Bylo oznámeno vydání nové verze 8.1 "Hoare" kolekce svobodného softwaru umožňujícího nahrávání, konverzi a streamovaní digitálního zvuku a obrazu FFmpeg (Wikipedie). Doprovodný příspěvek na blogu Khronosu rozebírá kódování a dekódování videa pomocí Vulkan Compute Shaders v FFmpeg.
Byl představen open-source a open-hardware prototyp nízkonákladového raketometu kategorie MANPADS, který byl sestaven z běžně dostupné elektroniky a komponent vytištěných na 3D tiskárně. Raketa využívá skládací stabilizační křidélka a canardovou stabilizaci aktivně řízenou palubním letovým počítačem ESP32, vybaveným inerciální měřicí jednotkou MPU6050 (gyroskop a akcelerometr). Přenosné odpalovací zařízení obsahuje GPS,
… více »Vědci z univerzity La Sapienza v Římě vyvinuli systém, který dokáže identifikovat jednotlivce pouze na základě toho, jak narušují signály Wi-Fi. Autoři tuto novou technologii nazvali WhoFi. Na rozdíl od tradičních biometrických systémů, jako jsou skenery otisků prstů a rozpoznávání obličeje, nevyžaduje tato metoda přímý fyzický kontakt ani vizuální vstupy. WhoFi může také sledovat jednotlivce na větší ploše než kamera s pevnou polohou; stačí, je-li k dispozici Wi-Fi síť.
SuperTux (Wikipedie), tj. klasická 2D plošinovka inspirovaná sérií Super Mario, byl vydán v nové verzi 0.7.0. Videoukázka na YouTube. Hrát lze i ve webovém prohlížeči.
Ageless Linux je linuxová distribuce vytvořená jako politický protest proti kalifornskému zákonu o věkovém ověřování uživatelů na úrovni OS (AB 1043). Kromě běžného instalačního obrazu je k dispozici i konverzní skript, který kompatibilní systém označí za Ageless Linux a levné jednodeskové počítače v ceně 12$ s předinstalovaným Ageless Linuxem, které se chystají autoři projektu dávat dětem. Ageless Linux je registrován jako operační
… více »PimpMyGRC upravuje vzhled toolkitu GNU Radio a přidává alternativní barevná témata. Primárním cílem autora bylo pouze vytvořit tmavé prostředí vhodné pro noční práci, nicméně k dispozici je nakonec celá škála barevných schémat včetně možností různých animací a vizuálních efektů (plameny, matrix, bubliny...), které nepochybně posunou uživatelský zážitek na zcela jinou úroveň. Témata jsou skripty v jazyce Python, které nahrazují
… více »GIMP 3.2 byl oficiálně vydán (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
FRANK OS je open-source operační systém pro mikrokontrolér RP2350 (s FRANK M2 board) postavený na FreeRTOS, který přetváří tento levný čip na plně funkční počítač s desktopovým uživatelským rozhraním ve stylu Windows 95 se správcem oken, terminálem, prohlížečem souborů a knihovnou aplikací, ovládaný PS/2 myší a klávesnicí, s DVI video výstupem. Otázkou zůstává, zda by 520 KB SRAM stačilo každému 😅.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard Kč) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
Projekt Debian aktualizoval obrazy stabilní větve „Trixie“ (13.4). Shrnuje opravy za poslední dva měsíce, 111 aktualizovaných balíčků a 67 bezpečnostních hlášení. Opravy se týkají mj. chyb v glibc nebo webovém serveru Apache.
Kouzelník Pokustón patrně pracuje v Intelu, neboť přese všechnu nepříznivou situaci se firmě stále s Atomy daří kouzlit nové a nové věci. Posledním kouzlem je varianta Atom SoC určená pro servery.
Intel Centerton patrně míří na bojiště, kde již nějakou dobu cvičí své ARMové samuraje Hewlett-Packard. Výhodou může nepochybně být x86 architektura a fakt, že se SoC Centerton skládá ze dvou dvouvláknových 64bitových Atom jader (tedy 2 jádra, 4 HT vlákna). Frekvence CPU sahá až na 1,6GHz hranici, k dispozici má 24/32 kB L1 (data/instrukce) a 512 kB L2 cache. Každý SoC zvládne jeden až 1,333GHz DDR3 paměťový modul o velikosti až 8 GB včetně podpory ECC a low-voltage (lze použít 1,5 a 1,35V moduly). Komunikaci směrem ven zajišťuje PCI Express 2.0 ×8, na nějž se věší věci jako řadiče rozhraní.
Centertony jsou aktuálně vyráběny 32nm „tock“ procesem, jejich TDP je 8,1 W. Intel předpokládá v segmentu levných serverů a datových center úspěch. Představení hotových řešení od výrobců serverů čekejme v průběhu jara.
Ještě krátce u Atomů pro dnešek zůstaneme. Intelu se podařilo leaknout na svém španělském webu PDFko nesoucí přehled plánů pro nadcházející roky, z nichž mimo jiné vyplynula jedna zajímavost. Zatímco již několik let máme možnost využívat zařízení s dvoujádrovými/čtyřvláknovými Atomy (jedno takové jsme si osahali před více než dvěma roky), teprve v roce 2013 se dočkáme skutečně čtyřjádorvých Atomů.
Nebude to samozřejmě letošní již představená řada Cedar Trail, ta je ještě dvoujádrová/čtyřvláknová. Zhruba za rok a čtvrt přijdou čtyřjádrové Atomy a výkon tak poskočí minimálně na dvojnásobek. Otázkou do pranice je, zdali Intel u některých z modelů nabídne opět HyperThreading, kdy by se takové Atomy systému hlásily jako osmijádro. Co však lze očekávat s téměř jistotou, je 22nm výroba. Již pár měsíců vyrábí Intel 22nm procesory na plné obrátky (uvedení Ivy Bridge je už doslova „za humny“) a příští rok bychom se měli dostat do „tock“ fáze, kdy bude 22nm výroba vyladěna k dokonalosti a zejména u malých Atomových čipů o tom netřeba pochybovat (giganti jako „Larrabee“ nebo Xeony s plným počtem aktivních CPU jader jsou něco jiného)
A do třetice ještě z Intelovy atomové střelnice. Možná jste v září minuli zprávičku o tom, že Intel a Google demonstrovali kombinaci Androidu 2.3 a SoC Atom „Medfield“ v konceptu x86 smartphonu chystaného na tento rok. Intel nyní definitivně tyto Atomy uvádí na trh. Atom Z2460 je opět 32nm procesem vyrábění SoC, který není navržen pro netbooky, není navržen pro servery, ale ryze pro ultramobilní přístroje známé jako „smartphony“.
SoC Atom Z2460 vůbec poprvé spatříme ve smartphonu Lenovo K800, pochopitelně na čínském trhu (obecně do světa půjde v mobilu od Motoroly, tedy Googlu). Stane se tak letos na jaře. Z2460 je 1jádrový SoC s obligátní frekvencí 1,6 GHz, 512kB L2 cache, low-power DDR2 řadičem podporujícím 1 GB DDR2-800 paměti a grafickým jádrem od PowerVR (400MHz zvládající OpenGL ES2.0 a OpenVG 1.1). Nechybí samozřejmě hardwarový video (de)kodér formátů jako MPEG-4 či H.264 a dalších, poradí si i s nahráváním 1080/30p videa. Výstup na displej podporuje rozlišení 1280×1024, lze ale vyvést až 1920×1080 z HDMI 1.3 výstupu. SoC si samozřejmě poradí s čelní i zadní kamerkou/foťákem.
(Před)loni započatá a nepochybně letos akcelerující vlna non-TN LCD monitorů pokračuje. Dnes si tedy představíme dva typické zástupce dvou různých tříd. Tu nižší krásně demonstruje nový LCD monitor firmy Philips. 24palcový model 241P4QPYES nabízí FullHD (1920×1080) rozlišení, A-MVA panel a LED podsvícení. Cena je přitom velmi slušná.
MVA dipsleje jakoby zažívaly jistou renesanci, léta jsme slýchali spíše o PVA (a v posledních obdobích také o levné variantě cPVA, kterou „proslavil“ Samsung F2380). A-MVA od Philipsu samozřejmě zvládá zorné úhly 178×178° při kontrastu 10:1, to je typický údaj. Dále je zde rychlá elektronika (patrně 6bit+FRC?) dávající odezvu 6 ms šedá-šedá, resp. 12 ms full.
LED podsvícení nabízí jas až 250 cd/m², bohužel již tradičně chybí údaj o minimálním jasu. Díky LEDkám si Philips může dovolit typické marketingové lákadlo, údaj o dynamickém kontrastu 20 000 000:1, ten reálný („statický“) je prý 5 000:1.
Mezi vstupy je k dispozici VGA, DVI-D a DisplayPort. Příjemnou součástí, která v nejlevnější třídě nbývá tolik zvykem, je USB 2.0 hub s celkem 4 porty. Spotřeba se vejde do 23,5 W, typická činí 15 W v ECO režimu. Monitor disponuje senzorem detekujícím přítomnost uživatele a vypínajícím LCD pokud před ním nikdo nesedí.
Philips, resp. e-shopy, si 241P4QPYES cení na ~6 200 Kč, což je slušná cena odpovídající parametrům.
Zástupcem vyšší třídy dnes bude sedmadvacítka od Asusteku. Ta představuje přicházející vlnu WUXGA LCD monitorů, které konečně nahrazují energeticky velmi náročné CCFL podsvícení LEDkami. Asustek je dal do vínku svému modelu VA278Q. Na poli 27palcových LCD displejů s rozlišením 2560×1440 zatím ostrá konkurence nepanuje, takže je zde obvyklý IPS panel.
Dynamický kontrast vytáhli markeťáci Asusteku až na hodnotu 80 000 000:1, což může znamenat vyšší rozsah jasu než u výše zmíněného Philipsu. Obvyklé jsou zorné úhly 178×178° či kvalitní plně polohovatelný stojan vč. podpory nastavení výšky a Pivotu. Asus přidává také své tradiční režimy Splendid (tentokrát šestici: Theater, Scenery, Gaming, Night View, sRGB, Standard). Ačkoli zatím nepronikla na veřejnost cena, obdobné monitory s CCFL podsvícením stojí kolem 14 000 Kč, s ohledem na značku čekejme u Asusteku cenu podobnou, přeci jen to není Dell, který ke svým sedmadvacítkám dává NBD záruku.
Ale ještě jedna zajímavost: i tento Asus disponuje vstupem DisplayPort. Nechci být případným zklamaným optimistou, ale po letech strádání to konečně letos vypadá na pořádnou penetraci tohoto „svobodného“ rozhraní mezi grafické karty a monitory. GPU od AMD, Nvidie, Intelu i dalších jej plně podporují, nemluvě o Thunderboltu, který letos přijde na základní desky pro PC, takže je konečně na čase, aby jej nesly pokud možno všechny monitory, tedy alespoň ty, u kterých to dává smysl. Philips i Asus toto plní na jedničku a já je za to chválím (ostatně koho by bavilo pořád platit licenci za HDMI, když DP odvádí tutéž práci „zadarmo“).
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
DD
Mali už veľa pokusov a generácií a zatiaľ ani jedna nešla bez chladiča.
24/32&nbs;pkBKdyž jsem to četl v Kindle, tak jsem našel ještě další dva překlepy, ale teď je nějak nevidím...
koho by bavilo pořád platit licenci za HDMI, když DP odvádí tutéž práci „zadarmo“Na to jsem se chtěl taky zeptat, proč jsou ty patentově nezatížené DP kabely násobně dražší, než ekvivalentní HDMI?
Atom je super procesor. sam som pred tyzdnom kupil D525 Mount Washinton. bezi mi na tom OpenMediaVault a vytazenie pri prehravani Full HD filmu cez Sambu zoberie 2 thredy zo styroch do 15 percent.. takze je to super.