Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje aplikaci WhatsApp americké společnosti Meta Platforms. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů. Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční aplikace WhatsApp a Telegram.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu srpnový souhrn novinek. Kvůli nedostatečnému zájmu byla ukončena výroba telefonů PinePhone Pro.
Po pěti měsících vývoje byla vydána nová verze 0.15.1 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Verze 0.15.0 byla přeskočena. Přispělo 162 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Před sedmi lety společnost Valve představila fork projektu Wine s názvem Proton umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát počítačové hry do té doby běžící pouze ve Windows. Aktuální přehled podporovaných her na stránkách ProtonDB
Společnost DuckDuckGo rozšířila svůj AI chat Duck.ai o GPT-5 mini (𝕏). Duck.ai umožňuje anonymní přístup bez vytváření účtů k několika modelům umělé inteligence. Aktuálně k GPT-4o mini, GPT-5 mini, Llama 4 Scout, Claude Haiku 3.5 a Mistral Small 3.
Marek Tóth v příspěvku DOM-based Extension Clickjacking: Data ve správcích hesel v ohrožení na svém blogu popsal novou clickjacking techniku s několika variantami útoků a otestoval ji proti 11 správcům hesel. Výsledkem bylo nalezení několika 0-day zranitelností, které mohly ovlivnit uložená data desítek milionů uživatelů. Jedno kliknutí kdekoliv na webové stránce kontrolované útočníkem umožňovalo ukrást uživatelská data ze
… více »Na dnešní akci Made by Google 2025 (YouTube) byly představeny telefony Pixel 10 s novým čipem Google Tensor G5 a novými AI funkcemi, hodinky Pixel Watch 4 a sluchátka Pixel Buds 2a.
Stejně jako minule si opět vše ukážeme v hávu Mandrivy 2009 Spring RC1, která se nám během několika příštích dnů konečně překlopí do finálního stádia.
Aplikací je velice mnoho pro všechny oblasti práce se zvukem. My se podíváme na pomyslnou špičku ledovce, zahrnující programy pro přehrávání hudby, její editaci a také konverzi mezi různými formáty plus další specialitky jako úpravy tagů. Fajnšmekrovské nástroje pro tvorbu MIDI hudby, vícestopé editory apod. jsou mimo rozsah tohoto seriálu o jedné z linuxových distribucí a zaslouží sí spíše samostatný podrobný článek než bezvýznamné letmé zmínění zde.
Jedním z programů, který používá valná část linuxových uživatelů, je hudební přehrávač Amarok, výchozí nástroj tohoto typu v prostředí KDE. Ten od KDE 3 směrem ke KDE 4 prodělal malou revoluci danou revolucí proběhlou v samotném KDE. Článek v prosinci se mu podíval velmi podrobně na většinu vlastností a novinek. Takto vypadá Amarok nové generace v Mandrivě 2009 Spring s předvoleným skinem prostředí KDE.
Řada lidí ale považuje Amarok a jemu podobné programy (například i modernizovaný Winamp s Bentoo skinem pro Windows) za přebubřelý nástroj a vyznávají klasický winampovský vzhled a ovládání závěru minulého století. Takovou aplikací pro Linux byl/je známý program XMMS, my se však spolu podíváme na jednoho z jeho nepřímých potomků.
Audacious jakoby Winampu z oka vypadl.
Standardně po jeho nainstalování nabízí Mandriva několik základních skinů.
Nastavení jsou podrobná, součástí je velká řada modulů.
Nechybí ani okna s různými vizualizacemi a řada zvukových efektů.
Audacity je linuxovou obdobou programů jako Cool Edit Pro (resp. nyní obrovského molochu jménem Audition, který vznikl z CEP po odkoupení firmou Adobe) či GoldWave.
Nastavení zahrnují i exportní knihovny pro různé formáty a mnohé další.
Z mnoha dostupných efektů si ukažme normalizaci, odstranění šumu a frekvenční analýzu (která krásně ukazuje, kde formát MP3 ořezává frekvenční spektrum při kvalitě 192 kbps.
Exportovaným skladbám lze přímo nastavit metadata.
Kromě jiných (zejména WAV, MP3) lze exportovat i do formátů Ogg Vorbis, FLAC či AAC.
Jednou z aplikací, umožňujících převádění hudby z jednoho formátu do druhého, je například transKode, již svým názvem jasně určená primárně pro prostředí KDE.
Nastavení umožňuje běh několika jobů najednou (to je věc, která mne pod Windows na OggDropXPd nejvíce irituje: není schopen sám od sebe encodovat tolik souborů, kolik mám procesorových jader).
Opět lze nastavit různé výstupní formáty (je jich vskutku hodně, na ukázce Ogg Vorbis), předdefinovány jsou vybrané profily a měnit lze i metodu pojmenovávání souborů.
Ve standardně nainstalované Mandrivě s řadou audio/video aplikací je k dispozici vedle obligátní "superknihovny" ffmpeg také právě Ogg Vorbis; faac, lame a další často používané formáty je třeba doplnit.
transKode taktéž podporuje přímé doplnění tagů do vytvářených výstupních souborů…
…, takže výborný nástroj pro správu a úpravu tagů v hudebních souborech EasyTAG často ani není potřeba.
Jednou z jeho dobrých vlastností je, že umí prohledat existující databáze a sám skladby "otagovat".
Nastavení jsou velice podrobná, aktuální verze podporuje ID3 v2.4, s tagy lze dělat řadu hromadných úprav definovaných v nastavení programu.
Přednastaveny jsou CD databáze freedb a musicbrainz, lze využít i případnou lokální databázi.
Hudebních přehrávačů je vedle Amaroku celá řada v podobném duchu. Již při představení prostředí GNOME jsme si ukázali v něm obsažený Rhythmbox a je jich vskutku více, které jakoby si z oka vypadly. Proto v dnešním dílu vedle Amaroku zmíníme již jen jeden takový speciální atypický přehrávač tohoto typu: Songbird.
Songbird není "klasický program, jaký bychom čekali. Jeho jádrem je totéž, co pohání webový prohlížeč Firefox, renderovací systém Gecko.
Songbird je svým způsobem takový hybrid mezi Rythmboxem a Firefoxem, vedle schopností přehrávače hudby s tříděním skladeb, napojením na systémy jako CDDB, last.fm a mnohé další (včetně eshopů s hudbou) je také plnohodnotným webovým prohlížečem.
Díky tomu může například ke skladbám a jejich autorům/interpretům rovnou načítat informace z Wikipedie či zobrazovat související videa z Youtube.
Stejně jako Amarok a další podporuje rádia jako Last.fm či SHOUTcast, má systém záložek, rozšíření se do něj instalují stejně jako do Firefoxu, a to přímo z prostředí programu.
Pro mě osobně představuje ideální řešení, vaz mu však láme celková náročnost daná jak rozsáhlými schopnostmi, tak samotným Gecko jádrem. Rozhodně ale stojí za zkoušku, ostatně nic se nikam neinstaluje ani nekompiluje, program stačí rozbalit z archívu a spustit.
Vedlě těchto specializovaných programů můžete pro přehrávání hudby v Mandrivě samozřejmě použít i univerzální superpřehrávače všeho myslitelného, o kterých jsme hovořili v dílu věnovaném videu. Mám na mysli MPlayer, VLC a mnohé další. Vedle toho je pro Linux k dispozici i řada základních sad jako GStreamer nebo šikovný Music Player Daemon, pro které existuje mnoho GUI nástaveb. V oblasti komprese také Linux nabízí vícero programů, ne jen ty zmíněné.
Jak již zaznělo minule i dnes, toto byla pouze špička ledovce. Do jakékoli variace na linuxovou distribuci lze instalovat či kompilovat nepřeberné množství audio aplikací pro všechny myslitelné činnosti, a totéž platí i pro Mandrivu. Nebylo cílem tohoto dílu, ani celého seriálu být všeobjímající encyklopedií svobodného softwaru použitelného v Mandrivě, ale pouze poskytnout náhled na několik nejpoužívanějších prvků systému, který si v Česku oblíbilo velké množství uživatelů a který se těší i nebývalé podpoře lokálního týmu v čele s Ivanem Bíbrem. Jim přeji do budoucna nadále dost sil a invence při tvorbě výborné české edice Mandriva Linuxu.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Audacity je linuxovou obdobou...Audacity je multiplatformní.
Mňa by celkom zaujímalo ako ste dosiahli, ž je Audacious také veľké. V defaulte je prťavé, keď zväčším písmo je to zasa divné. Potreboval by som to zväčšiť celé ...