Byl vydán Debian 13.5, tj. pátá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.14, tj. čtrnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
Nejprve se již tradičně podívejme na instalaci. Zde není potřeba prakticky žádného komentáře, proces je již několik let stejný a mění se maximálně v tom, že přibývají souborové systémy jako Ext4 atd. Mandriva (pro účely článku „Mandriva“ = „Mandriva Linux“) si s většinou kroků poradí sama, pokud vyberete některý ze dvou hlavních desktopů, nebude už otravovat s balíčky, naopak pokud se v nich chcete dopodrobna povrtat, ta možnost zde je – a to je velký bonus pro pokročilejší uživatele.
Jako vždy jsou po instalaci nastaveny pouze základní zdroje softwaru, ale přidání dalších repozitářů je otázkou několika kliknutí myší. Ty specifické jako PLF a další samozřejmě přidáváme obvyklou cestou.
V době dělání screenshotů ještě nebyly k dispozici ve standardních repozitářích žádné aktualizace vůči DVD médiu.
„Protežovaným“, někdo by řekl „vymazleným“ desktopem na Mandrivě je KDE, zde již prakticky dotažené k dokonalosti. Chyby KDE 4 let minulých jsou zcela pryč, desktop je velmi příjemný na používání, velmi dopodrobna konfigurovatelný a v základu nastavený do podoby, která je mi z distribucí používajících primárně KDE nejmilejší.
Nabídka aplikací je v Mandrivě členěna stále stejně. Vůbec vše od instalace až po konfiguraci se v Mandrivě nijak nemění, to je velké plus pro trvalé uživatele tohoto OS.
Systémový monitor má jako v jiných distribucích stále tu nevýhodu, že jeho samotný chod do jisté míry vytěžuje CPU. Nechce už s tím někdo něco udělat?
Nastavení KDE se taktéž pochopitelně nemění.
Dnes se tedy spolu podíváme i na pár nastavení hardwaru.
Tentokrát přeskočíme zjevné programy jako Konqueror. Mandriva nyní přidala do standardní instalace Chromium, na něj se za chvíli podíváme. Nyní tedy čtečka RSS kanálů Akregator a „kecálek“ Kopete. Žádné velké překvapení se opět nekoná, zkrátka staré dobré KDE 4.
Digikam se umí zeptat, jak nakládat s RAWy, bohužel poté, co jsem mu zadal projít celý 1,5TB disk, kde se potloukají tisíce fotek v JPEGu, RAWu a bůhvíjakých dalších formátech (pár stovek budou skeny z negativu do TIFF), tak znenadání hapal.
Nepochybně dobrý základní nástroj pro RAWy je v Linuxu UFRaw, zejména ve spojení s GIMPem, který si jej umí pro export z RAWů přímo volat. Tuto dvojku jsem si osobně velmi oblíbil, a to i na Windows.
Mezi jednoduchými programy pro kreslení nechybí „dětsky laděná“ obdoba „MS Paint“, z KDE pocházející KolourPaint. Pro výběr barev odkudkoli je zde praktický nástroj KColorChooser.
Tak jako ve Fedoře 13, nacházíme i v Mandrivě 2010.1 nástroj pro výběr barevného prostoru, resp. „kalibraci“ zobrazení. Je dobře, že se linuxové distribuce konečně vydávají i tímto směrem.
Nyní již slíbené Chromium, které si samozřejmě umí importovat nastavení a záložky z jiných prohlížečů. Zde třeba z Firefoxu (ten je pro Mandrivu nadále standardním prohlížečem, jeho ikona je umístěna i v hlavní liště).
Editor videa Avidemux asi netřeba představovat, jen mě vždy zklame, když jej nechám nainstalovat z repozitářů v té či oné distribuci a chybí v něm podpora x264 (resp. MPEG-4 AVC). Toto je i případ Mandrivy 2010.1.
Z přehrávačů pro tento článek zvolme tentokrát podrobnější ukázky z populární nástavby SMPlayer. Konfigurace je velmi podrobná a rozhodně potěší i zabudovaná podpora pro hardwarovou akceleraci na kartách Nvidia díky rozhraní VDPAU.
VLC jen čistě pro ilustraci, připomeňme, že od verze 1.1 také pomalu přichází s hardwarovou akcelerací videa.
KTorrent jsme si představili již několikrát, protentokrát tedy jen ukázka interního vyhledávání.
Blíže se podíváme na GTK+ klienta DeLuge, na screenshotech mimochodem puštěného v KDE 4. Jeho nastavení jsou velmi podrobná, včetně důležité možnosti filtrace IP adres a pro mnohé též nepostradatelného webového rozhraní.
GNOME je v Mandrivě vždy implementováno velmi kvalitně, využity jsou konfigurační nástroje z tohoto prostředí, proto si dnes o GNOME nic bližšího nepovíme. Nijak zvlášť se neliší od verze minulé (tedy pochopitelně kromě toho, že je zde v aktuální verzi). Rozhodně však (odhlédněme od GNOME) chválím výběr dostupných wallpaperů v Mandrivě.
Ani Xfce, LXDE a další desktopy (IceWM, WindowMaker, …) nepřinášejí nic revolučního.
Na Mandrivu 2010.1 jsme si počkali hodně dlouho. Zdali to čekání stálo za to, bude muset zhodnotit někdo, kdo s ní pracuje dnes a denně. Dle mého se systém povedl, došlo i na jisté novinky, ale hlavně se systém chová stabilně, byť jej lze za jistých okolností přivést do nesnází. Start i ukončení jsou poměrně svižné, byť na Ubuntu 10.04 ani zdaleka nemají. Každopádně pokud je Mandriva Linux vaše krevní skupina, jistě budete s jarním vydáním zas o něco spokojenější.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Pridávam sa. Práve som (zbabelo?) z KDE-Mandrivy utiekol. Ten Drak nerešpektoval moje farebné nastavenie. Nič som tam nevidel, dosť ma to dojalo - podobne blbo to má aj Sabayon v tom svojom vlastnom nástroji.
Inak ale škoda - také svižné KDE nebolo už dávno.
Vezmu to od konce. Ad2) Její dnešní vazba na KDE je minimální. (nejsou peníze ani vývojáři).Vyznívá to negativně, přitom nebýt Mandrivy, tak třeba K3b nebo Nepomuk nepokročily ve vývoji. Tam udělali lidi z Mandrivy dost práce. Ano, dneska už ta přímá podpora není, možná taky proto, že byly splněny definované cíle. (Nezaměňovat s "bylo dokončeno".)
. Připojil jsem tedy kabel. To byla jediná vada. Krásně odladěné prostředí, rychlé, nic mi nepadalo. Naprosto super. Dokonce jsem uvažoval, že si ji hodím na desktop
. Opravdu jsem byl velmi mile překvapen jak krásně všechno chodilo.
. Nevadí, prostě jsem našel krabici se switchem, vlezl pod stůl, všechno zapojil a šlo to. Jen je škoda, že to nechodilo samo
.
Ta Mandriva fakt chodí parádně. Nainstaluju si ji do viruálu a budu sledovat. KDE4 tam chodí moc pěkně. Pokud zmrví Gnome tím jejich Gnome3, půjdu k Mandrivě a jejich KDE4. Nebo skončím někde u Xubuntu.
/etc/profile.d dostali prioritu a namiesto alias.sh sa to teraz volá 60alias.sh) a v /usr/share/X11/xkb/symbols/ znovu obnoviť súbor sk, aby mi behala moja špeciálna klávesnica. Všetko ostatné (wifi, zvuk, čokoľvek) rovno fungovalo.
mozna reknou jini, jestli je to flash ci ne?
Nuz vidim ze jedine co sa novej mandrive da vytknut je default kde vzhlad + to ze drakconf je v gtk 
Navíc by to třeba mohlo ukazovat ještě progressbar s celkovým průběhem.Ja som si doteraz myslel ze zobrazuje :)
(obycajne dam update a neriesim, takze si asi pametam zle )
urpmi to jistí, nebo používám vyhledávání (urpmf nebo rpmdrake) a nějaká abeceda mě nezajímá.
(x balik v poradi ktory instaluje, y: celkovy pocet balikov)
Toto nie je moj problem. Za 15 minut stiahnem apson 1 giga a taky velky balik som zatial nevidel - a takiez velmi zriedka mam update 500 balikov.
V skratke zapnem pc kliknem na cervene tlacitko s updatmi, zapnem co chcem. Vacsinov ani nepozeram na to, ale "robim" si svoje.
Systémový monitor má jako v jiných distribucích stále tu nevýhodu, že jeho samotný chod do jisté míry vytěžuje CPU.
Nevím jestli to je obecný jev i jinde. Osobně pod Slackware 13.1 nic takového nepozoruji.
Jen pro přesnost - u mě se jedná také o Athlon X2, jen na 2,1GHz. Jinak když o tom teď ještě přemýšlím, něco takového jsem zažil i na Fedoře, ale to bylo pod GNOME. Nevím nakolik tam může být souvislost.
)
To už je pak jiná 
Compizu jsem taky nepřišel na chuť, ale pod KDE už si KWin s pár efekty vychutnám..