové Atomy systému hlásily jako osmijádro. Co však lze očekávat s téměř jistotou, je 22nm výroba. Již pár měsíců vyrábí Intel 22nm procesory na plné obrátky (uvedení Ivy Bridge je už doslova „za humny“) a příští rok bychom se měli dostat do „tock“ fáze, kdy bude 22nm výroba vyladěna k dokonalosti a zejména u malých Atomových čipů o tom netřeba pochybovat (giganti jako „Larrabee“ nebo Xeony s plným počtem aktivních CPU jader jsou něco jiného)
A do třetice ještě z Intelovy atomové střelnice. Možná jste v září minuli zprávičku o tom, že Intel a Google demonstrovali kombinaci Androidu 2.3 a SoC Atom „Medfield“ v konceptu x86 smartphonu chystaného na tento rok. Intel nyní definitivně tyto Atomy uvádí na trh. Atom Z2460 je opět 32nm procesem vyrábění SoC, který není navržen pro netbooky, není navržen pro servery, ale ryze pro ultramobilní přístroje známé jako „smartphony“.
SoC Atom Z2460 vůbec poprvé spatříme ve smartphonu Lenovo K800, pochopitelně na čínském trhu (obecně do světa půjde v mobilu od Motoroly, tedy Googlu). Stane se tak letos na jaře. Z2460 je 1jádrový SoC s obligátní frekvencí 1,6 GHz, 512kB L2 cache, low-power DDR2 řadičem podporujícím 1 GB DDR2-800 paměti a grafickým jádrem od PowerVR (400MHz zvládající OpenGL ES2.0 a OpenVG 1.1). Nechybí samozřejmě hardwarový video (de)kodér formátů jako MPEG-4 či H.264 a dalších, poradí si i s nahráváním 1080/30p videa. Výstup na displej podporuje rozlišení 1280×1024, lze ale vyvést až 1920×1080 z HDMI 1.3 výstupu. SoC si samozřejmě poradí s čelní i zadní kamerkou/foťákem.
(Před)loni započatá a nepochybně letos akcelerující vlna non-TN LCD monitorů pokračuje. Dnes si tedy představíme dva typické zástupce dvou různých tříd. Tu nižší krásně demonstruje nový LCD monitor firmy Philips. 24palcový model 241P4QPYES nabízí FullHD (1920×1080) rozlišení, A-MVA panel a LED podsvícení. Cena je přitom velmi slušná.
MVA dipsleje jakoby zažívaly jistou renesanci, léta jsme slýchali spíše o PVA (a v posledních obdobích také o levné variantě cPVA, kterou „proslavil“ Samsung F2380). A-MVA od Philipsu samozřejmě zvládá zorné úhly 178×178° při kontrastu 10:1, to je typický údaj. Dále je zde rychlá elektronika (patrně 6bit+FRC?) dávající odezvu 6 ms šedá-šedá, resp. 12 ms full.
LED podsvícení nabízí jas až 250 cd/m², bohužel již tradičně chybí údaj o minimálním jasu. Díky LEDkám si Philips může dovolit typické marketingové lákadlo, údaj o dynamickém kontrastu 20 000 000:1, ten reálný („statický“) je prý 5 000:1.
Mezi vstupy je k dispozici VGA, DVI-D a DisplayPort. Příjemnou součástí, která v nejlevnější třídě nbývá tolik zvykem, je USB 2.0 hub s celkem 4 porty. Spotřeba se vejde do 23,5 W, typická činí 15 W v ECO režimu. Monitor disponuje senzorem detekujícím přítomnost uživatele a vypínajícím LCD pokud před ním nikdo nesedí.
Philips, resp. e-shopy, si 241P4QPYES cení na ~6 200 Kč, což je slušná cena odpovídající parametrům.
Zástupcem vyšší třídy dnes bude sedmadvacítka od Asusteku. Ta představuje přicházející vlnu WUXGA LCD monitorů, které konečně nahrazují energeticky velmi náročné CCFL podsvícení LEDkami. Asustek je dal do vínku svému modelu VA278Q. Na poli 27palcových LCD displejů s rozlišením 2560×1440 zatím ostrá konkurence nepanuje, takže je zde obvyklý IPS panel.
Dynamický kontrast vytáhli markeťáci Asusteku až na hodnotu 80 000 000:1, což může znamenat vyšší rozsah jasu než u výše zmíněného Philipsu. Obvyklé jsou zorné úhly 178×178° či kvalitní plně polohovatelný stojan vč. podpory nastavení výšky a Pivotu. Asus přidává také své tradiční režimy Splendid (tentokrát šestici: Theater, Scenery, Gaming, Night View, sRGB, Standard). Ačkoli zatím nepronikla na veřejnost cena, obdobné monitory s CCFL podsvícením stojí kolem 14 000 Kč, s ohledem na značku čekejme u Asusteku cenu podobnou, přeci jen to není Dell, který ke svým sedmadvacítkám dává NBD záruku.
Ale ještě jedna zajímavost: i tento Asus disponuje vstupem DisplayPort. Nechci být případným zklamaným optimistou, ale po letech strádání to konečně letos vypadá na pořádnou penetraci tohoto „svobodného“ rozhraní mezi grafické karty a monitory. GPU od AMD, Nvidie, Intelu i dalších jej plně podporují, nemluvě o Thunderboltu, který letos přijde na základní desky pro PC, takže je konečně na čase, aby jej nesly pokud možno všechny monitory, tedy alespoň ty, u kterých to dává smysl. Philips i Asus toto plní na jedničku a já je za to chválím (ostatně koho by bavilo pořád platit licenci za HDMI, když DP odvádí tutéž práci „zadarmo“).
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
24/32&nbs;pkBKdyž jsem to četl v Kindle, tak jsem našel ještě další dva překlepy, ale teď je nějak nevidím...
koho by bavilo pořád platit licenci za HDMI, když DP odvádí tutéž práci „zadarmo“Na to jsem se chtěl taky zeptat, proč jsou ty patentově nezatížené DP kabely násobně dražší, než ekvivalentní HDMI?
Atom je super procesor. sam som pred tyzdnom kupil D525 Mount Washinton. bezi mi na tom OpenMediaVault a vytazenie pri prehravani Full HD filmu cez Sambu zoberie 2 thredy zo styroch do 15 percent.. takze je to super.