V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Přednáška na MFF UK bude o systému MINIX 3 a o tom, jak je navrženo jeho jádro. Jedná se o tzv. mikrokernel, což je odlišný přístup od toho, který využívá jádro Linux. Je tedy pochopitelné, že zatímco Andy Tanenbaum je zastáncem mikrokernelu, Linus Torvalds prosazuje jádro monolitické.
Andrew Stuart Tanenbaum se narodil v New Yorku a studoval na MIT a UC Berkeley. Rozdíl mezi těmito dvěma školami popsal především jako šok z toho, že po příchodu do Kalifornie najednou nebyl na škole, kde by všichni měli IQ přes 150 a kde bylo nutné studovat 12 – 14 hodin denně, jen aby člověk držel krok. V současné době působí na Vrije Universiteit v Amsterdamu, kde se věnuje výzkumu a Ph.D. studentům.
MINIX vznikl v roce 1987 jako první open source klon unixu pro platformu IBM PC. Šlo především o výukový software, který měl studentům pomoci pochopit, jak operační systém funguje (Tanenbaum vydal kompletní zdrojový kód – 4000 řádků – s komentáři jako přílohu knihy o MINIXu). V současné době je MINIX 3 distribuován s BSD licencí a nasazován i v produkčním prostředí. Kromě toho, že byl MINIX inspirací pro Torvaldsův Linux, tak první verze Linuxu i používaly souborový systém MINIXu.
Andrew Tanenbaum a Linus Torvalds byli aktéry často vzpomínané debaty (kterou mnozí označují spíše jako flame war) o tom, který designový přístup je lepší; mikrokernel nebo monolitický kernel. Diskuze začala v lednu 1992, když Tanenbaum poslal do usenetové skupiny comp.os.minix zprávu s titulkem „Linux je zastaralý“. Linuxu v tu dobu nebyl ještě ani rok, ale Tanenbaum označil jeho monolitické jádro za krok zpět do 70. let. Kromě toho ještě Linuxu vyčítal přílišnou závislost na architektuře x86, o které tvrdil, že před sebou nemá dlouhou budoucnost.
Torvalds v odpovědi souhlasil s tím, že mikrokernel je lepší z „teoretického a estetického hlediska“. MINIXu však vytkl designové chyby (konkrétně absenci multithreadingu) a podotkl, že by Tanenbaum neměl proti jeho úsilí nic namítat, když je Linux vyvíjen ve volném čase a, na rozdíl od MINIXu, distribuován zdarma. Dále napsal, že je Linux vázán na architekturu 80386 mimo jiné proto, aby se o ní Torvalds mohl co nejvíce naučit.
Debata ještě pokračovala, bylo toho napsáno opravdu hodně, a dokonce se dočkala znovuoživení v roce 2006. Už od začátku se jí účastnili například vývojáři Linuxu Dave S. Miller nebo Ted T'so. Přestože byla vedena místy poměrně nesmiřitelným tónem, Tanenbaum i Torvalds zdůrazňují, že jejich neshody ohledně technických záležitostí by neměly být vykládány jako osobní hádky.
Jako obvykle: každý nový dotaz vkládejte do nového vlákna. Svůj hlas jednotlivým otázkám můžete dát přidáním nějakého pochvalného výkřiku (+1 je samozřejmě striktně zakázáno :-)). Z otázek budou vybrány ty s nejvíce hlasy. Flamování si schovejte pod článek s rozhovorem, to už budeme všichni moudřejší.
Poznámka redakce: Stále nevyšel rozhovor se Samem Hocevarem, vím. Nějak se to celé protahuje, snad se to povede do vánoc.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Jaký operační systém používáte na svém počítači? V případě že Linux, tak jakou distribuci?
Předpokládám, že Minix to nebude.
init, když nic nemáš?
vim ~/.emacsdeb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
Jinak plus jedna.
[1] For instance, I tried to ask him twice if he felt that GNU Hurd was violating the micro-kernel paradigm or if he can compare it to Minix' architecture. I had the impression that both times he avoided to answer and started the usual Hurd bashing, "they have been developing it for 20+ years, but got nothing working", meanwhile "Minix is here". After the lecture/presentation somebody told me that AST shortly said that they "were similar, but different". I didn't catch that line.http://ramblingfoo.blogspot.com/2007/11/updates-nslu2-andrew-s-tanenbaum-in-ro.html
- ačkoli, jak jsme se s Michalem Vyskočilem shodli, rozhodně to není jen akademik ze slonovinové věže - příjemné to překvapení
.
rozhodně to není jen akademik ze slonovinové věže - příjemné to překvapeníTaky jsem byl mile překvapen.
)
ad 1) +1
ad 2) +1 
Taky jsem se chtěl dr. Tanenbauma zeptat, jak zelené jsou jeho listy... 
Listy? Jedle má jehličíjak zelené jsou jeho listy...
.
To ano, ale v té písni je fráze "jak věrné1 jsou tvoje listy" čímž autor pravděpodobně chtěl naznačit, že jelikož na rozdíl od listnáčů jedle neopadává, má "věrné" listy. Ale nerad bych se tu pouštěl do literárních rozborů... 
1 - měl jsem za to, že v nějaké sloce je tam i verze ze zelenejma listama, asi bych si měl "prosvištět" slovíčka...
Jinak když jsem hledal slova "O Tannenbaum", prvních několik odkazů bylo na stránky německých IT blogerů, kteří tak uváděli zápisky týkající se dr. Tanenbauma, takže nejsme ani originální 
Já jsem se teda ve škole učil, že jehlice je typ listu. 