Společnost Seznam.cz spouští konverzační nástroj založený na umělé inteligenci Seznam Asistent. Asistent využívá vlastní jazykový model SeLLMa a dočasně i komerční modely od OpenAI provozované v evropských datacentrech prostřednictvím Microsoft Azure. Dlouhodobým cílem Seznamu je provozovat Asistenta výhradně na interních jazykových modelech a ve vlastních datových centrech.
Software LibrePods osvobozuje bezdrátová sluchátka AirPods z ekosystému Applu. Exkluzivní funkce AirPods umožňuje využívat na Androidu a Linuxu. Díky zdokumentování proprietárního protokolu AAP (Apple Accessory Protocol).
Byl vydán AlmaLinux OS 10.1 s kódovým názvem Heliotrope Lion. S podporou Btrfs. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Placená služba prohledávání zprostředkovatelů dat a automatického odstraňování uniklých osobních údajů Mozilla Monitor Plus bude 17. prosince ukončena. Bezplatná monitorovací služba Mozilla Monitor bude i nadále poskytovat okamžitá upozornění a podrobné pokyny k omezení rizik úniku dat. Služba Mozilla Monitor Plus byla představena v únoru loňského roku.
Waydroid (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové verzi 1.6.0. Waydroid umožňuje spouštět aplikace pro Android na běžných linuxových distribucích. Běhové prostředí vychází z LineageOS.
Příspěvek na blogu Raspberry Pi představuje novou kompletně přepracovanou verzi 2.0 aplikace Raspberry Pi Imager (YouTube) pro stažení, nakonfigurování a zapsání obrazu operačního systému pro Raspberry Pi na SD kartu. Z novinek lze vypíchnout volitelnou konfiguraci Raspberry Pi Connect.
Memtest86+ (Wikipedie), svobodný nástroj pro kontrolu operační paměti, byl vydán ve verzi 8.00. Přináší podporu nejnovějších procesorů Intel a AMD nebo také tmavý režim.
Programovací jazyk Racket (Wikipedie), tj. jazyk z rodiny jazyků Lisp a potomek jazyka Scheme, byl vydán v nové major verzi 9.0. Hlavní novinku jsou paralelní vlákna (Parallel Threads).
Před šesti týdny bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Minulý týden byly na stránkách Arduina aktualizovány podmínky používání a zásady ochrany osobních údajů. Objevily se obavy, že by otevřená povaha Arduina mohla být ohrožena. Arduino ubezpečuje, že se nic nemění a například omezení reverzního inženýrství v podmínkách používání se týká pouze SaaS cloudové aplikace.
Knihovna libpng, tj. oficiální referenční knihovna grafického formátu PNG (Portable Network Graphics), byla vydána ve verzi 1.6.51. Opraveny jsou 4 bezpečnostní chyby obsaženy ve verzích 1.6.0 (vydána 14. února 2013) až 1.6.50. Nejvážnější z chyb CVE-2025-65018 může vést ke spuštění libovolného kódu.
ani nevím, jak mě tahle kombinace napadla, ale vypadá to zatím použitelně ... jen je ještě potřeba udělat plno věcí, nastavit d3lphin, kicker, ikony QT apps, obrázek na plochu, conky ... mno prostě tak, ale jde to
netreba sa obávať, stačí pri aktualizácii čítať výstupy.To uživatelé jiných distribucí prakticky nemusí po celou dobu životnosti.
<no-flame provokace>To snad nemá smysl, se kvůli tomu hašteřit. Prostě někdo má raději rolling-updates, a někdo raději každého půl roku znovu instaluje celou distribuci</no-flame provokace>
Mají smysl tady ty dohady? Myslím si, že pro server se jednoznačně více hodí bezpečnostní updaty, ovšem desktop se většina uživatelů snaží udržovat co nejmodernější - a rozhodně je jednodušší přečíst si hlášky balíčků při instalaci pomocí pacmanu, než zprovozňovat nefunkční *buntu po dist-upgrade
Používám Arch asi půl roku, tedy přesně od 30. března...když jsem aktualizoval často, tak jsem neměl problém. Pak jsem ale jednou na měsíc zapomněl a poté mě aktualizace docela potrápila.
Na druhý partition mám Arch s Openboxem a po dvou měsících neaktualizování, kdy jsem ho nepoužíval jsem dal aktualizaci (238 balíčků z 440) a vše proběhlo bez problému. Takže aktualizace nejsou zas tak hrozný jak hodně lidí tvrdí. (a trocha adrenalinu při pacman -Syu určitě neuškodí) 
Mimochodem Arch je moje dá se říct první distribuce, předtím jsem měl asi týden Ubuntu...a do začátku je skvělej...člověk se toho s nim hodně naučí.
Jiné distribuce si lidé mohou aktualizovat, až uznají za vhodné. Je jedno, zda zítra nebo za rok.Používám Arch asi půl roku, tedy přesně od 30. března...když jsem aktualizoval často, tak jsem neměl problém. Pak jsem ale jednou na měsíc zapomněl a poté mě aktualizace docela potrápila.
Neni trosku zvrhle hovorit o lasce v souvislosti s operacnim systemem?Předpokládal jsem sice, že smajlík u téhle věty bude chápán jako označení nadsázky, nicméně, podle mého, láska má mnoho podob, nikoliv pouze nezbytně tu partnerskou (popř. rodičovskou). Člověk může mít rád lecos, kromě živých tvorů třeba jídlo, barvu, knihu, film, počasí, hudební skupinu... a taky třeba operační systém. Proč ne? A hlavně, co je na tom zvrhlého? Co se OS týče, je tu ještě jeden rozměr. Pokud na něm člověk pracuje, různě ho vylaďuje, upravuje a vylepšuje, pak k němu získá hlubší vztah. Už to není jenom operační systém, který si nainstaloval, ale něco, čemu věnoval svůj čas a co je tak trochu i jeho dílo.
Nicmene je celkem jasne ze puvodcem modni vlny musi nekdo byt, jsou to spokojeni uzivatelu Archu, kteri s nim zacli jako prvni.Ano.
Nikdo vam to nevycita,...Ještě aby vyčítal.
... naopak, pouzivate to co vam nejvice vyhovuje.Každý by si měl najít to, co mu vyhovuje, a to používat. Ať už je to zrovna v módě nebo ne.
Máš pravdu v tom, že je o Archu v současnosti víc slyšet (jestli je to módní trend, nevím), každopádně (možná naštěstí) to ale není nejrozšířenější distribuce. A máš pravdu i s tou reklamou - lidé se nechají hodně ovlivnit. V případě Archu je tato reklama ovšem výjimečná v tom, že není lživá, ale pochází od spokojených uživatelů. A jestli uživatelé Archu přejdou časem (dobrovolně) jinam, to ukáže čas, to se zde v diskuzi rozhodnout nedá. Za sebe mohu říct, že pokud bude Arch stále vyvíjen a bude si držet svůj směr, tak ho určitě za nic měnit nebudu.
Máš pravdu v tom, že je o Archu v současnosti víc slyšet (jestli je to módní trend, nevím), každopádně (možná naštěstí) to ale není nejrozšířenější distribuce.Informace okolo distribucí sleduju, ale o Archu není slyšet vůbec. To po pravdě slyším víc třeba o Linux Mintu...
)
.
) a jeho "preportovavani" (vetsinou staci jen novy preklad) do nove distribuce samozdrejme musim delat rucne.
Ja osobne to resim tak, ze pouzivam Debian. Nejde uplne rict, ze by to nebyla klikaci distribuce, protoze nejaka klikatka tam jsou, ale ja osobne temer vsechno nastavoval pomoci konfiguracnich souboru, snad s vyjimkou Foomatic-GUI (spustil jsem jen dvakrat) a obcas Synapticu (muzu cist popisy balicku aniz bych musel "lezt dovnitr", ale pokud vim co chci, stejne pouzivam mocny apt-get).
A problem s optimalizaci pro platformu jsem obesel tak, ze jedu na x86_64, takze vsechno je temer "optimalizovane" (pokud nepocitame par rozdilu mezi verzemi AMD a Intelu). Nevyhody jsou ve strovnani s totou vyhodou nepatrne, vlasne jen dve: Flash (mam swfdec, nefunkcnost >v7 neresim, stejne Flash nemam rad) a binarni kodeky videa (neresim, video prehravam na jinem k tomu urcenem stroji). I kdyz je pravda, ze minimalne u dvou veci si stejne prekladam ze zdrojaku - MPlayer (debiani verze je ponekud orezana) a samozdrejme jadro.
NOTE: the .tar.gz distributed with Debian does not contain all of the upstream code. Read README.Debian and copyright for details.
Tiskni
Sdílej: