Byla vydána nová stabilní verze 6.11 (YouTube) multiplatformního frameworku a GUI toolkitu Qt. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Ubuntu 26.04 patrně bude ve výchozím nastavení zobrazovat hvězdičky při zadávání hesla příkazu sudo, změna vychází z nové verze sudo-rs. Ta sice zlepší použitelnost systému pro nové uživatele, na které mohlo 'tiché sudo' působit dojmem, že systém 'zamrzl' a nijak nereaguje na stisky kláves, na druhou stranu se jedná o možnou bezpečnostní slabinu, neboť zobrazování hvězdiček v terminálu odhaluje délku hesla. Původní chování příkazu sudo
… více »Projekt systemd schválil kontroverzní pull request, který do JSON záznamů uživatelů přidává nové pole 'birthDate', datum narození, tedy údaj vyžadovaný zákony o ověřování věku v Kalifornii, Coloradu a Brazílii. Jiný pull request, který tuto změnu napravoval, byl správcem projektu Lennartem Poetteringem zamítnut s následujícím zdůvodněním:
… více »Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Phoronix.com informuje o nové záplatě, která by měla řešit některé problémy s odezvou systému při velkém I/O zatížení a nedostatku místa v RAM. Patch je dostupný na lkml.org a prý skutečně funguje.
Tiskni
Sdílej:
Asi jsem se jenom špatně vymáčk, protože jsem si docela jistej, že sdílíme
Jediná oprávněná kritika v OSS světě je patchem, bug reportem, core dumpem, log dumpem, call grafem, …Ne.
Ten bug byl reportován na jaderné Bugzille již koncem roku 2008, je tam u něj mega-dlouhá diskuze, ale řešení až do teď žádné.Ale aniž bych to celé četl, tak tam vidím spousty statistik a různých dalších údajů, když si to jen tak proletím a schválně by mě zajímalo kolik tam bude nadávek jako pod touto zprávičkou o tom jak nikdo nic nedělá a jak je všechno křáp. Což je ten rozdíl o kterém se tady bavím.
Na Ubuntu Launchpadu to bylo reportováno ještě dřív, už někdy v roce 2007 (Heavy Disk I/O harms desktop responsiveness) a taktéž je tam k tomu mega-dlouhá diskuze.To jsem také jen v rychlosti proletěl, ale to už se naopak začíná podobat zdejší diskusi.
Upřímně nechápu, jak tak děsivý bug mohli vývojáři kernelu tak dlouho prakticky ignorovat (i přes milion reportů v diskuzi pod tím bugem) :-/Třeba protože se jim to nedaří reprodukovat? Stejně jako mně? (A to už jsem vyzkoušel všechny zde uváděné tipy včetně strees -d 1) A třeba protože se nikdo u koho se to reprodukovat podařilo neobtěžoval se zasíláním užitečných údajů a jen se o tom vyblil do blogu? Jediné rozumné vysvětlení totiž je, že vývojáři jádra si asi vzali dovolenou, vyvalují se někde u moře na pláži a kašlou na všechny ty ubožáky uživatele, ne? V mém případě se to stalo jen jednou a to když jsem se pokoušel kopírovat na vadný USB disk.
for i in `seq 1 5`; do dd if=/dev/zero of=/tmp/bigfile$i bs=1M count=700 conv=fsync & done(případně víc vláken a větší soubory) Mně zatuhne systém (2.6.32) tak strašně, že mám problém to i killnout. Atom N270, 1 GiB RAM, dirty_ratio=10, dirty_background_ratio=5, swappiness=0
diff 161381-config-2-6-27750.32-5-686 /boot/config-2.6.35-020635-generic > config.diffNo teď jsem se snažil patchovat to 2.6.32 jádro a zjistil jsem, že tam mají pro změnu úplně něco jiného než co očekává diff:
/*
* If we are direct reclaiming for contiguous pages and we do
* not reclaim everything in the list, try again and wait
* for IO to complete. This will stall high-order allocations
* but that should be acceptable to the caller
*/
if (nr_freed < nr_taken && !current_is_kswapd() &&
lumpy_reclaim) {
congestion_wait(BLK_RW_ASYNC, HZ/10);
/*
* The attempt at page out may have made some */
Takže mě čeká nějaká ta hodinka prohrabávání se Ubuntími patchi.
pokud tento patch opravdu řešením je, ještě jsem to netestovalJinak tento patch řeší zablokování se navzájem špatně umístěnou podmínkou při zápisu
dirty pages, což se děje třeba při volání sync(2), když je uklízí ten jaderný démon a nebo možná ještě při swapování. Ale rozhodně to není řešení všech problémů světa. A rozhodně ne v případě, že jde o kopírování médium, médium za pomocí DMA mechanismu a jiných podobných situacích jak se mi tady daří číst. Takže pokud se to děje u vás i nadále, rozhodně na nic nečekejte. Vaše problémy za vás nikdo řešit nebude.
kecálků/věčných stěžovatelů nebo rádobykritikůJen pro upřesnění, ten zápisek se týkal jádra kolem 2.6.30, které kromě toho, že bylo pomalé, bylo ještě asi tak desetkrát pomalejší než dnes. A pokud jste to přehlédl, tak zápisek také opravuje postup opravy.
Jediná oprávněná kritika v OSS světě je patchem, bug reportem, core dumpem, log dumpem, call grafem, …Nějakým činem předpokládáte, že všichni uživatelé OSS jsou programátoři které navíc každá chyba v softwaru vzrušuje natolik, že věnují několik probděných nocí hledáním opravy. Mýlíte se.
Nějakým činem předpokládáte, že všichni uživatelé OSS jsou programátoři které navíc každá chyba v softwaru vzrušuje natolik, že věnují několik probděných nocí hledáním opravy. Mýlíte se.Díky, že tuto často opomíjenou věc v diskuzi připomínáš.
Blbost. To se projevuje v jakémkoli prostředí, i primitivním.To sice jo, ale pokud máte prostředí, ve kterém každá kravina hrabe na disk, tak je to jenom horší. Například když začnete v prohlížeči zadávat adresu tak prohlížeč začne hrabat do databáze záložek a historie na disku, aby nabídl auto-doplnění. Pokud tohle hrábnutí trvá půl minuty a prohlížeč je po celou tu dobu tuhý tak to může být dost k nasrání.
).
melt renderoval ve třech vláknech video. I když jsem mu nastavil nejnižší prioritu, tak ostatní aplikace byly sotva použitelné. Nakonec jsem to zastavil a nechal do doběhnout přes noc, kdy nepoužitelnost počítače nikomu nevadila.
Občas to pak řve něco o tom, že procesy visí příliš dlouho ve vm_něco(). Částečně pomohlo přidat RAM.
.
Ja to tvrdím stále, našli sa aj nejaké hlasy od jadrákov, ale v mailing listoch to nebolo, asi som na to natrafil niekde v blogoch, čo ma štve že to už nemôžem nájsť.
Jistě, že problém s výměnou FS nezmizí (mimo jiné i proto, že každý počítač má své HW limity), ale dobře navržený writeout algoritmus udělá vážně hodně.
Má vůbec ext4 concurrent flushing? Připadá mi totiž, že ve chvíli, kdy se na ext4 disk něco zapisuje, je to jediná činnost, kterou v tu chvíli driver může provádět a veškeré pokusy o čtení ve stejnou dobu budou odloženy na neurčito, přestože každý ví, že čtení má mít prioritu vyšší. Navíc se to dá snadno vyřešit – zpracováváním požadavků ve vláknech. Dokud byl ve výchozím nastavení extů writeout natvrdo po pěti sekundách, asi se to tolik neprojevovalo, ale teď může být ve frontě klidně i několik GB špinavých stránek, a když člověk minutu nemůže hnout s kurzorem a přestane mu hrát hudba, tak vážně uvažuje nad použitím resetu.
Tak jsem zkompiloval ten stress a už mi to tu běží. Konfigurace je Atom 1,3 GHz, disk SATA 2,5" (klasický netbook s Poulsbem). Navíc se mi na pozadí kompiluje Wine 1.3.0 a v popředí hraje Flash z Youtube. Bez postřehnutí až do -d 15, při -d 25 se začne sekat ten Flash, i když nehýbu myší, okolo -d 50 už je to nesnesitelné (tím myslím to, že při psaní tohohle příspěvku se písmena objevují až po čtvrt sekundě, ale kurzor pořád jezdí plynule). To je tak asi to, co by člověk čekal od Atomu.
Dokonce i když si hraju s ostatními přepínači, systém se nezasekne tak, aby ztratil přijatelnou dobu odezvy (do 3 s od kliku na něco, co je normálně okamžité), až do nastavení typu vše na 20. Když dám vše na 100, tak už kurzor „skáče“ po cca. tří až čtyř sekundách.
mě na Archu zabilo desktop už -d 5
(Gnome,noťas Core2duo 1.66ghz,3GB ram,100GB/7200ot IDE) aspoň že mi furt hrála hudba do sluchátek když už jsem musel čekat i na killnuti 
já měl swap prázdnej..už jsem to řešil i v diskuzi kdysi na rootu..dělo se mi to i ve starým ubuntu dva roky zpět, hodně při přelejvání dat na externí HDD jen teď nevím kterým směrem (hodně HD filmy 4GB+). Buď už teď tolik nekopíruju nebo se to trochu zlepšilo, ale ten program mi to zabil pěkně..CPU 20 30% swap na nule, myš se nesekala ale odezva šla pomalu do kytek..ještě z dříve mám vyzkoušené, že když sleduju třeba přes lxtask množství zabrané ram i s cache, tak jakmile dosáhne cache konce RAM (prostě ji vyžere třeba 2GB) tak se to začne dít, spuštěné programy mají špatnou odezvu, nacachované programy letí z ramky a vše se při dalším spouštění tahá znova z HDD, který má kupu práce a tak je to začarovanej kruh..
Když jsem na svém starším, pomalejším počítači kopíroval několikasetmegabajtový soubor na disk (jak interní, tak externí USB), tak prostě po celou dobu kopírování, klidně třeba 5 minut nonstop, byl počítač úplně, ale doslova úplně tuhý. Kurzorem myši celé minuty nešlo pohnout ani o pixel, dokonce i měřič vytížení se přestal aktualizovat, stejně jako další dění na obrazovce, žádná tlačítka na nic nereagovala, vstup z klávesnice zablokován, do konzole nešlo napsat ani písmenko.
Teď na novějším počítači je to lepší, ale pořád špatné.
... možná to souvisí s usb, na flashce se to ale neprojevuje....asi jsem ten lucker
Teda až na USB, tam je to ale jasný, když to vyžere celej CPU jen na obsluhu USB.To mas asi nejake rozbite USB. Ja mam pri sekvencnim cteni z disku pres USB cca 20 % vytizeni CPU pri 30 MB/s, oproti tomu pri sekvencnim cteni disku pres SATA cca 40 % vytizeni pri 90 MB/s. Procesor slaby Atom. Tedy pres USB to ma jen 1.5* relativne vetsi procesorove vytizeni nez pres SATA.
… jednoducho zápis na ľubovolný USB kľúč je veľmi pomalý…Já řešil jenom zápis. Samozřejmě, že na čtení to vliv mít nebude.
To je zajimave. Live distribuce bezici kompletne z RAMky timto problemem netpely.
Přijde mi tak někde mezi as (přijatelné) a CFQ (katastrofa). Ale těžko říct. Mám dojem, že se to i mezi verzemi jádra mění.
Dnes je tolik RAM a tak by bylo skvely pri bootu cely system nahrat do pameti.
Urcite by to prospelo i windows ci jinym platformam. Neni nic horsiho, kdyz system kvuliva nekolikabajtovymu souboru musi hrabnout na disk.
Vinu vidím i na I/O schedulerech, které všechny svorně naprosto nefungují, jak by měly.A zkoumal jsi to, nebo jen povrchne usuzujes na zaklade "IO scheduler ma schedulovat a scheduluje se to spatne -> na vine je IO scheduler"? Ono take je dost mozne, ze na vine je obecny memory management.
Ono take je dost mozne, ze na vine je obecny memory management.Bingo!
Alespoň všechny indicie tomu nasvědčují.