Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 29 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Ústavní soud na svých webových stránkách i v databázi NALUS (NÁLezy a USnesení Ústavního soudu) představil novou verzi chatbota využívajícího umělou inteligenci. Jeho posláním je usnadnit veřejnosti orientaci v rozsáhlé judikatuře Ústavního soudu a pomoci jí s vyhledáváním informací i na webových stránkách soudu, a to i v jiných jazycích. Jde o první nasazení umělé inteligence v rámci webových stránek a databází judikatury českých soudů.
Byla vydána nová verze 10.1 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnuta je podpora NanoPi Zero2 a balíček WhoDB.
Konference Otvorený softvér vo vzdelávaní, výskume a v IT riešeniach OSSConf 2026 proběhne od 1. do 3. července 2026 na Žilinské univerzita v Žilině: "Cieľom našej konferencie je poskytnúť priestor pre informovanie o novinkách vo vývoji otvoreného softvéru a otvorených technológií, o možnostiach využitia týchto nástrojov vo vede a vzdelávaní a taktiež poskytnúť priestor pre neformálne priateľské stretnutie užívateľov a priaznivcov
… více »Korespondenční seminář z programování (KSP) pražského Matfyzu pořádá i letos jarní soustředění pro začátečníky. Zváni jsou všichni středoškoláci a starší základoškoláci, kteří se chtějí naučit programovat, lépe uvažovat o informatických úlohách a poznat nové podobně smýšlející kamarády. Úplným začátečníkům bude určen kurz základů programování a kurz základních algoritmických dovedností, pokročilejším nabídneme různorodé
… více »Fedora je od 10. února dostupná v Sýrii. Sýrie vypadla ze seznamu embargovaných zemí a Fedora Infrastructure Team mohl odblokovat syrské IP adresy.
Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických vyvíjí online portál Freedom.gov, který umožní nejenom uživatelům v Evropě přístup k obsahu blokovanému jejich vládami. Portál bude patrně obsahovat VPN funkci maskující uživatelský provoz tak, aby se jevil jako pocházející z USA. Projekt měl být původně představen již na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci, ale jeho spuštění bylo odloženo.
Byla vydána pro lidi zdarma ke stažení kniha The Book of Remind věnovaná sofistikovanému kalendáři a připomínači Remind.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.5.0. Oznámení připomíná 30. výročí vzniku projektu. Novinky zahrnují mj. vylepšení referencí nebo použití barev napříč aplikací, od rozhraní editoru po výstupní dokument.
F-Droid bannerem na svých stránkách a také v aplikacích F-Droid a F-Droid Basic upozorňuje na iniciativu Keep Android Open. Od září 2026 bude Android vyžadovat, aby všechny aplikace byly registrovány ověřenými vývojáři, aby mohly být nainstalovány na certifikovaných zařízeních Android. To ohrožuje alternativní obchody s aplikacemi jako F-Droid a možnost instalace aplikací mimo oficiální obchod (sideloading).
Stejně jako minule si opět vše ukážeme v hávu Mandrivy 2009 Spring RC1, která se nám během několika příštích dnů konečně překlopí do finálního stádia.
Aplikací je velice mnoho pro všechny oblasti práce se zvukem. My se podíváme na pomyslnou špičku ledovce, zahrnující programy pro přehrávání hudby, její editaci a také konverzi mezi různými formáty plus další specialitky jako úpravy tagů. Fajnšmekrovské nástroje pro tvorbu MIDI hudby, vícestopé editory apod. jsou mimo rozsah tohoto seriálu o jedné z linuxových distribucí a zaslouží sí spíše samostatný podrobný článek než bezvýznamné letmé zmínění zde.
Jedním z programů, který používá valná část linuxových uživatelů, je hudební přehrávač Amarok, výchozí nástroj tohoto typu v prostředí KDE. Ten od KDE 3 směrem ke KDE 4 prodělal malou revoluci danou revolucí proběhlou v samotném KDE. Článek v prosinci se mu podíval velmi podrobně na většinu vlastností a novinek. Takto vypadá Amarok nové generace v Mandrivě 2009 Spring s předvoleným skinem prostředí KDE.
Řada lidí ale považuje Amarok a jemu podobné programy (například i modernizovaný Winamp s Bentoo skinem pro Windows) za přebubřelý nástroj a vyznávají klasický winampovský vzhled a ovládání závěru minulého století. Takovou aplikací pro Linux byl/je známý program XMMS, my se však spolu podíváme na jednoho z jeho nepřímých potomků.

Audacious jakoby Winampu z oka vypadl.
Standardně po jeho nainstalování nabízí Mandriva několik základních skinů.
Nastavení jsou podrobná, součástí je velká řada modulů.
Nechybí ani okna s různými vizualizacemi a řada zvukových efektů.
Audacity je linuxovou obdobou programů jako Cool Edit Pro (resp. nyní obrovského molochu jménem Audition, který vznikl z CEP po odkoupení firmou Adobe) či GoldWave.
Nastavení zahrnují i exportní knihovny pro různé formáty a mnohé další.


Z mnoha dostupných efektů si ukažme normalizaci, odstranění šumu a frekvenční analýzu (která krásně ukazuje, kde formát MP3 ořezává frekvenční spektrum při kvalitě 192 kbps.
Exportovaným skladbám lze přímo nastavit metadata.

Kromě jiných (zejména WAV, MP3) lze exportovat i do formátů Ogg Vorbis, FLAC či AAC.
Jednou z aplikací, umožňujících převádění hudby z jednoho formátu do druhého, je například transKode, již svým názvem jasně určená primárně pro prostředí KDE.
Nastavení umožňuje běh několika jobů najednou (to je věc, která mne pod Windows na OggDropXPd nejvíce irituje: není schopen sám od sebe encodovat tolik souborů, kolik mám procesorových jader).
Opět lze nastavit různé výstupní formáty (je jich vskutku hodně, na ukázce Ogg Vorbis), předdefinovány jsou vybrané profily a měnit lze i metodu pojmenovávání souborů.
Ve standardně nainstalované Mandrivě s řadou audio/video aplikací je k dispozici vedle obligátní "superknihovny" ffmpeg také právě Ogg Vorbis; faac, lame a další často používané formáty je třeba doplnit.
transKode taktéž podporuje přímé doplnění tagů do vytvářených výstupních souborů…
…, takže výborný nástroj pro správu a úpravu tagů v hudebních souborech EasyTAG často ani není potřeba.
Jednou z jeho dobrých vlastností je, že umí prohledat existující databáze a sám skladby "otagovat".
Nastavení jsou velice podrobná, aktuální verze podporuje ID3 v2.4, s tagy lze dělat řadu hromadných úprav definovaných v nastavení programu.
Přednastaveny jsou CD databáze freedb a musicbrainz, lze využít i případnou lokální databázi.
Hudebních přehrávačů je vedle Amaroku celá řada v podobném duchu. Již při představení prostředí GNOME jsme si ukázali v něm obsažený Rhythmbox a je jich vskutku více, které jakoby si z oka vypadly. Proto v dnešním dílu vedle Amaroku zmíníme již jen jeden takový speciální atypický přehrávač tohoto typu: Songbird.
Songbird není "klasický program, jaký bychom čekali. Jeho jádrem je totéž, co pohání webový prohlížeč Firefox, renderovací systém Gecko.
Songbird je svým způsobem takový hybrid mezi Rythmboxem a Firefoxem, vedle schopností přehrávače hudby s tříděním skladeb, napojením na systémy jako CDDB, last.fm a mnohé další (včetně eshopů s hudbou) je také plnohodnotným webovým prohlížečem.
Díky tomu může například ke skladbám a jejich autorům/interpretům rovnou načítat informace z Wikipedie či zobrazovat související videa z Youtube.
Stejně jako Amarok a další podporuje rádia jako Last.fm či SHOUTcast, má systém záložek, rozšíření se do něj instalují stejně jako do Firefoxu, a to přímo z prostředí programu.
Pro mě osobně představuje ideální řešení, vaz mu však láme celková náročnost daná jak rozsáhlými schopnostmi, tak samotným Gecko jádrem. Rozhodně ale stojí za zkoušku, ostatně nic se nikam neinstaluje ani nekompiluje, program stačí rozbalit z archívu a spustit.
Vedlě těchto specializovaných programů můžete pro přehrávání hudby v Mandrivě samozřejmě použít i univerzální superpřehrávače všeho myslitelného, o kterých jsme hovořili v dílu věnovaném videu. Mám na mysli MPlayer, VLC a mnohé další. Vedle toho je pro Linux k dispozici i řada základních sad jako GStreamer nebo šikovný Music Player Daemon, pro které existuje mnoho GUI nástaveb. V oblasti komprese také Linux nabízí vícero programů, ne jen ty zmíněné.
Jak již zaznělo minule i dnes, toto byla pouze špička ledovce. Do jakékoli variace na linuxovou distribuci lze instalovat či kompilovat nepřeberné množství audio aplikací pro všechny myslitelné činnosti, a totéž platí i pro Mandrivu. Nebylo cílem tohoto dílu, ani celého seriálu být všeobjímající encyklopedií svobodného softwaru použitelného v Mandrivě, ale pouze poskytnout náhled na několik nejpoužívanějších prvků systému, který si v Česku oblíbilo velké množství uživatelů a který se těší i nebývalé podpoře lokálního týmu v čele s Ivanem Bíbrem. Jim přeji do budoucna nadále dost sil a invence při tvorbě výborné české edice Mandriva Linuxu.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Audacity je linuxovou obdobou...Audacity je multiplatformní.
Mňa by celkom zaujímalo ako ste dosiahli, ž je Audacious také veľké. V defaulte je prťavé, keď zväčším písmo je to zasa divné. Potreboval by som to zväčšiť celé ...