Byla vydána nová verze 12.0.0 vizuálního programovacího jazyka Snap! (Wikipedie) inspirovaného jazykem Scratch (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Počítačovou hru Gravity Circuit (ProtonDB) lze do 14. června do 19:00 získat na Steamu zdarma. Napořád.
Nejnovější X.Org X server 21.1.23 a Xwayland 24.1.12 řeší 9 bezpečnostních chyb.
npm balíčky @redhat-cloud-services byly kompromitovány.
Byly publikovány informace o zranitelnosti CVE-2026-46243 pojmenované CIFSwitch v Linuxu od roku 2007. Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). V upstreamu je již opraveno.
Nvidia na své konferenci NVIDIA GTC Taipei 2026 představila řadu novinek. Společně s Microsoftem představili superčip NVIDIA RTX Spark (až 6 144 jader GPU, 20 jader CPU, 1 petaflop AI výkonu v FP4 a 128 GB jednotné paměti). První notebooky a stolní počítače s tímto čipem od Nvidie místo Intelu nebo AMD by se měly na trh dostat na podzim letošního roku.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu kapesního počítače s Linuxem CardputerZero od společnosti M5Stack. Postaven je na Raspberry Pi Compute Module 0. Podporuje moduly M5. Koupit lze s rozšířeními LoRa a CC1101.
Tento týden se bude vyznačovat zejména deštěm, a proto vás může zajímat, že již v úterý proběhne 63. Virtuální Bastlírna, která se bude odehrávat přímo v teple vašich domovů a bastlíren. Proto se připojte k této volné otevřené diskuzi bastlířů, techniků, vědců, ve které se probírají novinky a zajímavá témata z techniky. Mezi největší novinky bude tentokrát patrně patřit oznámení hackerského nástroje Flipper One. Zároveň úspěšně probíhá
… více »86Box (Wikipedie), tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 6.0. Přibyly například zvuky pevného disku. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Byla vydána nová verze 4.6 audio přehrávače Audacious (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový plugin pro procházení soubory, podporu audio formátu Musepack SV8 nebo přechod na build systém Meson.
Připomeňme, že verzi 4.1 byla podrobně představena ve čtyřdílném seriálu, dnes se jako minule u GNOME podíváme na to, jak prostředí vypadá v Mandrivě. Rovnou na úvod si vysvětlím, proč není v recenzi verze 4.2. Je to z prostého důvodu, že ji zatím standardní aktualizační systém Mandrivy 2009 neobsahuje, a nutit uživatele zjišťovat, kde se nachází verze 4.2 a jak ji přidat do systému, mi přijde zbytečné a od Mandrivy poněkud nešťastné (od uvedení verze 4.2 uběhl již celý měsíc. Nicméně na vzhled systému to vliv nemá.
Nejprve vzhled prostředí po instalaci. S GNOME si v barevném vzezření či pozadí na ploše v ničem nezadá. Musím připustit, že jak tvůrci KDE na technologiích verze 4, tak Mandriva na použitém skinu, zapracovali. Osobně mi přijde KDE 4 v Mandrivě 2009 tak nějak vizuálně příjemnější než verze 3.5 nebo GNOME a další prostředí, ale to je samozřejmě věc vkusu a otázka pár kliknutí v případě požadavků na úpravy.
Mandriva Control Center, stejně jako instalace dodatečného softwaru a přidání repozitářů z Extra DVD této CZ verze je shodné s GNOME, proto nebude v tomto článku popisováno. Totéž platí i pro standardní aplikace jako webový prohlížeč Firefox, editor GIMP a mnohé další. Podíváme se na nastavení systému KDE.
KDE má k dispozici velmi pěkný monitor systému, který se mi líbí víc než to, co je k dispozici v GNOME.
Jedním z taháků KDE 4 je systém widgetů, které se na plochu přidávají velmi snadno, lze je libovolně díky jejich vektorové povaze zvětšovat či zmenšovat a je jich vskutku nemálo. Ač osobně nemám cokoli na ploše rád, widgety hodnotím jednoznačně kladně.
KDE 4 má trochu odlišný mixer, ale protože obsluhuje stejnou zvukovou kartu přes stejné rozhraní, jsou změny samozřejmě pouze kosmetického, nikoli funkčního rázu.
KDE má k dispozici vlastní webový prohlížeč Konqueror. Vedle něj disponuje souborem nástrojů kategorie PIM (personal information management), kam spadají programy jako KOrganizer nebo KMail (jejich názvy jasně říkají, co je jejich cílem). KDE také disponuje velmi slušnou Čtečkou RSS/Atom kanálů (Akregator), která podporuje standardizovaný import/export z jiných čteček (včetně třeba Google Reader).
Obdobou Pidginu z GNOME je taktéž multiprotokolový IM klient Kopete. Jeho nastavení jsou velmi podrobná, podporuje řadu zásuvných modulů (tak jako velká část KDE aplikací).
Vlastní BitTorrent klient se jmenuje KTorrent. Jeho ovládání je velmi jednoduché, GUI poměrně střídmé a obsahuje všechny potřebné informace. Lze mimo jiné nastavovat i filtrování IP adres.
Jedním z nejlepších programů v KDE je pro mne osobně správce a editor fotografií digiKam. Práce s ním mi přijde intuitivnější a možnosti rozsáhlejší než u F-Spotu, zejména pro občasné publikování fotografií se hodí sympatický HTML export fotogalerie nebo přímo export pro Google Picassa a Flickr. Podporuje i vybrané RAW formáty prostřednictvím programu dcraw, správu barev, odstranění červených očí, GPS a řadu dalších užitečných drobností.
Pro přehrávání všemožné hudby má KDE k dispozici mocný program Amarok, jeden ze známých pilířů tohoto prostředí. V Mandrivě 2009 se nachází verze 2 beta, která je stále ještě ve vývoji, ale již poměrně slušně použitelná, nezaznamenal jsem žádné problémy.
Zajímavější je to u přehrávače videa, zde jsem marně hledal z dřívějších verzí Mandrivy známý KMPlayer. Nikde po něm v základní instalaci KDE ani stopy, místo něj je zde pouze jakýsi nestabilní podivný přehrávač Dragon Player a pak z GNOME známý Totem. Ten naštěstí funguje k plné spokojenosti.
Dalším pilířem KDE je bezpochyby vypalovací program K3b. Ač se Brasero velice snaží a i německé Nero vydává svůj vypalovací program i pod Linux, je to stále K3b, které kraluje. Rozhraní je za roky vývoje již ustálené, jasné a přehledné, takže ani přechod z Windows a aplikací typu Nero nebude pro nikoho problémem.
Základním textovým editorem KDE je KWrite/Kate. Jeho možnosti jsou, stejně jako u Geditu, pro většinu úkonů více než dostatečné.
Na závěr opět jeden z používaných programů, který ani v KDE není u Mandrivy součástí standardní instalace. Ekvivalentem Total Commanderu pro prostředí KDE je Krusader. Jeho schopnosti a možnosti úprav či nastavení by vydaly na několik samostatných článků, takže se omezím pouze na jednoznačné doporučení jeho instalace.
Na závěr ještě malé objasnění, které se týká všech desktopových prostředí či malých správců oken, nejen GNOME a KDE. Preferujete-li prostředí GNOME, ale líbí se vám třeba digiKam, můžete jej samozřejmě v GNOME používat. Stejně tak můžete v KDE používat GIMP, v tomto není Linux obecně nijak omezen. V případě velkých desktopových prostředí KDE a GNOME se jedná pouze o představení aplikací, které jsou jejich standardní součástí, nikdo však nenutí uživatele k jejich používání. Stejně tak dobře lze ostatně například GIMP používat pod Windows nebo třeba v superlehkých prostředích jako IceWM či OpenBox, jediný rozdíl je v tom, že pokud spustíte GIMP pod GNOME, jsou již s GNOME nataženy potřebné GTK knihovny. V případě spuštění například pod IceWM se tyto knihovny musí s první pouštěnou GTK aplikací načíst.
Příště se podíváme na třetí známé desktopové prostředí Xfce a s ním si ukážeme, jak se Mandriva 2009 vypořádala s malými správci oken jako IceWM a další.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Malý dotaz : Jaktože má Mandriva tak pěkné písmo oproti ostatním distrům? Když si ještě vzpomenu, když jsem instaloval 2008, tak to bylo podobné. Vyhlazování a celkově vzhled písma byl pěkný na Mandrivě a všude jinde (na jiných distribucích) jsem s písmem bojoval...
A ještě se přidám s dotazem, nevíte co je to přesně za systémové fonty ?
Přehrávače videa: A co Kaffeine ?
Ten tam je a samozřejmě funguje, dokonce se při instalaci bonusů z CZ edice nainstaluje místo toho default přehrávače (ten jde pryč). Důvody jsou celkem podrobně rozebrány v knize (stručně: podle autorského týmu toho momentálně umí nejvíc, proto ho preferujeme).
KDE má k dispozici velmi pěkný monitor systému, který se mi líbí víc než to, co je k dispozici v GNOME.
Tak to Vas zklamu, ale od KDE 4.2 vypada Monitor Systemu v KDE podobne jako ten v GNOME. Podobnou funkcionalitu ale umi i applety.
>Rovnou na úvod si vysvětlím, proč není v recenzi verze 4.2. Je to z prostého důvodu, že ji zatím standardní aktualizační systém Mandrivy 2009 neobsahuje, a nutit uživatele zjišťovat, kde se nachází verze 4.2 a jak ji přidat do systému, mi přijde zbytečné a od Mandrivy poněkud nešťastné (od uvedení verze 4.2 uběhl již celý měsíc
Pro Mandrivu není nová verze updatem (až na výjimky). Má to někde v updates policy, takže se tomu nedivím. Dle mého by toto mohli dát alespoň do oficiálních backports...
Vyzkoušený postup update na KDE 4.2 je na forum.mandrivalinux.cz.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
