Iniciativa Open Device Partnership (ODP) nedávno představila projekt Patina. Jedná se o implementaci UEFI firmwaru v Rustu. Vývoj probíhá na GitHubu. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Apache 2.0. Nejnovější verze Patiny je 13.0.0.
Obrovská poptávka po plynových turbínách zapříčinila, že datová centra začala používat v generátorech dodávajících energii pro provoz AI staré dobré proudové letecké motory, konvertované na plyn. Jejich výhodou je, že jsou menší, lehčí a lépe udržovatelné než jejich průmyslové protějšky. Proto jsou ideální pro dočasné nebo mobilní použití.
Typst byl vydán ve verzi 0.14. Jedná se o rozšiřitelný značkovací jazyk a překladač pro vytváření dokumentů včetně odborných textů s matematickými vzorci, diagramy či bibliografií.
Specialisté společnosti ESET zaznamenali útočnou kampaň, která cílí na uživatele a uživatelky v Česku a na Slovensku. Útočníci po telefonu zmanipulují oběť ke stažení falešné aplikace údajně od České národní banky (ČNB) nebo Národní banky Slovenska (NBS), přiložení platební karty k telefonu a zadání PINu. Malware poté v reálném čase přenese data z karty útočníkovi, který je bezkontaktně zneužije u bankomatu nebo na platebním terminálu.
V Ubuntu 25.10 byl balíček základních nástrojů gnu-coreutils nahrazen balíčkem rust-coreutils se základními nástroji přepsanými do Rustu. Ukázalo se, že nový "date" znefunkčnil automatickou aktualizaci. Pro obnovu je nutno balíček rust-coreutils manuálně aktualizovat.
VST 3 je nově pod licencí MIT. S verzí 3.8.0 proběhlo přelicencování zdrojových kódů z licencí "Proprietary Steinberg VST3 License" a "General Public License (GPL) Version 3". VST (Virtual Studio Technology, Wikipedie) je softwarové rozhraní pro komunikaci mezi hostitelským programem a zásuvnými moduly (pluginy), kde tyto moduly slouží ke generování a úpravě digitálního audio signálu.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 25.10. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
V Londýně probíhá dvoudenní Ubuntu Summit 25.10. Na programu je řada zajímavých přednášek. Zhlédnout je lze také na YouTube (23. 10. a 24. 10.).
Gemini CLI umožňuje používání AI Gemini přímo v terminálu. Vydána byla verze 0.10.0.
Konference OpenAlt 2025 proběhne již příští víkend 1. a 2. listopadu v Brně. Nabídne přibližně 80 přednášek a workshopů rozdělených do 7 tematických tracků. Program se může ještě mírně měnit až do samotné konference, a to s ohledem na opožděné úpravy abstraktů i případné podzimní virózy. Díky partnerům je vstup na konferenci zdarma. Registrace není nutná. Vyplnění formuláře však pomůže s lepším plánováním dalších ročníků konference.
Posloucháte při práci na počítači hudbu?
| Pořád, skoro pořád |
|
48% (546) |
| Často |
|
25% (284) |
| Občas |
|
16% (185) |
| Nikdy, skoro nikdy |
|
8% (88) |
| Zpívám si |
|
3% (33) |
Celkem 1136 hlasů
Vytvořeno: 6.1.2005 10:45
Tiskni
Sdílej:
)
8.1.2005 18:18
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
Nejlepší je stejně XMMS s AY38912, nebo SID pluginem
6.1.2005 15:35
Jiří Svoboda | skóre: 37
| blog: cat /dev/mind
| Prostějov
6.1.2005 19:29
Milan Lajtoš | skóre: 22
| blog: /blog/babraq
7.1.2005 10:22
Milan Lajtoš | skóre: 22
| blog: /blog/babraq
Jako zajímavost ještě uvedu, ze si hudbu nepouštím skoro vůbec na počítači, ale na gramofonu Tesla, jehož výstup vede přes zesilovač Tesla do elektronkového rádia Grundig z r. 1962, z čehož plyne, proč nenávidím digitální zvuk CD a audioformátů. Digitální zvuk je prostě hrozně chladný, jakoby bez života. Brrrrr. Takže by se mi líbila anketa, kdo poslouchá na čem...
Ale pokud uvážíme co poslouchám, jak hlasitě to mohu nejvíce poslouchat než mě přijde někdo seřvat a podobné detaily, tak je to celkem odpovídající, ono to zas tak zle nehraje.
Bavime se o pozadavcich skutecne narocnych uzivatelu. Pro bezny zaznam zvuku, kde jde predevsim o informaci ci popularni hudbu, u ktere buhvijak to autor myslel, muze byt digitalni zaznam samozrejme plne vyhovujici. Ja jej take casto vyuzivam, ale neni to pro me modla. Rad si poslechnu neco z klasicke desky ci z kvalitniho magnetofonu.
omezene mnozstvi urovni, ktere se vzorkuji
To je taky pravda, ale to je na tolik jemné rozlišení, že je ucho těžko pozná. Nepozdná totiž ani mnohem větší rozdíly, než jednu 65535tinu úrovně napěti.
.
.
Vyšší harmonické s tím nemají nic společného. Pořád se bavíme o pásmu slyšitelném lidským uchem. A to končí někde na 15KHz, kde už stejně neslyšíme skoro nic, jen vnímáme neurčitý a hodně tichý zvuk. Rozumná hranice pro identifikovatelné zvuky se pohybuje tak na 10KHz a nejlépe vnímáme 1KHz - 5KHz.
Jestli vám někde lítají harmoniky na 50KHz je tedy úplně jedno.
8.1.2005 00:20
Pavel Čejka | skóre: 28
| blog: tosinezaslouzijmeno
8.1.2005 00:23
Pavel Čejka | skóre: 28
| blog: tosinezaslouzijmeno
omezeny kmitocet vzorkovani Ano, to skutečně je. Horní vzorkovaný kmitočet je maximálně 22KHz, což je ovšem bohužel daleko za hranicí slyšitelnosti. Navíc žádný reproduktor se takhle vysoko taky nedostane. Čili tohle je irelevantní.
Není. Signál 22 kHz lze sice na CD uložit, ale ne jako sinusovku, ale jako lomenou čáru spojující minima a maxima sinusovky.
omezene mnozstvi urovni, ktere se vzorkuji To je taky pravda, ale to je na tolik jemné rozlišení, že je ucho těžko pozná. Nepozdná totiž ani mnohem větší rozdíly, než jednu 65535tinu úrovně napěti.
Tohle má vliv na dynamiku, kterou je možné zachytit. U populární hudby je to asi jedno, ale u vážné hudby to může hrát roli.
To je sice hezky ze muzes na cd zaznamenaz lomenou caru spoujici minimalni a maximalni vychylku sinusovky, ale zvuk vo frekvenci 22khz stejne vetsina lidi neuslysi a vetsina repraku ho nereprodukuje, takze je uplne jedno, jak ho na to cdcko zaznamenas, stejne to neuslysis...To je pořád dokolečka ten samý blábol bez jakéhokoliv důkazu. Nehledě na to, že i kdyby to byla 100x pravda, tak stejně hlavní faktor, který diskvalifikuje domnělou "dokonalost" CDčka není frekvenční rozsah, ale příliš hrubá linární kvantizace.
Horní vzorkovaný kmitočet je maximálně 22KHz,Jenže uvědomte si, že to, co z těch 22kHz dokážete zaznamenat je pouze skok od nejnižší úrovně amplitudy po nejvyšší, vždyť jsou na to k dipozici pouhé dva vzorky ! Při 15 kHz užitečném signálu jsou to tři vzorky na periodu. To je tak na pilu.
což je ovšem bohužel daleko za hranicí slyšitelnosti.To je ovšem dogma, které z větší části pustila do světa marketingová kampaň kolem CD před dvaceti lety. Pravda je ovšem taková, že člověk prokazatelně vnímá mnohem vyšší kmitočty, než nějakých 15-20kHz. To ovšem neznamená, že by slyšel třeba 25kHz sinusovku z generátoru ! To jsou dvě různé věci.
Navíc žádný reproduktor se takhle vysoko taky nedostane.Což není pravda. Ve studiových (a dnes už i komerčních) sestavách je možné se setkat s tweetery, které jedou několikanásobně výš než nějakých 20kHz.
To je taky pravda, ale to je na tolik jemné rozlišení, že je ucho těžko pozná. Nepozdná totiž ani mnohem větší rozdíly, než jednu 65535tinu úrovně napěti.Jé, a na to jste přišel jak ? 16 bitová lienární kvantizace je právě ten největší problém současných digitálních nahrávek. Uvědomte si, že těch 16 bitů se využije jenom tam, kde mi dynamika nahrávky dosáhne maximální amplitudy a to budou tak dvě nepatrně dlouhá místa (pokud vůbec) na celém CD. Zbytek nahrávky má rozlišení nějakých 10-12bitů podle charakteru nahrávky. A to je opravdu málo. Proto se při masteringu používá komprese dynamiky, která ty ojedinělé špičky "srazí" blíž k tomu zbytku, ale to je vždycky věc kompromisu.
- omezeny kmitocet vzorkovaniNenapadlo by mě, že dostupné rozsahy mohou představovat nějaké slyšitelné omezení. Já sice také rád poslouchám desky, ale to je především proto, že rád poslouchám tu hudbu, kterou na nich mám - a ta je na moderních nosičích nedostupná. Pak je tu také ten pěkný pocit z toho, že mi hraje deska, kterou vylisovali v šedesátých letech na druhém konci světa. Ale jinak - jako tvor líný - dávám přednost médiům, která nemusím v polovině - tedy v tom nejlepším - obracet.
- omezene mnozstvi urovni, ktere se vzorkuji (vetsinou 16 bitu -> odpovida 65536 urovnim)
Klikněte si na odkaz nahoru od vašeho příspěvku.
PS. digital nebo analog, nejlepsi je stejne slyset to na zivo a mam to nezprostredkovane
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
6.1.2005 14:15
9.1.2005 03:19
7.1.2005 11:15
9.1.2005 10:27
goldenfish tty5 - 31Dec04 34:00 2.73s 2.38s radio
goldenfish tty6 - 31Dec04 27:19 1.20s 0.77s alsamixer
anebo byvalo pri psani linuxsoftu:
tty4 - szap -c config_station -r "sunshine live"
tty5 - mplayer - -novideo < /dev/dvb/adaptor0/dvr0
tty6 - alsamixer
add styly: nejak mi tu chybi techno a house.Na soustředění Beethovena? To je velmi přijemné na poslech, ale pracovat při tom? Tak možná nějaký ten bůhvíco pop, to je taková výplň do rádia aby nebylo úplně ticho (protože to zase na ten poslech není nic moc).Znám lidi, co si na soustředění dokážou pustit Bachovo Umění fugy...
Problém je v tom, že můj hudební sluch není k takovému vnímání asi dostatečný.Jako všechno i poslouchat muziku se člověk musí naučit... A učení občas bolí... Ale pak je to žůžo ;o)
Kdo asi vymyslel pro češtinu termín "vážná hudba"? Mně se zdá, že opravdu vážná je jen menšina té takzvané vážné hudby.Taky se mi moc nelíbí, ale používám ho pro srozumitelnost, to je „čistě rozlišovací označení“ (tak proč zrovny my jsme béčko?) ;o)
Není ono lepší si číst zdrojáky kernelu než je používat? Ta kompilace tomu ubírá na dokonalosti 
Pokud mluvíme o zmíněných LM nebo HZ, tak oproti tomu Beethoven nebude volba dobrovolná ale vynucená I když se bez mučení přiznám, že mnohdy dám před klasikou přednost něčemu jinému.
To koukámKdyž je to mistrovské dílo programátorského gurua, tak nepochybně ano! ;o)
I když se bez mučení přiznám, že mnohdy dám před klasikou přednost něčemu jinému.Taky nejsem ortodoxní milec jen a pouze klasické hudby ;o) No nic, konec zábavy, jdu se učit latinu, neb v pondělí píšu jakýsi test a moc to neumím... ;o) laudo laudas laudat laudamus laudatis laudant... ;o| Můžete mi držet palce ;o)
Na písecké průmce se asi neshodneme, že? A každopádně ,studujete` bych v souvislosti se sebou nikdy nepoužil…
Co je spatneho na tom poslouchat jako kulisu klasickou hudbu?Nic! Nebo spíše... Já hudbu jako kulisu poslouchat nedokážu. Od toho co dělám mě odvádí a ruší. Dokážu poslouchat hudbu při práci pouze pokud je to práce dostatečně mechanická, abych u ní nemusel moc přemýšlet. Rozhodně bych při poslechu hudby nedokázal nic číst, cokoli se učit, psát seminárku nebo řešit složité matematické vzorce. Pokud to ale někdo dokáže, ať tak činí. Nechci mu nikterak bránit... (pokud to tedy není můj spolubydlící a nejsou dvě v noci ;o)
no, je hudba k programovani a hudba k programovani.
nekdy posloucham taktovaci frekvence (techno, metal) k overclockingu sveho mozku, to kdyz je potreba "makat a nemyslet". nekdy posloucham funky, to kdyz pisu neco prijemneho, nenarocneho a elegantne klouzajiciho po API. kdyz resim zapeklity dvouhodinovy problem na patnact radku, je vhodne pustit mozarta ci beethovena, neb ti vytahnou z asociativnich pameti vysoke latence i ty nejzapomenutejsi klicky a figle, se kterymi jsem se zatim mel tu cest setkat.
8.1.2005 18:22
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
Špatné skloňování, slova která vůbec do příspěvku nepatří, špatný slovosled… Jenom nevím proč se mi to furt stává.
Ale publikovat to raději nebudu.
Mam Windows XP dam Start Vypnout pocitac a vypnout a pise ze uklada nastaveni vypina a nic se nedeje (PLEASE Odpovedi posilejte na Genius@centrum.cz)No to si snad děláš srandu nejenže to sem vůbec nepatří, ale pokud ses zabýval tim, jak psát příspěvky tak ses asi dočetl, že PLEASE je vrchol neslušnosti (nejen že tu ŘVEŠ, neumíš česky ale přesně tohle tam je)
5.2.2005 13:03