Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.1.0. Po devíti letech od vydání předchozí verze 3.0.5. Doména dillo.org již nepatří vývojářům Dilla.
O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Poznámka: Článek původně vyšel v blogu naopak.
Základním komunikačním prostředkem v Octave je příkazová řádka, do které
uživatel zapisuje své požadavky. V následujícím textu, zejména v
ukázkách, bude příkazový řádek signalizován znaky „>>“
(tzv. prompt příkazového řádku lze nejrůzněji měnit nastavením obsahu
proměnné PS1. Uvedený prompt získáme příkazem
PS1=">> "
, více možností nastavení je popsáno v
nápovědě programu). Jistou představu o popisovaném programu zajisté vyvolá
následující obrázek:
Vestavěnou nápovědu v Octave lze zobrazit pomocí příkazu help:
>> help
Na základě tohoto požadavku může program vypsat například následující text:
help is available for the topics listed below. Additional help for built-in functions, operators, and variables is available in the on-line version of the manual. Use the command `help -i topic' to search the manual index. Help and information about Octave is also available on the WWW at http://www.octave.org and via the help-octave@bevo.che.wisc.edu mailing list.
Podrobnější nápovědu k vestavěným funkcím a rezervovaným slovům je možné
vypsat příkazem help
s odpovídajícím argumentem:
>> help fix
Jak sděluje úvodní text zabudované nápovědy, informace o Octave a další nápovědu je možné také získat na webových stránkách programu, konkrétně na adrese www.octave.org/doc.
Na té nejjednodušší úrovni lze Octave využít jako kalkulačku. Na příkazový řádek stačí zadat výraz, který se má spočítat. Po odeslání Octave vypíše výsledek:
>> 1+2*3 ans = 7 >> 4563*1.22 ans = 5566.9 >> (5-3)^2 ans = 4 >> 5**3 ans = 125
Aby bylo možné výraz vyhodnotit, musí samozřejmě být správně
zkonstruován. Při vyhodnocování má podle běžných pravidel aritmetiky
nejvyšší prioritu umocňování, pro které se používá znak „^“
(stříška) nebo dva těsně vedle sebe zapsané znaky hvězdička
„**“; následuje násobení „*“ a dělení
„/“; nejmenší prioritu mají sčítaní „+“ a odčítání
„-“. Následuje-li po sobě více operandů se stejnou prioritou,
vyhodnocuje se také obvyklým způsobem, tj. zleva doprava. Prioritu operandů
lze upravit pomocí kulatých závorek (pouze kulaté závorky; není možné zde
používat závorky hranaté [] a složené {}, ty Octave používá pro jiné
účely). Pro druhou odmocninu existuje v Octave funkce sqrt,
vhodnější však bývá použití umocňování na přepočítaný zlomek, tj.
sqrt(9)
vrátí tentýž výsledek jako 9^(1/2)
.
Při práci s reálnými čísly se jako oddělovač celé a desetinné části používá podle amerických zvyklostí tečka, nikoliv čárka. Zapisujeme-li reálné číslo v absolutní hodnotě menší než 1, například 0,589, lze nulu z celé části vynechat:
>> -.25+.5 ans = 0.25000
Pro zápis typicky hodně velkých (respektive hodně malých) čísel se používá tzv. exponenciální tvar, tj. zápis s mocninou čísla deset. Například číslo 1,458 · 1045 se v Octave zapíše (a vypíše) jako 1.458e45, oddělovačem mezi základem čísla a exponentem tedy je písmeno e. Vězme také, že Octave umí pracovat s komplexními čísly:
>> (5+2i) * (1-j) ans = 7 - 3i
Písmena i a j v zápise mají stejnou hodnotu - znamenají imaginární jednotku a formálně v Octave figurují jako vestavěné konstanty, o kterých bude řeč dále.
Počet desetinných míst, který bude Octave zobrazovat u reálných čísel, se dá nastavit s pomocí příkazu format. Výchozí nastavení, které odpovídá parametru short, zobrazuje výsledek s pěti významnými ciframi, parametr long si vynutí 15 významných cifer a parametr bank zaokrouhluje na dvě desetinná místa:
>> r=sqrt(2); >> format short >> r r = 1.4142 >> format long >> r r = 1.41421356237310 >> format bank >> r r = 1.41
Existují ještě další parametry, které umožňují výpis čísel v binární či
hexadecimální podobě, vynucení si vědeckého zápisu s mantisou a další
speciality - viz help format
.
Výsledek výpočtu si lze nejenom nechat zobrazit, ale také uložit do proměnné pro jeho pozdější využití. Proměnné v Octave vytváříme za chodu podle jejich potřeby, není nutné předem definovat jejich typ a velikost:
>> p=13 p = 13 >> P=12-6 P = 6
Předchozími dvěma příkazy byly vytvořeny dvě proměnné pojmenované
p a P. Vzhledem k tomu, že Octave rozlišuje malá a
velká písmena v názvech proměnných, jedná se o dvě různé proměnné. Do
proměnné p bylo přímo uloženo číslo 13, do proměnné P
pak výsledek výrazu 12-6. Stojí za povšimnutí, že výsledek výpočtu nyní
nezačíná „ans =“, ale názvem proměnné, do které jsme výsledek
uložili. Ono ans
, které je možno chápat jako zkratku z
anglického answer – odpověď, v Octave funguje jako název
implicitní proměnné, do které se uloží každý poslední výsledek, u kterého
nebylo specifikováno, do jaké proměnné by se měl uložit. Necháme-li si nyní
vypsat obsah této proměnné, měli bychom dostat číslo 0,25 z příkladu
z předchozí sekce:
>> ans ans = 0.25000
Z příkladu je vidět, že aktuální obsah proměnné lze zjistit po odeslání jejího názvu. S vytvořenými proměnnými samozřejmě lze dále pracovat ve výrazech:
>> P+p ans = 19 >> ans^2 ans = 361
Seznam doposud uživatelem vytvořených proměnných zjistíme příkazem who:
>> who *** local user variables: P p
Vytvořenou proměnnou samozřejmě lze také zrušit, provádí se to příkazem clear následovaným seznamem proměnných, které se mají zrušit:
>> clear p P
Spuštění příkazu clear
bez parametrů má za následek zrušení
všech proměnných.
Kromě proměnné ans obsahuje Octave po spuštění ještě celou řadu dalších speciálních proměnných (jejich seznam je uveden v nápovědě programu, mnohé z nich se týkají programového prostředí a mají vliv na správný běh Octave), z nichž některé plní úlohu konstant, například těch matematických, jako jsou Ludolfovo číslo π, Eulerovo číslo e (Matlab tuto konstantu ve svém repertoáru nemá) apod.:
>> pi pi = 3.1416 >> e e = 2.7183 >> i i = 0 + 1i >> j j = 0 + 1i >> realmin realmin = 2.2251e-308 >> realmax realmax = 1.7977e+308 >> realmax + realmax ans = Inf >> Inf/Inf ans = NaN
Konstanty i a j představují již zmiňovanou imaginární jednotku při práci s komplexními čísly; realmin ukazuje přesnost, s jakou je Octave schopno počítat; realmax nese hodnotu největšího čísla, s kterým je Octave schopno pracovat; Inf je vyjádřením nekonečna a konečně zkratka NaN znamená Not a Number - není číslo. Z uvedených příkladů je také vidět, kdy je možné poslední dvě jmenované konstanty získat jako výsledek výpočtu.
Je nanejvýš vhodné pro vlastní proměnné nepoužívat názvy těchto konstant, obzvláště v případech, že bychom jejich hodnoty potřebovali k výpočtu. Není totiž problém vytvořit si stejně pojmenovanou uživatelskou proměnnou:
>> pi=3+5 pi = 8
K původnímu obsahu konstanty se lze vrátit zrušením stejně pojmenované proměnné.
Stejně jako vědecké kalkulačky umí také Octave vracet funkční hodnoty běžných matematických funkcí, jako například:
>> sin(pi/2) ans = 1
Funkce se volají svým jménem, argument se uvádí za jménem v kulatých závorkách. Pokud je třeba počítat s mocninu dané funkce, v matematice zapsáno jako sin2 x, v Octave je toto třeba zapsat takto:
>> (sin(x))^2
Uveďme přehled základních funkcí, kterými Octave disponuje:
Přehled všech dostupných funkcí lze nalézt v nápovědě programu.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
>> a=[1 2]; b=[3;4]; c=[5 6; 7 8]; >> a, b, c