Byl vydán Debian 13.5, tj. pátá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.14, tj. čtrnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
Kouzelník Pokustón patrně pracuje v Intelu, neboť přese všechnu nepříznivou situaci se firmě stále s Atomy daří kouzlit nové a nové věci. Posledním kouzlem je varianta Atom SoC určená pro servery.
Intel Centerton patrně míří na bojiště, kde již nějakou dobu cvičí své ARMové samuraje Hewlett-Packard. Výhodou může nepochybně být x86 architektura a fakt, že se SoC Centerton skládá ze dvou dvouvláknových 64bitových Atom jader (tedy 2 jádra, 4 HT vlákna). Frekvence CPU sahá až na 1,6GHz hranici, k dispozici má 24/32 kB L1 (data/instrukce) a 512 kB L2 cache. Každý SoC zvládne jeden až 1,333GHz DDR3 paměťový modul o velikosti až 8 GB včetně podpory ECC a low-voltage (lze použít 1,5 a 1,35V moduly). Komunikaci směrem ven zajišťuje PCI Express 2.0 ×8, na nějž se věší věci jako řadiče rozhraní.
Centertony jsou aktuálně vyráběny 32nm „tock“ procesem, jejich TDP je 8,1 W. Intel předpokládá v segmentu levných serverů a datových center úspěch. Představení hotových řešení od výrobců serverů čekejme v průběhu jara.
Ještě krátce u Atomů pro dnešek zůstaneme. Intelu se podařilo leaknout na svém španělském webu PDFko nesoucí přehled plánů pro nadcházející roky, z nichž mimo jiné vyplynula jedna zajímavost. Zatímco již několik let máme možnost využívat zařízení s dvoujádrovými/čtyřvláknovými Atomy (jedno takové jsme si osahali před více než dvěma roky), teprve v roce 2013 se dočkáme skutečně čtyřjádorvých Atomů.
Nebude to samozřejmě letošní již představená řada Cedar Trail, ta je ještě dvoujádrová/čtyřvláknová. Zhruba za rok a čtvrt přijdou čtyřjádrové Atomy a výkon tak poskočí minimálně na dvojnásobek. Otázkou do pranice je, zdali Intel u některých z modelů nabídne opět HyperThreading, kdy by se takové Atomy systému hlásily jako osmijádro. Co však lze očekávat s téměř jistotou, je 22nm výroba. Již pár měsíců vyrábí Intel 22nm procesory na plné obrátky (uvedení Ivy Bridge je už doslova „za humny“) a příští rok bychom se měli dostat do „tock“ fáze, kdy bude 22nm výroba vyladěna k dokonalosti a zejména u malých Atomových čipů o tom netřeba pochybovat (giganti jako „Larrabee“ nebo Xeony s plným počtem aktivních CPU jader jsou něco jiného)
A do třetice ještě z Intelovy atomové střelnice. Možná jste v září minuli zprávičku o tom, že Intel a Google demonstrovali kombinaci Androidu 2.3 a SoC Atom „Medfield“ v konceptu x86 smartphonu chystaného na tento rok. Intel nyní definitivně tyto Atomy uvádí na trh. Atom Z2460 je opět 32nm procesem vyrábění SoC, který není navržen pro netbooky, není navržen pro servery, ale ryze pro ultramobilní přístroje známé jako „smartphony“.
SoC Atom Z2460 vůbec poprvé spatříme ve smartphonu Lenovo K800, pochopitelně na čínském trhu (obecně do světa půjde v mobilu od Motoroly, tedy Googlu). Stane se tak letos na jaře. Z2460 je 1jádrový SoC s obligátní frekvencí 1,6 GHz, 512kB L2 cache, low-power DDR2 řadičem podporujícím 1 GB DDR2-800 paměti a grafickým jádrem od PowerVR (400MHz zvládající OpenGL ES2.0 a OpenVG 1.1). Nechybí samozřejmě hardwarový video (de)kodér formátů jako MPEG-4 či H.264 a dalších, poradí si i s nahráváním 1080/30p videa. Výstup na displej podporuje rozlišení 1280×1024, lze ale vyvést až 1920×1080 z HDMI 1.3 výstupu. SoC si samozřejmě poradí s čelní i zadní kamerkou/foťákem.
(Před)loni započatá a nepochybně letos akcelerující vlna non-TN LCD monitorů pokračuje. Dnes si tedy představíme dva typické zástupce dvou různých tříd. Tu nižší krásně demonstruje nový LCD monitor firmy Philips. 24palcový model 241P4QPYES nabízí FullHD (1920×1080) rozlišení, A-MVA panel a LED podsvícení. Cena je přitom velmi slušná.
MVA dipsleje jakoby zažívaly jistou renesanci, léta jsme slýchali spíše o PVA (a v posledních obdobích také o levné variantě cPVA, kterou „proslavil“ Samsung F2380). A-MVA od Philipsu samozřejmě zvládá zorné úhly 178×178° při kontrastu 10:1, to je typický údaj. Dále je zde rychlá elektronika (patrně 6bit+FRC?) dávající odezvu 6 ms šedá-šedá, resp. 12 ms full.
LED podsvícení nabízí jas až 250 cd/m², bohužel již tradičně chybí údaj o minimálním jasu. Díky LEDkám si Philips může dovolit typické marketingové lákadlo, údaj o dynamickém kontrastu 20 000 000:1, ten reálný („statický“) je prý 5 000:1.
Mezi vstupy je k dispozici VGA, DVI-D a DisplayPort. Příjemnou součástí, která v nejlevnější třídě nbývá tolik zvykem, je USB 2.0 hub s celkem 4 porty. Spotřeba se vejde do 23,5 W, typická činí 15 W v ECO režimu. Monitor disponuje senzorem detekujícím přítomnost uživatele a vypínajícím LCD pokud před ním nikdo nesedí.
Philips, resp. e-shopy, si 241P4QPYES cení na ~6 200 Kč, což je slušná cena odpovídající parametrům.
Zástupcem vyšší třídy dnes bude sedmadvacítka od Asusteku. Ta představuje přicházející vlnu WUXGA LCD monitorů, které konečně nahrazují energeticky velmi náročné CCFL podsvícení LEDkami. Asustek je dal do vínku svému modelu VA278Q. Na poli 27palcových LCD displejů s rozlišením 2560×1440 zatím ostrá konkurence nepanuje, takže je zde obvyklý IPS panel.
Dynamický kontrast vytáhli markeťáci Asusteku až na hodnotu 80 000 000:1, což může znamenat vyšší rozsah jasu než u výše zmíněného Philipsu. Obvyklé jsou zorné úhly 178×178° či kvalitní plně polohovatelný stojan vč. podpory nastavení výšky a Pivotu. Asus přidává také své tradiční režimy Splendid (tentokrát šestici: Theater, Scenery, Gaming, Night View, sRGB, Standard). Ačkoli zatím nepronikla na veřejnost cena, obdobné monitory s CCFL podsvícením stojí kolem 14 000 Kč, s ohledem na značku čekejme u Asusteku cenu podobnou, přeci jen to není Dell, který ke svým sedmadvacítkám dává NBD záruku.
Ale ještě jedna zajímavost: i tento Asus disponuje vstupem DisplayPort. Nechci být případným zklamaným optimistou, ale po letech strádání to konečně letos vypadá na pořádnou penetraci tohoto „svobodného“ rozhraní mezi grafické karty a monitory. GPU od AMD, Nvidie, Intelu i dalších jej plně podporují, nemluvě o Thunderboltu, který letos přijde na základní desky pro PC, takže je konečně na čase, aby jej nesly pokud možno všechny monitory, tedy alespoň ty, u kterých to dává smysl. Philips i Asus toto plní na jedničku a já je za to chválím (ostatně koho by bavilo pořád platit licenci za HDMI, když DP odvádí tutéž práci „zadarmo“).
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
DD
Mali už veľa pokusov a generácií a zatiaľ ani jedna nešla bez chladiča.
24/32&nbs;pkBKdyž jsem to četl v Kindle, tak jsem našel ještě další dva překlepy, ale teď je nějak nevidím...
koho by bavilo pořád platit licenci za HDMI, když DP odvádí tutéž práci „zadarmo“Na to jsem se chtěl taky zeptat, proč jsou ty patentově nezatížené DP kabely násobně dražší, než ekvivalentní HDMI?
Atom je super procesor. sam som pred tyzdnom kupil D525 Mount Washinton. bezi mi na tom OpenMediaVault a vytazenie pri prehravani Full HD filmu cez Sambu zoberie 2 thredy zo styroch do 15 percent.. takze je to super.