Kvíz k 90. výročí vzniku ČSR

27.10.2008 23:47 | Přečteno: 1401× | Linux

Otestujte si své znalosti klíčových okamžiků v novodobých dějinách našeho státu.

V diskusi pod tímto zápiskem naleznete odpovědi. Pokud objevíte nějakou nepřesnost, neváhejte mi o ní říct, rád se něco nového dozvím.

1. Jak se jmenoval druhý prezident ČSR?
2. Kde působila tzv. exilová vláda během druhé světové války?
3. Co bylo předmětem tzv. Mnichovské smlouvy (zrady)?
4. Kteří politici (nebo alespoň státy) podepsali Mnichovskou smlouvu?
5. V kterém roce se po tzv. Vítězném únoru zcela chopila moci KSČ?
6. Které státy se spolu se Sovětským svazem účastnily obsazení území ČSSR v roce 1968?
7. Jakou vládní funkci zastával po druhé světové válce syn T.G.M. Jan Masaryk?
8. BONUS: Ve kterých letech bylo město Olomouc nejblíže státní hranici (od roku 1618)? Jak daleko byla nejbližší státní hranice?

       

Komentáře

[Šimi]

Jéje, jsem první a to mám na státní svátek osobní svátek

(vycepován z gymplu, znám samozřejmě všechny odpovědi, kvíz byl až bolestně lehký )

[Platonix]

Učím na gymplu fyziku a chci ten kvíz dát na začátku hodiny studentům. Pak uvidíme, jak byl jednoduchý :)

[dementni.lojzik]

tak sem pak dej vysledky, jsem docela zvedavy. PS. jen mi prijde trochu divne to nazyvat kvizem k 90. vyroci vzniku CSR, kdyz ani jedna z otazek se k teto udalosti nevztahuje

[Dalibor Smolík]

Ty se jmenuješ Den Nezávislosti?

[Platonix]

Odpovědi:

1. Dr. Edvard Beneš
2. Londýn (ale další centrum bylo také v Moskvě v podobě tzv. národní fronty Čechů a Slováků)
3. Odtržení části území ČSR (Sudet) a jejich připojení k Říši
4. Hitler (Německo), Mussolini (Itálie), Daladier (Francie), Chamberlain (Anglie)
5. 1948
6. Sovětský svaz, Polská lid. republika, Německá demokratická republika, Maďarská lid. republika a Bulharská lid. republika
7. ministr zahraničních věcí
8. V letech 1938 - 1945, tedy po realizaci Mnichovské dohody vedla hranice mezi ČSR (později protektorátem) a Říší asi 10km od města Olomouce

[Michal Kubeček]

Ad 3: jih Slovenska bych termínem "Sudety" asi neoznačil. :-)

[Radovan Garabík]

Juhu Slovenska sa Mníchovská dohoda ani netýkala

[Martin]

Jak to myslíš? Pokud vím, tak ČSR musela podle Mnichovské dohody odstoupit část Těšínska Polsku, Sudety Německu a část jižního Slovenska a Podkarpatské Rusi Maďarsku. Ale jestli to berete tak, že se vás to netýkalo...

[Aleš Kapica]

Nerad bych se mýlil, ale odtržení těchto zemí se Mnichovská dohoda netýkala. Okupace těšínska byl důsledek polského ultimáta iniciativou Polska. A Slováci okupaci jižního Slovenska Maďarskem skousli výměnou za uznání své samostatnosti.

[Martin]

Díky za odkazy, pročtu si to. Jsem ostuda.

[Milan Jurik]

Coze? Kde v tom odkazu vidite, ze Slovaci prijali okupaci jizniho Slovenska Madarskem jako "platbu" a uznani sve samostatnosti? Prvni videnska arbitraz je to, co hledate a ne to, co jste napsal.

[Aleš Kapica]

Nikde jsem nepsal že by to měla být nějaká platba, pouze že raději zkousli okupaci jižního slovenska a zvolili samostatnost. Doporučuji zaostřit zrak na bod 5 odkazované stránky.

[Milan Jurik]

Bod 5 je o vyhrozovani Slovensku okupaci jako celku. V te dobe uz nekolik mesicu bylo jizni Slovensko Madarskem okupovano (na zaklade Prvni videnske arbitraze). Motate dve okupace dohromady.

[Aleš Kapica]

Očividně já o voze vy o koze. Primárním faktem v této nesmyslné při je, že okupace jižního Slovenska nebyla předmětem Mnichovské dohody. Faktem číslo dvě je, že Slovensko, kterému hrozilo že bude Maďarskem okupováno celé, šlo raději Hitlerovi na ruku, aby si tak pojistilo svou existenci. Je naprosto šumák na základě jaké dohody došlo k uznání statu quo.

[Milan Jurik]

Prosim, klid a znalosti. Jih Slovenska a casti Podkarpatske Rusi pripadly Madarsku az pozdeji. Tak samo Polsko obsadilo Tesinsko jako dusledek, ne primo Mnichovskou dohodou (v podstate zneuzilo situace). Mnichovska dohoda se tyka primo pouze Sudet.

[Martin]

Díky za vyjasnění.

[vencour]

Při pohledu na Wikipedii si jsem (budu) už taky jistější, jmenovitě u Zakarpatské Ukrajiny.

[Filip Jirsák]

Sovětský svaz, Polská lid. republika, Německá demokratická republika, Maďarská lid. republika a Bulharská lid. republika

Vojska NDR zůstala na hranicích, protože tenkrát i soudruhy napadlo, že by nebylo zrovna taktické, aby ČSR obsadili Němci podruhé během 30 let.

[Dalibor Smolík]

Vojska NDR na naše území skutečně symbolicky vstoupila, ale jen v malém počtu v oblasti Varnsdorfu a tuším i Chomutova. Za několik dní se stáhla zpět.

[Tom.š Ze.le.in]

A Sovětský svaz tam je vzhledem k formulaci otázky zřejmě navíc :)

[Mrkva]

1. Dr. Eduard Beneš
2. Londýn
3. Odstoupení pohraničí Německu, Polsku a Maďarsku
4. Francie - Daladier, Anglie - Chamberlain, Německo - Hitler, Itálie - Mussolini
5. 1948
6. Bulharsko, Maďarsko, Polsko, Východní německo
7. Ministr zahraničí
8. Po Mnichovu? (1938-1945) - tipuju 10-20km, ale nevím. Vím, že my jsme ještě patřili k říši (hranice cca 1km jižně)

[Mrkva]

Sakra, zase nejsem první :(
Ale nechápu, jak by někdo tyhle základy (ok, 8. ještě beru) mohl nevědět.

[anicka]

Snadno. Já si to pamatuju proto, že si prostě pamatuju kdeco, co jsem někde potkala. (A to poslední se dá snadno uhodnout a potvrdit tím, jak to zapadá do ostatních otázek.)

Nepřijde mi to ale nějak závratně podstatnější a pamatováníhodnější než ostatní věci, které se člověk učil ve škole.

A na to, aby člověk věděl, že ho ti silnější vždycky potopí, když se jim to bude hodit, nepotřebuje studovat dějiny, stačí se dívat kolem sebe

[xxxs]

jednoducho. clovek zabuda a potom sa domnieva. napriklad som tipoval stalina namiesto mussoliniho a bol som si dost isty.

[Michal Kubeček]

Uff…

[xxxs]

kedze ostatne odpovede som mal spravne, asi som volakedy vedel aj toto. bio hardware najskor neomylny nebude.

[Dalibor Smolík]

Stalin v Mnichově .. no, byla by to zajímavá úvaha, jak by se asi zachoval.

[HS]

Puvodne jsem tu chtel napsat spravne odpovedi, ale vsimnul jsem si, ze autor tady uz zverejnil spravne odpovedi, takze je tu psat jeste jenou nema cenu. Muj vysledek byl krasny, vsechno spravne jenom jsem u bonusu nevedel tu vzdalenost.

[vencour]

Dal bych do kvízu ještě zmínku o pevné koruně, zaostalosti Slovenska v porovnání se západní částí státu, aspoň Čapka, W+V apod. bych uvedl? Třeba Elišku Junkovou pak přidat pro rozšíření obzorů, stavbu přehrad na Vltavě, existenci Sokola nebo pražská "S", Baťův Zlín. Že První republika za něco stála, pro barvitější obraz o ní.

[petr_p]

Takový šťouravý dotaz: Proč nadpis slibuje vznik republiky, když otázky jsou historicky docela mimo?

[Liborek]

Možná to byl kvíz původně k 70. výročí Mnichova a autor to sem nestihnul postnout

[Liborek]

Test ke vzniku ČSR by mohl být asi takový:

1. kolik dní před koncem války vyhlásili Češi samostatnost?

2. jak se jmenoval rakouský císař, za kterého k tomu došlo?

3. kdo byli muži 28. října?

4. kde byl 28. října Masaryk?

5. kdo četl v Národním divadle slavnostní projev k vyhlášení nezávislosti?

6. kolik procent obyvatel nového států byli Němci?

7. kdy proběhly první skutečné volby?

8. od kdy byly vydávány české koruny?

9. kdy byla definitivně uzavřena mírová smlouva s Rakouskem?

s bonusovou otázkou: kterou africkou zemi mohlo získat Českoskovensko jako kolonii (než Francouzi nenaznali, že to už by opravdu bylo moc)?

[dementni.lojzik]

s bonusovou otázkou: kterou africkou zemi mohlo získat Českoskovensko jako kolonii (než Francouzi nenaznali, že to už by opravdu bylo moc)?

Togo?

[Liborek]

Jo, Togo. I když to byla spíše hypotetická varianta, že bychom to dostali.

btw: Dokážete si představit Československo jako koloniální "mocnost"?

[Tomas]

Neměla ČR získat i nějaký ostrov? Neuvažovalo se o zakoupení nějakých válečných lodí? Mám dojem, že jsem někde něco takového četl, ale nakonec z toho sešlo.

[Dalibor Smolík]

Myslím si, že máme. Sice ne ostrov, ale nějaký pozemek na dně Tichého oceánu. Třeba se z toho časem bude moci těžit nějaká surovina.

[Liborek]

Možná Země Františka Jozefa .-) tu Sovětský svaz zabral až v roce 1926. Nicméně ta Rakousku nikdy nepatřila. Co se týká jiných ostrovů, možná tím byl myšlen původně Štefánikův projekt Nového Slovenska na jednom z ostrovů okolo Tahiti. Štefánik s tím přišel už před válkou jako alternativou emigrace do Ameriky a dokonce tam snad někde koupil nějaké pozemky. Ale teprve po válce tam významnější množství Čechoslováků skutečně odešlo.

[Laoc]

Neměla ČR získat i nějaký ostrov?

Ano, Jan Mayen. S velkými podmořskými ložisky ropy a zemního plynu - což víme dnes.

[Liborek]

Jan Mayen sice ve 2. pol. 19. století zkoumala rakouská expedice, ale pokud vím, tak jej stejně jako Zemi Františka-Jozefa nezabrala pro Rakousko, protože to byl soukromý vědecký podnik. Proto by případné nároky Československa byly asi velmi sporné (ale to je moje hypotéza, nemám to zatím ověřeno prameny ani literaturou). Mayem nakonec zabralo Norsko roku 1922.

[Liborek]

Co se týká výše zmíněných válečných lodí, jediné skutečně válečné lodě měli po nějakou dobu čeští legionáři ve Vladivostoku. První republika a její armáda sice ještě v roce 1920 válečné námořníky (včetně ponorkových kapitánů) evidovala a byly připravené i nové uniformy, ale nakonec se "válečné loďstvo" redukovalo na říční čluny a většina námořníků skončila v nově vznikajícím obchodním loďstvu.

[Aleš Kapica]

To je ten správný test k výročí vyhlášení ČSR! Bravo!

[David Jaša]

+1

[Martin]

7. co myslíte pod pojmem skutečné volby? Před rokem 1918 byly naprosto legitimní volby taktéž.

8. 8. února 1993, zřejmě jste myslel korunu československou

9. mírová smouva s Rakouskem? Jako Československá mírová smouva s Rakouskem? Vždyť Československo neexistovalo, a všichni její pozdější občané byli před jeho vznikem občany Rakouska. Jak tedy můžou jedni a titéž lidé uzavírat sami ze sebou mírovou smouvu?

[Liborek]

7. dobře, mohl jsem napsat v nové republice, případně se můžu hádat, že že volby nejsou skutečné, pokud nesmí volit ženy, ale podle mě většina pochopila, na co se otázka ptala

8. toto je chyba, stane se

9. ano, mírová smlouva s Rakouskem. A možná tě to překvapí, ale ono ji podepsalo i Československo.

[g00f]

To, že ženy nemohly volit před rokem 1918 neznamená, že volby před rokem 1918 byly nedemokratické. V té době to nebylo obvyklé, teprve se to zavádělo v některých státech. Například Francie zavedla volební právo žen v roce 1946 a takové Švýcarsko, mnohokrát uváděno jako příklad demokracie, až v roce 1971 (ve dvou Halbkantonech až v roce 1992).

[Dalibor Smolík]

Mluvil jsem s jednou starší Švýcarkou a ptal jsem se jí, zda jí nevadilo, že nemohla volit. Ona mi odpověděla, že vůbec ne. Ženy prý prostě mužům přikázaly, koho mají volit, jinak běda . Rozhodovaly prý stejně ony.

[Michal Kubeček]

Aneb známé pořekadlo o hlavě a krku. :-) Jen mi vrtá hlavou, jak to kontrolují - to musejí přinést domů "závadné" lístky? (Člověka odkojeného českým prostředím samozřejmě ihned napadne, že si ve volební místnosti nechá vydat druhou sadu.)

[Dalibor Smolík]

Zřejmě se ve Švýcarsku tolik nešvindluje

[Liborek]

To, že ženy nemohly volit před rokem 1918 neznamená, že volby před rokem 1918 byly nedemokratické.

To jsem tu taky ale nenapsal

[Nicky726]

Tak toto už je oproti původnímu kvízu zapeklitější.

1 a 2 jsou ok, 3 na všechny si nevzpomenu, a dál už bych jen hádal a tušil více či méně nepřesně.

[Dave]

Mno, tak puvodni kviz podle meho nazoru svym rozsahem dobre pokryva zakladni vseobecne povedomi, ktere by mel kazdy clovek o danem obdobi mit. Kdezto tyhle otazky uz neprijemne zavaneji klasickou zbytecnou buzeraci ze skolnich skamen: ucit se, kdo nekde cetl nejaky projev, nebo procentni rozlozeni obyvatel v nejakem okamziku, to uz mi prijde moc...

[Nicky726]

Tak ano, je fakt, že vědět, kolik přesně procent Němců ve státě bylo, je už asi moc, na druhou stranu, je dobré vědět, zda to byla zhruba třetina, nebo desetina, protože od toho se pak taky odvíjelo dost věcí.

[Laoc]

s bonusovou otázkou: kterou africkou zemi mohlo získat Českoskovensko jako kolonii (než Francouzi nenaznali, že to už by opravdu bylo moc)?

Nešlo by o kolonii, ale o mandátní území, a mně bylo řečeno, že si to Národní shromáždění odmítlo samo, protože se ve své většině bálo exodu Čechů do afrického ráje a posílení vlivu Němců na domácí půdě.

[Liborek]

Co jsem to posledních několik dní dohledával, tak se to celé zdá jako jeden velký "mýtus" z počátků republiky. Aspoň tedy (z mě momentálně) dostupných materiálů není vůbec patrné, že by se tato otázka ve Versailles kdy veřejně otevřela a v digitální knihovně parlamentu, která obsahuje záznamy jednání Národního shromáždění jsem ani Togu ani k Mayenu nic nenašel. Doporučuji také tento a tento text, které to celkem pěkně shrnují.

[Michal Kubeček]

IMHO to byl kvíz o (některých) klíčových událostech, které se za těch 90 let odehrály.

[belisarivs]

1 Eduard Benes

2 Londyn

3 Sudety

4 Politiky si nejsem jisty, ale zkusim:

Daladier - Francie

Chamberlain - Anglie

Mussolini - Italie

Hitler - Nemecko

5 1948

6 Polsko, Bulharsko, madarsko, mozna i Rumunsko a NDR

7 Ministr zahranici

8 1938-39 (vcetne protektoratu az do 45) ale jak daleko netusim

[vencour]

Rumuni proti nám jediní z VS nešli v 68.

[belisarivs]

Jo. Ja odpovidal, nez jsem videl vysledky.

Taky jsem si to myslel, protoze vim, ze jsme s nimi meli za 1. republiky docela pratelske vztahy. Takze jsem si rikal, ze by si na to mohli vzpomenout.