Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia AI asistenta Lumo.
Amazon koupil společnost Bee zaměřenou na nositelnou osobní AI aktuálně nabízející náramek Pioneer (YouTube) s mikrofony zaznamenávající vše kolem [𝕏, LinkedIn].
Společnost Teufel nedávno představila svůj první open source Bluetooth reproduktor MYND.
Byla vydána verze 4.2 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Anton Carniaux, právní zástupce Microsoft France, pod přísahou: Microsoft nemůže garantovat, že data z EU nepředá do USA bez EU souhlasu, musí dodržovat americké zákony.
Byl vydán Mozilla Firefox 141.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Lokální AI umí uspořádat podobné panely do skupin. Firefox na Linuxu využívá méně paměti. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 141 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
NÚKIB upozorňuje na kritickou zranitelnost v SharePointu. Jedná se o kritickou zranitelnost typu RCE (remote code execution) – CVE-2025-53770, která umožňuje neautentizovaný vzdálený přístup a spuštění kódu, což může vést k úplnému převzetí kontroly nad serverem. Zranitelné verze jsou pouze on-premise verze a to konkrétně SharePoint Server 2016, 2019 a Subscription Edition. SharePoint Online (Microsoft 365) není touto zranitelností ohrožen.
Společnost Valve zpřísnila pravidla pro obsah, který je možné distribuovat ve službě Steam. Současně řadu her ze Steamu odstranila. V zásadách a pravidlech přibylo omezení 15: Obsah, který by mohl porušovat pravidla a normy stanovené zpracovateli plateb a souvisejícími sítěmi platebních karet a bankami nebo poskytovateli připojení k internetu. Sem spadají zejména určité druhy obsahu pouze pro dospělé.
Kdyby cena nehrála roli, kterou architekturu CPU byste zvolili pro server?
| Alpha |
|
5% (63) |
| IA-64 |
|
3% (36) |
| MIPS |
|
2% (25) |
| PA-RISC |
|
2% (29) |
| POWER |
|
16% (216) |
| SPARC |
|
26% (360) |
| x86/x86-64 |
|
44% (600) |
| jinou |
|
2% (32) |
Celkem 1361 hlasů
Vytvořeno: 17.11.2007 23:04
Tiskni
Sdílej:
17.11.2007 23:15
andree | skóre: 39
| blog: andreeeeelog
Cena bude asi jedním z milionu kritérií, podle čeho vybírat. Uvidíme, jak svou volbu lidi zdůvodní v diskuzi 8-) Lidi s fantazií stejně budou odpovídat "jinou"
Lidi s fantazií stejně budou odpovídat "jinou"hm, že bych si zahlasoval "jinou", neboť UltraSPARC != SPARC?
... sice nejsympatičtější je mi Alpha, ale to je dnes zombie 
neboť UltraSPARC != SPARC?Wikipedia: UltraSPARC Architecture 2005 includes Sun's standard extensions and remains compliant with the full SPARC V9 Level 1 specification. The architecture has provided continuous application binary compatibility from the first SPARC V7 implementation in 1987 into the Sun UltraSPARC Architecture implementations.
Ne, ze by SPARC nepotreboval posunout vyse, ovsem jeho slabou strankou neni az tak vlastni design (ten je vice mene nadcasovy), jako vyrobni technologie, bohuzel v tomhle tezko muze stihat IBM/AMD a Intel.
P.S.: Princip, jakym si predstavujes snizovani spotreby, moc realite neodpovida
... Co se tyce vykonu, tak ta bitva je mezi Xeony a POWER6. POWER6 mají vyšší frekvenci, ale Xeony jsou ctyrjadra. A architektura Core je ma hodne stavy na 1 MHz.
Ten závěr je dost mimo. Frekvence jako parametr hodnocení CPU je hodně mimo. Vzpomínáte na nedávné reklamy na P4 proti Opteronům (Skutečné XGHz procesor). Moje reálná zkušenost z té doby (2004) byla, že Opteron to Xeonu v praktickém nasazení opravdově natřel. Jednalo se o SMP 2x Xeon 2,8GHz proti 2x Opteron 246 na 2GHz s běžnými aplikacemi (SQL, Web).
To co je nejdůležitější je poměr výkon/spotřeba a tady šli oba konkurenti X86_64 do sebe, Intel po 5 letech konečně dohnal náskok AMD a je z čeho vybírat ale vyhrává IBM Power. Ten se montuje do spotřební elektroniky s důrazem na nízkou spotřebu (satelitní komplet IPBOX např., Playstation apod) a na druhé straně do výkoných RISCových serverů IBM Power5/6, kde v kombinaci se špičkově zvládnutou virtualizací a škálovatelností je jasným favoritem. Pokud jde o počty jader na čipu, Power měl dualcore čipy dříve než Intel/AMD a dnešní Power6 je Quadcore. Hlasuji tedy pro Power!
a vadi mi ta redukce IS ...A oxidace by Ti nevadila?
Výroky typu "vahal bych s jejich nasazenim" mi přijdou naprosto zcestný, protože od ISA Tě odstíní kompilátor a v konečném důsledku zůstává jen to, jaký výkon má reálná aplikace, jak dobře je to železo vyrobený, jak moc se mu dá všřit co do spolehlivosti a jak rychle se dá spravit, když neco vodpochoduje. Ale "mám rád", "váhal bych s jejich nasazením", "vadí mi redukce IS"...no to je fakt k smíchu. Sice mám nejradši MIPS, ale jediný, kdo na x86 trpí, jsou autoři kompilátorů (jelikož jsem se díval přinejmenším do vnitřností SBCL, tak to ovšem docela chápu). Máš snad akové ambice?
17.11.2007 23:37
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
HP dodává x86, Itanium a PA-RISC. Sparčata se dají koupit od SUNu a Fujitsu (samozřejmě i od dalších výrobců, ale to se v .cz moc nepotkává).
Propustnost pametoveho subsystemu byla u Sunu vzdy dobra, protoze se od pocatku soustredil na viceprocesorove systemy. Ale co se vypocetniho vykonu tyce, tam je to se SPARCy spatne. Na konferencich o superpocitani se o SPARCu skoro nemluvi. Ty systemy svym vypocetnim vykonem nestaci, a tak je ani nikdo do vyberovych rizeni na superpocitace nenavrhuje.Nebude to spise tim, ze v "superpocitani" se obvykle pracuje docela hodne s plovouci carkou, kde skutecne stavajici SPARCy neexceluji?
18.11.2007 09:16
stativ | skóre: 54
| blog: SlaNé roury
18.11.2007 19:46
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
21.11.2007 17:57
jara@storage:~$ cat /proc/cpuinfo
Processor : XScale-IXP42x Family rev 1 (v5l)
BogoMIPS : 266.24
Features : swp half fastmult edsp
Ucet na tom ma cca. 10 lidi, je to zcela tiche, prakticky nic nezere. A to nejlepsi: Bezi na tom plnokrevny debian.
je desna skoda ze pod reklamama se nemuze diskutovat, bych se treba chtel o tom prociku dozvedet vic nez jen marketingove keci.Zrovna minulou stredu o SPARCu povidal na CZOSUGu v Praze Jakub Jermar... Co byste rad vedel?
no a pokud by se bojite ze tam nekdo napise treba nakou podstanou informaci proc to nekupovat, tak tahle cenzura neni zrovna moc nejcistejsi praktika. a zejeto takhle cenzurovany vsude? ano vsude me to pekne ...Kdyby byla cenzura, tak by vas zarizli i tady, ne?
a ted k tomu SPARCu, opravdu je na vykon tak predrazeny, jak vyzniva z ankety? jak pod tim behaj treba databaze?Predrazeny? Pred par lety bych s vami souhlasil, dnes ani ne. Zalezi, co za tu cenu ocekavate. Spise je to zvykem a stylem nasazeni. Kdyz jen tak bez snahy nasadite SPARCa a vedle nej nataktovany Opteron, hruba vypocetni sila jednoho jadra Opteronu zvitezi. Takhle nekteri hodnoti vykon SPARCu take a maji ze sveho pohledu pravdu. Ktere databaze? Oracle? Pekne. Postgre? Pekne. MySQL ma sve limity, ale vyladena take pekne. Je treba take zvolit, zda SPARC III/IV+ ci T1/T2. A mam dojem, ze i u nas bezi Try&Buy.
Zrovna minulou stredu o SPARCu povidal na CZOSUGu v Praze Jakub Jermar... Co byste rad vedel?Záznam je někde k dispozici? Vcelku by mě to zajímalo ...
http://www.opensolaris.org/os/project/czosug/events_archive/czosug21_sparc.pdf
18.11.2007 01:15
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
18.11.2007 10:03
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
18.11.2007 10:25
Saljack | skóre: 28
| blog: Saljack
| Praha
je v tom nějaká špína viď
18.11.2007 09:31
Max | skóre: 72
| blog: Max_Devaine
18.11.2007 11:58
Limoto | skóre: 32
| blog: Limotův blog
18.11.2007 19:10
Pavel Půlpán | skóre: 22
| Trutnov
18.11.2007 12:53
Rezza | skóre: 25
| blog: rezza
| Brno
...a navic ta wliv architektura se k nahrazeni univerzalni x86 nehodi - musi se optimalizovat kompilatorem...Já měl zato, že vliw procesory od Transmety podávaly vcelku slušný výkon, i když na nich běžely zcela obyčejné programy (třeba Quake III) A to navíc při dost nízké spořebě (do 4W, pokud se dobře pamatuju)
A diky out-of-order architekture ma dobrou schopnost podavat vysoky vykon na spatnu/vubec neoptimalizovanem kodu z mnoha ruznych kompiltoru a urceneho mnoha ruznym CPU.Out-of-order execution je copak výsada x86? Mě to z nezasvěceného pohledu připadá, že x86(_64) je dnes nejvýkonnější jen protože se do ní v posledních 10 letech nalilo nejvíce peněz. Pokud by dal někdo stejné peníze do vývoje RISCových jader, dostane se výkonem výš už jenom proto, že může z CPU vyhodit překladač CISCových instrukcí na micro-ops.
)
a hlavně asi vliw potřbují, aby za ně kód učesal kompilátor.Ideální procesory pro jazyky s VM, která umí optimalizaci za chodu
Jenž pro PC se tohle nehodí - třeba takové openoffice by vám pak museli distribuovat ve verzích od P-II, K6 (a K6-II, K6-II+, K6-3), P3, K7, K7 quantispeed, P4, K8, Pentium-M, Core, Core 2 o Efficeonech, Geodách a Edenech (a těch různých starších 'židech') nemluvě. A smůla, pokud využíváte starší build, než máte procesor.Az na to, ze ta "HW optimalizace" stoji za prd, coz ukazuji znacne rozdily pri vystupu z ruznych prekladacu pri ruznych optimalizacich kodu. Ano, udrzuje to "tak nejak vchodu". Ve skutecnosti ta "HW optimalizace" ma za ukol jedine, co nejusilovneji zasobovat vnitrni vykonne jednotky neci smysluplnym, aby se neflakaly.
18.11.2007 19:07
Pavel Půlpán | skóre: 22
| Trutnov
Jaky ma ten z990 vykon?Velký.
Ale nějak to kvantifikovat je trošku problém, je to svět sám pro sebe. IBM to měří v MSU, což je ale pro účely porovnání výkonu s PC servery naprosto bezvýznamná jednotka. Jediné, co se dá s jistotou říci, je to, že toho výkonu dosahují nikoli nadupanými hlavními procesory, ale obrovskou propustností sběrnic, armádou pomocných procesorů, a tím, že spousta aplikací pro mainframy pořád ještě není psaná v Javě (a pro ty, které jsou, jsou připravené speciální procesory, aby se to neplazilo). Docela hezká prezentace příští generace je tady.
A pak že x86 nezdržuje vývoj.samotná platforma ne - ale ten marketing ... co do propustnosti diskového (ehm) subsytému, kde je SCSI (nebo ještě lépe kde bylo, když bylo IDE v plenkách, to byl rozdíl mnohem větší) a proč je dnešní hype nějaké ubohé SATA-II ... obdobně z technologií pro periferie, USB(2) versus FireWire, jak funguje jedno a jak druhé, jak dlouho je to na trhu (s danou rychlostí), a jak se prodává jedno a jak druhé - přitom finanční rozdíl na jeden port včetně současné ceny za licenci je někde kolem $0.1, pokud se dobře pamatuju
Ne že by to samo o sobě znamenalo nějaký zázrak, ale leccos to napovídá.
Mainframy jsou delane na nepretrzity provoz, a vetsinu hardwaru krom procesoru a pameti lze menit za chodu (tj. diskova zarizeni i rozsirujici karty).Proč si myslíš, že u mainframů IBM není za chodu možné vyměňovat procesory a paměti?
Datova propustnost je podstatne vyssi nez u PC - napr. pripojeni na diskova zarizeni byla uz pred lety v radu jednotek az desitek gigabajtu za vterinu, pri maximalni vzdalenosti ve stovkach metru.Kilometrů, prosím pěkně.
Tedy aspoň v dnešní době (a dřív to nebylo o moc horší).