Byl vydán Debian 13.5, tj. pátá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.14, tj. čtrnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
Tiskni
Sdílej:
ani nevím, jak mě tahle kombinace napadla, ale vypadá to zatím použitelně ... jen je ještě potřeba udělat plno věcí, nastavit d3lphin, kicker, ikony QT apps, obrázek na plochu, conky ... mno prostě tak, ale jde to
netreba sa obávať, stačí pri aktualizácii čítať výstupy.To uživatelé jiných distribucí prakticky nemusí po celou dobu životnosti.
<no-flame provokace>To snad nemá smysl, se kvůli tomu hašteřit. Prostě někdo má raději rolling-updates, a někdo raději každého půl roku znovu instaluje celou distribuci</no-flame provokace>
Mají smysl tady ty dohady? Myslím si, že pro server se jednoznačně více hodí bezpečnostní updaty, ovšem desktop se většina uživatelů snaží udržovat co nejmodernější - a rozhodně je jednodušší přečíst si hlášky balíčků při instalaci pomocí pacmanu, než zprovozňovat nefunkční *buntu po dist-upgrade
Používám Arch asi půl roku, tedy přesně od 30. března...když jsem aktualizoval často, tak jsem neměl problém. Pak jsem ale jednou na měsíc zapomněl a poté mě aktualizace docela potrápila.
Na druhý partition mám Arch s Openboxem a po dvou měsících neaktualizování, kdy jsem ho nepoužíval jsem dal aktualizaci (238 balíčků z 440) a vše proběhlo bez problému. Takže aktualizace nejsou zas tak hrozný jak hodně lidí tvrdí. (a trocha adrenalinu při pacman -Syu určitě neuškodí) 
Mimochodem Arch je moje dá se říct první distribuce, předtím jsem měl asi týden Ubuntu...a do začátku je skvělej...člověk se toho s nim hodně naučí.
Jiné distribuce si lidé mohou aktualizovat, až uznají za vhodné. Je jedno, zda zítra nebo za rok.Používám Arch asi půl roku, tedy přesně od 30. března...když jsem aktualizoval často, tak jsem neměl problém. Pak jsem ale jednou na měsíc zapomněl a poté mě aktualizace docela potrápila.
Neni trosku zvrhle hovorit o lasce v souvislosti s operacnim systemem?Předpokládal jsem sice, že smajlík u téhle věty bude chápán jako označení nadsázky, nicméně, podle mého, láska má mnoho podob, nikoliv pouze nezbytně tu partnerskou (popř. rodičovskou). Člověk může mít rád lecos, kromě živých tvorů třeba jídlo, barvu, knihu, film, počasí, hudební skupinu... a taky třeba operační systém. Proč ne? A hlavně, co je na tom zvrhlého? Co se OS týče, je tu ještě jeden rozměr. Pokud na něm člověk pracuje, různě ho vylaďuje, upravuje a vylepšuje, pak k němu získá hlubší vztah. Už to není jenom operační systém, který si nainstaloval, ale něco, čemu věnoval svůj čas a co je tak trochu i jeho dílo.
Nicmene je celkem jasne ze puvodcem modni vlny musi nekdo byt, jsou to spokojeni uzivatelu Archu, kteri s nim zacli jako prvni.Ano.
Nikdo vam to nevycita,...Ještě aby vyčítal.
... naopak, pouzivate to co vam nejvice vyhovuje.Každý by si měl najít to, co mu vyhovuje, a to používat. Ať už je to zrovna v módě nebo ne.
Máš pravdu v tom, že je o Archu v současnosti víc slyšet (jestli je to módní trend, nevím), každopádně (možná naštěstí) to ale není nejrozšířenější distribuce. A máš pravdu i s tou reklamou - lidé se nechají hodně ovlivnit. V případě Archu je tato reklama ovšem výjimečná v tom, že není lživá, ale pochází od spokojených uživatelů. A jestli uživatelé Archu přejdou časem (dobrovolně) jinam, to ukáže čas, to se zde v diskuzi rozhodnout nedá. Za sebe mohu říct, že pokud bude Arch stále vyvíjen a bude si držet svůj směr, tak ho určitě za nic měnit nebudu.
Máš pravdu v tom, že je o Archu v současnosti víc slyšet (jestli je to módní trend, nevím), každopádně (možná naštěstí) to ale není nejrozšířenější distribuce.Informace okolo distribucí sleduju, ale o Archu není slyšet vůbec. To po pravdě slyším víc třeba o Linux Mintu...
)
.
) a jeho "preportovavani" (vetsinou staci jen novy preklad) do nove distribuce samozdrejme musim delat rucne.
Ja osobne to resim tak, ze pouzivam Debian. Nejde uplne rict, ze by to nebyla klikaci distribuce, protoze nejaka klikatka tam jsou, ale ja osobne temer vsechno nastavoval pomoci konfiguracnich souboru, snad s vyjimkou Foomatic-GUI (spustil jsem jen dvakrat) a obcas Synapticu (muzu cist popisy balicku aniz bych musel "lezt dovnitr", ale pokud vim co chci, stejne pouzivam mocny apt-get).
A problem s optimalizaci pro platformu jsem obesel tak, ze jedu na x86_64, takze vsechno je temer "optimalizovane" (pokud nepocitame par rozdilu mezi verzemi AMD a Intelu). Nevyhody jsou ve strovnani s totou vyhodou nepatrne, vlasne jen dve: Flash (mam swfdec, nefunkcnost >v7 neresim, stejne Flash nemam rad) a binarni kodeky videa (neresim, video prehravam na jinem k tomu urcenem stroji). I kdyz je pravda, ze minimalne u dvou veci si stejne prekladam ze zdrojaku - MPlayer (debiani verze je ponekud orezana) a samozdrejme jadro.
NOTE: the .tar.gz distributed with Debian does not contain all of the upstream code. Read README.Debian and copyright for details.