Společnost NVIDIA vydala verzi 13.0 toolkitu CUDA (Wikipedie) umožňujícího vývoj aplikací běžících na jejich grafických kartách. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byly vyhlášeni vítězové a zveřejněny vítězné zdrojové kódy (YouTube, GitHub) již 28. ročníku soutěže International Obfuscated C Code Contest (IOCCC), tj. soutěže o nejnepřehlednější (nejobfuskovanější) zdrojový kód v jazyce C.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červenec (YouTube).
Konečně se ochladilo, možná i díky tomu přestaly na chvíli padat rakety jako přezrálé hrušky, díky čemuž se na Virtuální Bastlírně dostane i na jiná, přízemnější témata. Pokud si chcete jako každý měsíc popovídat s dalšími bastlíři, techniky, vědci a profesory u virtuálního pokecu u piva, Virtuální Bastlírna je tu pro Vás.
Ještě před ochlazením se drát na vedení V411 roztáhl o 17 metrů (přesné číslo není známé, ale drát nepřežil) a způsobil tak… více »Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
PixiEditor byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní univerzální all-in-one 2D grafický editor. Zvládne rastrovou i vektorovou grafiku, pixel art, k tomu animace a efekty pomocí uzlového grafu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GNU LGPL 3.0.
Byly představeny novinky v Raspberry Pi Connect for Organisations. Vylepšen byl protokol auditu pro lepší zabezpečení. Raspberry Pi Connect je oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče. Verze pro organizace je placená. Cena je 0,50 dolaru za zařízení za měsíc.
CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) oznámila veřejnou dostupnost škálovatelné a distribuované platformy Thorium pro automatizovanou analýzu malwaru. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 3. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia Proton Authenticator. S otevřeným zdrojovým kódem a k dispozici na všech zařízeních. Snadno a bezpečně synchronizujte a zálohujte své 2FA kódy. K používání nepotřebujete Proton Account.
Je tomu již několik dnů od chvíle, kdy společnost Mandriva S.A. vypustila verzi 2009 Spring své linuxové distribuce, a tak je nejvyšší čas se podívat, co je nového.
Článek popisuje Free variantu, kromě ní jsou samozřejmě k dispozici i různá Live CD s KDE či GNOME a také placený PowerPack. Navazujeme na nedávné články představující audio a video aplikace, které stavěly na release candidate právě verze 2009 Spring.
Samotná instalace nemá čím překvapit, prakticky se od předchozí verze 2009 liší jen kosmeticky, a to novou bootovací obrazovkou.
Instalace je vyvedena shodně, já jsem zkusil "vlastní" kvůli nutnosti přidat do systému rovnou vícero desktopových prostředí a také některé dílčí aplikace (viz dále).
Start systému a logovací obrazovka.
"Hlavní" desktopové prostředí Mandrivy povýšilo na aktuální verzi z řady 4.2, která zvyšuje stabilitu a subjektivně bych jí přisuzoval i vyšší výkon. V systému je vedle standardních KDE aplikací přidán ještě MPlayer, Audacious a Bluefish.
První, na čem spočine oko, je nahrazení podlouhlého tlačítka "Menu" novým čtvercovým s firemním symbolem. Nejenže to působí čistěji, ale na liště je o něco více místa, což bylo třeba kvůli jejímu zkrácení (osobně se mi líbí, v 1920x1200 byla lišta zbytečně dlouhá a nutila k neustálému "rozhlížení se"). Položky jsou v základním menu mírně přeuspořádány.
Nabídka se nijak oproti verzi 2009 nemění, stejně tak zůstává zachováno Ovládací centrum.
Několik ukázkových obrazovek z nastavení:
Nastavení prostředí KDE:
Oproti Mandrivě 2009 jsem při nynějším běhu Mandrivy 2009 Spring zaznamenal značné zlepšení stability Kopete, pro změnu mi občas padal Amarok.
Prostředí KDE 4 v Mandrivě 2009 jsme si představili ve čtvrtém dílu seriálu: Mandriva Linux 2009 CZ - 4 (prostředí KDE 4).
GNOME v aktuální verzi (až na pozadí plochy) vypadá shodně jako ve verzi 2009. Totéž lze říci i o nabídce aplikací a nastavení tohoto desktopového prostředí.
Připojme si tedy pro změnu pár dalších ukázek nastavení menu, vyhledávání, předvolby spouštěných aplikací, displeje, vzhledu GUI a pozadí plochy (na screenshotu jsou wallpapery obsažené v nové Mandrivě).
Prostředí GNOME v Mandrivě 2009 jsme si představili ve třetím dílu seriálu: Mandriva Linux 2009 CZ - 3 (prostředí GNOME), nové verzi GNOME 2.26 jsme věnovali samostatný článek: Komentáře ke GNOME 2.26.
Třetí hlavní desktop jde taktéž stejnou cestou jako jeho dva větší kolegové: žádné výrazné změny. Posuv od verze "2009.0" k "2009.1" je zkrátka jen mírně evoluční a většina je toho vidět hlavně v nových subverzích a lepší stabilitě KDE 4, revoluce musí počkat na jindy.
Na ukázku tedy alespoň nastavení prostředí a třeba konfigurace monitoru.
Na instalačním médiu jsou samozřejmě obsaženy i další desktopy/grafická rozhraní, ale není nic nového, na co se dívat, proto vás v případě zájmu odkáži na nedávný článek o verzi 2009, kde jsme si představili vedle Xfce také IceWM, LXDE, OpenBox a WindowMaker.
Mandriva 2009 Spring je malým krůčkem ve vývoji této známé linuxové distribuce, ale jistě větším skokem pro použitelnost desktopu KDE 4. Pády aplikací se s novou verzí omezily, celkově je vidět vyšší výkon a mně se subjektivně nový vzhled některých částí systému líbí více než u verze minulé.
Instalace je bezproblémová, provozuschopnost pak samozřejmě závisí na volbě desktopu (KDE vám může běžet bez potíží, stejně jako pravidelně padat, je PC od PC jiné) a vašem hardwaru (například s čerstvým Radeonem HD 4770 bych čekal spíše problémy než cokoli jiného. Z mého pohledu se přechod vyplatí hlavně těm, kteří rádi zkoušejí novinky. Jste-li spokojeni s verzí 2009, nebo dokonce využíváte výbornou českou edici, pak nehaste, co nepálí.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Jen bych mel takovou malou poznamku, ono to vypada jak je to vsechno uzasne a funguje, ale ono to neni tak uplne pravda a netyka se to jen mandrivy. Na PC Intel core2duo, 8GB RAM, Intel grafika, SATA disky sem zkousel Mandrivu 2009.1, Kubuntu 9.04 a UbuntuStudio 9.04... Takze mandriva - KDE uz je konecne pouzitelne, ale co je nepouzitelne jsou efekty v kwin i v compizu na integrovanym intelu (i915), objevuji se ruzne atrefakty az po situaci kdy je cela obrazovka zmrsena a neni videt nic...takze vsechy efekty vypnout a pak je to pouzitelne (rok 2009 ze. UbuntuStudio (asi diky RT kernelu) totalne zatuhava (Gnome) i pri cinnosti jako je stazeni souboru a ulozeni na disk...takze k nicemu. Kubuntu se tvarilo take slusne jako mandriva, jen ten vykon grafiky mi prisel tristni. Takze tohle je realnej pohled, uzivatel co chce RT kernel a jeste navic funkcni kwin nebo compiz bude travi tyden stelovanim...a to ani nemluvim o nedostatku SW...myslim, ze by uz konecne meli vyvojari prestat delat to same (kwin vs. compiz) a meli by odladit jedno (compiz) a to tak , ze poradne (s KDE)...ono je sice krasny, ze mame vice variant na vyber, ale kdyz ani jedna nefunguje je to k nicemu...
...KDE uz je konecne pouzitelne, ale co je nepouzitelne jsou efekty v kwin i v compizu na integrovanym intelu (i915), objevuji se ruzne atrefakty az po situaci kdy je cela obrazovka zmrsena a neni videt nic...takze vsechy efekty vypnout a pak je to pouzitelne...
Zkusit můžete tyhle drivery, mně to od podobného problému pomohlo: http://www.mandrivalinux.cz/ovladac-intel-27991-pro-20091/
samozrejme, pretrvava stav, ked na ziadnom One mediu nie je slovenske locales - je tam hadam cely svet, len locales-sk som nenasiel. ono by to ani nebol taky problem, keby:
gnome je po instalacii locales-sk a zmene krajiny v MCC lokalizovane tak pol-na-pol - teda polozky su po slovensky (internet, multimedia, grafika, kancelaria, ...), ale hlavne menu je anglicky (applications, places, system).
na druhej strane, v MDV 2009.1 vidim prvy krat KDE 4 v slovencine (ciastocnej). doteraz slovenska lokalizacia chybala a neponukala ju ziadna distribucia.
inak dokem z 2009.1-ky dobry, vsetko svizne. problem s pulseaudio mixerom v gnome som vyriesil. takze OK. aktualizacie hadam vsetky drobnosti poriesia.
gnome som vysvetlil nizsie
a kde - slovensky preklad existoval, len z nejakeho dovodu nebol zaradovany, aj napriek tomu, ze percento bolo vyssie, ako u prekladov, ktore svoj balik mali
proste moje nariekanie nie je o tom, kolko percent je a nie je prelozenych, ale o implementacii v mandrive (ako som uz napisal nizsie, gnome je prelozene vyrazne viac, ako to vo vysledku prezentuje mandriva - vo fedore je preklad takmer kompletny a moze zodpovedat stavu, ktory ste popisali - teda ze 50 percent a najma hlavne veci su prelozene)
ale ono to (gnome) lokalizovane je, len v mandrive sa ta lokalizacia pri instalacii z One CD a naslednom priinstalovani slovenskych locales neprejavi naplno.
Ale no tak, tuhle jsem koukal na Lazarus, ten zase umí slovensky a ne česky a taky se kvůli tomu nebudu čílit. Musí se prostě vždycky najít někdo kdo ten překlad udělá .
Všechno šlape v pohodě až na grafiku. Asi jsem další obětí BUGu 48910. Z času na čas mi bez opakovatelných příčin zamrzne grafická karta. Nepomůže ani Ctrl+Alt+Bks nebo přepnutí na jinou konzoli. Jediné, co zabere jsou magické klávesy (SysRq + o). Grafická karta je Intel a používá se ovladač intel 810.
Odkedy som videl Mandrivu s logom tucniaka s hviezdickami v ociach a v ktorej sa nedala nastavit citlivost mysi v Gnome, tak sa mi ta "nadupana" a "user friendly" distribucia sprotivila ze ju nemozem ani vidiet...
Tohle bylo těsně po sloučení s Connectivou. Ve firmě jsme to docela řešili ale nakonec jsme se shodli, že frantíky navštívili noví spolupracovníci z Brazílie a museli s sebou vzít nějaký hodně dobrý matroš :).