Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Kolik nechtěných (OEM) licencí Windows máte?
žádnou |
|
49% (790) |
1 |
|
34% (553) |
2–3 |
|
13% (215) |
4 a více |
|
3% (48) |
Celkem 1606 hlasů
Vytvořeno: 6.11.2009 15:34
Tiskni
Sdílej:
2 x
Udrzuju pro strycka prihodu.
S novym Ubuntu, kde jiz velmi dobre chodi graficka akcelerace se win stavaji zcela bezvyznamne.
Tech 15 GB jakozto win partition jeste ozelim.
P.S. ještě je tu jeden rozdíl oproti OEM licenci – nepoužívaný disk nebo nevyužitý kupón můžeš někomu prodat nebo darovat, tudíž jejich hodnota je pro tebe nenulová. Ale nevyužívaná OEM licence Windows má nulovou hodnotu – nepřináší nic tobě a ani ji nemůžeš prodat nebo někomu darovat a udělat mu tak radost.
Pro potřeby zdejší ankety bych ten pojem tedy definoval takto:
používám email (protože chci) přijímám spam jako nevyhnutelnou součást používání emailu (...zde prosím doplňte zda chci nebo nechci přijímat spam...)Pokud jste doplnil že -- zcela logicky -- chci přijímat spam, pak tu někdo potřebuje doktora a já to nejsem.
Fyzicky fungující 3, licencí ale mám více
Povedlo se mi naštěstí koupit všechna pc bez OS a jeden ntb také.
Problém s Mecho$oftem je, že některé ntb bez Win prostě nedostanete, nebo alespoň ne rychle a levně.
Výraz blbUntu zde není použit pejorativně, ale jako výraz pro jednu z mála distribucí, která je dostatečně uživatelsky přítulná, aby ji mohl spravovat i bfu.
Nekupovat není alternativa ke koupit notebook/pc podle požadavků...Na druhou stranu, pokud koupis neco podle pozadavku, ale s necim, s cim jsi nechtel, tak jsi podle pozadavku nenakoupil spravne.
Autor se mohl třeba zeptat: Kolik vlastníte licencí Windows, o které jste v okamžiku pořízení nestáli?"Nestali" nebo "nechtene" je v tomto pripade totez. Otazka je myslim dost jasne recena a muj prvni prispevek se ubira jinym smerem.
Dalsi nesmyslne polozena otazka.Ty komentáře „Už jdou?“ pod každou zprávičkou o Wine mohly někomu připadat vtipné. Psát pod každou anketu, že je to nesmyslně položená otázka, to ale nemůže připadat vtipné snad nikomu. Nebo to neměl být vtip? Ona totiž každá anketní otázka bude podle vašich měřítek špatně nebo nesmyslně položená, protože nejde o vědeckou studii, ale o anketu.
Pokud jsi o Windows Vista neměl zájem, nebyla ta licence chtěná. Ještě je něco nejasného?Naprosto mylna uvaha. Pokud o neco nekdo nemel zajem, tak to nemel kupovat. V pripade koupi (at uz z jakehokoliv duvodu) je to vec vzdy chtena. Takze to jenom potvrzuje muj prispevek 38, nechtene licence neexistuji.
Tvrdil jsem, že někdy je člověk donucen okolnostmi udělat něco, co nechce.Jasne, ale i to spatne rozhodnuti udelal clovek z duvodu, ze ho udelat chtel.
To ale neznamená, že jsem tu zahnědlou šišku bez chuti chtěl a toužil po ní v nejtajnějších snech. Takže jsem si právě koupil chleba, který jsem nechtěl a notebook s Windows, které jsem nechtěl, protože lepší možnost nebyla. Jasné?I kdyz jste po "zahnedle sisce" netouzil, tak jste si ji koupil ne proto, protoze jste nechtel, ale protoze jste ji koupit chtel (at uz z jakehokoliv duvodu).
Jasne, ale i to spatne rozhodnuti udelal clovek z duvodu, ze ho udelat chtel.Ty pořád nechápeš, že svět není černobílý – prostě přijmeš nějaké rozhodnutí, které je celkově dobré, i když některé jeho části nebo souvislosti jsou špatné (a nechtěl jsi je). Je to jako s tou ženskou, kterou si vezmeš za manželku, přestože o její tchýni nestojíš. Nebo když si koupím limonádu se soutěží, kterou sice nechci, ale musím na ni přispívat. Vidím tu naprosto přirozenou a oprávněnou snahu o spravedlnost – aby na Microsoft přispíval ten, kdo jeho produkty používá a nemusel na ně přispívat ten, kdo je nepoužívá a nemá k této firmě žádný vztah. V případě těch limonád je to celkem jedno a člověk nad tím mávne rukou, v případě tchýně se s tím člověk musí vyrovnat, protože každý má nějakou matku, to je přirozená věc. Ale v případě počítačů je možné oddělit hardware a software a účtovat je samostatně – jednak nejde o zanedbatelnou částku a jednak není přirozené (a samozřejmé), aby na počítači byly Windows – PC je univerzální architektura, kde si můžeš poskládat počítač podle svých potřeb a podle svých potřeb si i vybereš software včetně operačního systému – není žádný důvod vázat licenci Windows na prodávaný počítač (kromě nenažranosti MS).
Ty pořád nechápeš, že svět není černobílý – prostě přijmeš nějaké rozhodnutí, které je celkově dobré, i když některé jeho části nebo souvislosti jsou špatné (a nechtěl jsi je).Ja to chapu dobre. Nejde tu ted ani tak o to, jaka cast toho rozhodnuti je spatna, ale ze to rozhodnuti udelal nekdo kvuli tomu, ze ho udelat chtel.
Je to jako s tou ženskou, kterou si vezmeš za manželku, přestože o její tchýni nestojíš.Tady si neberes jenom manzelku, ale i tu tchyni. Takze je to pred rozhodnutim jeden celek a je jenom na tobe, jestli ho beres nebo ne. Co se stane potom uz je vedlejsi vec (jestli se s manzelkou odstehujes nebo se tchyne zbavis).
Nebo když si koupím limonádu se soutěží, kterou sice nechci, ale musím na ni přispívat.Nemusis. Zalezi to jenom na tvem rozhodnuti, jestli chces zrovna tuhle limonadu i za cenu toho, ze budes prispivat na nejakou soutez nebo tu limonadu kvuli tomu radeji nekoupis.
není žádný důvod vázat licenci Windows na prodávaný počítačVyrobci ho maji, a proto to take delaji. Navic je to zcela jejich vec, co prodavaji. Pokud se to nekomu nelibi, tak to nemusi prece kupovat.
Ne, zahnědlou šišku jsem koupil proto, abych nebyl o hladu.Dulezite je, ze jste ji chtel koupit z nejakeho duvodu (v tomto pripade hlad). Jestli jste ji potom vyhodil, znicil, nebyla dobra nebo nekomu daroval, tak je uz uplne jedno.
Stejně tak jsem musel zaplatit daň z nemovitosti a výpalné České televizi. Nechtěl, ale musel. Chápete vůbec rozdíl mezi slovesy "chtít" a "muset"?Sledovani televize a vypalne Ceske televizi je jeden produkt, ktery jste se rozhodnul (chtel) koupit. Chtel jste de divat na televizi, musite zaplatit vypalne. Analogicky - nechcete platit vypalne, nemusite se divat na televizi.
Rozumím, že někdo jako vy může mít zvláštní logiku a chtít platit daně...Kdyz si poridite nemovitost, tak to neni jenom majetek, ale s tim i povinnost platit dane. Takze se na to musi koukat opet jako na celek a podle toho se rozhodnout zda to chci nebo nechci.
Aha, takže nechápete. Používáte sice stejná slova jako já, ale v úplně jiném významu, kterému nerozumím a nerozumí mu ani většina zde diskutujících. (Slovy programátora: naše komunikační protokoly nejsou kompatibilní.) V tom případě se asi nedomluvíme. Rovněž nepředpokládám, že tento můj poslední příspěvek v této diskusi pochopíte. Nezbývá mi, než se zdvořile rozloučit slovy (kterým vy pravděpodobně také nebudete rozumět, ale ostatní snad ano): Děkuji vám za velmi zábavnou debatu o hovně. Přeji příjemný zbytek dne.Stejně tak jsem musel zaplatit daň z nemovitosti a výpalné České televizi. Nechtěl, ale musel. Chápete vůbec rozdíl mezi slovesy "chtít" a "muset"?... nechcete platit vypalne, nemusite se divat na televizi.
Používáte sice stejná slova jako já, ale v úplně jiném významu, kterému nerozumím a nerozumí mu ani většina zde diskutujících.Za vetsinu bych radeji nemluvil, nejste jejich mluvci...
Vy byste řekl "bydlím ve slumu, protože v něm chci bydlet, kdybych nechtěl, mohl bych být bezdomovec pod mostem." To je ale opravdu velmi specifický způsob užití jazyka, a specifické myšlení i logika.Myslim, ze me myslenky stale tlumocite jinak, nez-li je rikam. Ja pouze rikam, ze na zacatku padlo chtene rozhodnuti, ktere v tomto pripade bylo mezi "bydlet" ci "nebydlet". Vy to vzdycky automaticky doplnite tim, ze kdyz uz to rozhodnuti padlo, tak s nim musi byt potom vzdy spokojeny, ale to uz ja netvrdim, protoze to ja ani nikdo jiny (krome toho cloveka) nemuze vedet.
Pocit, že víte co lidé chtějí lépe než oni sami, bych považoval za chorobný a vhodný tak leda do politiky, mohl byste manipulovat davy.Nevim, z ceho jste tak usoudil, ze vim co lide chteji. Spatne jste si domyslel pokracovani neceho, co jsem nerikal.
Sledovani televize a vypalne Ceske televizi je jeden produkt, ktery jste se rozhodnul (chtel) koupit. Chtel jste de divat na televizi, musite zaplatit vypalne.Jestli Atom chtěl, nebo nechtěl sledovat Českou Televizi, to fakt nevím, ale vidím, že ty to víš. Já jsem si pořídil televizní přijímač na to, abych si přes něj mohl pouštět filmy z počítače nebo DVD přehrávače. Na televizi jako takovou jsem za celý život nakoukal dohromady možná tak 150 hodin - tedy v průměru 3 až 4 hodiny za rok. Na televizi, co jsem si sám pořídil, jsem si sám NIKDY nepustil žádný televizní program. Přesto jsem nucen platit ČT výpalné, jen proto, že mám přístroj, který jejich program umí zobrazit. A výpalné opravdu platit nechci! Dělám to proti své vůli. O nějakém "chtění" už řeč nemůže být vůbec.
Neboj, vysvětlí ti, že jsi televizi jakožto občan informovaný o poplatcích nemusel kupovatJo, to je přesné
Někteří dokonce v praxi uplatňují "venku prší → vezmu si deštník, nevezmu si deštník → venku neprší" a velmi velmi často jim to i vychází,
Jestli Atom chtěl, nebo nechtěl sledovat Českou Televizi, to fakt nevím, ale vidím, že ty to víš.Jestli chtel nebo nechtel Atom sledovat Ceskou televizi, tak to ja opravdu nevim. Navic jsem o sledovani Ceske televize ani nic nepsal, takze pokud nejak vis, za ja to vim, tak musis mit dobrou fantazii.
Přesto jsem nucen platit ČT výpalné, jen proto, že mám přístroj, který jejich program umí zobrazit. A výpalné opravdu platit nechci!Plati to co jsem psal. Neni to o tom, zda se divas na televizi nebo ne, nebo jestli chces platit vypalne nebo ne, je to o tom, ze ses rozhodnul (svobodne rozhodnul) koupit (chtel koupit) domu vec, ve ktere se skryva televize a zaroven zakonem stanovena povinnost platit koncesionarske poplatky.
Neni to o tom, zda se divas na televizi nebo ne, nebo jestli chces platit vypalne nebo ne, je to o tom, ze ses rozhodnul (svobodne rozhodnul) koupit (chtel koupit) domu vec, ve ktere se skryva televize a zaroven zakonem stanovena povinnost platit koncesionarske poplatky.SUPER! Konečně jsme se shodli. Ano, já jsem si chtěl koupit daný výrobek, ačkoliv jsem nechtěl platit výpalné (ani koukat na televizi). A tady ta diskuze je o tom, že si někdo chtěl koupit notebook, ačkoliv NECHTĚL licenci Windows k němu bundlovanou. Právě tak to je a jsem rád, že's to konečně pochopil. Má tedy nechtěnou licenci Windows.
Ale on to fakt koupi :)Tak v tom pripade jeho vec, at si s tim potom dela co chce.
Já třeba používám email (dobrovolně, protože chci psát a číst maily). Podle vaší logiky to znamená, že chci přijímat spam (což je nevyhnutelná součást používání emailu).Spatne prirovnani. Spam zde nebyl primo soucast zakoupeneho zbozi.
Aha, takže on je rozdíl mezi tím, když to je fakt a je to napsáno na faktuře a tím, když to je fakt a napsáno to je třeba jinde na webu?Prirovnam to na pripad teto ankety, abysme zbytecne neodklaneli diskuzi nesouvisejicim prirovnanim, jak jsem psal uz na zacatku. Pokud to je napsano na zbozi (fakture), tak se jedna VZDY o chtenou vec (pripad teto ankety). Pokud by to na zbozi napsano nebylo, tak se jedna o podvod.
Počítač XYZ Deluxe 25 499 KčCena za OEM licenci se tam psát ani nebude, protože nikdo nemá zájem na tom, abys ty jako zákazník věděl, jaké jsou vztahy mezi MS a obchodníky, kdo komu kolik platí atd. Ta cena je tam samozřejmě započtená a ty ji platíš, není to nic zadarmo, jen to není na faktuře. Ale tohle mi přijde celkem jedno, i kdyby na faktuře byla*, jde o to, že si jen tak nemůžeš koupit počítač bez ní (kdyby to šlo, ani bychom to tu neřešili a tahle anketa by tu vůbec nebyla), nebo si může koupit počítač trochu jiný, nebo trochu dražší, nebo s jinými parametry… Člověk si vybere nejlepší počítač podle parametrů a nad tím, že k němu dostane přibalené Windows, které si musí zaplatit, už mávne rukou, protože bez licence by měl zúžený výběr a asi by ani nenašel tak dobrý počítač jako s OEM licencí, bohužel. Takže si ho nakonec koupí (přesto, ne proto) i s tou licencí. Licence je něco, co nechtěl (ale nebyla to taková vada, aby si ten počítač nekoupil). Pro mě to je na úrovní těch pitomých soutěží, koupíš si třeba pivo (limonádu) a na zátkách máš nějaké kódy a můžeš s nimi soutěžit. Já na to kašlu, soutěže nechci, kupuji si to kvůli pití, ale přesto musím přispívat na výhry těm, kdo soutěží. Limonádu nebo pivo si koupím, přestože na tyhle blbosti přispívám – ne proto, abych soutěžil. S těmi Windows je to podobné, jen ve větším, jde o víc peněz, proto se to i víc řeší a je víc lidí, kteří nad tím nechtějí jen tak mávnout rukou. *) což je, když si např. sestavuješ počítač na míru z jednotlivých komponent a přihodíš si OEM licenci do košíku, ale v tom případě si ji kupovat nemusíš.
Jenže tu licenci k Windows na faktuře obvykle nemáš – pokud si koupíš nějaký konfekční počítač, tak na faktuře máš něco jako:Jasne. Tohle uz je jiny pripad, kde se jedna o zajice v pytli po vsech strankach. Muj priklad pocital s tim, ze je vse rozepsane a neni pochyb, co zbozi obsahuje.Počítač XYZ Deluxe 25 499 Kč
a) chci kytku (proto jsem si ji koupi)
, a b) nechci mouchy (a proto je masakruji)
? Přitom připomínám, že jsem si koupil kytku u níž byly mouchy její součástí.
Měl byste své DOJMY trochu přehodnotit, aby se dostaly více do souladu s realitou.
A když nechcete přirovnání, tak tedy: Koupil jsem si počítač (kytka) s OEM Windows (mouchy). Windows jsem okamžitě zmasakroval a zničil (mouchy), protože je nechci (Windows, mouchy). Proč jsem Windows ničil, když jsem je, dle vašich DOJMŮ, chtěl? Jsem psychopat? Jsem rozpolcená osobnost? Měním své názory na to co chci či nechci během cesty z obchodu domů? Nevím co chci?
Nikoliv, vím co chci a vím co nechci, chtěl jsem koupit počítač bez Windows, ale protože ho prodávali jen s Windows, koupil jsem tento (aniž jsem ho takto chtěl), a uvedl jsem je do CHTĚNÉHO stavu masakrem Windows. Bohužel, koupě jako takové bez Windows možná nebyla, čili toto jsem ve svém snažení nedokázal uvést do souladu s tím, co chci (ne všechno co chceme můžeme mít, v tomto případě to byl počítač bez Windows).
Dle vašich DOJMŮ patrně vše, co máme, chceme, protože jinak bychom to neměli, že. Úplně nejvíc ze všeho asi chci svou tchýni, protože jinak bych se přece neženil, že? P.S. Tchýně nebyla na faktuře, ale byla na rodném listu.
Úplně nejvíc ze všeho asi chci svou tchýni, protože jinak bych se přece neženil, že? P.S. Tchýně nebyla na faktuře, ale byla na rodném listu.
Úplně nejvíc ze všeho asi chci svou tchýni, protože jinak bych se přece neženil, že? P.S. Tchýně nebyla na faktuře, ale byla na rodném listu.LOL, myslím, že dál netřeba diskutovat, tenhle argument musí přesvědčit všechny kromě trolů
Když přejedete čokla, mám vám vyčítat, že jste to tak chtěl? Na faktuře k autu to nebylo. Asi podvod, že.Dalsi irelevantni priklad.
A když nechcete přirovnání, tak tedy: Koupil jsem si počítač (kytka) s OEM Windows (mouchy). Windows jsem okamžitě zmasakroval a zničil (mouchy), protože je nechci (Windows, mouchy). Proč jsem Windows ničil, když jsem je, dle vašich DOJMŮ, chtěl?Dalsi spatne prirovnani. Mouchy jsou zde opet v roli vedlejsiho efektu. Mozna pomuze priklad s autem. Auto (hw) je zbozi, ktere se prodava vzdy v celku. Vlek (licence) je zbozi, ktere se prodava spolu s autem nebo zvlast. Nektere typy aut vyrobci prodavaji pouze jako komplet spolu s vlekem. V popisu (na fakture) zbozi je vzdy uvedeno, jestli dane auto obsahuje vlek nebo ne. Vlek zde je prima, jasne deklarovana, soucast zbozi.
Nikoliv, vím co chci a vím co nechci, chtěl jsem koupit počítač bez Windows, ale protože ho prodávali jen s Windows, koupil jsem tento (aniž jsem ho takto chtěl), a uvedl jsem je do CHTĚNÉHO stavu masakrem Windows.Chteny stav nastal uz v pri koupi auta s vlekem, protoze jste sel po aute, ktere se bez vleku neprodavalo. "Masakrem" vleku uz se nic nezmenilo.
V Nizozemí jsem si vícekrát koupil krabici s 5 zmrzlinami s tím, že 3 jsem rozdal nebo vyhodil. Ty krabice tam totiž dojdou levněji, než 2 stejné zmrzliny, koupené sólo. Chceš mi tvrdit, že jsem chtěl všech 5 kornoutů?Je celkem jedno, zda jsi koupil 5 kornoutu nebo jenom 2. Rozhodnuti bylo ciste na tobe a udelal jsi ho podle vlastniho uvazeni. Takze v kazdem pripade plati, ze at uz jsi nakoupil jakkoliv, tak jsi koupil vzdy chtene mnozstvi. S kavou je to analogicky uplne stejne.
Co jsem chtěl, nebo nechtěl, to vím nejlíp já sám.Presne tak. A proto ses nakonec rozhodnul, tak jak ses rozhodnul, protoze jsi tak chtel. Je uplne jedno, zda tam byl nechteny odpad a ze jsi ho vyhodil. Dulezite bylo, ze jsi se rozhodnul koupit (at uz z jakehokoliv duvodu). To rozhodnuti koupit bylo chtene. To jestli treba cely nakup potom vyhodis, tak to uz neni dulezite.
proč bych vyhazoval něco, co chci, že jo?Odpovedet uz jsi napsal sam:
chtěl jsem dané 2 zmrzliny a kávu za co nejmenší obnos peněz. A to jsem koupil.
Nikoliv. Skutečnost, že někdo koupil nějaký celek neimplikuje, že chtěl také každou z jeho součástí.To take nikde netvrdim. Automaticky to vyvozujete z neceho, z ceho to primo nevyplyva.
A tohle je co?
zadne NECHTENE licence neexistuji
Jenom potvrzeni toho, ze zadne nechtene zakoupene licence neexistuji.A tohle je co?
Kupoval se celek, z něhož jednu část kupující chtěl a jinou část nechtěl. A ta část, kteoru nechtěl, byla tou nechtěnou částí.Vsechno ostatni az na ten zacatek vam dokazu odkyvat a vidime to stejne. Porad se nedelitelny celek snazite pred koupi rozsekat na chtene a nechtene casti a tak je i kupujute. Toto z meho pohledu proste nejde.
Tohle je zcela postacujici. Dulezite je, ze nekdo pristoupil na podminky prodavajiciho a zakoupil vsechny casti celku. Co o tom celku prohlasuje po koupi, tak to uz je vedlejsi a nikoho to nezajima - nic uz tim nikdo nezmeni.
- chci koupit celek
Ovšem pro tuto anketu je důležitou věcí něco diametrálně odlišného... a koneckonců tvůj výrok nepravdivý:
Co o tom celku prohlasuje po koupi, tak to uz je vedlejsi a nikoho to nezajima - nic uz tim nikdo nezmeni.
Kupujícího to samozřejmě zajímá -- existuje alespoň jeden člověk, kterého to zajímá.
Anketa se ptala, zda má člověk doma licenci Windows, kterou nechtěl (jelikož ji zakoupil jako nutné zlo spolu s PC).Anketa se ptala na nasledek, ktery mel prokazatelne chtenou pricinu.
ačkoliv zakoupím produkt - úvěr - ke kterému je vázána povinnost tyto úroky splácetOpet ta sama vec. Kupujes nedelitelny produkt (uver+uroky). Tento produkt vybiras na zaklade sveho uvazeni. Takze at si zakoupil jakykoliv, tak si ho vzdy chtel. Nikdo te ho nenutil preci kupovat.
Tedy jinými slovy: ani ten celý úvěr nechci, ale potřebuji ho, takže si ho pořídím.Cely uver chces, protoze si ho poridis. Je jedno jestli ho potrebujes, tady jde o to, ze jses rozhodnul ho poridit.
Když bych teď použil tvou logiku, že si pořizuji produkt, který nechci, jelikož jeho součástí jsou úroky, které nechci, tak mi z toho vyplyne, že nechci ani tu půjčku samotnou - což je nesmysl.Porizujes si produkt, ktery chces. Kdyby sis porizoval produkt, ktery nechces, tak to znamena, ze jsi to delal nedobrovolne.
Jak jsem ti psal: půjč mi potřebné peníze bezúročně a poznáš, že to co chci, není úročený úvěr, ale pouze ta půjčka.Vse je jenom otazka nabidky a poptavky. Chtit muzes cokoliv, otazka je, zda to ziskas.
Ještě přesněji řečeno - to, co skutečně chci, je větší byt. Ve skutečnosti nechci ani tu půjčku.V prvni rade si musis ujasnit, co vlastne chces. Take by bylo dobre se smirit s tim, ze jedno bez druheho mit nebudes.
A ve své poslední větě máš vlastně pravdu - a konečně jsi v ní přiznal, že si mohu pořídit produkt, který nechci.Pokud beres produkt jako celek, tak si nedokazu predstavit, ze bys koupil neco, co nechces.
Celek je nedělitelný pouze z hlediska koupěZasadni je prece stav pred koupi a ne po koupi. Nekupujete zadne chtene a nechtene casti, kupujete celek jako jednu vec. A ten celek je bud chteny nebo nechteny. Jeho koupi davate najevo, ze jste ho chtel, jinak byste ho prece nekoupil. Stav po koupi uz neni dulezity, nikoho nezajima. Co jste si koupil, tak to take mate a nikoho uz nezajima, co s tim delate nebo jak se na to tvarite.
Stav po koupi uz neni dulezity, nikoho nezajima.
Po sté a ještě jednou: toto je sprostá lež.
Co jste si koupil, tak to take mate a nikoho uz nezajima, co s tim delate nebo jak se na to tvarite.
Nemusí být nutně pravda, ale což...
Jestli si zbytek chtel nebo nechtel, tak to ja nemuzu vedet a tato informace je vedlejsi.Zajímavý postup - udělat z hlavního předmětu diskuze vedlejší informaci. Jak se tomu říká? Demagogie
Celou dobu se zde bavíme právě o tom „zbytku“ - tedy o OEM Windows přibundlovaných k počítači. A ty se snažíš dokázat, že člověk tento „zbytek“ chtěl, když si ho koupil.Nemuzu za to, ze jsi me nepochopil a domyslis si neco, co jsem nerikal.
Zajímavý postup - udělat z hlavního předmětu diskuze vedlejší informaci. Jak se tomu říká? DemagogieMozna v tom je ten problem, kazdy na to koukame z jine perspektivy. Ty resis celou dobu nasledek (vedlejsi cast), ja zase pricinu (hlavni cast). Me vedlejsi cast nezajima (zda ji nekdo chce ci nechce, zda se nekomu libi ci nelibi), protoze o jejim vzniku bylo rozhodnuto v hlavni casti.
A následně na mé tvrzení A ty se snažíš dokázat, že člověk tento „zbytek“ chtěl, když si ho koupil. odpovídáš
- V pripade koupi (at uz z jakehokoliv duvodu) je to vec vzdy chtena.
- plati stejne - zadne NECHTENE licence neexistuji
domyslis si neco, co jsem nerikal.Nemám, o čem bych se s tebou dál bavil, protože zjevně popíráš svá vlastní tvrzení. Jinak tedy to, že máš zvláštní myšlení, dokazuje i tvůj výrok níže:
Myslim, ze jsi to vystihnul uplne presne, kdyz rikam, ze "chci pocitac, a chci pripadne i jeho nechtene soucasti..."Člověk buďto něco chce, nebo nechce. Jsi asi jediný, kdo mezi tyto dva stavy vkládá namísto vylučovací spojky "nebo" spojku slučovací. Je mi záhadou, jak se dá něco chtít i nechtít zároveň. Pokud si koupím něco, co nechci, může to být ze spousty důvodů, ale určitě ne proto, že bych to zároveň chtěl.
Možná by ses měl léčit, protože buď vědomě lžeš, nebo máš rozpolcenou osobnost.Urazkami nic neziskas. Je to pro me jenom znameni toho, ze ti dosly argumenty, tak si musis pomoci jinak.
Cituji tě:Problem je u tebe v tom, ze mezi tim nedokazes rozlisit a povazujes to za jedno a to same.A následně na mé tvrzení A ty se snažíš dokázat, že člověk tento „zbytek“ chtěl, když si ho koupil. odpovídáš
- V pripade koupi (at uz z jakehokoliv duvodu) je to vec vzdy chtena.
- plati stejne - zadne NECHTENE licence neexistuji
domyslis si neco, co jsem nerikal.Nemám, o čem bych se s tebou dál bavil, protože zjevně popíráš svá vlastní tvrzení.
Pokud si koupím něco, co nechci, může to být ze spousty důvodů, ale určitě ne proto, že bych to zároveň chtěl.Jenom si to nedokazes pripustit, proc jsi to vlastne koupil. Urcite jsi neco nekupoval proto, protoze jsi to nechtel. Pravdou je, ze i to nechtene jsi koupit chtel, protoze jsi to jako celek vyhodnotil jako nejlepsi z moznych reseni. Takze i nechtena licence je chtena, pokud ji dobrovolne z nejakeho duvodu zakoupis (jinak by jsi to prece neudelal). To, ze se k ni budes potom chovat jako k nechtene, znicis ji nebo zahodit, tak to uz neni podstatne.
Urcite jsi neco nekupoval proto, protoze jsi to nechtel.
Kupoval _celek_, protože byl pro něj kompromisně přijatelný. To ale neznamená, že licenci (součást celku) samu o sobě chtěl. Koupil celek navzdory tomu, že licenci nechtěl, protože chtěl HW, který by jinak (bez té licence) nezískal. HW byl chtěný, licence nechtěná. Nechtěnou licenci koupil spolu s chtěným HW, protože udělal kompromis.
Takze i nechtena licence je chtena, pokud ji dobrovolne z nejakeho duvodu zakoupis (jinak by jsi to prece neudelal).
Zaměňuješ celek a jeho část. (A to je tvůj problém v celé diskusi.) Koupil _notebook_, ne licenci. Notebook chtěl, licenci ne. Přijal kompromis, koupil notebook i s licencí, kterou nechtěl, protože jinak by notebook nezískal. To ale neznamená, že licenci chtěl. To je přesně ta tvoje chybná implikace. Vlastnost celku (byl kompromisně přijatelný) nelze vztáhnout na všechny jeho části.
Ostatně, když se tu oháníš tržní ekonomikou, měl bys tušit, co znamená rovnice 2 + 2 = 5
. Ta by ti měla trochu napovědět.
Tak či onak, ta licence by byla chtěná jenom v jednom jediném případě - kdyby si ji dotyčný byl ochoten koupit samotnou.
To, ze se k ni budes potom chovat jako k nechtene, znicis ji nebo zahodit, tak to uz neni podstatne.
Naopak. To je vnějším indikátorem toho, zda-li byla licence jako součást celku opravdu chtěná nebo ne. Pokud ji zničil nebo zahodil, pak je přece zcela evidentní, že ji opravdu nechtěl.
Nechtěná licence není sama o sobě chtěná jenom proto, že byla koupena v rámci nějakého celku, který byl (jako celek) kompromisně přijatelný.Dulezite je si uvedomit, ze se kupoval celek a ne samotna licence. To je problem cele teto diskuze, ze se nekdo porad snazi vyrobcem nedelitelny celek rozsekat na male casti a rikat "tohle chci a tohle nechci". Tak to proste nejde. Bud to koupim cele a nebo to nekoupim vubec.
Notebook chtěl, licenci ne. Přijal kompromis, koupil notebook i s licencí, kterou nechtěl, protože jinak by notebook nezískal. To ale neznamená, že licenci chtěl. To je přesně ta tvoje chybná implikace. Vlastnost celku (byl kompromisně přijatelný) nelze vztáhnout na všechny jeho části.Opet ta sama situace jako je vyse.
Pokud ji vyrobce urci jako nedelitelnou soucast produktu, tak je ta licence chtena i koupi tohoto pruduktu. Je uz potom druhorade, ze jsi tu licenci nechtel nebo ji nevyuzil, jde o to, ze jsi ji dobrovolne koupil a to at uz z jakehokoliv duvodu.Tak či onak, ta licence by byla chtěná jenom v jednom jediném případě - kdyby si ji dotyčný byl ochoten koupit samotnou.
Naopak. To je vnějším indikátorem toho, zda-li byla licence jako součást celku opravdu chtěná nebo ne. Pokud ji zničil nebo zahodil, pak je přece zcela evidentní, že ji opravdu nechtěl.Jestli tu licenci nekdo nechce, znici nebo zahodi, tak na to neni potreba zadny indikator. Tohle uz musel kazdy vedet pred koupi nez-li ji kupoval. Chtel ji zakoupit, tak ji ma a at si s ni potom taky dela co chce.
To mi ale došlo až chvíli po tom, co jsem bádal nad tím, proč link na tvou homepage vede na můj blog.
Totéž jsem si říkal, když jsem poprvé vlezl na ten tvůj blog...
Dulezite je si uvedomit, ze se kupoval celek a ne samotna licence. To je problem cele teto diskuze, ze se nekdo porad snazi vyrobcem nedelitelny celek rozsekat na male casti a rikat "tohle chci a tohle nechci". Tak to proste nejde. Bud to koupim cele a nebo to nekoupim vubec.
Z hlediska kupního rozhodnutí skutečně kupuješ celek a nikoliv jeho části. To ale vůbec nic neříká o tom, jaký vztah máš k jednotlivým částem toho celku. Pokud ti někdo prodá notebook s pevným diskem, který považuje za neoddělitelnou součást, neznamená to, že ta součástka je fyzicky nebo z tvého pohledu neoddělitelná. Licenci jde "fyzicky" oddělit velmi snadno, vynulováním disku a odlepením nálepky.
A teď jádro pudla. Chtít je subjektivní, nikoliv objektivní záležitost. Týká se tedy člověka, a to v tomto případě kupujícího. Tudíž, pokud říkáš, že je něco chtěné nebo nechtěné, nemluvíš o prodejci, z jehož pohledu je to jeden nedělitelný kus, ale mluvíš o kupujícím, který však ten výrobek vnímá jako celek složený z mnoha částí, a k těmto jednotlivým částem má různý vztah - o něco má zájem, o něco zájem nemá. A tento zájem, to je to tvoje "chtěné" a "nechtěné".
Pokud ji vyrobce urci jako nedelitelnou soucast produktu, tak je ta licence chtena i koupi tohoto pruduktu. Je uz potom druhorade, ze jsi tu licenci nechtel nebo ji nevyuzil, jde o to, ze jsi ji dobrovolne koupil a to at uz z jakehokoliv duvodu.
A to je přesně ono. Chtěnost nebo nechtěnost licence je subjektivní pocit kupujícího. To, že výrobce něco určil jako nedělitelnou součást, je pro chtěnost licence (subjektivní pocit kupujícího) irelevantní. Podstatné je to, jak o té licenci smýšlí kupující. A ten ji nechce. Tudíž je nechtěná. A to zcela nezávisle na tom, že ji výrobce deklaroval jako nedělitelnou součást. Podstatné je to, jak se na ni dívá kupující. To je i tvůj problém v této diskusi. Díváš se na to z pohledu výrobce, ale v takovém případě nemůžeš hovořit o subjektivním pocitu (chtění) kupujícího.
Pokud ti někdo prodá notebook s pevným diskem, který považuje za neoddělitelnou součást, neznamená to, že ta součástka je fyzicky nebo z tvého pohledu neoddělitelná.To jsem ja ale preci takto netvrdil. Ja jenom rikam, ze se jako k neoddelitelnemu celku na to musi koukat pred koupi. Co se s tim stane po koupi - jestli se disk vymeni nebo licence zahodi, tak to uz nema vliv. Dulezite je, ze to nekdo chtel koupit tak, jak se to prodavalo v celku i za cenu toho, ze tam byl nevyhovujici disk i licence.
Díváš se na to z pohledu výrobce, ale v takovém případě nemůžeš hovořit o subjektivním pocitu (chtění) kupujícího.Divam se na to z pohledu toho, kdo urcuje pravidla. Kupujici si muze tak maximalne neco prat, tim to ale pro nej konci.
To jsem ja ale preci takto netvrdil. Ja jenom rikam, ze se jako k neoddelitelnemu celku na to musi koukat pred koupi. Co se s tim stane po koupi - jestli se disk vymeni nebo licence zahodi, tak to uz nema vliv.
Pro kupujícího by to mělo mít sakra velký vliv - měl by usilovat o to, aby se výrobce co nejvíce přiblížil jeho požadavkům. Tím, že bude otrocky/slepě nakupovat a nepřemýšlet nad tím, pak se určitě nic v jeho prospěch nikdy nezmění. Výrobce není božstvo, není to autorita, která by se nesměla nebo neměla zpochybňovat (v socialismu už nežijeme!). Jinak řečeno, výrobci jsou tu pro nás, (uspokojují naše potřeby a my jim za to platíme), ne naopak.
Divam se na to z pohledu toho, kdo urcuje pravidla. Kupujici si muze tak maximalne neco prat, tim to ale pro nej konci.
Pravidla určuje stát. Výrobce nabízí, kupující poptává. Oba tábory musí svoje zájmy hájit, jinak budou na trhu tratit.
Tím, že bude otrocky/slepě nakupovat a nepřemýšlet nad tím, pak se určitě nic v jeho prospěch nikdy nezmění.S tim jedine souhlasim.
Pravidla určuje stát. Výrobce nabízí, kupující poptává. Oba tábory musí svoje zájmy hájit, jinak budou na trhu tratit.Postoj mame stejny. Pouze se lisime v metodach jak toho dosahnout.
Jenom si to nedokazes pripustit, proc jsi to vlastne koupil.To se škaredě mýlíš. Já moc dobře vím, proč jsem to koupil. Protože je cenová politika nastavena tak, aby se tyto zbytečnosti prodaly. Bylo pro mne výhodnější zaplatit za věc, kterou nechci. Takže jsem za ni zaplatil a vzápětí s ní udělal právě to, co člověk dělá s krámy, které nechce. Vyhodil. Kdybych měl možnost za stejnou cenu koupit tu kávu bez čokolády, vzal bych si ji, protože mi přijde zbytečné něco vyhazovat. A pokud bych ji nedal té pokladní, dal bych ji prvnímu bezdomáčovi, který by po mně chtěl bůra.
Urcite jsi neco nekupoval proto, protoze jsi to nechtel.To máš pravdu. Já jsem také nic takového netvrdil. Špatně stavíš příčinu a následek. Nikdy jsem neřekl, že jsem to koupil, protože jsem to nechtěl. Koupil jsem to, přestože jsem to nechtěl. Důvodem tedy nebylo nechtění dané věci. Důvodem bylo, že to, co jsem chtěl, jsem za podmínky, že zaplatím i nechtěný balast, dostal výrazně levněji. Po zaplacení balastu už ta sleva nebyla tak výrazná, ale pořád to vyšlo výhodněji, než bez něj.
To nebyla urážka, ale pokus o diagnózu.Nemam potrebu se snizit na tvoji uroven komunikace zalozenou na urazkach.
Pokud v jeden moment tvrdíš, že všechno, co koupím, je věc chtěná, a v moment následující popíráš, žes to napsal, nemohu tě považovat za duševně zdravého člověka.Vyznam slov si vykladas podle sebe ne podle toho jak je to mnou myslene.
Já moc dobře vím, proč jsem to koupil. Protože je cenová politika nastavena tak, aby se tyto zbytečnosti prodaly. Bylo pro mne výhodnější zaplatit za věc, kterou nechci. Takže jsem za ni zaplatil a vzápětí s ní udělal právě to, co člověk dělá s krámy, které nechce. Vyhodil.Souhlasim. Neboli jinak receno: koupil jsi nechtenou vec, protoze jsi ji chtel koupit.
Koupil jsem to, přestože jsem to nechtěl.Ty jsi tu nechtenou vec chtel koupit, a to z duvodu, protoze to pro tebe bylo vyhodne:
Důvodem bylo, že to, co jsem chtěl, jsem za podmínky, že zaplatím i nechtěný balast, dostal výrazně levněji. Po zaplacení balastu už ta sleva nebyla tak výrazná, ale pořád to vyšlo výhodněji, než bez něj.
Vyznam slov si vykladas podle sebe ne podle toho jak je to mnou myslene.Slova mají svůj význam bez ohledu na to, jak ty je myslíš. "Chtít" je slovo vcelku jednoznačného významu. Nevím o tom, že by v češtině mělo významů více. To, že ty mu přisuzuješ význam, který nemá a nikdy nemělo, na tom nic nezmění. A to, že pro tebe se význam tohoto slova navíc mění i v rámci jedné diskuze, na tom nezmění také nic.
Neboli jinak receno: koupil jsi nechtenou vec, protoze jsi ji chtel koupit.Tvůj výrok není "jinak řečeno". Tvůj výrok je nesmysl, který nemá s mým důvodem koupě nic společného.
Ty jsi tu nechtenou vec chtel koupit, a to z duvodu, protoze to pro tebe bylo vyhodne:Znovu opakuji, že jsem ji nechtěl koupit. Když ti někdo nabídne milion pod podmínkou, že si usekneš ruku, a ty na to přistoupíš, budeš pak přesvědčen o tom, že sis tu ruku chtěl useknout?
Když ti někdo nabídne milion pod podmínkou, že si usekneš ruku, a ty na to přistoupíš, budeš pak přesvědčen o tom, že sis tu ruku chtěl useknout?Porad je to o pocatecnim rozhodnuti, kdy mas v jednom nedelitelnem celku dohromady milion a useknutou ruku a ty se rozhodujes, zda ten celek chces nebo nechces. Nikdo se na samotnou ruku neptal.
zadne NECHTENE licence neexistujiA teď prohlašuješ:
Je uplne jedno, zda tam byl nechteny odpad...Takže ten odpad (ve vztahu k původnímu tématu tedy i licence na Windows), ten byl tedy nechtěný, jak říkáš. Dobrá. Ovšem, pokud je toto pravda, pak tvoje původní prohlášení, že "nechtěné licence neexistují", nemůže platit. Důkaz sporem, QED. ---- BTW, jsi první člověk, u kterého vidím doublethink.
zadne NECHTENE licence neexistujiZbozi, jehoz nedilnou soucasti je i licence, tak kupujes z duvodu, protoze jsi ho jako celek chtel nebo nechtel?
Pokládáš (patrně zcela úmyslně) špatnou otázku, na kterou neexistuje správná odpověď.Ano, mas pravdu v tom, ze tu otazku pokladam takto zcela zamerne. To je ta hlavni vec, na ktere je vse zalozeno.
On ho kupuje proto, že obsahuje součást, kterou chce, a to přesto, že je přibalena součást, kterou nechce.Ono je dulezite si uvedomit, ze zbozi vyrobce prodava jako nedelitelne a tak se k tomu je potreba i stavet. Potom mozna snadneji pochopis muj postoj k teto veci.
Byl by mnohem raději, kdyby firmy přestaly tuto špinavou obchodní politiku používat a prodávaly konečně zboží, které zákazníci chtějí.No, to by byl asi kazdy. Ale v realnem svete to neni tak jednoduche. Co a jak se bude prodavat urcuji vyrobci, kteri se ridi vyvojem trhu tak, aby maximalizovali sve zisky.
Zbozi, jehoz nedilnou soucasti je i licence, tak kupujes z duvodu, protoze jsi ho jako celek chtel nebo nechtel?
Já už jsem v diskusi psal, že jsem nikdy žádný notebook s Windows nekoupil.
Ale dobře. Kdybych tak učinil, učinil bych tak proto, že onen celek je pro mne kompromisním řešením. Jenomže, pokud bych tak učinil, neznamenalo by to, že licenci jako takovou jsem chtěl. Ukážu ti to na příkladu - předpokládejme měřitelnost užitku:
- užitek notebooku: 100 - užitek licence: -20 * celkový užitek: 80
Kompromisní (suboptimální) řešení - koupi notebooku - dotyčný přijal, protože mu přinese celkový užitek 80. Ale pokud se podíváš na rozpis jednotlivých částí, zjistíš, že licence jako taková mu užitek nepřináší, ba právě naopak - přináší mu dokonce záporný užitek (není rád, že musí podpořit dominantní postavení MS, když licenci nechce a na notebook chce dát GNU/Linux). Kdyby měl dotyčný možnost koupit notebook bez Windows, pak to jednoznačně udělá, protože takové řešení by jeho užitek zvýšilo o 20 bodů. Ale jelikož tuto možnost (optimální řešení) nemá, musí volit kompromis (suboptimální řešení).
Ovšem to, že zvolil kompromis a že ten kompromis byl pro něj i přes to přeze všechno přínosem, neznamená, že můžeš vlastnost celku (kompromisní řešení přináší užitek) vztáhnout i na jednotlivé části onoho celku a tvrdit, že licence byla tedy chtěná (přinášející užitek). To je přesně to, o čem tato diskuse je a co se ti snažíme vysvětlit. V této situaci je totiž zcela evidentní, že licence chtěná nebyla - jako důkaz poslouží kromě rozpisu užitku výše i následující dva scénáře:
Takže stejně jako nemůžeš přenášet vlastnost celku (mozek je inteligentní) na jeho část (neuron je inteligentní), nemůžeš ani tvrdit, že pokud kompromis byl přínosem (notebook koupen i s Windows, tedy jako celek chtěný), byl přínosem i každý bod onoho kompromisu (licence byla chtěná).
Opet jeden a ten stale samy problem s nedelitelnosti zbozi vyrobce. Musis se na to koukat jako na jeden celek, bud ber a nebo nechej byt. Pokud se ti neco na zbozi nelibi, tak ho nemusis prece kupovat a muzes se tvarit, ze neexistuje. Vyrobce urcuje, co se bude prodavat a co ne, on to sam vi nejlepe. Ja problem v licenci nevidim. Jsou mezi nami preci i lide, kteri si stezuji, ze chteji koupit notebook bez nabijecky, jini zase bez baterky...
- kdyby měl dotyčný možnost koupit notebook bez licence, udělal by to
- kdyby dotyčný měl možnost koupit obojí odděleně, koupil by notebook a licenci nikoliv
Ale _je_ to o užitku, protože se celou dobu bavíme o kupujícím. Tak je postavena i anketa. Chtění je stav mysli kupujícího, a proto je úplně, ale úplně buřt, že výrobce něco považuje za nedělitelnou součást. Podstatné je, jak se na to dívá kupující, a ten to vidí úplně jinak - nejenom, že ten rebel neuznává výrobcovu nedělitelnost a vidí daný výrobek jako složeninu z mnoha komponenet, on si dokonce dovoluje k jednotlivým komponenentám zaujímat stanovisko, či chceš-li pocit, zda-li je chce nebo ne. Kupující je pěkná mrcha, co? Protiví se vůli božstva... ehm, výrobce, který to s ním (či za něj?) přece myslí nejlépe.
Čili - ne "musíš", ale "nesmíš" se na to koukat z pohledu výrobce, protože pak budeš generovat nesmysly typu "neexistuje nechtěná licence".
Vyrobce urcuje, co se bude prodavat a co ne, on to sam vi nejlepe.
A kupující ví zase nejlépe, co sám _chce_.
Jsou mezi nami preci i lide, kteri si stezuji, ze chteji koupit notebook bez nabijecky, jini zase bez baterky...
No ale to je jedno - chtění je stav mysli kupujícího, takže pokud někdo s notebookem nechce nabíječku, protože už třeba jednu má, pak i ta nabíječka je pro něj nechtěná. Jak prostě, milý Watsone.
A věř tomu, že kdybych to dělal jako ty, byl bych o mnoho desítek tisíc korun chudší a kupoval bych produkty, které nechci.To je prave ten rozdil mezi nami. Ty si myslis, ze je ty nechtene veci bezhlave kupuji jako ostatni, ale to je omyl. Tim, ze nepristoupim na hru vyrobce a nekoupim to, tak tim mu davam jasne najevo, ze to nechci. Vse je otazka kompromisu a nektere veci diky tomu proste nemam.
Celá tržní ekonomika je založena na sobeckosti tržních subjektů - každý chce pro sebe to nejlepší, v rámci dostupných možností. Jak výrobce (maximalizace zisku), tak spotřebitel (maximalizace užitku). Výrobce své zájmy hájí - tudíž by měl i spotřebitel. Oba dva subjekty se potřebují, tudíž na trhu musí dojít k dohodě. Pokud ze své pozice ustoupíte, pokud svá práva a svoje postavení nehájíte, tak jen zbytečně tratíte.Ano, presne tak. Otazkou je, jaky spotrebitel haji sve zajmy u vyrobcu lepe. Zda ten, co pristoupi na hru vyrobce a zakoupi nejake zbozi (a tim dava zaroven vyrobci najevo, ze ho chtel) a potom krici, ze koupil neco co nechtel, coz uz nikoho nezajima. Nebo ten, ktery to zbozi nezakoupi, protoze na podminky vyrobce nepristoupi a tim dava jasne najevo, ze vyrobce dela neco spatne. Ja jsem v te druhe skupine spotrebitelu. Kdyz uz neco na zaklade kompromisu zakoupim, tak nebrecim a nerikam o tom, ze jsem to nechtel. Bylo to me rozhodnuti koupit, nikdo me do nej nenutil.
Otazkou je, jaky spotrebitel haji sve zajmy u vyrobcu lepe. Zda ten, co pristoupi na hru vyrobce a zakoupi nejake zbozi (a tim dava zaroven vyrobci najevo, ze ho chtel) a potom krici, ze koupil neco co nechtel, coz uz nikoho nezajima. Nebo ten, ktery to zbozi nezakoupi, protoze na podminky vyrobce nepristoupi a tim dava jasne najevo, ze vyrobce dela neco spatne.
+1
Jen škoda, že tato myšlenka nezazněla v této podobě hned na začátku. Takhle jenom zapadne v dlouhém flamu, navíc v situaci, kdy vlákno už skoro nikdo nesleduje.
Zda ten, co pristoupi na hru vyrobce a zakoupi... Nebo ten, ktery to zbozi nezakoupi...Zapomněl jsi na variantu 3, kterou, jak jsi mi odpověděl výše, nepoužíváš, ale která přesto existuje a funguje - používám ji například já. Chápu, že pro mnoho lidí je to těžké, má drahá polovička mi už vícekrát říkala, že nechápe, jak dokážu tak drze smlouvat, že ona by k tomu odvahu neměla a raději by zaplatila nebo koupila něco, co vlastně nechce - ta 3. možnost je, jak jsem již psal, požadovat zboží, které si přeji za cenu, na kterou jsem ochoten přistoupit. A nebát se za tím jít. Vím, že dnes lidé žijí pasivně, protože aktivní přístup je pracnější. Ty jsi jen pasivní zákazník. Kdybych byl já pasivní, asi bych jen skučel, že mne to či ono stálo moc peněz, nebo že si něco nemohu dovolit, protože má obchodník vysokou marži a podobně.
Nebo ten, ktery to zbozi nezakoupi, protoze na podminky vyrobce nepristoupi a tim dava jasne najevo, ze vyrobce dela neco spatne. Ja jsem v te druhe skupine spotrebitelu.- buďto jsi nenáročný, nebo žiješ v jiném světě, když si vystačíš s nabídkou a nepotřebuješ nic z toho, co je nabízeno nevýhodně.
pouze jsem tam přišel, prohlédnul si ho, řekl, co všechno chci vyměnit za jiné rozměry a jakou cenu jsem za to ochoten zaplatitTohle je uplne jina situace nez-li tu celou dobu resime. Od pocatku tu resime, ze potom, co jsi prodejci sdelil, co vsechno chces vymenit a jakou cenu jsi ochoten zaplatit, tak prodejce na to rekl: "kolo se bude prodavat takhle jak je a s cenou nehybu, bud ber nebo nechej byt". To co jsi popsal, tak je normalni nakup bez kompromisu.
Lidé běžně kupují věci, které nechtějí, protože obsahují věci, které chtějí. Mléko v krabici - mléko chci, krabici ne, mám s sebou prázdnou PETku, ale bez krabice se neprodává. Auto s vlekem - auto chci, vlek ne, ale bez vleku se neprodává. Chřupky s nálepkou či nějakou příšerou - křupky chci, příšery rovnou vyhazuji.Ono je to vsechno jenom o kompromisech, tak je to v zivote se vsim. Samotne mleko bez krabice se neprodava. V obchode na to nelze koukat jako na "mleko" (ktere chci) a na "krabici" (kterou nechci), ale musi se na to nahlizet jako na jeden celistvy druh zbozi, protoze ho tak vyrobce vyrobil a prodava. Potom uz zbyva jenom jednoduche rozhodnuti, ze bud na to pristoupim, koupim to jako celek a v tom pripade je to chtena vec (po zvazeni vsech aspektu jsem to koupil) nebo na to nepristoupim, nekoupim to a je to nechtena vec.
Proti Mandrivě mám osobní komplexRozumím, taky některá distra nemůžu cejtit. Je to osobní věc, třeba mně je Mandriva sympatičtější než OpenSUSE, a sice z politických důvodů.
Na Debian bych si netroufl ani náhodou.Debian dneska není co býval, tedy složitý systém vyžadující rozsáhlé znalosti pro instalaci a údržbu. Instaluje a používá se v podstatě stejně snadno jako Ubuntu. Monžná je Ubuntu o něco málo jednodušší v některých dílčích věcech, ale žádný velký rozdíl nevidím.
(varování: odkazy mohou na některé jedince působit poněkud adrenalinově )
Takto mám představu, kolik lze očekávat za odmítnutí licence (byť pochybuji, že by do toho někdo šel kvůli penězům )