Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
64bitový procesor
| mě láká |
|
60% (680) |
| mě nezajímá |
|
4% (41) |
| nepotřebuji |
|
23% (256) |
| už mám |
|
14% (153) |
Celkem 1130 hlasů
Vytvořeno: 23.2.2005 08:24
Tiskni
Sdílej:
23.2.2005 10:02
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
23.2.2005 14:19
Mikos | skóre: 34
| blog: Jaderný blog
| Praha
23.2.2005 10:01
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
Jinak ten váš ooooobrovský obrázek odpovídá zhruba půlce A4 v rozlišení 600dpi. Jsou lidé, kteří běžně pracují s A2 (nebo i A1), někdy i v rozlišení 1200dpi.
25.2.2005 10:33
Jiří Svoboda | skóre: 37
| blog: cat /dev/mind
| Prostějov
23.2.2005 14:21
Mikos | skóre: 34
| blog: Jaderný blog
| Praha
Btw. na Athlonu64 je celé Gentoo ze stage1 installu včetně molochu jakým je třeba KDE zkompilované asi tak za půl dne, nádhera Pak že ten výkon nikdo nevyužije
24.2.2005 17:29
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
chapu, ze Gentoo je rychly (hlavne diky prelinku)Gentoo defaultně prelink nepoužívá.
26.2.2005 13:01
Pavel Čejka | skóre: 28
| blog: tosinezaslouzijmeno
Co v sobě nemá Z80 není počítač Nicméně nedám dopustit na Gentoo, je super a oproti jakékoliv binární distribuci poskytuje poněkud větší svobodu v tom, co si do instalace pustit a co ne, protože při kompilaci lze rozumně omezovat závislosti. Kupříkladu v SuSE bylo běžné, že nešel nainstalovat mc bez Xek, nebo naopak šel, ale nepodporoval Xkové featury. V Gentoo si nastavím proměnnou USE a mám to tak jak já chci a ne tak jak byla sestavena distribuce. Daní za to vše je, že se v tom musím vyznat a hlídat si to. Ale ani to není tak kritické.
A co se týče podpory CPU (o kterou by v této diskuzi mělo jít především), tak co umí gcc a podporuje jádro, tam může být Gentoo.
Zatím jedu na Pentiu III 1000MHz s 512MB RAM a dal jsem si předsevzetí, že nebudu kupovat hardware dokud si nebudu moct pořídit stroj nejméně 4x výkonnější než dosud používám. Tj. nejenom až budou takové stroje na trhu, ale až na něj taky budu mít peníze, tj. musí řádně zlevnit. Jinak by to bylo neekonomické a neekologické. Ostatně na mou práci by stačilo i něco 200MHz, ale nebylo by to pohodlné.
Takže zpět k anketě, nezbylo mi než hlasovat, že 64bitů láká.
Naprostou souhlasím, že investice do kvalitního monitoru je velmi dobrý nápad. Před lety jsem koupil 19" Trinitron Sony G400 a pořád je super ve srovnání s tím co se dneska prodává (1280x1024@90HZ a obraz ostrý jak na LCD bez problémů s barevnými přechody a pod.). Bohužel nevím co bych doporučil dneska. Z toho co je na trhu je rozumné snad jen EIZO (až na cenu) a z levnějších mám rád ADI, Samsung? ... prostě nevím.
Ne, žádná z mně známých open-source her (ani pro Linux, ani pro Windows) opravdu žádné gigahertzy a stovky megabytů RAM nepotřebují. Ale pokud si chce člověk zahrát nějakou ze soudobých komerčních her... A jsou i tací, kteří chtějí. (I když podle mě už za moc nestojí.)
Ale chápu, že tady jsou jen lidé, kterým k životu stačí textový editor a kompilátor. Jenomže když pak mám otevřeno ještě pár webových stránek, nějakou grafiku, hudbu, běží mi Apache2, MySQL... ono si to nějakou tu paměť vezme. Nemluvě o tom, že když systém běží svižněji, tak to prostě potěší.
Další výhodou novějších procesorů (AMD64) může být menší spotřeba – méně vyzářeného tepla – menší větrák – tišší počítač.
26.2.2005 13:08
Pavel Čejka | skóre: 28
| blog: tosinezaslouzijmeno
Nemluvě o tom, že když systém běží svižněji, tak to prostě potěší.^_~
P4 3 GHz s. 775 stojí cca 5300, Athlon 64 1,8 GHz (PR 3000+) s. 939 stojí cca 4600 (Athlon XP 3000+ = 5100 Kč, platforma je ale prakticky mrtva)
(použitelný) MB pro P4 s. 775 stojí 3300, MB pro Athlon 64 s. 939 stojí 3500
"použitelné" MB se s. 775 se dělají jen v provedení s PCIex => dražší grafická karta
... takže pro mě je jasné, že místo 32bit P4 si koupím 64bit Athlon 64 - navíc zlé jazyky tvrdí, že s jádrem Winchester (asi všechny do s. 939) má významně nižší spotřebu (než srovnatelné procesory jak AMD, tak Intel)
proč uvažuji pouze o s. 775 a 939 a ne o s. 478, resp. 754, případně že od jiného výrobce/prodejce by to vyšlo jinak, nemá smysl rozebírat - každý máme jiný náhled (např. perspektiva platformy, zkušenost se značkou, snadnost reklamace)
a proč potřebuju výkon na úrovni PR 3000 procesoru? - inu, 99% času nepotřebuju, ssh pustím i na 386 ... ale když už se rozhodnu zpracovávat svoje fotky, chci to dělat víceméně interaktivně a ne čekat v řádu desítek sekund, než v Gimpu proběhne nějaký složitější filtr (můj oblíbený je např. Gaussian blur )
... samozřejmě na toto by to chtělo ještě víc, než PR 3000, ale to je opět otázka cenového kompromisu - nemá smysl dávat dvojnásobek ceny za výkon o 10% vyšší
23.2.2005 14:24
Mikos | skóre: 34
| blog: Jaderný blog
| Praha
Tak jako do LGA 775 je to moc drahy..jak naznačuju, cena není jediný faktor ... podle mojich kritérií (která nehodlám diskutovat, berte to jakože někdo rád vdolky a jiný holky
) mi vychází, že bych šel buď do P4 s. 775 nebo Athlon 64 s. 939 - a jelikož tyto možnosti mi přijdou srovnatelné, nechám rozhodnout cenu ... ano souhlasím, P4 s. 775 se mi jeví jako příliš drahé řešení
to nemluvim o tom, ze Athlon 939 je o procenta vykonejsi a o desitky procent drazsi..vezmu ceny z jednoho obchodu, vše s DPH, box verze:
Ma volba byla Athlon 64 3000+ do 754.. Jo a btw jede na 2,0 Ghz..teď nevím, k čemu se to btw vztahuje, takže pro náhodného nezasvěceného čtenáře upřesním pracovní frekvence jádro/fsb:
"A co ze ma 939 oproti 754 tak spatneho"...- obávám se, že to je nepochopení slůvka "pod" o příspěvek výše - "pod 939" jako "nic slabšího než 939" (?)
navíc zlé jazyky tvrdí, že s jádrem Winchester (asi všechny do s. 939) má významně nižší spotřebu (než srovnatelné procesory jak AMD, tak Intel)Zlé jazyky zřejmě dlouhodobě žijí v nějaké izolaci, protože to, že amd64 (a 90nm jádra obzvlášť) mají výrazně nižší spotřebu a tedy i ztrátové teplo než srovnatelné P4 (a to až o desítky %), je zcela objektivní fakt se kterým snad už nikdo nemůže polemizovat.
T.
presne, MIPS r4600 je tentyz pripad...
P.S.: Az budu vybirat aplikacni server tak je AMD64 jasnou volbou.
Zdenek
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
23.2.2005 15:32