Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Rozhovor najdete v článku Alan Cox odpovídá.
Alan Cox se narodil v roce 1968 a podle svých slov se o počítače zajímal už v 11 nebo 12 letech, protože měl to štěstí, že škola, kterou navštěvoval, pár počítačů měla. Tam pochytil první základy práce s počítači i programovacího jazyka BASIC. Později si pořídil vlastní Sinclair ZX81 a ještě později ZX Spectrum.
Než se dostal k programování linuxového jádra, tak se zabýval hrami na Z80 a po studiích na univerzitě pracoval s DOSem a VMS. Linuxu se začal věnovat před vydáním verze 1.0 - tehdy se staral především o síťovací kód, který postupem času téměř celý přepsal. Často zmiňovaná je instalace rané verze Linuxu, kterou Alan provedl na jednom ze strojů Waleské univerzity ve Swansea, kde byl v tu dobu zaměstnán. Protože to bylo jedno z prvních nasazení systému na vytíženém stroji v síti, odhalil díky tomu Alan spoustu chyb, z nichž mnohé následně opravil.
Alan byl hlavním správcem stabilní řady 2.2 a po dlouhou dobu vydával svůj slavný -ac patchset pro jádra řady 2.4. Slavný proto, že byl většinou stabilnější než "stabilní" vanilla jádra a mnoho distribucí jej využívalo buď přímo nebo jako základ pro svéé vlastníí jádro. Patche, které Alan spravoval, byly postupně zařazovány do hlavního stromu, což se povedlo dokončit kolem verze 2.4.18.
V současné době je zaměstnán u firmy Red Hat a věnuje se především opravování kódu různých ovladačů a dalším věcem, na které dříve neměl čas. Ačkoliv si v září 2003 udělal roční pauzu (od Red Hatu i jádra), aby se mohl plně věnovat studiu pro MBA (a ve volném čase svému koníčku - velštině), nedělalo mu patrně žádný problém sledovat dění kolem vývoje jádra, takže je v LKML opět aktivním a platným přispěvatelem.
Alan je velký advokát svobodného softwaru a osobních svobod. Aktivně vystupuje proti patentům na software a dalším omezením tvůrčí svobody. Prohlásil, že nikdy nenavštíví Spojené státy, protože nechce být zatčen podobně jako Dmitrij Skljarov, který byl v roce 2001 zadržen FBI během konference DEF CON v Las Vegas, kde přednášel o bezpečnosti eBooks (byl obviněn na základě DMCA kvůli distribuci "produktu určeného k obcházení ochrany copyrightu").
Podobně jako Richard Stallman, i Alan Cox souhlasil, že odpoví na vybrané otázky čtenářů abclinuxu.cz. Dohodli jsme se na přibližně 15 dotazech, takže bude-li jich v diskuzi navrženo více, vybereme je podle toho, pro které se vyjádří více čtenářů (přidejte své oblíbené/nenáviděné "+1" pod příspěvek s dotazem, který vám připadá zajímavý). Pro každou novou otázku prosím v diskuzi založte nové vlákno.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
-1
-1
-1
debilni otazka, jak uz Linus jednou v rozhovoru rikal, vyvoj jadra se podoba evoluci - tzn, reaguje se na vznikle problemy, neexistuje zadny plan do budoucna ...
V minulom roku bol vydany Minix 3.1 ,a ma ambiciu ziskat ziskat siroku komunitu . Moze sa niekedy z Minixu stat konkurent Linuxu ?
Existuje v Minixe nieco z coho by si mohol brat priklad aj Linux? A naopak.(napr. architektura jadra,filozofia)
Co si mysli o zmluve medzi M*softom a Novellom ?
Ake desktopove prostredie pouziva :) ?
-1
-1
Minix a Linux to je jako nebe a dudy. Porovnávat tyto systémy je jako míchat jablka s hruškama.
Např. jeden nadupaný vývojař versus obrovská skupina nadupaných vývojařů A hlavně pokud vím, tak si autor Minixu nikdy nekladl ambice, aby konkuroval Linuxu. Udělal ho hlavně pro výukové účely, případně by asi chtěl, aby se okolo něj vytvořila komunita, která ho posune ze světa teorie do praxe. Ale i kdyby se to někdy podařilo, tak to bude trvat mnoho let, takže si myslím, že tuto otázku z pohádky není třeba řešit. Podívejte se jak dlouho trvalo Linuxu než se stal špičkovým operačním systémem a stále je co vylepšovat.
Další důležitá věc je, že špičkových programátorů je jen omezené množství
BTW: Podívejte se jak dobře je na tom v současné době BSD. Ale to nestačí, je potřeba trochu víc, to co má Linux dnes již za sebou BSD teprve čeká a možná se toho ani nedočká, na trhu není místo pro příliš velkou rozmanitost. To v čem za ním Linux dříve pokulhával již dnes není pravda. Solaris byl také dříve v hodně věcech o dost lepší než Linux, ale dnes to Linux již dotáhnul či dotahuje. Linux si své místo tvrdě vydobíjel mnoho let a systém, který by mu chtěl konkurovat by musel projít stejnou evolucí, ale když by se to potencionálnímu konkurentovi povedlo, kde asi v té době Linux bude? V té době již bude mít třeba plnou podporu ze strany výrobců HW a myslíte si, že se to pak podaří i dalšímu OpenSource systému? A proč by masa lidí, která tuto podporu může zařídit a vůbec jí nezajímá jaký OS používá, ale hlavně, že to pěkně a jednoduše funguje, začala používat něco nového a ne plně funkčního?
Když se kvalitní OS zakoření, tak už se ho špatně zbavuje A v evoluci přežije jen ten "nejsilnější" a já si myslím, že to je a bude právě Linux. Ne proto, že byl na začátku nejlépe navržen, BSD bylo mnohem dál, ale proto, že si získal obrovskou komunity výborných programátorů a nyní získává i velkou uživatelskou základnu. V tom je jeho síla. A další důležitá věc je nesmrtelnost, tu zdědil po Unixu, díky jeho filozofii dokáže přeží i např. smrt všech architektur, na kterých dnes běží, stejně jako to přežila přímá větev Unixu BSD.
A jaký z mocných editorů
+1
+1 mikrokernely
-1 Mach je mrtvý, neplýtvat otázkou...
Jak se dostal k velstine?Swansea je překvapivě ve Walesu.
Jinak, diky za tuto akci. AC je jeden z nejrozumnejsich lidi okolo jadra. Diky jeho praci rada 2.4 byla a je opravdu skvela.Souhlas, Alan je borec.
-1
Pokud vím, tak se to řešilo i v jaderné konfeře a na NETu je na tohle téma informací dost např.
http://kernelnewbies.org, ostatně ten kdo má o to opravdu zájem, ten si cestu najde a zodpovězení této otázky AC mu v tom nijak nepomůže
-1
To srovnání by vydalo na několik článků. BTW: Na Root.cz o tom vyšel pěkný seriál, ale dnes již budou tyto informace zastaralé...
1/ FVWM, FluxBox, XFce, Window Maker a desítky dalších, takže je to špatně položená otázka, mohl by říci, že žádný z uvedených a my by jsme byli o zodpovězenou otázku chudší BTW: Desktopové prostředí, oblíbený editor atp. je přeci oblíbená otázka na závěr
2/ -1
3/ -1 Je snad jasné co by asi odpověděl a jakou by to mělo informační hodnotu
-1 Trvanlivost je právě taková jako aktuální stabilita API Pokud vím tak by to mělo být lepší a lepší
Co byste ohodnotil jako největší či nejpříjemnější překvapení ve Vašem (dosavadním) životě?
Na LKML se asi pred pul rokem objevil patch pro PCI ovladace v userspace - myslim, pokud by to takto bylo reseno, ze by to slo ... takze otazku by slo jeste rozsirit, zda by byl pro, aby podobny patch byl prijmut do jadra.
Jaký má názor na následky zavedení technologie DRM do hardwaru (např. HDCP) vzhledem k podpoře nového hardwaru v linuxu.