Byla vydána (𝕏) nová verze 24.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 24.7 je Thriving Tiger. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Binarly REsearch upozorňuje na bezpečnostní problém PKFail (YouTube) v ekosystému UEFI. Stovky modelů zařízení používají pro Secure Boot testovací Platform Key vygenerovaný American Megatrends International (AMI) a jeho privátní část byla při úniku dat prozrazena. Do milionů zařízení (seznam v pdf) po celém světě tak útočníci mohou do Secure Bootu vložit podepsaný malware. Otestovat firmware si lze na stránce pk.fail. Ukázka PoC na Linuxu na Windows na YouTube.
Mobilní operační systém /e/OS (Wikipedie) založený na Androidu / LineageOS, ale bez aplikací a služeb od Googlu, byl vydán ve verzi 2.2 (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitLabu. Vypíchnuta je rodičovská kontrola.
Společnost OpenAI představila vyhledávač SearchGPT propojující OpenAI modely umělé inteligence a informace z webů v reálném čase. Zatím jako prototyp pro vybrané uživatele. Zapsat se lze do pořadníku čekatelů.
Distribuce Linux Mint 22 „Wilma“ byla vydána. Je založená na Ubuntu 24.04 LTS, ale s desktopovým prostředím Cinnamon (aktuálně verze 6.2), příp. MATE nebo Xfce, balíkem aplikací XApp, integrací balíčků Flatpak a dalšími změnami. Více v přehledu novinek a poznámkách k vydání.
Příspěvek na blogu Truffle Security: Kdokoli může přistupovat ke smazaným a privátním repozitářům na GitHubu.
Byla vydána nová verze 14 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v cgitu. Vypíchnout lze podporu rozšíření v Lua.
Byla vydána verze 1.80.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Apple oznámil, že v beta verzi spustil své Apple Maps na webu. Podporován je také webový prohlížeč Chrome. Ne však na Linuxu.
Portál Stack Overflow po roce opět vyzpovídal své uživatele, jedná se především o vývojáře softwaru, a zveřejnil detailní výsledky průzkumu. Průzkumu se letos zúčastnilo více než 65 tisíc vývojářů. Z Česka jich bylo 710. Ze Slovenska 246.
Poznámka: Za inspiraci děkuji blogu Saljack.
1) Ahoj Petře, jak jsi poprvé přišel na abclinuxu.cz, kdy a jak jsi ho objevil?
Já jsem se Linuxem začal zabývat ještě dlouho před tím, než vůbec nějaké ABC Linuxu vzniklo. Původně to samozřejmě byl hardware.penguin.cz, který byl svého času velmi přínosným archivem informací o linuxovém železe. Pak se Hardware volně překulil do ABC a já jsem jeho růst sledoval dál a chvíli se na něm i podílel. Navíc Leoše znám osobně a považuji ho za svého přítele, takže můj kladný přístup k ABC je naprosto přirozený.
2) Kdy jsi poprvé začal přispívat na linuxové portály, co tě k tomu vedlo?
Poprvé to bylo v roce 2002 a vedli mě k tomu mí další kamarádi Radim Radoomek Kolář a Martin Kysela. Oba bydleli v tu dobu ve stejném městě jako já (Martin teď žije v Praze) a docela intenzivně jsme spolu na téma Linux komunikovali. Přes ně jsem se pak seznámil s bratry Krausovými a Johankou, kteří společně dříve Roota dělali. No a už to šlo ráz na ráz.
3) Napadlo tě někdy, že bys nakonec mohl dělat šéfredaktora jednoho z těchto portálů, že se tím budeš živit? Chtěl jsi být raději kosmonautem nebo indiánem?
Samozřejmě nenapadlo. Ale k mému šéfredaktorství se váže jedna moje soukromá historka. Počátkem roku 2005 jsem začal přemýšlet nad tím, že bych se psaním a vůbec redaktorováním mohl zabývat nějak intenzivněji, třeba jako autor na volné noze. Přítelkyni se to ovšem moc nezdálo, protože jí to přišlo jako dost riskantní záležitost. Shodou okolností se hned druhý den na Rootu objevila výzva ohledně obsazení místa šéfredaktora. Povzbuzen nedávnými úvahami jsem do toho prostě šel a nakonec jsem konkurz vyhrál.
Otázka indián versus kosmonaut mě nejdřív pobavila, ale pak mě napadlo, že to je vlastně docela dilema. Moje technomanské ego samozřejmě velí stát se kosmonautem a docela mě ta myšlenka láká, už jen proto, že se astronomií zabývám docela dlouho. Ale duše člověka spíš touží po svobodě, přírodě, životě bez komerce a prostě po klidu. Takže kdybych to měl shrnout: V tomto životě beru kosmonauta, příště se zapíšu na indiána .-))).
4) Pro abclinuxu.cz jsi dlouhou dobu psal krátké zprávičky, občas také články, znáš tedy jeho čtenáře - jak bys je srovnal se čtenáři roota? Jsou to ti samí? Reagují podobně nebo odlišně? V čem se atmosféra liší?
Stejní lidé to rozhodně nejsou, což už plyne ze zaměření obou serverů. Zatímco Root je spíše zpravodajský server zaměřený na odbornější veřejnost, ABC je komunitní portál určený pro široké spektrum uživatelů od sekretářek až po domácí uživatele. Potřebujeme ovšem oboje.
V linuxové komunitě je v současné době trochu přetlak. Zatímco před pár lety to byla opravdu komunita (ve smyslu uzavřeného spolku lidí), dnes se čím dál více otevírá. To má spoustu pozitivních a velmi žádoucích důsledků a my prostě nemůžeme příštích sto let odhánět nové zájemce se slovy „jsi lama, nemáš tu co dělat”. Bohužel to má i své nevýhody, které jsou k vidění právě na portálech našeho typu. Objevuje se zde řada čtenářů, kteří se snaží jen kritizovat a vyvolávat hádky. Otevřenost obecně ovšem tahle rizika nese. Ale o to víc pak potěší někdo, kdo napíše „lidi, chci vám poděkovat, je to moc fajn”.
Moc se mi líbí, jak se kdysi k neoprávněné kritice vyjádřil Karel Čapek: Kritizovat znamená říkat autorovi, jak bych to dělal já, kdybych to uměl.
5) Tvoje kniha o bezpečnosti patří k oblíbeným linuxovým titulům z původní české produkce; z čeho jsi čerpal inspiraci, proč jsi kromě článků začal i s knihou?
To má samozřejmě zase souvislost s psaním pro Roota, kde jsem měl (a mám) možnost setkat se se zajímavými lidmi. Máme velmi dobré vztahy s Computer Pressem a Gradou. No a když jsem tak jednou komunikoval s šéfredaktorem Grady, tak jsem se ho zeptal, jestli nemají zájem o nějaký nový titul. On mi dal nějaké náměty a protože mezi nimi byl i jeden zaměřený na bezpečnost, tak jsme se dohodli. Mimochodem jedna z mých nejoblíbenějších knih v tomto směru je Bezpečnost v Unixu a Internetu v praxi od Simsona Garfinkela a Gene Spafforda. Její český překlad vydal Computer Press už v roce 1998 a dneska ji novou už neseženete. Ale je naprosto skvělá.
6) Co je snazší: psát knihu, kterou musí přijmout vydavatel, nebo článek pro čtenáře, kteří mohou okamžitě reagovat?
Rozhodně psát články. Napsat knihu je řádově náročnější, už tím samotným rozsahem a tím, co všechno musíte ověřit, nastudovat a připravit. Teď dělám na druhé knize (už přesčas) a je to docela náročné. Ale myslím, že to bude stát za to. Co se týče vydavatele, s tím pochopitelně sepisuji smlouvu dlouho předem, takže se dopředu dohodneme, co chce a jak to má vypadat. Není to rozhodně žádná střelba od boku, to bych si s dílem rozsahu knihy nemohl dovolit.
7) Bydlíš v městě pod Ještědem, ale Internet Info sídlí v Praze. Budeš se stěhovat?
To je pravda, Liberec je nádherné město a jsem rád, že žiji právě v něm. Přestěhoval jsem se před pár lety z druhé strany republiky a zatím na tom nehodlám nic měnit, mám tu všechno co potřebuji.
8) Ve spojení s Rootem se často mluví o reklamách na produkty Microsoftu na linuxovém portálu. Předpokládejme, že máš tolerantního zaměstnavatele, a prozraď, jestli by ty reklamy na portálu byly, kdyby bylo rozhodnutí jen na tobě.
Na tenhle problém se musíme podívat ze dvou stran. Jako ten, kdo je placen reklamou se na to dívám jako na něco, co mě nepřímo živí a tak to musím chápat. Peníze se prostě samy na účtech (zatím) neobjevují.
Jakožto člověk, který propaguje svobodný software a svobodu obecně z toho radost samozřejmě nemám, ale chápu to. Chápal jsem to mnohem dřív, než jsem začal pro Internet Info pracovat. Rozumím tomu, že je potřeba nějak vydělávat, provoz takového portálu stojí nemalé peníze.
Samozřejmě reklamu od IBM, SUSE, Red Hat nebo třeba Sunu bych tam viděl raději. Jak ale kdysi někde napsal Franta Hucek: Kde jsou ty velké firmy, které se chlubí tím, že do open-source vrážejí miliony dolarů?
9) Petře, vím, že máš tričko s logem abclinuxu.cz - sám jsem ti ho dával. Přiznej se, měl jsi ho už někdy na sobě?
Při přebírání toho trička jsem musel slíbit, že si ho alespoň jednou vezmu do redakce. Stalo se a slib jsem tak samozřejmě splnil. S ABC máme ale velmi dobré vztahy, takže po mě nikdo nic nehodil :-). Častěji ale nosím věci z našeho butiku.
10) A nakonec: KDE nebo GNOME? Emacs nebo Vim? LILO nebo GRUB? QWERTY nebo QWERTZ? A jak vypadá tvůj pracovní stůl?
Přiznávám se: evilwm, Vim, LILO, QWERTZ .
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Zkuste si to... Ať už jako šéfredaktor (sehnat pět článků týdně) nebo jako autor. Napsat slušný článek, je časově náročné...To ma byt nejaky argument? Pane pekari, vase rohliky jsou gumove! - Zkuste si to! Vite jak je casove narocne pect dobre rohliky? Pane vedouci, prodavate nekvalitni zbozi! - Tak si to jen zkuste delat chvili vedouciho! Vite, jak je to casove narocne? Budte radi, ze se vam na to nevykaslu! Takhle nejak? Nakonec vsechny zmetky se daji omluvit tim, ze delat neco dobre je narocne... no nazdar :PPP
Až na to že pekárna není, narozdíl od ábíčka, komunitní projekt a články jsou tu tak kvalitní, jak kvalitní je komunita píšeKdyby fungovala cast abicka, kde vychazeji clanky, stejnou formou jako blogy, tj. uverejnovaly se tak, jak je "komunita pise", tak by vas argument sedel. Protoze abicko ma redakci (ktera je placena a autorum za jejich praci se take plati), tak je kvalita uverejnovanych clanku vizitka prace redakce. Kazdy clanek totiz nekdo posoudi, rediguje, zaplati a pusti k vydani. Bude-li si nekdo stezovat, ze je malo kvalitnich clanku, prosim. Tady by se dalo na komunitu apelovat. Kdyz si ale nekdo stezuje, ze clanky, ktere vychazeji, jsou nekvalitni, tak to nema s "komunitou" co delat - to je vec majitele a redakcniho tymu abicka. Abicko je pokud vidim v soucasnosti komercni projekt a byt podstatnou cast obsahu tvori dobrovolne prispevky komunity, neni to "komunita", ktera by urcovala co a kdy na abicku vyjde jako clanek. Uplne ted nechavam stranou, jestli je takova stiznost na kvalitu opravnena - o tom lze diskutovat. Ovsem ne tim, ze zacnu kritikum hazet na hlavu, ze delat neco dobre je moc narocne a at si to zkusi sami. Je taky fakt, ze v tomto konkretnim pripade se nejapnost reakci vyrovnava nejapnosti one "kritiky", ta taky neni nijak vecna. To ale na podstate veci meni jen malo.
Chtělo by to nějaký paster. Zrovna jsem si vyzkoušel automatické odesílání označeného kusu kódu v Emacsu přímo do lisppaste.org (který hodí zprávu do zadaného kanálu, typicky #lisp a ještě to roztroubí v RSS feedech ) a teda, je to pocit síly, mít pod rukama něco takovýho na klávesovou zkratku.
Pro kódující část čtenářstva by nějaká výlepka mohla být možná docela zajímavá. Bohužel nesnáším Javu...