Vývojáři postmarketOS vydali verzi 24.06 tohoto před sedmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell, Phosh, KDE Plasma a Sxmo. Aktuálně podporovaných zařízení je 50.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Google Blog ČR informuje, že mobilní aplikaci Gemini a NotebookLM lze používat už také v Česku.
Byla vydána nová major verze 8 duálně licencovaného open source frameworku JUCE (Wikipedie, GitHub) pro vývoj multiplatformních audio aplikací.
Od 18. června bude možné předobjednat notebook DC-ROMA RISC-V LAPTOP II od společnosti DeepComputing s osmijádrovým 64-bit RISC-V AI CPU a s předinstalovaným Ubuntu.
Byla vydána verze 1.79.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Byly zveřejněny výsledky průzkumu (infografika) mezi uživateli FreeBSD.
Na konferenci DevConf.CZ 2024 je na stánku Furi Labs prezentován linuxový telefon FuriPhone FLX1. Jeho cena 499 dolarů.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2024-06 aneb Eclipse 4.32. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-2 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Letošní dubnové vydání přichází zejména s kernelem 3.19, který přináší oproti předchozímu 3.16.x spoustu novinek, mimo jiné v oblasti grafických ovladačů, kde je velmi aktivní zejména Intel na poli svých open-source ovladačů pro integrované grafiky. Jsou zde ale mnohé novinky pro pro další oblasti, Canonical kupříkladu zmiňuje pokrok ve vývoji souborového systému btrfs (vylepšená výměna disků v RAID 5/6 polích), nově je také součástí upstreamu souborový systém overlayfs. Je zde řada vylepšení pro virtualizaci, cloudové služby apod.
Mnohými nenávidění „podivný blob“ zvaný systemd je zde. Ubuntu končí s vlastním initem Upstart, vyjma verze Touch. Jediná služba, která zatím se systemd nestartuje, je Juju, ale i na tom se pracuje. Prozatím je ale zachována možnost bootovat přes Upstart, a to přes volbu „Ubuntu, with Linux ... (upstart)“ v sekci „Advanced options for Ubuntu“ v Grubu.
Téma prostředí, které Ubuntu od přechodu na Unity používá, doznalo oprav chyb a dalších zlepšení kvality a bylo vyvíjeno pro dobrou integraci se systemd. Prostředím je stále sedmičková řada Unity, konkrétně Unity 7.3. Ta přináší lokální menu i pro okna, která nemají zaměření („unfocussed“), je také možno konfigurovat trvalé zobrazení menu, nikoli pouze při najetí myši. Dialogy pro Dash, HUD či odhlášení jsou dostupná i ve fullscreenu a prostředí rychleji startuje i se ukončuje. Pod kapotou mu běží Compiz 0.9.12 s opravou několika problémů souvisejících s proprietárním ovladačem GeForce od Nvidie a plnou integrací pro prostředí MATE (plus je zde upravený gtk-window-decorator).
Z aplikací, které jsou výchozí pro instalačku této verze, jsou zde kupříkladu prohlížeče Firefox 37 a Chromium 41, GNOME je založeno na trošku zastaralejší verzi 3.14, Qt naopak povýšilo na 5.4. PulseAudio je ve verzi 6, kancelářský balík LibreOffice 4.4 přináší vlastní kotel oprav a novinek. Ubuntu Make nově nabízí podporu pro celkových 15 platforem (vč. Android NDK a nejnovějšího Android Studio), nechybí IDE Jako IDEA, pycharm, webstorm, rubymine, phpstorm, eclipse, kompilátor Golang, Firefox developer edition, editor Dartlang či herně-vývojářská platforma Stencyl.
K vlastnímu instalátoru toho nelze moc nového říci. Ano, před instalací, stejně jako při následném spouštění systému, vše startuje již skrze systemd (aktuálně verze 219), ale to se týká podhoubí, které běžný smrtelník nevnímá. Instalátor je stejný již po několik generací Ubuntu, snad jen že postupně přibývají nové dostupné prvky, tedy například zmíněné btrfs apod. Už dříve také bylo známo, že Ubuntu 15.04 nepřinese žádnou zásadní revoluci v prostředí systému, a tak se také stalo. Ubuntu vypadá de facto stejně jako dosud, podobně se obsluhuje, pouze přibyly nové, výše uvedené volby ohledně lišt apod. Výchozí aplikace jsou též tradiční, jak již zaznělo výše, v pozadí systém je protkáno mimo jiné GNOME 3.14 (což je trochu škoda, ale jelikož GNOME 3.16 vyšlo 25. března (pouhé 4 týdny před Ubuntu 15.04), asi to Canonicalu odpustíme).
Aktualizace probíhají stále stejně, podobně je tomu i s instalacemi nových programů.
Trochu zamrzí, že pro aktivaci doporučených aplikací v Centru softwaru je potřeba login do Ubuntu One.
soubory, video, vzhled, audaciousPozitivní je dobrá podpora pro „hi-dpi“ a „velmi-hi-dpi“ monitory / displeje.
Doba zázraků už pro Ubuntu dávno skončila. To nejviditelnější, tedy prostředí Unity, prodělává převážně malé inkrementální změny a Canonical tak trochu připomíná Apple těchto dnů (to jen Microsoft v sekvenci Windows 7 → 8 → 10 se vzhledem a chováním systému hodně hýbe): konzervativnost především. Jestli je to dobře, či špatně, nechám na vás. Ubuntu 15.04 je dobře použitelný systém a prakticky stejné šlo říci o předchozích verzích. Pokud jsou / budou udělány změny v pozadí decentně a bezpečně, pak se přechodem na systemd či Mir či Unity 8 nemusí běžný smrtelník vůbec trápit. Odpůrce systemd či fanoušek Waylandu se bezpochyby zařídí jinak.
Osobně mám k Ubuntu 15.04 jedinou drobnou výtku, a sice že mi na integrované grafice Intel HD v Haswell Refresh Celeronu nefungovalo korektně prostředí: vše běželo, jen se vůbec nezobrazoval kurzor myši a videa se mírně trhala. Po příčinách jsem nepátral, vše vyřešilo osazení GeForce GTX 750 Ti, ale tato věc není uvedena mezi „known issues“. Také jsem potkal během prvního dne jeden kernel oops
Oproti verzi 14.10 pozoruji na svém PC znatelné zrychlení systému, a to jak proti standardnímu Ubuntu 14.10, tak proti mnou dosud preferované variantě Lubuntu s doinstalovaným Xfce. Jestli za to může převážně systemd, nebo nové Unity a další optimalizace, nebo kombinace těchto a dalších faktorů, nevím. Pro samotné prostředí Unity ale jako obvykle platí, že vyžaduje GPU schopné hardwarové akcelerace.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
Co je asi trochu problem je podpora xrandr, ale to neni bug, ale feature.Takže to nezvládá ani základní věci? Popravdě mam Linux na práci a sebevzdělávání, hry jsou super bonus, ale xrandr je jedna z mála věcí, které vědomě používám.
Je možné, že by měl Debian8 udělanou lepší implementaci SystemD oproti Ubuntu 15.04?Implementaci ma stejnou, spise u Ubuntu zkonili integraci.
K tomu konzervatismus, které je zde zmíněno.
Tvůrci se předhání, ale pokud se kouknete na aplikace, tak jednoznačně převažuje po desítky let okno s nabídnutými procesy nalevo a nahoře je menu s ovládáním.
Schéma uživatelům vyhovuje a je funkční. Konzervatismus není vždy o zastaralosti, ale hlavně o vyzrálosti.
Kde nám zmizelo ovládání hlasem, které jsem si hóódně užíval u IBM OS/2 Warp?
Ubuntu 15.04 je dobře použitelný systém a prakticky stejné šlo říci o předchozích verzích
na integrované grafice Intel HD v Haswell Refresh Celeronu nefungovalo korektně prostředí: vše běželo, jen se vůbec nezobrazoval kurzor myši a videa se mírně trhala.
Také jsem potkal během prvního dne jeden kernel oops
Sorry, tohle jako ma byt dobre pozuitelny desktopovy system na kterem mam kazdodenne pracovat? Asi mate pane redaktore trosku posunutou snasenlivost k chybam, ne? Ja bych s tim, ze mi nefunguje mys a obcas mi spadne system tedy zit nedokazal.
Byl jeden podnikatel a jeho zaměstnanci měli stále problém s kompy... Povolal firmu, přeinstalovala kompy zaměstnancům na 'oškubané' Ubuntu. Zůstalo minimum potřebného. Nastavil, na to co v práci měli za povinnost dělat ... A několik let už má se stížnostmi na kompy pokoj.
Neříkám, že to samé nejde udělat i Widlí pomocí bezpečnostních šablon.
Záleží jen na tom, k čemu co potřebuji. Na dovolenou s rodinou nepojedu autojeřábem.