Ptejte se: Sam Hocevar, vedoucí projektu Debian

23. 7. 2007 | Robert Krátký | Rozhovory | 3741×

Sam Hocevar byl zvolen do funkce DPL (Debian Project Leader) v dubnu 2007. Základem jeho volební platformy bylo zlepšení vztahů v komunitě vývojářů a snaha o zpřístupnění Debianu novým zájemcům.

© Sam Hocevar, zdroj: Wikipedia, licence: GNU FDL

Úvod

Sam se narodil 5. srpna 1978 a vystudoval prestižní universitu École Centrale Paris, kde se specializoval na elektromechanické systémy, aplikovanou mechatroniku a management projektů.

Vedoucím projektu Debian se stal 17. dubna letošního roku. Již od roku 2000 je aktivním vývojářem a správcem balíčků v Debianu, ale používat jej začal ještě o čtyři roky dříve (pamětníci zamáčknou slzu v oku a vzpomenou na první stabilní verzi Buzz).

Kromě Debianu se v oblasti svobodného softwaru věnoval také projektu VLC media player. Pomohl například se zpětným inženýrstvím DVD titulků a napsal software pro rozluštění obrázků captcha.

Debian

Na DPL kandidoval Sam s poměrně přímočarým a atraktivně jednoduchým programem. Založil svou kandidaturu na třech výzvách:

• Make Debian fun again
• Make Debian sexy again
• Make Debian the best again

Volně přeloženo, ať nás Debian zase baví, ať je zase sexy a ať je zase nejlepší.

Fun

Sam v posledních letech pozoroval, že spousta vývojářů a správců balíčků svoji práci vykonává z povinnosti, občas se sebezapřením, které vyplývá z hádavé a nekooperativní atmosféry v komunitě.

Proto prosazuje několik změn, které by měly projekt oživit. Jednou z těch nejvýznamnějších je vytváření nových a větších týmů. Zatímco doposud Debian těžil převážně z výsledků práce jednotlivců, Sam by chtěl, aby bylo možné tyto jednotlivce snáze zastupovat, nahrazovat a pomáhat jim. Jinými slovy: pokud správce nějakého balíčku onemocní, ožení se, odjede na cestu kolem světa nebo si prostě potřebuje chvíli od Debianu oddychnout, nemělo by se stávat, že by "jeho" balíček zůstal neaktualizovaný.

Sexy

Co dělá distro sexy? Třeba webové stránky, které jsou v případě Debianu, jak Sam podotýká, dokonce horší než u projektu FreeBSD. Také by chtěl, aby byl více sexy vzhled samotné distribuce - to znamená sehnat umělce, kteří budou připravovat ikonky pro nástroje Debianu, sehnat překladatele, kteří přeloží .desktop soubory, připravit webové rozhraní pro sledování bugů a vydávat častěji nové verze.

The best

Debian trochu zakrněl ve svém vlastním světě. Proč nespolupracovat s dalšími distribucemi, proč nepřebírat jejich nápady a práci? Sam by rád změnil utkvělou představu, která mezi vývojáři a uživateli Debianu panuje: Debian je prostě nejlepší, protože si nechceme přiznat, že bychom něco mohli dělat lépe, nebo že někdo něco dělá lépe než my.

Rozhovor

Sam Hocevar odpoví na otázky vybrané z těch, které přidáte do diskuze pod článek. Systém je stejný jako obvykle (viz Alan Cox a Mark Shuttleworth): nové otázky do nových vláken, svůj hlas kterékoliv otázce dejte pochvalným komentářem (např. zvoláním "Bravo", "Go, baby, go!" a tak podobně; a POZOR, změna: kdo napíše "+1", je synem smrti). Když už budete chtít flejmovat, tak prosím v jediném vlákně.

P.S. Rozhovor s Markem Shuttleworthem už je hotov. Zbývá ho dopřeložit a nechat schválit. Doufám, že vyjde během následujících dvou týdnů. UPDATE: už vyšel.

       

Komentáře

[abr]

Jak chce predejit tomu, aby se z Debianu nestalo jen dalsi Ubuntu?

[Jiri Kolar]

Debian je shit, neni totiz vubec logicky, naopak je tvoren pro humalne zamerene socialni lidi. Muze byt dobry treba pro holky, nebo pro szenstile chlapy, kteri mysleji asi tak logicky, jako moje mama. Hovada.

[Luboš Doležel (Doli)]

Chtěl bych doporučit (konkrétním) diskutujícím, aby se nechovali jako lidé z ústavu pro duševně narušené jedince. Pokud se jinak chovat neumí, tak ať se, prosím, přesunou jinam.

[Václav "Darm" Novák]

Nevím, některým duševně narušeným jedincům bys tímto mohl ukřivdit

[Petr (DotaZ) Jakubec]

mno urcite to slo vyjadrit i kultivovaneji, ovsem tu myslenku bych byl rad kdyby cteny autor nejak rozvedl... proc jako nelogicky, proc jako proc netechnicky - ja si pak sam utvorim nazor, zda je to totalni shit, nebo dokonale blaho.

vulgarismy a sexisticke narazky na me nepalti, jsem totiz bezny inteligentni jedinec vybaveny beznym mozkem

[Ripper]

Zato tenhle přízpěvek určitě od hovada není a všichni by si z něj měli brát příklad. :D

[Ripper]

BRAVO

[belisarivs]

Co je to humalne zamereny clovek?

Nedostatkem logickeho uvazovani rozhodne netrpim a znam dost lidi, co na Debian nedaji dopustit a takove masla jako ty si namazou na chleba v podstate na pozadani.

Jinak pozoruju, ze fakt, ze skolky maji prez prazdniny zavreno je docela skoda.

[Pavel Půlpán]

[eugen4]

přidávám se, jakkoliv se mi jeho představy zamlouvají, tak to vypadá, že jeho cílem je nasměrovat Debian tam, kde už je dneska Ubuntu. Pak už se zbývá jenom zeptat, jestli má ještě Debian nějakou smyslplnou budoucnost?

[Luboš Doležel (Doli)]

On se snaží o to, aby Debian zase začal vývojáře a lidi zajímat. On nechce vytvářet jednoduchou distribuci pro všechny (alespoň jak to chápu).

[Pavel Půlpán]

Presne tak jsem to tak nejak pochopil taky.

Me osobne se velice zalibil napad zapojit do projektu ve vetsi mire designery... proc krome vynikajici stability nemuze mit Debian jeste elegantni vzhled?

Ohledne webovek... asi me bude ten charakter dnesnich webovek chybet, prece jenom jsem si na nej zvykl a dycha z nej samotny duch Debianu, zmenu by to asi chtelo. Spousta uzivatelu da na prvni setkani a webovky jsou takovou branou do jeho sveta.

[belisarivs]

Mne ten web uplne vyhovuje. dneska se o sexy vzhled pokousi skoro kazde distro.

Nez sexy bych volil neco jako decentni seriozni vzhled reprezentujici spolehlivy OS. Rozhodne mi to prijde lepsi nez ruzove sexy bombonky.

[Petr Tomeš]

Nez sexy bych volil neco jako decentni seriozni vzhled reprezentujici spolehlivy OS.

Takže například jako web Redhatu, SUSE nebo Ubuntu?

[Ilfirin]

Na tom webu Ubuntu jsou hrozné ty rozesmáté ksichty. Až mě to skoro rozčiluje.

[Jirka]

Moje babička říká: "Kdo si chce něco najít, tak si vždy něco najde."

[frdrx]

Mě taky. Hned bych se po nich prošel, jak je tam vidím ležet...

[Pavel Půlpán]

Ja proti nemu taky nic nemam... neni preplacanej kravinama a grafikou a alespon pro me je i dostatecne prehlednej. Proste patri k Debianu a taky o nem neco vypovida.

Nicmene z hlediska reprezentace neni optimalni. Jak jsem rikal, webovky jsou pro mnoho uzivatelu prvni na rane a ty, kteri by chteli Debian prvne vyzkouset nebudou zrovna upoutavkou. Zvlast ve srovnani s ostatnimi distry ala Redhat, Novell, Canonical, ...

[Dag]

Web Debianu je jeden z mála webů, co se mi líbí.

Vůbec Debian je trochu (alespoň tak to vnímám) jiný. Právě v tom, že není sexy, nemá nejžhavější novinky. Trochu se bojím, aby nepřišel o svou tvář, která není moderní ani podbízivá, možná někoho i odradí, ale je jeho.

[Pavel Půlpán]

Web Debianu ma svoje charizma stejne jako Debian cely...

Bohuzel to charizma chapou jenom ti, kteri Debian znaji...

[honzous]

Web Slackwaru ma taky svoje charizma

[Michal Vyskočil]

Třeba mentors.debian.net nevypadá špatně.

[Pavel Půlpán]

Elegantni, prehledne, jednoduche... takovej design by nebyl marnej.

[yac]

nejaky debian dev vyvijel aktivitu v tomto smeru a sliboval, ze podle mentors.debian.net predela i debian.org, coz by mu podle me rozhodne neuskodilo... ale vsichni vime jak to chodi s ukoly typu "bylo by fajn, kdyby"

[Mazarik]

Go, baby go! ehm +1:)

[disorder]

+1

P.S. hovercar on wheels

[sartori]

+3.14159265359

[the.max]

Nezda se mu, ze ubuntu (a dalsi klony) na Debianovi spise parazituje, nez ze by prinaselo i nejaky uzitek zpet pro Debian?

[martin()]

Go, go, go !

Dufam, ze pouzijete slovo parazitovat

[AlCapone]

Dovolil bych si tuto otázku o parazitizmu rozšířit, případně jaký je skutečný vztah mezi projekty Debian a Ubuntu. Prosil bych jinou než "diplomatickou" odpověd.

[mibo]

Bravo +0.99999999999999999999999999999

[⧠ A = 0]

Очень хорошо, молодец.

[xsubway]

a jak budes rikat projektu Utnubu?

(pozn.: jsem spokojenym uzivatelem debianu, ale jako live distro stale pouzivam xubuntu misto debian-live)

[Pavel Půlpán]

To rozhodne nebude na skodu... do jisty miry.

Jenom aby se casem repozitare Debianu nerovnaly repozitarum Ubuntu. To uz by chybel jenom krucek k tomu aby se Debian rovnal Ubuntu.

[Ripper]

BRAVO

[blami]

imho prave na to narazi tim "proc nevyuzivat praci jinych distribuci" - napriklad Ubuntu ma spousta vychytavek, ktere casem uzraji - treba upstart atd.

[belisarivs]

Upstart je v Experimentalu.

[belisarivs]

No, slovo parazitovat bych nevolil. V Debianu je zarazeno dost veci z Ubuntu. Kooperace tu do jiste miry je.

Mne osobne mrzi, ze Debian a Ubuntu nemaji spolecne repozitare a stepi tak sily.

Nebo spis takto, zaklad by byl stejny (treba Ubuntu a Debian Testing), ale pak by byly oddelene repozitare pro extra baliky pro Debian a extra pro Ubuntu (treba nejaky ten artwork a tak a pripadne nejake jine aplikace). No a ty Extra baliky by kolidovaly s extra baliky Ubuntu aby si uzivatel vybral vzhled a speciality pouze jedne distribuce a nemel z toho mismas.

Myslim, ze to neni vylozene spatny napad.

[Ilfirin]

Souhlasím

[Jan Včelák]

Chtělo by to nějak pěkně formulovat a položit Samovi ve formě otázky, zda by se o tom nedalo uvažovat.

[pavlix]

Mě to přijde jako blbost.

Těžko bude mít Debian společný repozitář s Canonical.

[trekker.dk]

Proč ne +1 ?

[tim kutil taylor]

+1

[jose17]

kedy budu zverejnene odpovede na otazky pre Marka S.? jose

[Robert Krátký]

Nejenže je v této diskuzi tvoje otázka off-topic, ale ještě ke všemu i zbytečná, protože poslední odstavec tohoto článku vypadá takto:

P.S. Rozhovor s Markem Shuttleworthem už je hotov. Zbývá ho dopřeložit a nechat schválit. Doufám, že vyjde během následujících dvou týdnů.

[jose17]

sorry, moja chyba ze malokedy docitam clanok do konca j

[Michal Vyskočil]

1. Jaký je váš názor na GPLv3?
2. Používáte raději apt-get, nebo aptitude?

[Ripper]

BRAVO

[Ripper]

Jak se staví Debian k GPLv3, co to podle Vás pro něj přinese pozitivního a co negativního?

Neobáváte se toho, že častější vydávání nových verzí Debianu nebude mít vliv na stabilitu a kvalitu? Pokud ne, jak toho chcete dosáhnout?

V jakém časovém horizontu se Vám podle Vás podaří prosadit Vaši koncepci vývoje Debianu?

Jak se to zatím daří?

[⧠ A = 0]

+2,718281828459045091+-0,0000000000000000005

[wake]

BRAVO ROMEO ALPHA VICTOR OSCAR

[Robo]

Odpoved c.2.: Pouzivam Synatic :)

[disorder]

sam? to tazko. aptitude alebo wajig

[Michal Vyskočil]

Na wajig (mimochodem strašné jméno ) jsem úplně zapomněl.

[JP]

1. Urcite by bylo zajimave vratit se jeste k otazce "Dunc-Tank" experimentu. Pokud vyjdeme z Vasich odpovedi ve volebni kampani, chtel bych se zeptat, co vyplynulo ze zaverecne zpravy, o ktere se zminujete? Jak podle vas experiment nakonec dopadl?

2. Ktere "agresivnejsi" strategie, ktere by mohly vest k vydavani castejsich a aktualnejsich stabilnich verzi distribuce, jsou "vasi favorite" (viz volebni program)?

3. Je nejaka sance, ze se podari obnovit pravidelne vydavani DWN, ktere byly podle mne velmi uzitecne, a ktere taky tak trochu padly za obet sporum kolem Dunc-Tanku?

[Petr (DotaZ) Jakubec]

k tomu castejsimu vydavani je treba jeste vedet jak je to s kompatibilitou - bacporty, dobou podpory apod.

dost me to zajima abych nedopadl jako u ostatnich kdy po odladeni a perfektnim usazeni distribuce me uz nuti (odmitnutim podpory a updates) k instalaci dalsi verze.

[mibo]

Za kolik let vyjde lenny?

[Ripper]

GO BABY, GO

[KaiSVK]

THIS ONE ROcKS ! :D

[Petr (DotaZ) Jakubec]

a myslite si ze je to otazka spis pro lidra debianu nebo pro vedmu?

[mibo]

tak, ze jo, kdyby priste delalo abicko rozhovor s vedmou tak ji polozim take, ale zatim ma jen lidra a tak uvidime jake ma alespon prani, ci jak ma dobry odhad

[fakenickname]

Mě by zajímalo jestli má nějakou vyhraněnou skupinu lidí (počítačů, využití), na kterou se bude zaměřovat. To myslím ve vztahu k redesignu webu, ikonkám a tak obecně. Přiklání se v myšlence "make it sexy" k teenage grafice nebo radši stohé "ala solaris" grafice?

[bazil]

Jak je to s vytizenosti portu na jednotlive architektury? Brzdi napriklad nejaka architektura opakovane vydavani release? Uvazuje se o zmenach v architekture (dropnuti nejake nepouzivane? -- existuje nejaka statistika pouzivanosti jednotlivych architektur?)

Ohledne kernelu, jaka je dlouhodoba situace Hurd? Pohne se z Machu na jiny mikrokernel? Jestli ano na jaky, uvazovalo se o dvou. Co ostatni kernely, treba kFreeBSD?

Jak je to s Nexenta? Bude nekdy soucasti Debianu nebo se o tom neuvazuje?

Just curious: Co rikas na projekt Indiana?

[petr]

GO BABY GO

[Milan Jurik]

K dropnuti uz doslo v pripade Etche. Statistiky pouzivanosti existuji (i kdyz ne moc presne, napriklad v pripade ARMu). Staci trosku zapatrat.

[disorder]

doplnim, ze ten drop ol m68k a so sparc32 to tiez nevyzera ruzovo. problemy siahaju tusim az do kernelu...

[|🇵🇸]

Kdy konečně bude v Debianu UTF-8 od začátku?

[fakenickname]

plus jedna

[Přemek Vyhnal]

prej že už je:

Výchozí kódování pro etch je UTF-8

Výchozí kódování nových instalací Debian GNU/Linuxu je UTF-8 a mnoho aplikací je pro toto kódování přednastaveno.

Uživatelé přecházející na etch ze starší verze se budou muset do tohoto kódování přepnout ručně vygenerováním příslušných locales a nastavením proměnných prostředí. Celosystémové nastavení můžete změnit příkazem dpkg-reconfigure locales. Nejprve vyberte příslušné UTF-8 prostředí pro váš jazyk a zemi a poté je nastavte jako výchozí. Přechod na UTF-8 znamená, že budete muset převést své stávající soubory z historických kódování (pro češtinu a slovenštinu iso-8859-2) do UTF-8.

S převodem by mohl pomoci balík utf8-migration-tool, který se ovšem nachází jen v unstable, protože nebyl připraven včas pro vydání etche. Před použitím je vhodné zálohovat data a konfigurační soubory.

Některé aplikace ještě nemusí v prostředí UTF-8 fungovat správně, doporučujeme kontaktovat jejich autory.

[Michal Vyskočil]

Co jsem instaloval Etch, tak tam už UTF-8 je jako výchozí.

[Petr (DotaZ) Jakubec]

o to prekvapiveji na me pusobi zjisteni ze napriklad format manualovych cs stranek je iso8859-2. je jich tam jak safranu (to se snazim ted prave zmenit) ale prekladat zpet do iso aby se to za chvilku zase prekladalo konecne do utf, ve kterem to je uz ted mi prijde jako spatny vtip...

[Filip Jirsák]

Není to problém groffu, který se na prohlížení manuálových stránek používá, a bez patchů utf-8 neumí?

[Majkls]

A není zbytečné to celé překládat do utf8, když si s tím systém poradí, a když utf v těch stránkách není nutné? Řekněte mi jediný důvod, proč bych měl stěhovat stránky, co jsou v iso do utf, když mi to front-end překóduje.

Jinak debian mám rád. Má určitě spoustu much, ale také spustu zajímavých fičur. Rozhraní sice vypadá odpudivě, ale jinak se mi jeví zcela vyhovující. A řekněte mi, která distribuce má přeskakovací nabídku s krokama (krom gentáka, ten pro jistotu žádnou nemá :)).

[Pavel Půlpán]

Jaké metody by jsi zvolil k zamezení úprku dalších a dalších uživatelů (i vývojářů) k *buntu?

[Murry]

plus jedna, plus jedna

[belisarivs]

Nerozumim otazce. Ma u nich stat s kulometem?

Prece napsal, ze chce udelat Debian zase nejlepsi. Nebude se zamerovat na konkretni distro, protoze tim by k nemu jasne konvergoval. A to neni vec, kterou by uzivatele Debianu vesmes vitali.

[Pavel Půlpán]

Myslim to tak, ze jak je znamo prichodem Ubuntu spousty uzivatelu i vyvojaru konvertovali k Ubuntu. Tak bych se chtel jenom dozvedet, jakym zpusobem zamezit dalsimu takovemu odlivu, ktery se obavam stane, pokud se charakter Debianu nezmeni.

Nemyslim tim a vubec nechci, aby se z Debianu stalo druhe Ubuntu. Podle meho nazoru chce pouze vice zviditelnit fakt, ze to neni distro vhodne jenom na servery.

[fxf]

Jaký je váš názor na nedostatečný "leadership" v Debianu tak, jak jej zmiňuje například jeho zakladatel Ian Murdock v tomto interview ?

[Bůh Entony]

Docela me mrzi, ze neni debian nabizen v instalacni sade i v jinych architukturach pro x86 nez je 64bit. arch. x64. Narazim tim, proc nejsou ke stahnuti prekompilovane distribuce optimalizovane pro nejrozsirenejsi procesory jimiz jsou Athlon / PIII / P4 / C2D atd. Ano, je pravda, ze vse se da prekompilovat apt-buildem (to uz ale muzu rovnou sahnout po Linuxu from Scratch), ale ne kazdymu se chce kompilit XXX GB sourcu, kdyz ma v ruce takove nastroje jako je aptitude,dpkg, atd. Myslim si, ze by kazdy mnohem vice uvital stabilni serverovou distribuci optimalizovanou pro svuj procesor (tim padem i vice atraktivni) nez premyslet nad tim, ze vlastni 386ku (vlastne ted jiz 486ku) na 3Ghz. Je pravda, ze by takovyto cin chvilku trvalo vyresit, ale v dnesni dobe TB disku a beznych 4-procesorovych stanicich by nemel byt zadny problem prekompilit par GB dat, kdyz tim pomuzete mnoha tisicum adminum, pricemz presvedcit par neznalych amateru prejit na Liny vetou:

"Debian je plne optimalizovan pro tvuj procesor" by take pomohlo :)

(Zpusob vytvoreni, diskuze o prenositelnosti binarek, atd si nechame na jindy)

Otazkou tak zustava, jestli se do budoucna s takovou to alternativou pocita?

[disorder]

ty nie si naozajstny boh, ze? inac by si to vedel...

[trekker.dk]

Silně pochybuji, že by to stálo za to. Programů, které by využily instrukce navíc tak, aby to bylo znát, není tolik.

Navíc u těch procesorů, které uvádíš... nevím, kolik se toho změnilo mezi P3 a P4, ale mám pocit, že moc ne (podle man gcc přibylo pouze SSE2, od jádra Prescott také SSE3.)

C2D je odlišený již teď - je to 64bitový procesor, takže pokud si stáhneš Debian pro amd64, měly by některé optimalizace být zapnuté (x86_64 procesory mají MMX, SSE, SSE2 společné)

[Bůh Entony]

Jasne, protoze vykonostni prinos v optimalizaci pro dane procesory je mensi nez deset procent (blbej odhad), zustaneme na urovni 486tek s 4MB ram a 200MB HDD (zpatecnici!) Na co nam tedy jsou 64bitove procesory s rozsirenim 3dnow, sse, ..., kdyz je podle vas (ikdyz to receno nebylo) vyuzijeme jen ve hrach, kterych je pod linuxem minimum, linuxu staci 386ka, ze :D Vemte si priklad: tarovani + gzip = jeden procak je vytizen gzipem na 100procent, druhy se flaka na 10 (cteni/zapis dat z disku). Kdyby byl gzip zkompilovan i pro MP systemy, mohla tato cinnost spolikat o temer polovinu casu mene. A takhle je to se vsim.

Vsichni jiste potvrdi, ze i odezva systemu jen s kompilovanym kernelem pro dany procesor je mnohem lepsi. Proc by tedy nemohly byt i jednotlive baliky zkompilovany pro dany typ procesoru a vytvoreny sitove zrcadla. např: ftp.cz.debian.org/debian/586 ftp.cz.debian.org/debian/p2 ftp.cz.debian.org/debian/k7 atd...

Je pravda, ze udrzovani takovehoto uloziste by bylo horsi, ale kdyz uz vyvojari kompiluji dane zdrojaky do binarky, myslim ze by nemel byt problem, aby jej zkopili i pro nekolik nejcastejsich architektur, nebo to popripade mohl udelat nekdo za ne.

Kazdy chce ze sveho draze nakoupeneho HW vyzdimat maximum.

I My - Buh Entony

P.S. Docela by me zajimalo, jestli jsou nekde na netu nejake testy a jak velky rozdil vykonu v optimalizaci a bez je. Abych zas nebojoval o 1 procento :D

[disorder]

pleties jedno cez druhe (mtune, smp, specialne instrukcne sady) a pritom v 99% pripadov bojujes o 1% vykonu

P.S. pouzivas gentoo a nedavno si objavil linux? to by mnohe vysvetlovalo

[michich]

Kdyby byl gzip zkompilovan i pro MP systemy, mohla tato cinnost spolikat o temer polovinu casu mene.

Prozraď prosím, jakým magickým přepínačem gcc získáš paralelizovaný gzip.

Vsichni jiste potvrdi, ze i odezva systemu jen s kompilovanym kernelem pro dany procesor je mnohem lepsi.

Já to nepotvrzuji.

Proc by tedy nemohly byt i jednotlive baliky zkompilovany pro dany typ procesoru a vytvoreny sitove zrcadla. např: ftp.cz.debian.org/debian/586 ftp.cz.debian.org/debian/p2 ftp.cz.debian.org/debian/k7 atd...

QA noční můra.

[Pavel Půlpán]

QA noční můra.

+1

Nechtel bych takovy mirrory spravovat, a uz vubec bych se nechtel s*** s ladenim jednoho balicku pro deset procesoru.

[vlk]

1. zaujimalo by ma, ci uz bude dakedy konecne vyriesena mozost instalovat debian kompletne na xfs particie (vratane /boot)
.. instalator debianu vzdy vyhodi ze sa to neda instalovat, ale mne sa to zatial vzdy podarilo pri rucnej instalacii.
2. 8MB sietove instalacne ".iso" - skvela to vec :) ci by nemohli dorobit podporu pre moznost instalacie cez wifi - aj na ukor velkosti (samozrejme aj s modulmi beznych wifi kariet)
3. este by ma zaujimalo, preco nieje pri instalacii moznost vyberu desktopu (kde, gnome, x...)? - alebo gnome je a nic ine?
asi ani niesom velmi narocny, ze? - vsetko sa tyka instalacie, ale po nainstalovani je to podla mna najlepsia distribucia a DAKUJEM! :)

[Hobit]

ad 3. vic pohledej, je.

[Ilfirin]

Víc k tomu napsat nešlo?

[Hobit]

treba RTFM? ;o) (je cesky) popravde bez rucniho doinstalovani je na vyber jen gnome a kde. ale je.

mozna se casem dockame i gebiana kebiana xebiana. ;o)

[disorder]

neviem ako je to s vyberom, vzdy instalujem len zaklad, ale 1. CD s xfce je

[Hobit]

jj, sypu si popel na hlavu.

[vlk]

..no, ja debian instalujem tak raz za "100rokov" ked menim desktop - potom nanom uz len fungujem a updatujem - nepotrebujem ho preinstalovavat kazdy mesiac ako mnohy *ubuntaci, naposledy to sice bolo asi pred rokom a pol ked som si kupil laptop a vtedy ma zarazilo ze len gnome ?
ale aj tak by ma zaujimala odpoved na tie ostatne otazky ... pretoze napriklad instalovat zo siete kde je moznost pripojenia len wifi = nemozne, alebo sa mylim ? (mam na mysli z toho 8MB .iso)

[l_n]

Z CD serveru si můžeš stáhnout první instalační CD buď s Gnome (výchozí), KDE nebo XFce. Stačí jen podívat se až dolů na konec seznamu, alternativy tam jsou.

[Rampa Mek Kvaak]

Debilan je shit!

[Václav "Darm" Novák]

Přínosný názor. Čeho se ta shitóznost týká nám asi neprozradíš, co? Hele, je dávno po večerníčku, mazej spát.

[Ses]

To byla důležitá informace a bylo nutné ji sdělit, avšak navrhuji, aby od této chvíle byla další jednání vedena těmi, co mají mozek větší než angrešt.

[Ilfirin]

Aaa, klasik

[belisarivs]

To je rukama.

[Jirka]

Teď by nám mohli admini ábíčka říci, zda dotyčný psal z počítače v české pobočce Microsoftu.

[Peto_MiG]

Otázka 1 - Postavenie vedúceho a jeho vzťahu ku komunite.
Z doterajšieho vývoja Debianu mám dojem, že je úplne jedno, kto je v čele. Zdá sa mi, že vlastnosť "community driven" je na jednej strane najväčšou silou, na druhej strane najväčšou brzdou. V protiklade Linux (kernel) ide dosť jasne pod taktovkou Linusa a zdá sa, že je to dobre, pretože nakoniec o sporných otázkach musí niekto v reálnom čase rozhodnúť, a nie donekonečna bezvýsledne diskutovať (v čom je Debian chronicky predmetom vtipov). Aj nie úplne ideálne rozhodnutie býva nakoniec zväčša lepšie, než nerozhodnúť vôbec.
Sám si naznačil, že by zvolený vedúci mal mať výraznejší vplyv na koncepciu a výslednú podobu Debianu.

Ako to chceš dosiahnuť? Ako chceš prekonať "demokratický odpor" komunity, ktorá je viac zvyknutá diskutovať než rozhodovať, alebo dokonca prijímať rozhodnutia "zhora"? V podstate musíš komunite niečo sľúbiť a získať si ich dôveru na volebné obdobie. Čo si sľubil a ako sa ten "vzťah dôvery" vyvíja? Keď stanovíš priority, rešpektuje ich komunita, alebo si to aj tak každý bude naďalej robiť po svojom? Máš zavedené nejaké mechanizmy kontroly, ako sa priority plnia, a ako napraviť odchýlky od požadovaného cieľa?

Otázka 2 - Priorita pre Lenny.
Množstvo práce, ktorá by bola potrebná k dokonalosti Debianu, je nepredstaviteľné a nedosiahnuteľné. Akú prioritnú úlohu si stanovil pre Lenny, ktorá _musí_ byť splnená a ktorá pomôže vrátiť Debianu jeho lesk? Keď vyjde Lenny, ktorá to bude vec, ktorú hneď používatelia spozorujú a ocenia: "Áno, Lenny urobil veľký krok vpred oproti Etch"?

Otázka 3 - Strategický cieľ.
Priority sa takisto týkajú dilemy desktop/server a home/korporácia. Čo považuješ za dôležitejšie: Konkurovať Ubuntu a získať pozornosť používateľov desktopu? To je vzhľadom k veľkým rozdielom prístupu asi veľmi ťažká úloha. Alebo sa sústredíš na ďalšie posilňovanie stability, spoľahlivosti, serióznosti? Sú to tradične silné stránky Debianu, ktorými môže upútať pozornosť veľkých firiem, úradov a inštitúcií, podľa vzoru úspechov v Španielsku, Viedni a v HP. Alebo si vytýčil nejaký iný cieľ, ktorý je spoločný pre obidve sféry?

[disorder]

toto su velmi zaujimave a dobre formulovane otazky

myslim, ze nie som sam, kto vnima niektore spominane veci trochu inaksie nez ty:

1) z rovnakeho dovodu si niektori ludia robia srandu z OSN :) ale OSN by neviedlo vojnu v iraku, takze radsej nez byt prilis akcny je byt o nieco pozadu (ak to tak chces vnimat, ja to tak nevidim). a rozhodnutia zhora su len velmi obmedzene, je to proste debian a je to dobre, casom osvedcene

este co sa tyka tej akcnosti, myslim ze taki ludia v projekte su a zenu ho dopredu (ale nie za kazdu cenu, kazdy dolezity krok je treba riadne premysliet aby aj nadalej bol debian spicka z pohladu stability aj jednoduchosti)

2) ja si neviem predstavit nejaku zasadnu vnutornu zmenu, pre ktoru by sa na lenny malo pozerat inak ci vobec ocakavat od nieho nieco prelomove -- aj nadalej je to hlavne evolucia

3) nemyslim si, ze dosiahnut vseobecnu pouzitelnost je nieco nedosiahnutelne. teda "konkurovat ubuntu" na ukor "tradicnych silnych stranok debianu" nikto nechce, ostatne aj na etch sa ozvali pochvalne review s pohladu obycajneho usera

[Ilfirin]

BRAVO

[anon123]

Myslim, ze jednou z nejdulezitejsich veci je podpora Debinu od komernich firem at uz je to HP, IBM, a nebo dalsi softwarove firmy.

Posledni dobou se setkavam, ze firmy radsi vydaji balik a podporuji Ubuntu misto Debianu, ktery je tu tak dlouho.

Planujete s tim neco udelat? Rad bych videl vetsi spolupraci s HP, ktere uz zacalo Debian v mensi mire podporovat. Pak samozrejme zajistit, aby OSS/Komercni firmy Debian podporovali alespon tak jako RedHat nebo SuSE. Prece jenom Debian je nejlepsi a je s nim zabava.

[frdrx]

Myslím, že pro Debian by mohla být výhodou podpora FSF. Neuvažuje se o krocích vedoucích ke znovuspřátelení Debianu a FSF, potažmo RMS? Není situace, kdy dochází k vytváření distribucí jako je gNewSense a Gobuntu poněkud absurdní, a neměl by jejich roli, vedle dalších, hrát právě Debian?

[Pev]

Tak tak, souhlasim

[Michal Vyskočil]

Jaký je současný stav s projektem Utnubu a jaké jsou největší potíže při "adopci" balíčků z Ubuntu zpět do Debianu.

[Pev]

Ano, ano, ano :) (jestli to ještě něco ovlivní).

[|🇵🇸]

Jste připraven?

(Viz Werich a Horníček: Předscény, 1958)