Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
ani nevím, jak mě tahle kombinace napadla, ale vypadá to zatím použitelně ... jen je ještě potřeba udělat plno věcí, nastavit d3lphin, kicker, ikony QT apps, obrázek na plochu, conky ... mno prostě tak, ale jde to
netreba sa obávať, stačí pri aktualizácii čítať výstupy.To uživatelé jiných distribucí prakticky nemusí po celou dobu životnosti.
<no-flame provokace>To snad nemá smysl, se kvůli tomu hašteřit. Prostě někdo má raději rolling-updates, a někdo raději každého půl roku znovu instaluje celou distribuci</no-flame provokace>
Mají smysl tady ty dohady? Myslím si, že pro server se jednoznačně více hodí bezpečnostní updaty, ovšem desktop se většina uživatelů snaží udržovat co nejmodernější - a rozhodně je jednodušší přečíst si hlášky balíčků při instalaci pomocí pacmanu, než zprovozňovat nefunkční *buntu po dist-upgrade
Používám Arch asi půl roku, tedy přesně od 30. března...když jsem aktualizoval často, tak jsem neměl problém. Pak jsem ale jednou na měsíc zapomněl a poté mě aktualizace docela potrápila.
Na druhý partition mám Arch s Openboxem a po dvou měsících neaktualizování, kdy jsem ho nepoužíval jsem dal aktualizaci (238 balíčků z 440) a vše proběhlo bez problému. Takže aktualizace nejsou zas tak hrozný jak hodně lidí tvrdí. (a trocha adrenalinu při pacman -Syu určitě neuškodí) 
Mimochodem Arch je moje dá se říct první distribuce, předtím jsem měl asi týden Ubuntu...a do začátku je skvělej...člověk se toho s nim hodně naučí.
Jiné distribuce si lidé mohou aktualizovat, až uznají za vhodné. Je jedno, zda zítra nebo za rok.Používám Arch asi půl roku, tedy přesně od 30. března...když jsem aktualizoval často, tak jsem neměl problém. Pak jsem ale jednou na měsíc zapomněl a poté mě aktualizace docela potrápila.
Neni trosku zvrhle hovorit o lasce v souvislosti s operacnim systemem?Předpokládal jsem sice, že smajlík u téhle věty bude chápán jako označení nadsázky, nicméně, podle mého, láska má mnoho podob, nikoliv pouze nezbytně tu partnerskou (popř. rodičovskou). Člověk může mít rád lecos, kromě živých tvorů třeba jídlo, barvu, knihu, film, počasí, hudební skupinu... a taky třeba operační systém. Proč ne? A hlavně, co je na tom zvrhlého? Co se OS týče, je tu ještě jeden rozměr. Pokud na něm člověk pracuje, různě ho vylaďuje, upravuje a vylepšuje, pak k němu získá hlubší vztah. Už to není jenom operační systém, který si nainstaloval, ale něco, čemu věnoval svůj čas a co je tak trochu i jeho dílo.
Nicmene je celkem jasne ze puvodcem modni vlny musi nekdo byt, jsou to spokojeni uzivatelu Archu, kteri s nim zacli jako prvni.Ano.
Nikdo vam to nevycita,...Ještě aby vyčítal.
... naopak, pouzivate to co vam nejvice vyhovuje.Každý by si měl najít to, co mu vyhovuje, a to používat. Ať už je to zrovna v módě nebo ne.
Máš pravdu v tom, že je o Archu v současnosti víc slyšet (jestli je to módní trend, nevím), každopádně (možná naštěstí) to ale není nejrozšířenější distribuce. A máš pravdu i s tou reklamou - lidé se nechají hodně ovlivnit. V případě Archu je tato reklama ovšem výjimečná v tom, že není lživá, ale pochází od spokojených uživatelů. A jestli uživatelé Archu přejdou časem (dobrovolně) jinam, to ukáže čas, to se zde v diskuzi rozhodnout nedá. Za sebe mohu říct, že pokud bude Arch stále vyvíjen a bude si držet svůj směr, tak ho určitě za nic měnit nebudu.
Máš pravdu v tom, že je o Archu v současnosti víc slyšet (jestli je to módní trend, nevím), každopádně (možná naštěstí) to ale není nejrozšířenější distribuce.Informace okolo distribucí sleduju, ale o Archu není slyšet vůbec. To po pravdě slyším víc třeba o Linux Mintu...
)
.
) a jeho "preportovavani" (vetsinou staci jen novy preklad) do nove distribuce samozdrejme musim delat rucne.
Ja osobne to resim tak, ze pouzivam Debian. Nejde uplne rict, ze by to nebyla klikaci distribuce, protoze nejaka klikatka tam jsou, ale ja osobne temer vsechno nastavoval pomoci konfiguracnich souboru, snad s vyjimkou Foomatic-GUI (spustil jsem jen dvakrat) a obcas Synapticu (muzu cist popisy balicku aniz bych musel "lezt dovnitr", ale pokud vim co chci, stejne pouzivam mocny apt-get).
A problem s optimalizaci pro platformu jsem obesel tak, ze jedu na x86_64, takze vsechno je temer "optimalizovane" (pokud nepocitame par rozdilu mezi verzemi AMD a Intelu). Nevyhody jsou ve strovnani s totou vyhodou nepatrne, vlasne jen dve: Flash (mam swfdec, nefunkcnost >v7 neresim, stejne Flash nemam rad) a binarni kodeky videa (neresim, video prehravam na jinem k tomu urcenem stroji). I kdyz je pravda, ze minimalne u dvou veci si stejne prekladam ze zdrojaku - MPlayer (debiani verze je ponekud orezana) a samozdrejme jadro.
NOTE: the .tar.gz distributed with Debian does not contain all of the upstream code. Read README.Debian and copyright for details.
Tiskni
Sdílej: