Na Kickstarteru běží kampaň na podporu modulárního otevřeného handheldu Mecha Comet s Linuxem.
V nedávno zveřejněné kolekci dokumentů souvisejících s kontroverzním finančníkem a kuplířem Jeffrey Epsteinem se překvapivě objevil i referenční manuál unixového shellu Bash, jedná se o verzi manuálu z roku 2005. Aktuální vydání si lze stáhnout ze stránek GNU.
The Document Foundation oznámila vydání nové verze 26.2 svobodného kancelářského balíku LibreOffice. Podrobný přehled nových vlastností i s náhledy v poznámkách k vydání (cs). Vypíchnout lze podporu formátu Markdown.
Co se děje ve zprávách, ví asi každý - válka sem, clo tam, demonstrace na jednu i druhou stranu a bastlíř už má pocit, že se snad ani nic jiného neděje. To by však byl velký omyl a Virtuální Bastlírna je zde jako každý měsíc, aby vytáhla na světlo světa události ze světa vědy a techniky. Připojte se tedy nezávaznému povídání Strahovského MacGyvera! Co se tam bude probírat? PCBWay začalo dělat průhledné plošňáky, MARS končí s výrobou skříněk, FEL
… více »Guvernérka státu New York Kathy Hochul (Demokraté) plánuje novou legislativu, která by měla omezit výrobu 3D tištěných zbraní. Tento návrh zákona zavádí povinnost pro všechny 3D tiskárny prodávané ve státě New York obsahovat 'software' bránící ve výrobě zbraní. Návrh zákona rovněž zakazuje lidem sdílet 'digitální plány zbraní' (blueprinty) bez povolení. Existují důvodné obavy, že se tento nešťastný nápad může šířit do dalších zemí a ovlivnit celý 3D tisk jako takový. Ostatně, s podobnou regulací nedávno přišel i stát Washington.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za prosinec 2025 a leden 2026 (YouTube). Zajímavé, že i v roce 2026 celou řadu problémů vyřeší falšování řetězce User-Agent.
Bylo rozhodnuto, že Linux From Scratch (LFS) končí s podporou System V init. Nové verze knih s návody na instalaci vlastního linuxového systému ze zdrojových kódů už budou pouze se systemd.
Byla vydána nová verze 2026.1.0 "Like a Version" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu. Změněno bylo číslování verzí. Předchozí verze byla 2.9.1.
Internetový prohlížeč Firefox bude mít nové ovládací prvky pro umělou inteligenci, které umožní uživatelům vypnout vestavěné AI funkce přímo v nastavení prohlížeče. Jednotlivě půjde vypnout nebo zapnout automatické překlady stránek, generovaní popisného textu k obrázkům v otevřených PDF dokumentech, samoorganizaci tabů do skupin, náhledy odkazů s krátkým shrnutím a boční panel s chatbotem. Tyto možnosti v nastavení prohlížeče
… více »Desktopové prostředí KDE Plasma 6.6, která je právě ve fázi beta, nahrazuje stávající SDDM novým Plasma Login Managerem, který je ale pevně navázán na systemd. Plasma Login Manager využívá systemd-logind a další součásti systemd, které nejsou dostupné v operačních systémech bez systemd, jako je například FreeBSD, případně jsou linuxové distribuce Gentoo, Void Linux anebo Alpine Linux. Pro uživatele zatím stále ještě existuje možnost používat SDDM.
Kouzelník Pokustón patrně pracuje v Intelu, neboť přese všechnu nepříznivou situaci se firmě stále s Atomy daří kouzlit nové a nové věci. Posledním kouzlem je varianta Atom SoC určená pro servery.
Intel Centerton patrně míří na bojiště, kde již nějakou dobu cvičí své ARMové samuraje Hewlett-Packard. Výhodou může nepochybně být x86 architektura a fakt, že se SoC Centerton skládá ze dvou dvouvláknových 64bitových Atom jader (tedy 2 jádra, 4 HT vlákna). Frekvence CPU sahá až na 1,6GHz hranici, k dispozici má 24/32 kB L1 (data/instrukce) a 512 kB L2 cache. Každý SoC zvládne jeden až 1,333GHz DDR3 paměťový modul o velikosti až 8 GB včetně podpory ECC a low-voltage (lze použít 1,5 a 1,35V moduly). Komunikaci směrem ven zajišťuje PCI Express 2.0 ×8, na nějž se věší věci jako řadiče rozhraní.
Centertony jsou aktuálně vyráběny 32nm „tock“ procesem, jejich TDP je 8,1 W. Intel předpokládá v segmentu levných serverů a datových center úspěch. Představení hotových řešení od výrobců serverů čekejme v průběhu jara.
Ještě krátce u Atomů pro dnešek zůstaneme. Intelu se podařilo leaknout na svém španělském webu PDFko nesoucí přehled plánů pro nadcházející roky, z nichž mimo jiné vyplynula jedna zajímavost. Zatímco již několik let máme možnost využívat zařízení s dvoujádrovými/čtyřvláknovými Atomy (jedno takové jsme si osahali před více než dvěma roky), teprve v roce 2013 se dočkáme skutečně čtyřjádorvých Atomů.
Nebude to samozřejmě letošní již představená řada Cedar Trail, ta je ještě dvoujádrová/čtyřvláknová. Zhruba za rok a čtvrt přijdou čtyřjádrové Atomy a výkon tak poskočí minimálně na dvojnásobek. Otázkou do pranice je, zdali Intel u některých z modelů nabídne opět HyperThreading, kdy by se takové Atomy systému hlásily jako osmijádro. Co však lze očekávat s téměř jistotou, je 22nm výroba. Již pár měsíců vyrábí Intel 22nm procesory na plné obrátky (uvedení Ivy Bridge je už doslova „za humny“) a příští rok bychom se měli dostat do „tock“ fáze, kdy bude 22nm výroba vyladěna k dokonalosti a zejména u malých Atomových čipů o tom netřeba pochybovat (giganti jako „Larrabee“ nebo Xeony s plným počtem aktivních CPU jader jsou něco jiného)
A do třetice ještě z Intelovy atomové střelnice. Možná jste v září minuli zprávičku o tom, že Intel a Google demonstrovali kombinaci Androidu 2.3 a SoC Atom „Medfield“ v konceptu x86 smartphonu chystaného na tento rok. Intel nyní definitivně tyto Atomy uvádí na trh. Atom Z2460 je opět 32nm procesem vyrábění SoC, který není navržen pro netbooky, není navržen pro servery, ale ryze pro ultramobilní přístroje známé jako „smartphony“.
SoC Atom Z2460 vůbec poprvé spatříme ve smartphonu Lenovo K800, pochopitelně na čínském trhu (obecně do světa půjde v mobilu od Motoroly, tedy Googlu). Stane se tak letos na jaře. Z2460 je 1jádrový SoC s obligátní frekvencí 1,6 GHz, 512kB L2 cache, low-power DDR2 řadičem podporujícím 1 GB DDR2-800 paměti a grafickým jádrem od PowerVR (400MHz zvládající OpenGL ES2.0 a OpenVG 1.1). Nechybí samozřejmě hardwarový video (de)kodér formátů jako MPEG-4 či H.264 a dalších, poradí si i s nahráváním 1080/30p videa. Výstup na displej podporuje rozlišení 1280×1024, lze ale vyvést až 1920×1080 z HDMI 1.3 výstupu. SoC si samozřejmě poradí s čelní i zadní kamerkou/foťákem.
(Před)loni započatá a nepochybně letos akcelerující vlna non-TN LCD monitorů pokračuje. Dnes si tedy představíme dva typické zástupce dvou různých tříd. Tu nižší krásně demonstruje nový LCD monitor firmy Philips. 24palcový model 241P4QPYES nabízí FullHD (1920×1080) rozlišení, A-MVA panel a LED podsvícení. Cena je přitom velmi slušná.
MVA dipsleje jakoby zažívaly jistou renesanci, léta jsme slýchali spíše o PVA (a v posledních obdobích také o levné variantě cPVA, kterou „proslavil“ Samsung F2380). A-MVA od Philipsu samozřejmě zvládá zorné úhly 178×178° při kontrastu 10:1, to je typický údaj. Dále je zde rychlá elektronika (patrně 6bit+FRC?) dávající odezvu 6 ms šedá-šedá, resp. 12 ms full.
LED podsvícení nabízí jas až 250 cd/m², bohužel již tradičně chybí údaj o minimálním jasu. Díky LEDkám si Philips může dovolit typické marketingové lákadlo, údaj o dynamickém kontrastu 20 000 000:1, ten reálný („statický“) je prý 5 000:1.
Mezi vstupy je k dispozici VGA, DVI-D a DisplayPort. Příjemnou součástí, která v nejlevnější třídě nbývá tolik zvykem, je USB 2.0 hub s celkem 4 porty. Spotřeba se vejde do 23,5 W, typická činí 15 W v ECO režimu. Monitor disponuje senzorem detekujícím přítomnost uživatele a vypínajícím LCD pokud před ním nikdo nesedí.
Philips, resp. e-shopy, si 241P4QPYES cení na ~6 200 Kč, což je slušná cena odpovídající parametrům.
Zástupcem vyšší třídy dnes bude sedmadvacítka od Asusteku. Ta představuje přicházející vlnu WUXGA LCD monitorů, které konečně nahrazují energeticky velmi náročné CCFL podsvícení LEDkami. Asustek je dal do vínku svému modelu VA278Q. Na poli 27palcových LCD displejů s rozlišením 2560×1440 zatím ostrá konkurence nepanuje, takže je zde obvyklý IPS panel.
Dynamický kontrast vytáhli markeťáci Asusteku až na hodnotu 80 000 000:1, což může znamenat vyšší rozsah jasu než u výše zmíněného Philipsu. Obvyklé jsou zorné úhly 178×178° či kvalitní plně polohovatelný stojan vč. podpory nastavení výšky a Pivotu. Asus přidává také své tradiční režimy Splendid (tentokrát šestici: Theater, Scenery, Gaming, Night View, sRGB, Standard). Ačkoli zatím nepronikla na veřejnost cena, obdobné monitory s CCFL podsvícením stojí kolem 14 000 Kč, s ohledem na značku čekejme u Asusteku cenu podobnou, přeci jen to není Dell, který ke svým sedmadvacítkám dává NBD záruku.
Ale ještě jedna zajímavost: i tento Asus disponuje vstupem DisplayPort. Nechci být případným zklamaným optimistou, ale po letech strádání to konečně letos vypadá na pořádnou penetraci tohoto „svobodného“ rozhraní mezi grafické karty a monitory. GPU od AMD, Nvidie, Intelu i dalších jej plně podporují, nemluvě o Thunderboltu, který letos přijde na základní desky pro PC, takže je konečně na čase, aby jej nesly pokud možno všechny monitory, tedy alespoň ty, u kterých to dává smysl. Philips i Asus toto plní na jedničku a já je za to chválím (ostatně koho by bavilo pořád platit licenci za HDMI, když DP odvádí tutéž práci „zadarmo“).
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
DD
Mali už veľa pokusov a generácií a zatiaľ ani jedna nešla bez chladiča.
24/32&nbs;pkBKdyž jsem to četl v Kindle, tak jsem našel ještě další dva překlepy, ale teď je nějak nevidím...
koho by bavilo pořád platit licenci za HDMI, když DP odvádí tutéž práci „zadarmo“Na to jsem se chtěl taky zeptat, proč jsou ty patentově nezatížené DP kabely násobně dražší, než ekvivalentní HDMI?
Atom je super procesor. sam som pred tyzdnom kupil D525 Mount Washinton. bezi mi na tom OpenMediaVault a vytazenie pri prehravani Full HD filmu cez Sambu zoberie 2 thredy zo styroch do 15 percent.. takze je to super.