plwm je nový, poměrně minimalistický správce oken pro X11. Podporuje dynamické dláždění okny, plochy, pravidla pro okna atd. Zvláštností je, že je napsaný v logickém programovacím jazyce Prolog. Používá implementaci SWI-Prolog.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Sean Heelan se na svém blogu rozepsal o tom, jak pomocí OpenAI o3 nalezl vzdálenou zranitelnost nultého dne CVE-2025-37899 v Linuxu v implementaci SMB.
Jiří Eischmann v příspěvku na svém blogu představuje typy, jak lépe chránit své soukromí na mobilním telefonu: "Asi dnes neexistuje způsob, jak se sledování vyhnout úplně. Minimálně ne způsob, který by byl kompatibilní s tím, jak lidé technologie běžně používají. Soukromí ovšem není binární věc, ale škála. Absolutního soukromí je dnes na Internetu dost dobře nedosažitelné, ale jen posun na škále blíže k němu se počítá. Čím méně dat se o vás posbírá, tím nepřesnější budou vaše profily a tím méně budou zneužitelné proti vám."
Byla vydána nová stabilní verze 25.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Warbler. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Multiplatformní open source spouštěč her Heroic Games Launcher byl vydán v nové stabilní verzi 2.17.0 Franky (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 26 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Klávesnice IBM Enhanced Keyboard, známá také jako Model M, byla poprvé představena v roce 1985, tzn. před 40 lety, s počítači IBM 7531/7532 Industrial Computer a 3161/3163 ASCII Display Station. Výročí připomíná článek na zevrubném sběratelském webu Admiral Shark's Keyboards. Rozložení kláves IBM Enhanced Keyboard se stalo průmyslovým standardem.
Vyšlo Pharo 13 s vylepšenou podporou HiDPI či objektovým Transcriptem. Pharo je programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností.
Java má dnes 30. narozeniny. Veřejnosti byla představena 23. května 1995.
Protože však, jak jsem v jednom z minulých dílů zmiňoval, není KDE 4 dostupné ve verzi 2009 nikterak stabilní, podíváme se tentokrát spolu na programy ve verzích, které se nacházejí na instalačním médiu a repozitářích Mandriva 2009 Spring RC1, tedy nové verze chystané na měsíc duben. Má to prostý důvod, dostupné KDE 4.2.x je výrazně stabilnější a odladěnější.
Aplikací pro rozličné činnosti s videem (zdroji, soubory, optickými disky) je pod Linuxem obecně obrovské množství. Některé základní jsme si ukázali v článcích o KDE a GNOME, dnešek věnujeme několika zajímavým dalším. V žádném případě ale neplatí, že tímto výčet programů pro práci s videem pod Mandrivou končí, spíše jej berte jako vrcholek ledovce.
Programy jsou v Mandriva Linuxu často pouze nadstavbami nad konzolovými nástroji, populární je zejména duo legendárních aplikací pro přehrávání a encoding videa: MPlayer a Mencoder. Pro druhý jmenovaný je určen například acidrip, GUI pomáhající lidem neznalým velice složité syntaxe Mencoderu se zálohováním DVD.
Na první obrazovce se načte zdroj, v pravé části v seznamu je rozpoznána nejdelší část (samotný film) a samozřejmě i další menší (trailery, různé dokumenty atd.). Vybrat lze nastavení zvukové stopy (jazyk, komprese, položka „Options“ ukazuje příkaz, který bude posléze předán Mencoderu), totéž pro titulky, samozřejmě je třeba nastavit cestu v výstupního souboru a jeho velikost, resp. počet segmentů.
Záložka Video slouží k nastavení komprese a parametrů video stopy. Opět můžete vidět parametry kompresoru. Volit lze oříznutí černých okrajů (skutečně: překvapivě mnoho DVD je od vydavatelských firem authorováno neskutečně „prasácky“ a nutily by použitý kodek plýtvat cenným bitrate na černá místa a znemožňovaly skutečné fullscreen zobrazení), které lze nechat detekovat, dále poměr stran (opět: jsou i originální DVD, kde je při authoringu „zprasen poměr stran“) a také aplikovat filtry.
Výsledek si může uživatel nechat předvést…
… případně poladit ještě zbývající nastavení aplikace a pustit se do převodu.
Sluší se však pozastavit nad jedním neduhem takovýchto nástrojů (který se týká i jejich windowsových ekvivalentů): často prostě někde uprostřed převodu hodí chybu a celý převod tak zhavaruje. Někdy se také stane, že GUI takovéto aplikace generuje příkaz, který Mencoder nezná, a tak opět hodí chybu. Stále tedy platí, že nejlepší možností je udělat vše ručně za znalosti syntaxe (nejlépe mít napsán nějaký šikovný bashový skript), ale to nic nemění na elegantnosti těchto utilit, pokud fungují.
Druhým příkladem GUI obsluhujícím konzolový Mencoder je Kmenc, primárně vhodný pro použití v prostředí KDE (zde pro změnu ve verzi pro KDE 3).
Vypadá úplně jinak než acidrip, primárně slouží k převodu videa z jednoho formátu do druhého.
Opět lze volit několik různých kodeků a jim nastavit potřebné parametry, zde pro ukázku Xvid.
Mezi filtry je řada klíčových, včetně třeba „Maskování rozostření“ známého mimo jiné z GIMPu. V pravé části si opět můžete všimnout zápisu parametrů.
O nastavení komprese se dá říci totéž, co u acidripu. Podporuje několik kodeků a několik formátů výstupu, mezi zbývajícími nastaveními pak je určení pracovních adresářů, kvalita algoritmu pro změnu rozlišení a také možnost definovat dodatečné parametry a filtry pro kompresi.
V horní části nakonec Kmenc vygeneruje syntaxi pro mencoder, který po spuštění převodu volá.
Dalším nástrojem, který je však k dispozici i pod Windows, je „muxer“ pro formát Matroška. Popis Matrošky by vydal na samostatný článek, takže stručně: jedná se o souborový kontejner, proti němuž je zastaralé AVI asi jako „škodovka“ oproti libovolnému monopostu letošní F1. Osobně jej k maximální spokojenosti používám již více než 5 let, má však tu nevýhodu, že stolní DVD přehrávače si s ním nerozumí (ale krabičky typu Popcorn Hour ano).
Stopám lze nastavit řadu parametrů, zvuku zejména jazyk (ten se pak objeví v nabídce přehrávačů nikoli jako „Audio 1“, ale přímo pod slovem „anglicky„ atd.
Další výtečná věc v Matrošce je, že pokud přijdete do styku s videem, které encodovalo nějaké „prase“ a zmršilo poměr stran, v MKVmerge stačí nastavit ten správný, ať již předvolbou, nebo přímo zadáním rozlišení, a přehrávače jej pak budou ctít. Samozřejmostí jsou pak věci jako časový posuv stopy atd. Soubory lze sekat na jednotlivé segmenty, nastavovat kapitoly atd.
Editor kapitol je poměrně mocný nástroj, pokud však máte ty nervy. Mě osobně za to nikdy žádný film nestál :-).
Dalším v abecedě je MPlayer, veleznámý, takřka by se dalo říci referenční přehrávač videa pod Linuxem. Dokáže si poradit s prakticky každým formátem videa, video kodekem i zvukovou stopou, nechybí mu podpora pro Firefox a webová videa a mnohé další.
Je to právě on, jehož jádro využívají nadstavbové přehrávače jako GMplayer (pro GNOME) či KPlayer (pro KDE). O MPlayeru se v letech minulých podrobněji hovořilo v několika článcích, například Na co se často ptáme: MPlayer a Přehrávání DVD pod Linuxem.
Nastavení je v případě potřeby jednoduché, zlobí-li jedna část, lze zkusit jinou. Totéž lze v širším slova smyslu říci i o přehrávačích.
Osobně jak pod Linuxem, tak pod Windows používám několik přehrávačů. Vedle MPlayeru je to VLC, pod Windows pak ještě Media Player Classic (klasický soft používající DirectShow/VFW kodeky) a pod Linuxem Totem (grafická nástavba pro GStreamer/Xine. Totem jsme si ukázali ve třetím díle). Jakmile má některý přehrávač s nějakým videem problém (rozpadající se video, vytuhnutí, nesynchronní zvuk s video stopou či cokoli jiného, než abych se zdržoval řešením problému nějakým „mocným voodoo“ z příkazové řádky, jednoduše použiji jiný přehrávač. Možná to tedy zní šíleně, ale pod Windows i Linuxem doporučuji mít k dispozici dva až tři přehrávače, je to nejrychlejší řešení v případě problémů.
V krátkosti ještě ukázka nastavení Totemu, standardního přehrávače v Mandrivě 2009 CZ.
Speciální kategorií sympatických utilitek jsou nástroje schopné nahrávat v Linuxu dění na obrazovce.
Jednou z nich je recordMyDesktop. Nastavení je zcela primitivní, vlastně žádné, možná snad jen počet snímků za vteřinu a frekvence zvuku. Se 7200otáčkovým diskem a levným dvoujádrovým CPU stíhá záznam videa v 1920×1200/15fps bez problémů.
Video ukládá do Ogg Video (.ogv) formátu přehratelném mimo jiné jak v MPlayeru a VLC, tak i pod windowsovými přehrávači po doinstalování Ogg nástrojů. Sluší se připomenout, že Ogg je svobodný formát, pro který se chystá podpora i v prohlížeči Firefox.
VLC není jen přehrávač videa a audia, je to neskutečně mocný nástroj, který umožňuje obsluhovat veškeré video vstupy, tedy i DVB-T a podobné karty, takto získaná videa streamovat po síti dalším zájemcům, umí také zachytávat internetové streamy (většinu toho taktéž umí MPlayer, ale jeho GUI není tak propracované). My se společně podívejme na některá nastavení z hlediska videa.
Rozhraní je jistě důvěrně známé.
Grafický ekvalizér má několik předvolených profilů.
Úpravy obrazu si v ničem nezadají s potenciometry na televizích TESLA starých desítky let (snad až na ten odstín :-).
Kromě očekávaných běžných efektů jsou tu speciality jako motion blur či efekt vodní hladiny v dolní části videa atd.
S barvami si ale lze pohrát ještě mnohem více.
Vedle přednastavených profilů ořezu videa aktivovaných klávesou „A“ je tu možnost i ručně oříznout okraje o určitý počet pixelů. Vhodné pro špatně encodovaná videa, která mají navíc nevhodný poměr stran (například originální DVD s filmem 2,39:1 doplněným ve video stopě černými pruhy na 16:9, které někdo zkomprimuje do Xvidu v poměru stran 4:3 - toto seštelovat na původní poměr stran je opravdu radost).
Zbývající nastavení. Vizte seriál VLC.
Třešničkou na závěr budiž vynikající program Avidemux, nástroj pro pokročilou kompresi videa disponující obrovským množstvím nastavení a filtrů v mnohém překonávající windowsový VirtualDub (byť mu proti němu chybí minimálně možnost grabování videa a řada sympatických vlastností Vdubu v řadě oblastí).
Nastavení standardního MPEG-4 kodeku.
Filtrů je velká škála, rozčleněny jsou do několika skupin.
Nastavení zvuku nabízí jak MP3, tak Ogg Vorbis, AAC či AC3.
A nastavení programu.
Mandriva nabízí ve svých repozitářích i mnohé další programy. Kino určené pro zpracování videa z DV kamer jsme si zmínili nedávno, dále bychom měli zmínit nelineární editor Kdenlive, přehrávač Kaffeine (další nadstavba nad Xine) či programy pro sledování TV: kdetv a multimedální centrum (obdobu Windows Media Center) MythTV. Kompletní přehled naleznete v softwarové databázi.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
V Mandriva Linuxu 2009 používám repozitář s KDE 4.2.2. Neříkejte prosím, že tam není k dispozici stabilní KDE4, není to pravda.Autor mluví o tom, co lze nalézt na instalačních médiích recenzovaného Mandriva Linuxu 2009 CZ.
v době vydání knihy to bylo stabilní (updatované), jen nemělo tolik vlastností jako dnešní verzeTo už asi záleží na konkrétní zkušenosti. S představením prostředí KDE (Mandriva Linux 2009 CZ - 4 (prostředí KDE 4)) jsme schválně počkali, dokud nebyla v repozitářích novější verze, protože jsme nechtěli vydat negativní článek o padajících aplikacích - tj. ve stavu hned po instalaci z DVD.
Chybí mi zmínka o MPlayer pluginu pro Firefox, který spolehlivě (na rozdíl od Totemu) přehrává live streamy ČT a dalších médií.Zmínka tam je, i když jen letmá...
Názvy: Mandriva je jen firma, systém je jen Mandriva Linux - tak a ne jinak.Ale bazírovat na tom nemá smysl, ne? Viz GNU/Linux vs Linux apod.
Neříkal bych tomu bazírování, ale prostě "správné pojmenování". Ale asi to neprosadím, co..
14.4.2009 10:00
David Ježek | skóre: 83
| blog: Mostly_IMDB
Ok, ale stále si stojím za tím, že tam dostupné KDE není nestabilní.je a na tom si prozměnu trvám já. bohužel, dokud to KDE4 nebude stabilní všude, pak jej nelze považovat za stabilní v obecném slova smyslu. jinak mě padalo kopete při ukončování (s nějakou hláškou, kterou si nepamatuji) a pak ještě nějaké další věci, jejichž názvy už si nevybavím. to, že tobě kde4 z mdk09cz funguje neznamená, že mě musí takě
.
Neříkal bych tomu bazírování, ale prostě "správné pojmenování". Ale asi to neprosadím, co..u mě ne, pro lidi není "Mandriva" firma, ale "Mandriva Linux" zhruba stejně jako "windous" nebo "xpéčka" jsou "Microsoft Windows XP". Věřím, že v textu je dostatečně jasné, kdy se mluví o firmě a kdy o samotném produktu.
14.4.2009 15:00
pushkin | skóre: 43
| blog: FluxBlog
14.4.2009 16:56
Nicky726 | skóre: 56
| blog: Nicky726
je a na tom si prozměnu trvám já. bohužel, dokud to KDE4 nebude stabilní všude, pak jej nelze považovat za stabilní v obecném slova smyslu. jinak mě padalo kopete při ukončování (s nějakou hláškou, kterou si nepamatuji) a pak ještě nějaké další věci, jejichž názvy už si nevybavím. to, že tobě kde4 z mdk09cz funguje neznamená, že mě musí takěNo pády aplikací při ukončení se v KDE4 vyskytují bohužel i v 4.2.2. Některé zas padají s oblibou při načtení relace (Kontakt). :-/ Největší opruz je odklikávání / odeskejpování té hlášky.
Od prosince je stabilní a ta verze je na DVD.Nechci už to příliš rozpitvávat, když máme v repozitářích prima KDE 4.2.2, na které jde snadno přejít z jakékoliv dřívější instalace, ale musím říct, že tohle fakt asi záleží na konkrétním počítači. Když jsem to DVD zkoušel (v klasickém záchvatu lačné zvědavosti po nových distrech) instalovat, tak mi Plasma slítla co 5 minut. Svádím to na kombinaci hw a proprietárních nvidiáckých ovladačů, ale stát se to prostě může.
Do dalších CZ verzí uvažujeme o posílení SMPlayeru, i když totem má některé velmi dobré vlastnosti.
Správně Jarle, Mandriva Linux cz a SMPlayer rule!
Špičkový článek, dobře jsem si početl.
14.4.2009 11:36
houska | skóre: 41
| blog: HW
... se zálohováním DVD.
ha ha ha, tak ten je dobrej :D
Kmplayer jsem nezkousel, ale zato muzu jednoznacne doporucit smplayer
14.4.2009 14:12
Jardík | skóre: 40
| blog: jarda_bloguje
snímků za vteřinu
Škoda, že to není počet snímků za hrušku. Dokonce i tak vypatlaný dement jako já ví, že tam je počet snímků za sekundu.
14.4.2009 15:25
houska | skóre: 41
| blog: HW
</joke>
Teď vážně - osobně používám dvbcut, ten je sice primárně určený na sekání MPEG Transport Streamu (to je to, co vám vyleze z DVB karty) na urovni snímku, ale umí sekat i "normální" MPEGy. Výhoda je, že překóduje jen to, co je mezi aktuálním startem a prvním klíčovým snímkem, což je v ětšinou jen pár snímků,zbytek se prostě jen kopíruje.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz