V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.4.0. Výrazně se zlepšilo vykreslování stránek jako lichess.org, Zulip nebo Speedtest.
Vládní CERT upozorňuje (𝕏) na kritické zranitelnosti v produktech VMware: CVE-2026-59309, CVE-2026-59310 a CVE-2026-47876. Zranitelnosti v VMware vCenter umožňují vzdálenému útočníkovi se síťovým přístupem obejít autentizaci a získat neoprávněný přístup k vCenter, případně zneužít directory traversal ke spuštění libovolného kódu na vCenter.
Společnost Coinkite upozorňuje na bezpečnostní chybu svých hardwarových kryptopeněženek Coldcard. Jedná se o kritickou chybu v generování náhodných čísel (RNG). Místo hardwarového generátoru náhodných čísel (TRNG) byl omylem používán softwarový fallback (PRNG).
Představena byla nová linuxová distribuce Shadowfetch Linux. Na rozdíl od mnoha nováčků, které nabízejí převážně jiné téma a výběr softwaru, tato distribuce založená na Debianu Testing s desktopovým prostředím KDE Plasma 6.6, klade lokálně běžící umělou inteligenci do centra svého desktopového zážitku.
Max Leiter v roce 2019 zkusil zprovoznit X server na iPadu (iOS). Nyní se k tématu vrátil a s pomocí LLM a balíčkovacích nástrojů Procursus rozběhl desktop s X11 i Waylandem. Jeho balíčky jsou dostupné v repozitáři xiOS.
Společnost Google Cloud dnes oznámila, že její infrastruktura a služby byly oficiálně zařazeny do Katalogu cloud computingu vedeného Digitální a informační agenturou (DIA). Tato certifikace potvrzuje, že infrastruktura a služby Google Cloud splňují přísné bezpečnostní a regulační požadavky České republiky pro provoz cloudových služeb ve veřejném sektoru.
Vůbec poprvé v historii se stát při testování digitálních služeb obrací na širokou veřejnost. Digitální a informační agentura (DIA) a Ministerstvo vnitra zvou občany k zapojení do zátěžového testu eDokladů, které od loňského podzimu prošly optimalizací aplikace a posílením infrastruktury. Test proběhne 13. srpna ve 13:00 a pro jeho úspěch bude potřeba zapojení několika desítek tisíc občanů. Zapojení do testu je zcela dobrovolné a úkol
… více »FireDragon je webový prohlížeč, doposud založený na Floorpu, jednom z forků Firefoxu s větším důrazem na ochranu soukromí a přizpůsobení uživatelského rozhraní. Spravuje ho člen komunity distribuce Garuda Linux. Nové vydání verze 13 opouští Floorp a přechází přímo na Firefox s patchi z LibreWolfu a vlastními úpravami. Dostupný je také na Flathubu.
picogame (GitHub) je malý 2D herní engine pro mikrokontroléry jako RP2040, čip uvnitř kapesní konzole Picopad. Hru napíšeš v Pythonu a vyzkoušíš ji v prohlížeči nebo desktopovém simulátoru. Až bude hotová, zkopíruješ ji na podporovanou desku. Na začátku nepotřebuješ C, sestavení firmwaru ani hardware.
Multiplatformní prohlížeč elektronických knih KOReader byl vydán ve verzi 2026.07 "Sailing Walrus". U PDF souborů s SMask lze vyčistit pozadí. Přibyla podpora Kobo v5 nebo základní podpora OPDS 2.0.
Kdyby cena nehrála roli, kterou architekturu CPU byste zvolili pro server?
| Alpha |
|
5% (63) |
| IA-64 |
|
3% (36) |
| MIPS |
|
2% (25) |
| PA-RISC |
|
2% (29) |
| POWER |
|
16% (216) |
| SPARC |
|
26% (360) |
| x86/x86-64 |
|
44% (600) |
| jinou |
|
2% (32) |
Celkem 1361 hlasů
Vytvořeno: 17.11.2007 23:04
Tiskni
Sdílej:
Cena bude asi jedním z milionu kritérií, podle čeho vybírat. Uvidíme, jak svou volbu lidi zdůvodní v diskuzi 8-) Lidi s fantazií stejně budou odpovídat "jinou"
Lidi s fantazií stejně budou odpovídat "jinou"hm, že bych si zahlasoval "jinou", neboť UltraSPARC != SPARC?
... sice nejsympatičtější je mi Alpha, ale to je dnes zombie
neboť UltraSPARC != SPARC?Wikipedia: UltraSPARC Architecture 2005 includes Sun's standard extensions and remains compliant with the full SPARC V9 Level 1 specification. The architecture has provided continuous application binary compatibility from the first SPARC V7 implementation in 1987 into the Sun UltraSPARC Architecture implementations.
Ne, ze by SPARC nepotreboval posunout vyse, ovsem jeho slabou strankou neni az tak vlastni design (ten je vice mene nadcasovy), jako vyrobni technologie, bohuzel v tomhle tezko muze stihat IBM/AMD a Intel.
P.S.: Princip, jakym si predstavujes snizovani spotreby, moc realite neodpovida
... Co se tyce vykonu, tak ta bitva je mezi Xeony a POWER6. POWER6 mají vyšší frekvenci, ale Xeony jsou ctyrjadra. A architektura Core je ma hodne stavy na 1 MHz.
Ten závěr je dost mimo. Frekvence jako parametr hodnocení CPU je hodně mimo. Vzpomínáte na nedávné reklamy na P4 proti Opteronům (Skutečné XGHz procesor). Moje reálná zkušenost z té doby (2004) byla, že Opteron to Xeonu v praktickém nasazení opravdově natřel. Jednalo se o SMP 2x Xeon 2,8GHz proti 2x Opteron 246 na 2GHz s běžnými aplikacemi (SQL, Web).
To co je nejdůležitější je poměr výkon/spotřeba a tady šli oba konkurenti X86_64 do sebe, Intel po 5 letech konečně dohnal náskok AMD a je z čeho vybírat ale vyhrává IBM Power. Ten se montuje do spotřební elektroniky s důrazem na nízkou spotřebu (satelitní komplet IPBOX např., Playstation apod) a na druhé straně do výkoných RISCových serverů IBM Power5/6, kde v kombinaci se špičkově zvládnutou virtualizací a škálovatelností je jasným favoritem. Pokud jde o počty jader na čipu, Power měl dualcore čipy dříve než Intel/AMD a dnešní Power6 je Quadcore. Hlasuji tedy pro Power!
a vadi mi ta redukce IS ...A oxidace by Ti nevadila?
Výroky typu "vahal bych s jejich nasazenim" mi přijdou naprosto zcestný, protože od ISA Tě odstíní kompilátor a v konečném důsledku zůstává jen to, jaký výkon má reálná aplikace, jak dobře je to železo vyrobený, jak moc se mu dá všřit co do spolehlivosti a jak rychle se dá spravit, když neco vodpochoduje. Ale "mám rád", "váhal bych s jejich nasazením", "vadí mi redukce IS"...no to je fakt k smíchu. Sice mám nejradši MIPS, ale jediný, kdo na x86 trpí, jsou autoři kompilátorů (jelikož jsem se díval přinejmenším do vnitřností SBCL, tak to ovšem docela chápu). Máš snad akové ambice?
HP dodává x86, Itanium a PA-RISC. Sparčata se dají koupit od SUNu a Fujitsu (samozřejmě i od dalších výrobců, ale to se v .cz moc nepotkává).
Propustnost pametoveho subsystemu byla u Sunu vzdy dobra, protoze se od pocatku soustredil na viceprocesorove systemy. Ale co se vypocetniho vykonu tyce, tam je to se SPARCy spatne. Na konferencich o superpocitani se o SPARCu skoro nemluvi. Ty systemy svym vypocetnim vykonem nestaci, a tak je ani nikdo do vyberovych rizeni na superpocitace nenavrhuje.Nebude to spise tim, ze v "superpocitani" se obvykle pracuje docela hodne s plovouci carkou, kde skutecne stavajici SPARCy neexceluji?
jara@storage:~$ cat /proc/cpuinfo
Processor : XScale-IXP42x Family rev 1 (v5l)
BogoMIPS : 266.24
Features : swp half fastmult edsp
Ucet na tom ma cca. 10 lidi, je to zcela tiche, prakticky nic nezere. A to nejlepsi: Bezi na tom plnokrevny debian.
je desna skoda ze pod reklamama se nemuze diskutovat, bych se treba chtel o tom prociku dozvedet vic nez jen marketingove keci.Zrovna minulou stredu o SPARCu povidal na CZOSUGu v Praze Jakub Jermar... Co byste rad vedel?
no a pokud by se bojite ze tam nekdo napise treba nakou podstanou informaci proc to nekupovat, tak tahle cenzura neni zrovna moc nejcistejsi praktika. a zejeto takhle cenzurovany vsude? ano vsude me to pekne ...Kdyby byla cenzura, tak by vas zarizli i tady, ne?
a ted k tomu SPARCu, opravdu je na vykon tak predrazeny, jak vyzniva z ankety? jak pod tim behaj treba databaze?Predrazeny? Pred par lety bych s vami souhlasil, dnes ani ne. Zalezi, co za tu cenu ocekavate. Spise je to zvykem a stylem nasazeni. Kdyz jen tak bez snahy nasadite SPARCa a vedle nej nataktovany Opteron, hruba vypocetni sila jednoho jadra Opteronu zvitezi. Takhle nekteri hodnoti vykon SPARCu take a maji ze sveho pohledu pravdu. Ktere databaze? Oracle? Pekne. Postgre? Pekne. MySQL ma sve limity, ale vyladena take pekne. Je treba take zvolit, zda SPARC III/IV+ ci T1/T2. A mam dojem, ze i u nas bezi Try&Buy.
Zrovna minulou stredu o SPARCu povidal na CZOSUGu v Praze Jakub Jermar... Co byste rad vedel?Záznam je někde k dispozici? Vcelku by mě to zajímalo ...
http://www.opensolaris.org/os/project/czosug/events_archive/czosug21_sparc.pdf
je v tom nějaká špína viď
...a navic ta wliv architektura se k nahrazeni univerzalni x86 nehodi - musi se optimalizovat kompilatorem...Já měl zato, že vliw procesory od Transmety podávaly vcelku slušný výkon, i když na nich běžely zcela obyčejné programy (třeba Quake III) A to navíc při dost nízké spořebě (do 4W, pokud se dobře pamatuju)
A diky out-of-order architekture ma dobrou schopnost podavat vysoky vykon na spatnu/vubec neoptimalizovanem kodu z mnoha ruznych kompiltoru a urceneho mnoha ruznym CPU.Out-of-order execution je copak výsada x86? Mě to z nezasvěceného pohledu připadá, že x86(_64) je dnes nejvýkonnější jen protože se do ní v posledních 10 letech nalilo nejvíce peněz. Pokud by dal někdo stejné peníze do vývoje RISCových jader, dostane se výkonem výš už jenom proto, že může z CPU vyhodit překladač CISCových instrukcí na micro-ops.
)
a hlavně asi vliw potřbují, aby za ně kód učesal kompilátor.Ideální procesory pro jazyky s VM, která umí optimalizaci za chodu
Jenž pro PC se tohle nehodí - třeba takové openoffice by vám pak museli distribuovat ve verzích od P-II, K6 (a K6-II, K6-II+, K6-3), P3, K7, K7 quantispeed, P4, K8, Pentium-M, Core, Core 2 o Efficeonech, Geodách a Edenech (a těch různých starších 'židech') nemluvě. A smůla, pokud využíváte starší build, než máte procesor.Az na to, ze ta "HW optimalizace" stoji za prd, coz ukazuji znacne rozdily pri vystupu z ruznych prekladacu pri ruznych optimalizacich kodu. Ano, udrzuje to "tak nejak vchodu". Ve skutecnosti ta "HW optimalizace" ma za ukol jedine, co nejusilovneji zasobovat vnitrni vykonne jednotky neci smysluplnym, aby se neflakaly.
Jaky ma ten z990 vykon?Velký.
Ale nějak to kvantifikovat je trošku problém, je to svět sám pro sebe. IBM to měří v MSU, což je ale pro účely porovnání výkonu s PC servery naprosto bezvýznamná jednotka. Jediné, co se dá s jistotou říci, je to, že toho výkonu dosahují nikoli nadupanými hlavními procesory, ale obrovskou propustností sběrnic, armádou pomocných procesorů, a tím, že spousta aplikací pro mainframy pořád ještě není psaná v Javě (a pro ty, které jsou, jsou připravené speciální procesory, aby se to neplazilo).
Docela hezká prezentace příští generace je tady.
A pak že x86 nezdržuje vývoj.samotná platforma ne - ale ten marketing ... co do propustnosti diskového (ehm) subsytému, kde je SCSI (nebo ještě lépe kde bylo, když bylo IDE v plenkách, to byl rozdíl mnohem větší) a proč je dnešní hype nějaké ubohé SATA-II ... obdobně z technologií pro periferie, USB(2) versus FireWire, jak funguje jedno a jak druhé, jak dlouho je to na trhu (s danou rychlostí), a jak se prodává jedno a jak druhé - přitom finanční rozdíl na jeden port včetně současné ceny za licenci je někde kolem $0.1, pokud se dobře pamatuju
Ne že by to samo o sobě znamenalo nějaký zázrak, ale leccos to napovídá.
Mainframy jsou delane na nepretrzity provoz, a vetsinu hardwaru krom procesoru a pameti lze menit za chodu (tj. diskova zarizeni i rozsirujici karty).Proč si myslíš, že u mainframů IBM není za chodu možné vyměňovat procesory a paměti?
Datova propustnost je podstatne vyssi nez u PC - napr. pripojeni na diskova zarizeni byla uz pred lety v radu jednotek az desitek gigabajtu za vterinu, pri maximalni vzdalenosti ve stovkach metru.Kilometrů, prosím pěkně.
Tedy aspoň v dnešní době (a dřív to nebylo o moc horší).