Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Alyssa Anne Rosenzweig v příspěvku na svém blogu oznámila, že opustila Asahi Linux a nastoupila do Intelu. Místo Apple M1 a M2 se bude věnovat architektuře Intel Xe-HPG.
EU chce (pořád) skenovat soukromé zprávy a fotografie. Návrh "Chat Control" by nařídil skenování všech soukromých digitálních komunikací, včetně šifrovaných zpráv a fotografií.
Byly publikovány fotografie a všechny videozáznamy z Python konference PyCon US 2025 proběhlé v květnu.
Přednáška na MFF UK bude o systému MINIX 3 a o tom, jak je navrženo jeho jádro. Jedná se o tzv. mikrokernel, což je odlišný přístup od toho, který využívá jádro Linux. Je tedy pochopitelné, že zatímco Andy Tanenbaum je zastáncem mikrokernelu, Linus Torvalds prosazuje jádro monolitické.
Andrew Stuart Tanenbaum se narodil v New Yorku a studoval na MIT a UC Berkeley. Rozdíl mezi těmito dvěma školami popsal především jako šok z toho, že po příchodu do Kalifornie najednou nebyl na škole, kde by všichni měli IQ přes 150 a kde bylo nutné studovat 12 – 14 hodin denně, jen aby člověk držel krok. V současné době působí na Vrije Universiteit v Amsterdamu, kde se věnuje výzkumu a Ph.D. studentům.
MINIX vznikl v roce 1987 jako první open source klon unixu pro platformu IBM PC. Šlo především o výukový software, který měl studentům pomoci pochopit, jak operační systém funguje (Tanenbaum vydal kompletní zdrojový kód – 4000 řádků – s komentáři jako přílohu knihy o MINIXu). V současné době je MINIX 3 distribuován s BSD licencí a nasazován i v produkčním prostředí. Kromě toho, že byl MINIX inspirací pro Torvaldsův Linux, tak první verze Linuxu i používaly souborový systém MINIXu.
Andrew Tanenbaum a Linus Torvalds byli aktéry často vzpomínané debaty (kterou mnozí označují spíše jako flame war) o tom, který designový přístup je lepší; mikrokernel nebo monolitický kernel. Diskuze začala v lednu 1992, když Tanenbaum poslal do usenetové skupiny comp.os.minix zprávu s titulkem „Linux je zastaralý“. Linuxu v tu dobu nebyl ještě ani rok, ale Tanenbaum označil jeho monolitické jádro za krok zpět do 70. let. Kromě toho ještě Linuxu vyčítal přílišnou závislost na architektuře x86, o které tvrdil, že před sebou nemá dlouhou budoucnost.
Torvalds v odpovědi souhlasil s tím, že mikrokernel je lepší z „teoretického a estetického hlediska“. MINIXu však vytkl designové chyby (konkrétně absenci multithreadingu) a podotkl, že by Tanenbaum neměl proti jeho úsilí nic namítat, když je Linux vyvíjen ve volném čase a, na rozdíl od MINIXu, distribuován zdarma. Dále napsal, že je Linux vázán na architekturu 80386 mimo jiné proto, aby se o ní Torvalds mohl co nejvíce naučit.
Debata ještě pokračovala, bylo toho napsáno opravdu hodně, a dokonce se dočkala znovuoživení v roce 2006. Už od začátku se jí účastnili například vývojáři Linuxu Dave S. Miller nebo Ted T'so. Přestože byla vedena místy poměrně nesmiřitelným tónem, Tanenbaum i Torvalds zdůrazňují, že jejich neshody ohledně technických záležitostí by neměly být vykládány jako osobní hádky.
Jako obvykle: každý nový dotaz vkládejte do nového vlákna. Svůj hlas jednotlivým otázkám můžete dát přidáním nějakého pochvalného výkřiku (+1 je samozřejmě striktně zakázáno :-)). Z otázek budou vybrány ty s nejvíce hlasy. Flamování si schovejte pod článek s rozhovorem, to už budeme všichni moudřejší.
Poznámka redakce: Stále nevyšel rozhovor se Samem Hocevarem, vím. Nějak se to celé protahuje, snad se to povede do vánoc.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Jaký operační systém používáte na svém počítači? V případě že Linux, tak jakou distribuci?
Předpokládám, že Minix to nebude.
init
, když nic nemáš?
vim ~/.emacs
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
[1] For instance, I tried to ask him twice if he felt that GNU Hurd was violating the micro-kernel paradigm or if he can compare it to Minix' architecture. I had the impression that both times he avoided to answer and started the usual Hurd bashing, "they have been developing it for 20+ years, but got nothing working", meanwhile "Minix is here". After the lecture/presentation somebody told me that AST shortly said that they "were similar, but different". I didn't catch that line.http://ramblingfoo.blogspot.com/2007/11/updates-nslu2-andrew-s-tanenbaum-in-ro.html
rozhodně to není jen akademik ze slonovinové věže - příjemné to překvapeníTaky jsem byl mile překvapen.
ad 1) +1
ad 2) +1
Taky jsem se chtěl dr. Tanenbauma zeptat, jak zelené jsou jeho listy...
Listy? Jedle má jehličíjak zelené jsou jeho listy...
To ano, ale v té písni je fráze "jak věrné1 jsou tvoje listy" čímž autor pravděpodobně chtěl naznačit, že jelikož na rozdíl od listnáčů jedle neopadává, má "věrné" listy. Ale nerad bych se tu pouštěl do literárních rozborů...
1 - měl jsem za to, že v nějaké sloce je tam i verze ze zelenejma listama, asi bych si měl "prosvištět" slovíčka...
Jinak když jsem hledal slova "O Tannenbaum", prvních několik odkazů bylo na stránky německých IT blogerů, kteří tak uváděli zápisky týkající se dr. Tanenbauma, takže nejsme ani originální
Já jsem se teda ve škole učil, že jehlice je typ listu.