Zpráva Justičního výboru Sněmovny reprezentantů upozorňuje na cenzurní kampaň Evropské komise, mířenou proti svobodě projevu na sociálních sítích. V dokumentu se uvádí, že se Evropská komise během posledních šesti let účastnila více než 100 uzavřených jednání, během nichž po platformách požadovala úpravy pravidel moderování obsahu, přičemž toto úsilí Komise zahrnovalo i cenzuru politických názorů a pravdivých informací. Výbor zdůrazňuje, že tento přístup Bruselu ohrožuje ústavou zaručená práva Američanů na svobodu projevu.
Linus Torvalds vydal jádro Linux 6.19. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »
Nejprve se již tradičně podívejme na instalaci. Zde není potřeba prakticky žádného komentáře, proces je již několik let stejný a mění se maximálně v tom, že přibývají souborové systémy jako Ext4 atd. Mandriva (pro účely článku „Mandriva“ = „Mandriva Linux“) si s většinou kroků poradí sama, pokud vyberete některý ze dvou hlavních desktopů, nebude už otravovat s balíčky, naopak pokud se v nich chcete dopodrobna povrtat, ta možnost zde je – a to je velký bonus pro pokročilejší uživatele.
Jako vždy jsou po instalaci nastaveny pouze základní zdroje softwaru, ale přidání dalších repozitářů je otázkou několika kliknutí myší. Ty specifické jako PLF a další samozřejmě přidáváme obvyklou cestou.
V době dělání screenshotů ještě nebyly k dispozici ve standardních repozitářích žádné aktualizace vůči DVD médiu.
„Protežovaným“, někdo by řekl „vymazleným“ desktopem na Mandrivě je KDE, zde již prakticky dotažené k dokonalosti. Chyby KDE 4 let minulých jsou zcela pryč, desktop je velmi příjemný na používání, velmi dopodrobna konfigurovatelný a v základu nastavený do podoby, která je mi z distribucí používajících primárně KDE nejmilejší.
Nabídka aplikací je v Mandrivě členěna stále stejně. Vůbec vše od instalace až po konfiguraci se v Mandrivě nijak nemění, to je velké plus pro trvalé uživatele tohoto OS.
Systémový monitor má jako v jiných distribucích stále tu nevýhodu, že jeho samotný chod do jisté míry vytěžuje CPU. Nechce už s tím někdo něco udělat?
Nastavení KDE se taktéž pochopitelně nemění.
Dnes se tedy spolu podíváme i na pár nastavení hardwaru.
Tentokrát přeskočíme zjevné programy jako Konqueror. Mandriva nyní přidala do standardní instalace Chromium, na něj se za chvíli podíváme. Nyní tedy čtečka RSS kanálů Akregator a „kecálek“ Kopete. Žádné velké překvapení se opět nekoná, zkrátka staré dobré KDE 4.
Digikam se umí zeptat, jak nakládat s RAWy, bohužel poté, co jsem mu zadal projít celý 1,5TB disk, kde se potloukají tisíce fotek v JPEGu, RAWu a bůhvíjakých dalších formátech (pár stovek budou skeny z negativu do TIFF), tak znenadání hapal.
Nepochybně dobrý základní nástroj pro RAWy je v Linuxu UFRaw, zejména ve spojení s GIMPem, který si jej umí pro export z RAWů přímo volat. Tuto dvojku jsem si osobně velmi oblíbil, a to i na Windows.
Mezi jednoduchými programy pro kreslení nechybí „dětsky laděná“ obdoba „MS Paint“, z KDE pocházející KolourPaint. Pro výběr barev odkudkoli je zde praktický nástroj KColorChooser.
Tak jako ve Fedoře 13, nacházíme i v Mandrivě 2010.1 nástroj pro výběr barevného prostoru, resp. „kalibraci“ zobrazení. Je dobře, že se linuxové distribuce konečně vydávají i tímto směrem.
Nyní již slíbené Chromium, které si samozřejmě umí importovat nastavení a záložky z jiných prohlížečů. Zde třeba z Firefoxu (ten je pro Mandrivu nadále standardním prohlížečem, jeho ikona je umístěna i v hlavní liště).
Editor videa Avidemux asi netřeba představovat, jen mě vždy zklame, když jej nechám nainstalovat z repozitářů v té či oné distribuci a chybí v něm podpora x264 (resp. MPEG-4 AVC). Toto je i případ Mandrivy 2010.1.
Z přehrávačů pro tento článek zvolme tentokrát podrobnější ukázky z populární nástavby SMPlayer. Konfigurace je velmi podrobná a rozhodně potěší i zabudovaná podpora pro hardwarovou akceleraci na kartách Nvidia díky rozhraní VDPAU.
VLC jen čistě pro ilustraci, připomeňme, že od verze 1.1 také pomalu přichází s hardwarovou akcelerací videa.
KTorrent jsme si představili již několikrát, protentokrát tedy jen ukázka interního vyhledávání.
Blíže se podíváme na GTK+ klienta DeLuge, na screenshotech mimochodem puštěného v KDE 4. Jeho nastavení jsou velmi podrobná, včetně důležité možnosti filtrace IP adres a pro mnohé též nepostradatelného webového rozhraní.
GNOME je v Mandrivě vždy implementováno velmi kvalitně, využity jsou konfigurační nástroje z tohoto prostředí, proto si dnes o GNOME nic bližšího nepovíme. Nijak zvlášť se neliší od verze minulé (tedy pochopitelně kromě toho, že je zde v aktuální verzi). Rozhodně však (odhlédněme od GNOME) chválím výběr dostupných wallpaperů v Mandrivě.
Ani Xfce, LXDE a další desktopy (IceWM, WindowMaker, …) nepřinášejí nic revolučního.
Na Mandrivu 2010.1 jsme si počkali hodně dlouho. Zdali to čekání stálo za to, bude muset zhodnotit někdo, kdo s ní pracuje dnes a denně. Dle mého se systém povedl, došlo i na jisté novinky, ale hlavně se systém chová stabilně, byť jej lze za jistých okolností přivést do nesnází. Start i ukončení jsou poměrně svižné, byť na Ubuntu 10.04 ani zdaleka nemají. Každopádně pokud je Mandriva Linux vaše krevní skupina, jistě budete s jarním vydáním zas o něco spokojenější.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Pridávam sa. Práve som (zbabelo?) z KDE-Mandrivy utiekol. Ten Drak nerešpektoval moje farebné nastavenie. Nič som tam nevidel, dosť ma to dojalo - podobne blbo to má aj Sabayon v tom svojom vlastnom nástroji.
Inak ale škoda - také svižné KDE nebolo už dávno.
Vezmu to od konce. Ad2) Její dnešní vazba na KDE je minimální. (nejsou peníze ani vývojáři).Vyznívá to negativně, přitom nebýt Mandrivy, tak třeba K3b nebo Nepomuk nepokročily ve vývoji. Tam udělali lidi z Mandrivy dost práce. Ano, dneska už ta přímá podpora není, možná taky proto, že byly splněny definované cíle. (Nezaměňovat s "bylo dokončeno".)
. Připojil jsem tedy kabel. To byla jediná vada. Krásně odladěné prostředí, rychlé, nic mi nepadalo. Naprosto super. Dokonce jsem uvažoval, že si ji hodím na desktop
. Opravdu jsem byl velmi mile překvapen jak krásně všechno chodilo.
. Nevadí, prostě jsem našel krabici se switchem, vlezl pod stůl, všechno zapojil a šlo to. Jen je škoda, že to nechodilo samo
.
Ta Mandriva fakt chodí parádně. Nainstaluju si ji do viruálu a budu sledovat. KDE4 tam chodí moc pěkně. Pokud zmrví Gnome tím jejich Gnome3, půjdu k Mandrivě a jejich KDE4. Nebo skončím někde u Xubuntu.
/etc/profile.d dostali prioritu a namiesto alias.sh sa to teraz volá 60alias.sh) a v /usr/share/X11/xkb/symbols/ znovu obnoviť súbor sk, aby mi behala moja špeciálna klávesnica. Všetko ostatné (wifi, zvuk, čokoľvek) rovno fungovalo.
mozna reknou jini, jestli je to flash ci ne?
Nuz vidim ze jedine co sa novej mandrive da vytknut je default kde vzhlad + to ze drakconf je v gtk 
Navíc by to třeba mohlo ukazovat ještě progressbar s celkovým průběhem.Ja som si doteraz myslel ze zobrazuje :)
(obycajne dam update a neriesim, takze si asi pametam zle )
urpmi to jistí, nebo používám vyhledávání (urpmf nebo rpmdrake) a nějaká abeceda mě nezajímá.
(x balik v poradi ktory instaluje, y: celkovy pocet balikov)
Toto nie je moj problem. Za 15 minut stiahnem apson 1 giga a taky velky balik som zatial nevidel - a takiez velmi zriedka mam update 500 balikov.
V skratke zapnem pc kliknem na cervene tlacitko s updatmi, zapnem co chcem. Vacsinov ani nepozeram na to, ale "robim" si svoje.
Systémový monitor má jako v jiných distribucích stále tu nevýhodu, že jeho samotný chod do jisté míry vytěžuje CPU.
Nevím jestli to je obecný jev i jinde. Osobně pod Slackware 13.1 nic takového nepozoruji.
Jen pro přesnost - u mě se jedná také o Athlon X2, jen na 2,1GHz. Jinak když o tom teď ještě přemýšlím, něco takového jsem zažil i na Fedoře, ale to bylo pod GNOME. Nevím nakolik tam může být souvislost.
)
To už je pak jiná 
Compizu jsem taky nepřišel na chuť, ale pod KDE už si KWin s pár efekty vychutnám..